Odpovědi na dotazy z online poradny – 39. díl

Daň z příjmů

Neoprávněné uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
Syn zaměstnankyně ukončil v červnu školu na odborném učilišti, tudíž by si daňové zvýhodnění na dítě zaměstnankyně na syna mohla uplatňovat pouze do srpna, je tomu tak? Zaměstnankyně mi oznámila až po výplatě za říjen, že by už uplatňovat zvýhodnění neměla, za září a říjen si nechala uplatnit daňové zvýhodnění tedy neoprávněně. Co v tomto případě musí zaměstnavatel udělat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže dítě zaměstnankyně je již zletilé, pak měla zaměstnankyně nárok uplatňovat daňové zvýhodnění na syna, který ukončil studium, do 31. 8. téhož roku. Podmínkou je, že syn zaměstnankyně nevykonával výdělečnou činnost po ukončení studia po celý červenec nebo srpen, ani neměl nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
 
Pokud plátce ve zdaňovacím období poskytl poplatníkovi vyšší daňové zvýhodnění, než mu náleželo, může v souladu s ustanovením v § 38i zákona o daních z příjmů zaměstnanci srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, jestliže neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Opravu také vykáže ve mzdovém listě zaměstnance v měsíci, kdy byla provedena.
 

Pojistná smlouva a daňová uznatelnost nákladů
Pokud je ve smlouvě k povinnému ručení u firemního vozu sjednán jako pojistník jednatel (na rodné číslo) a pojištěným je s. r. o. (na IČ), jak postupovat z hlediska daňové uznatelnosti této pojistky u firmy? Lze vůbec takto sestavenou smlouvu akceptovat? Pokud ano, musela by fyzická osoba provádět přefakturaci na s. r. o. a byl by to pro ni pak zdanitelný příjem?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Aby si společnost mohla zaplacené pojistné za vozidlo zařazené v jejím obchodním majetku uplatnit do daňových nákladů podle § 24 zákona o daních z příjmů, je nutné, aby byla na daňovém dokladu (pojistné smlouvě) uvedena jako pojistník. Pokud je na pojistné smlouvě uveden jako pojistník jednatel společnosti a nikoli přímo společnost s ručením omezeným, jedná se o nedaňový náklad firmy.
 

 Opravná zkouška a status studenta
Syn zaměstnankyně řádně v červnu neukončil školu. Byl na opravném termínu v září a na druhém termínu opravné zkoušky v prosinci. Syn se zaměstnankyní žijí ve společné domácnosti. Dokdy má zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění? Je syn stále považován za studenta?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Za vyživované dítě se považuje mimo jiné zletilé dítě až do dovršení 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se mimo jiné také považuje studium na středních a vysokých školách v České republice.
 
V případě střední školy je za soustavnou přípravu dítěte považována doba do konce druhého kalendářního měsíce po dni, kdy se měla konat řádná závěrečná zkouška. Student je tedy žákem v případě neúspěšně vykonané zkoušky na střední škole pouze do konce školního roku, v němž měl studium ukončit, tedy do 31. 8.
 
Pro úplnost ještě doplním, že studium na vysoké škole mimořádně končí měsícem nabytí právní moci rozhodnutí školy o ukončení studia.
 

 Pořízení nové součástky
V drahém výrobním stroji se nám rozbila součástka – elektronka. Pořízení nové stojí téměř 100.000 Kč. Lze ji dát rovnou do daňových nákladů v daném roce, nebo je potřeba ji samostatně odepisovat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V uvedeném případě se bude pravděpodobně jednat o opravu. Za opravu lze považovat odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, a to i za použití jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Jedná se o provozní náklad, který se účtuje na příslušném účtu účtové skupiny 51.

