Zatímco výdaje (náklady) na opravy lze zahrnout do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů přímo bez ohledu na jejich výši, u výdajů (nákladů) na technické zhodnocení, pokud přesáhne u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč, tak lze učinit až prostřednictvím daňových odpisů.

Definice základních pojmů

Opravou se, podle § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., odstraňují účinky částečného opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího stavu, přičemž uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. Udržování je daňově uznatelným výdajem (nákladem) stejně jako oprava. Na udržování však nemůže být, na rozdíl od oprav hmotného majetku, tvořena rezerva podle zákona o rezervách.

Technické zhodnocení vymezuje ZDP v § 33 jako: výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýší u jednotlivého majetku v úhrnu částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou hranici, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.

Rekonstrukcí pak zákon rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

Modernizací je pak rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. V případě stavebních úprav je třeba vždy postupovat podle stavebních předpisů.

Podle pokynu D-300 k § 33 zákona se za změnu technických parametrů nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Technickým zhodnocením není ani vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami.

Technické zhodnocení není, jak již bylo v úvodu uvedeno, pro vlastníka přímým daňovým výdajem (nákladem), ale zvyšuje vstupní případně zůstatkovou cenu pro odpisování, a do daňových výdajů (nákladů) se dostane až prostřednictvím odpisů.

Oprava versus technické zhodnocení

V čem spočívá zásadní rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením? Zatímco oprava znamená buď výměnu původního za nové při zachování funkčnosti nebo uvedení majetku do původního stavu; technické zhodnocení představuje: změnu funkčnosti objektu (u nemovitosti) nebo použitelnosti (u věci movité), stavebně – dispoziční změnu objektu, konstrukční změnu zasahující do podstaty věci, instalaci nebo zabudování nových prvků či zásadní změnu technických parametrů věci (např. zvýšení výkonu, snížení spotřeby, apod.).

Skutečnosti je nutné prokázat

Důkazní břemeno prokázat, zda jde o opravu či technické zhodnocení je vždy výhradně na straně poplatníka. Ten musí doložit původní stav před úpravami a nový stav po provedených úpravách tak, aby oba stavy mohly být porovnány.

Jako důkazní prostředek může daňový poplatník použít všech prostředků, jimiž lze ověřit jeho tvrzení, pokud nejsou získány v rozporu s obecně platnými právními předpisy. Je vždy dobré, aby na faktuře nebo v přiloženém rozpisu dodavatelská firma vždy uvedla podrobný rozpis čeho se oprava týkala. Doložit skutečnost, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení je možné také technickou dokumentací, dodacím listem, odborným posudkem, fotodokumentací apod.

Oprava a technické zhodnocení budovy

Nejproblematičtější bývá posouzení opravy a technického zhodnocení u nemovitostí, tedy budov, domů a staveb obecně, proto si uvedeme příklady výdajů na technické zhodnocení a opravy a udržování budov.

Vhodnou pomůckou pro rozlišení zda se jedná o opravu nebo technické zhodnocení budovy, může být stavební zákon, který vymezuje „práce udržovací“, na které není třeba stavební povolení, neboť se jedná o drobné činnosti, které neovlivňují stabilitu stavby.

Za technické zhodnocení se považuje především nástavba, přístavba, podstatné stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace (výdaje na projektovou dokumentaci budou součástí celkových nákladů), výměna elektroinstalace při změně napětí, zřízení společné televizní antény, koupě na montáž nového elektroměru s větším počtem jističů, vločkování komínů, instalace ústředního topení, výměna kotle za výkonnější nebo výměna kotle při změně druhu paliva, instalace žaluzií, zvětšení oken a dveří, výměna starých dveří za nové s bezpečnostní úpravou.

Dále postavení nové střechy při provedení nástavby dalšího podlaží včetně souvisejících fasádních, malířských a natěračských prací. To vše za předpokladu, že celková výše těchto nákladů přesáhla hodnotu 40 000 Kč.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že např. malování je obecně považováno za opravu nebo údržbu, ale pokud souvisí přímo s rekonstrukcí, např. nově přistavěných prostor, je vždy součástí celkové ceny rekonstrukce.

Pokud uvedené práce nebyly v daném zdaňovacím období dokončeny a budou pokračovat v následujícím období, je nutné takové práce účtovat jako práce investiční. To znamená, že výdaje (náklady) na technické zhodnocení, které nebylo dokončeno, nelze rozdělovat na jednotlivá zdaňovací období a pokud nepřesáhnou stanovený limit je pokládat za výdaje daňové.

Výdaje vynakládané v průběhu výstavby, které souvisejí s touto výstavbou, jsou výdaji na pořízení hmotného majetku, které jsou součástí jeho vstupní ceny a lze je tedy zahrnout do výdajů jen prostřednictvím odpisů, což platí i pro technické zhodnocení.

Je-li prováděná rekonstrukce s využitím úvěrových zdrojů, jsou úroky z tohoto úvěru, podle účetních předpisů, které nabíhají před jejím dokončením součástí výdajů (nákladů) na technické zhodnocení, jen pokud tak účetní jednotka rozhodne. Úroky nabíhající po dokončení technické zhodnocení pak jsou již běžnými daňovými náklady.

Pokud jde o výdaje na opravy nebo údržbu, které jsou podle § 24 ZDP výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, je možné uvést např. opravy fasády, vnitřních omítek, obkladů stěn, podlah a dlažeb, opravy střechy, výměna, opravy a nátěry žlabů, opravy oken a dveří bez ohledu na změnu materiálu a jejich nátěry, opravy zařízení ústředního vytápění včetně výměn těles topení, výměna výtahů, výměna elektrických rozvodů bez změny technických parametrů, výměna kuchyňských linek, van a jiného běžného vybavení staveb apod.

Příklady

Pokud poplatník nahradí na budově stávající střešní krytinu např. plechovou za tašky, aniž by přitom zasahoval do konstrukce střechy, měnil její tvar a sklon, případně provedl nově vestavbu střešních oken, půjde jednoznačně o opravu.

Jako technické zhodnocení se bude posuzovat případ, pokud poplatník provede nástavbu celého patra, přičemž musí odstranit původní střechu, kterou nahradí střechou úplně stejnou. Odstranění původní střechy stejně jako postavení střechy nové bude součástí výdajů na výstavbu celého patra.

Při výměně dřevěných oken za plastová, kdy nedochází ke změně rozměrů ani ke změně v počtu vrstev skel, půjde o opravu. Pokud však při této výměně dojde ke změně rozměrů oken nebo k výměně jednovrstvých oken za dvouvrstvá, bude se bez ohledu na použitý materiál jednat o technické zhodnocení celé budovy.