Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za uplynulý rok je právem zaměstnance, který nepodává daňové přiznání. Může tak jednoduše snížit svou daň nebo zvýšit daňový bonus.
 
A to tak, že prostřednictvím zaměstnavatele uplatní nezdanitelné částky (např. za dary, úroky z úvěrů na bydlení a příspěvky na penzijní připojištění) nebo slevu na dani za vyživovanou manželku/manžela anebo od roku 2014 novou slevu na dani za umístění dítěte.
 
Přeplatek zaměstnanci vyplatí přímo zaměstnavatel a žádného sražení nedoplatku se přitom nemusí obávat. Prakticky jediným úkolem zaměstnance je požádat zaměstnavatele o roční zúčtování včas (do pondělí 16. 2. 2015) a uplatňované nároky na daňové úlevy náležitě prokázat.
 
Za správné zúřadování sražených záloh na daň, jakož i výpočet celoroční daně z příjmů poplatníků a daňového zvýhodnění na jejich děti nesou plnou odpovědnost zaměstnavatelé.

Zdanění mezd během roku

Zdaňovacím obdobím všech fyzických osob (včetně zaměstnanců) je kalendářní rok. Ovšem z důvodu průběžného plnění veřejných rozpočtů jsou příjmy zaměstnanců ze závislé činnosti (dále také jen „mzdy“) zdaňovány pravidelně každý měsíc, protože roční interval mezi daňovými přiznáními by byl příliš neprakticky dlouhý.
 
A navíc kvůli tomu nemusejí ani zaměstnanci houfně spěchat s „měsíčním daňovým přiznáním“ na finanční úřad, protože vše ohledně zdanění mezd za ně komfortně, bez starostí a na vlastní odpovědnost musí zařídit jejich zaměstnavatel.
 
To má značnou výhodu i pro správce daně, protože zaměstnavatelů je o dost méně než zaměstnanců (poplatníků). Navíc se zaměstnavatelé v daních lépe orientují než vesměs laičtí zaměstnanci a je rovněž snazší je zkontrolovat a případně postihnout daňovou sankcí.
 
Pro zdanění mezd je určující, zda zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani nebo ne. Obecně lze říci, že podepsání Prohlášení k dani je pro něj vždy výhodné a nemůže na něm nikdy prodělat. Na stejné období kalendářního roku (na tentýž kalendářní měsíc) jej ovšem může podepsat nejvýše u jednoho zaměstnavatele.
 
Prohlášení k dani zaměstnanci umožňuje již během roku snižovat daňové zatížení záloh na daň o osobní slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti, pokud splňuje stanovené věcné podmínky.
 
V roce 2014 se jednalo o:

• Měsíční osobní slevy na dani:
  • 2 070 Kč základní sleva na poplatníka (díky Ústavnímu soudu od srpna také u starobních důchodců),
  • 210 Kč základní sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně,
  • 420 Kč rozšířená sleva na invaliditu třetího stupně,
  • 1 345 Kč sleva na držitele průkazu ZTP/P (zvlášť těžce zdravotně postižený vyžadující průvodce),
  • 335 Kč sleva na studenta (pokud poplatník studuje a nedovršil věk 26 let, resp. u studia Ph.D. 28 let).
• Měsíční daňové zvýhodnění na každé vyživované dítě 1 117 Kč:
  • formou měsíční slevy na dani bez omezení až do výše vypočtené zálohy na daň (po slevách ad výše),
  • formou měsíčního daňového bonusu, je-li vypočtená záloha na daň nižší (při mzdě alespoň 4 250 Kč).

Výhody ročního zúčtování

Pokud zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů, pak se o zdanění své mzdy vůbec nemusí starat. Což byl ostatně hlavní důvod přenesení těžiště břemene zdanění mezd na zaměstnavatele. Jak jsme si výše připomenuli, zálohové zdanění během roku záviselo hlavně na tom, zda zaměstnanec podepsal u dotyčného plátce daně (zaměstnavatele) Prohlášení k dani, kde mohl nárokovat zmíněné daňové úlevy.
 
Po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) pak má takovýto poplatník obecně tři možnosti:

1. Nebude dělat nic:
   • Pak je sraženými zálohami na daň jeho daňová povinnost za uplynulý rok definitivně splněna.
   • Pasivita se ovšem poplatníkovi zpravidla nevyplatí, protože i když měl u zaměstnavatele během celého roku podepsáno Prohlášení k dani, nemohl uplatnit všechny potenciální daňové úlevy, protože některé z nich lze nárokovat až po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání nebo při ročním zúčtování.
   • Tato „líná“ možnost je ovšem podmíněna tím, že poplatník není povinen podat daňové přiznání.
2. Podá daňové přiznání:
   • Není podstatné, zda se jedná o jeho povinnost nebo dobrovolné rozhodnutí (které může učinit vždy).
   • Do přiznání pak musí uvést příjmy z mezd zdaněných zálohou na dani. Jakož i případné další zdanitelné příjmy, které měl v daném roce (např. z vedlejšího přivýdělku na živnostenský list nebo z pronájmu).
   • Odměnou za tuto práci navíc je možnost uplatnit nejen výše zmíněné daňové úlevy za celý rok (i když by pracoval jen část roku), ale také dalších osm daňových úlev – šest nezdanitelných částí základu daně a dvě roční osobní slevy na dani (na vyživovanou manželku či manžela, a od roku 2014 za umístění dítěte).
3. Požádá zaměstnavatele o roční zúčtování:
   • Tuto možnost mají přirozeně pouze zaměstnanci, a je podmíněna tím, že poplatník není povinen podat daňové přiznání, ani jej nepodává dobrovolně; nicméně po ročním zúčtování jej přesto podat může.
   • Tímto se poplatník jednoduše vyhne práci s daňovým přiznáním, přičemž ale má zachován nárok na prakticky stejné celoroční daňové úlevy, jako by jej podával – jak bylo uvedeno u varianty 2. Vše za něj propočítá zaměstnavatel, který mu pak případný přeplatek na dani vyplatí spolu se mzdou za březen.
   • Výhodou ročního zúčtování oproti přiznání je, že pokud poplatník obdržel měsíční daňové bonusy, ale nesplňuje podmínku pro roční daňový bonus (příjem alespoň 51 000 Kč), tak měsíční bonusy nevrací.

Příklad – Varianty konečného řešení daňové povinnosti zaměstnance

Paní Lenka byla do června 2014 bez práce, od července nastoupila k firmě ABC, s.r.o., u níž podepsala Prohlášení k dani. V něm uplatňuje základní slevu na dani a daňové zvýhodnění na dvě děti. Jedno dítě navštěvuje soukromou školku, za což paní Lenka platí 1 000 Kč měsíčně.
 
Zdanění mezd od července do prosince 2014:

• Hrubá mzda za daný kalendářní měsíc (HM) = 20 000 Kč
• Pojistné na sociální a zdravotní pojištění:
  • placené zaměstnancem (srážkou ze mzdy) = 6,5 % HM + 4,5 % HM = 11 % HM = 2 200 Kč
  • placené zaměstnavatelem (nad rámec hrubé mzdy) = 25 % HM + 9 % HM = 34 % HM = 6 800 Kč
• Základ pro výpočet zálohy (tzv. superhrubá mzda) = 20 000 + 6 800 = 26 800 Kč
• Vypočtená záloha na daň = 15 % z 26 800 = 4 020 Kč
  • Z nárokovaných „osobních“ slev na dani lze během roku uplatnit pouze základní slevu = 2 070 Kč
  • Sleva na dani za umístění dítěte se při výpočtu měsíčních záloh na daň neuplatní, jde o „roční“ slevu.
• Záloha na daň po uplatnění „osobních“ slev na dani = 4 020 – 2 070 = 1 950 Kč
  • Měsíční daňové zvýhodnění na dvě děti po celý rok 2014 = 2 x 1 117 Kč = 2 234 Kč, z toho:
    • Měsíční sleva na dani = 1 950 Kč, takže zaměstnankyni nebude sražena žádná záloha na daň
    • Měsíční daňový bonus (podmínku příjmu alespoň 4 250 Kč splňuje) = 284 Kč

 
Zaměstnavatel paní Lence vyplatí čistou mzdu = 20 000 (hrubá mzda) – 2 200 (pojistné sražené ze mzdy) = 17 800 Kč, a k ní přidá měsíční daňový bonus 284 Kč (osvobozen od daně), celkem tedy 18 084 Kč.
 
Co udělá paní Lenka se svou daní z příjmů za rok 2014, přičemž jiné zdanitelné příjmy neměla:

1. Nebude dělat nic:
   • Zdanění roku 2014 tímto skončilo. Díky daňovým úlevám nedostal stát žádnou daň z jejích příjmů, naopak paní Lence na měsíčních daňových bonusech za děti vyplatil celkem 6 x 284 Kč = 1 704 Kč.

2. Podá do 1. 4. 2015 daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2014:
   • Nulová daň sice již samozřejmě nižší nebude, ale přesto se slušně vylepší rodinný rozpočet.
   • Základ daně = 6 x 26 800 Kč = 160 800 Kč.
   • Daň = 15 % základu daně – „osobní“ slevy na dani = 0,15 x 160 800 Kč – 24 840 Kč (roční základní sleva na dani) – 8 500 Kč (maximální výše roční slevy za umístění jednoho dítěte) = 24 120 Kč – 24 840 Kč – 8 500 Kč = 0 Kč (slevy nemohou překlopit daň do minusu, takže je paní Lenka ani plně nevyužije).
   • Roční daňové zvýhodnění na dvě děti za celý rok = 2 x 13 404 Kč = 26 808 Kč, jelikož je daň po „osobních“ slevách již nulová, nelze daňové zvýhodnění uplatnit formou slevy, ale pouze jako daňový bonus. A protože splňuje podmínky pro jeho vyplacení (příjem alespoň 51 000 Kč za rok 2014), bude jí celý roční daňový bonus (26 808 Kč) vyplacen, jen se odečtou již vyplacené měsíční bonusy (1 704 Kč).
3. Požádá zaměstnavatele do 16. 2. 2015 o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění 2014:
   • Daňová situace paní Lenky dopadne úplně stejně, jako kdyby podala přiznání ad 2), ale má to bez práce.
   • Zaměstnavatel musí stihnout provést roční zúčtování do 31. 3. 2015 a paní Lence spolu se mzdou za březen 2015 vyplatí nedoplatek na ročním daňovém bonusu = 26 808 Kč – 1 704 Kč = 25 104 Kč.

Daňové odpočty a slevy fyzických osob

Rekapitulace všech daňových úlev za rok 2014 poplatníků daně z příjmů fyzických osob využitelných v daňovém přiznání nebo při ročním zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění zaměstnavatelem:

• Nezdanitelné částky (§ 15 zákona o daních z příjmů):
  • dary poskytnuté na zákonem vymezené účely (minimálně 1 000 Kč, maximálně 15 % základu daně),
  • úroky zaplacené bance z úvěru na financování bytové potřeby (nejvýše 300 000 Kč na domácnost),
  • poplatníkem zaplacené příspěvky na jeho penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření, snížené v obou případech o 12 000 Kč, a dále případně na penzijní pojištění (celkem max. 12 000 Kč),
  • poplatníkem zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění (maximálně 12 000 Kč),
  • poplatníkem zaplacené členské příspěvky „odborům“ (max. 1,5 % úhrnu „mezd“, resp. 3 000 Kč),
  • poplatníkem zaplacené úhrady za zkoušky ověřující vzdělávání (maximálně 10 000, 13 000 nebo 15 000 Kč).
• „Roční osobní“ slevy na dani (§ 35ba, § 35bb zákona o daních z příjmů):
  • základní sleva 24 840 Kč na poplatníka (včetně osob pobírajících starobní důchod k 1. 1. 2014),
  • sleva na manžela (manželku) 24 840 Kč, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč za rok,
  • základní sleva na invaliditu 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod 1. nebo 2. stupně,
  • rozšířená sleva na invaliditu 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod 3. stupně,
  • sleva pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč,
  • sleva na studenta 4 020 Kč, pokud poplatník studuje do 26 let, resp. u doktorského studia do 28 let,
  • sleva za umístění dítěte ve výši vynaložených výdajů, maximálně do výše minimální mzdy (8 500 Kč).
• „Roční“ daňové zvýhodnění (§ 35c, § 35d zákona o daních z příjmů):
  • 13 404 Kč na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti (26 808 Kč, je-li ZTP/P), a to:
    • nejprve jako sleva na dani až do výše daně snížené o výše uvedené „roční osobní“ slevy na dani,
    • poté dále jako daňový bonus, jsou-li příjmy alespoň 51 000 Kč (6x minimální mzda k 1. lednu).

Podmínky pro roční zúčtování

O roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je možno požádat vždy pouze posledního plátce daně (zaměstnavatele) v daném roce. Jestliže již neexistuje (ani nemá právního nástupce), pak může poplatník o roční zúčtování požádat přímo svého správce daně – tedy místně příslušný finanční úřad (nebo si podá přiznání).
 
Zákon o daních z příjmů ovšem stanoví několik podmínek, které musí poplatník splňovat:

• v daném roce měl příjem jen od jednoho zaměstnavatele, nebo od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
• u všech zaměstnavatelů podepsal Prohlášení k dani (u toho posledního tak může učinit i dodatečně právě při žádosti o roční zúčtování záloh), případně u nich sice Prohlášení k dani nepodepsal, ale měl od nich jen příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně zdaněný samostatně tzv. srážkovou daní,
• od všech předchozích zaměstnavatelů předloží poplatník tomu poslednímu, kterého žádá o roční zúčtování, potvrzení o mzdě, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění; povinnost vystavit potvrzení do 10 dnů, pro sjednocení praxe k tomu účelu vydává Ministerstvo financí nepovinný tiskopis č. 25 5460, pro rok 2014 je to vzor č. 22,
• nemá povinnost podat daňové přiznání (třeba kvůli přivýdělku vedlejším podnikáním nebo pronájmem); nicméně zákon nebrání tomu, aby poplatník podal daňové přiznání až po provedení ročního zúčtování,
• v daném roce neměl jiné zdanitelné příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu ani ostatní příjmy v úhrnu přes 6 000 Kč, nezahrnují se ale příjmy zdaněné tzv. srážkovou daní,
• nebyly mu vyplaceny dlužné příjmy ze závislé činnosti zúčtované již v letech 2005 až 2013, které se ale tehdy nepovažovaly za jeho zdanitelné příjmy, protože nebyly včas vyplacené do konce ledna dalšího roku,
• o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2014 požádá do pondělí 16. 2. 2015,
• zaměstnavateli provádějícímu roční zúčtování patřičným způsobem prokáže nárok na požadované „roční“ daňové úlevy uvedené výše, jaký dokument je potřeba, to stanoví § 38l zákona o daních z příjmů („ZDP“).

Provedení ročního zúčtování zaměstnavatelem

Jestliže zaměstnanec splňuje podmínky pro roční zúčtování roku 2014, je zaměstnavatel povinen jej provést do konce března 2015 a přeplatek na dani nebo doplatek na daňovém bonusu mu vyplatit se mzdou za březen 2015 (přesahuje-li 50 Kč).
 
Pro účely ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění Ministerstvo financí („MF“) vydalo nepovinný tiskopis „Výpočet daně a daňového zvýhodnění“ č. 25 5460/1, pro rok 2014 vzor č. 19.

Příklad – Roční zúčtování roku 2014 zaměstnavatelem na tiskopisu MF

Ukažme si využití zmíněného nepovinného tiskopisu při ročním zúčtování záloh paní Lenky z příkladu výše.
 

* Řádek 22 se vyplní, jen pokud poplatník nemá nárok na daňové zvýhodnění, pak tady výpočet končí.
 
 
Související články:
Nezdanitelné části základu daně v přiznání za rok 2014
Slevy na dani
Roční zúčtování daně – povinnosti zaměstnavatele