Daň z přidané hodnoty

 Stanovení obratu pro účely DPH u neziskové organizace
Jsme bývalé občanské sdružení, nyní spolek, tělovýchovná jednota, která má ve stanovách jako hlavní činnost provozování tělovýchovy a sportu. Řešíme plátcovství DPH, konkrétně co se počítá do obratu pro určení hranice 1.000.000 Kč. Počítá se do obratu např. úhrada za hostování nebo přestup hráče, příjem ze vstupného na fotbalové zápasy, pronájem tenisových šaten podnikateli, který provozuje nafukovací halu nad antukovým kurtem (vlastní živnostenské oprávnění na činnost Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti) či přefakturace spotřebované elektrické energie podnikateli?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na úvod bych ráda upozornila, že se v případě stanovení obratu pro účely DPH u neziskové organizace jedná o velice problematickou a na zdánlivě nedůležité detaily citlivou oblast. A ačkoliv se dále budu jednotlivými body zabývat, doporučuji tazateli obrátit se i s dalšími jeho příjmy osobně na odborníka, nejlépe se specializací na neziskové organizace.
 
V souladu s ustanovením § 4a odst. 1 zákona o DPH se obratem pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

• zdanitelné plnění,
• plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
• plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Dále ve smyslu ustanovení § 61 písm. d) zákona o DPH lze za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně považovat poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost. A právě toto ustanovení způsobuje v praxi mnoho problémů a nejasností, a to jak na straně daňových subjektů, tak i u správců daně, jelikož rozsah činností, které lze považovat za sport či tělesnou výchovu již není blíže specifikován. Smyslem tohoto ustanovení je podpořit osvobozením od daně činnosti, které jsou ve veřejném zájmu.

1. Hostování nebo přestup hráče – podle mého názoru by tento příjem neměl být jednou z hlavních činností spolku zabývajícího se tělovýchovnou činností. Mělo by se jednat o vedlejší, tedy hospodářskou činnost spolku. Bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o hlavní či vedlejší činnost, z pohledu DPH jde o poskytnutí služby a na tento příjem se ustanovení § 61 písm. d) ani jiná osvobození nevztahují, tudíž příjem vstupuje do obratu pro účely DPH jako běžné zdanitelné plnění.
2. Příjem ze vstupného na fotbalové zápasy – opět se jedná o běžné zdanitelné plnění, které vstupuje do obratu pro účely DPH. Sledování fotbalového utkání nelze považovat za sport či tělesnou výchovu.
3. Pronájem tenisových šaten a přefakturace energií podnikateli – nelze dle mého názoru také považovat za službu úzce související se sportem či tělovýchovnou činností, příjem by do obratu nemusel vstupovat tehdy, pokud by se jednalo pouze o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně.

 Vývoz služeb do třetí země a kontrolní hlášení
Jsem OSVČ, plátce DPH. Můj jediný příjem pramení z poskytování software (služeb) a zákazníky mám pouze v USA. Vývoz služeb do USA je osvobozen od plnění DPH s nárokem na odpočet. Jsem povinen odevzdávat kontrolní hlášení DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Kontrolní hlášení je dle § 101c zákona o DPH povinen podat plátce DPH, který:

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.

Poskytnutí služeb s místem plnění ve třetí zemi se v kontrolním hlášení neuvádí. Pokud nemáte žádná jiná přijatá ani uskutečněná zdanitelná plnění, nemáte povinnost podávat kontrolní hlášení. Nicméně i přesto máte povinnost do 5 dnů od výzvy správce daně oznámit přes kontrolní hlášení (tlačítko „systém rychlé reakce“), že jste neměl povinnost podat kontrolní hlášení, jinak se vystavujete sankcím.
 
Pokud jste kromě poskytování služeb s místem plnění v třetí zemi měl i nějaká další přijatá nebo uskutečněná zdanitelná plnění, máte povinnost kontrolní hlášení podávat, i když Vaše výstupy do kontrolního hlášení nespadnou. Může jít např. o přijatá plnění od tuzemských plátců, u kterých si uplatňujete nárok na odpočet, přijetí služeb s místem plnění v tuzemsku od dodavatele z EU nebo třetích zemí, přijetí plnění v rámci tuzemského reverse charge atd. Při posuzování, zda má plátce povinnost podávat kontrolní hlášení, tedy nezáleží jen na tom, jaká uskutečňuje plnění, ale na všech uskutečněných i přijatých plněních.
 

 Revize bez oprav a montáží a sazba DPH
Ve firmě máme už několik let zažitý systém, že společenstvím bytových jednotek a fyzickým osobám bez IČ účtujeme sníženou sazbu DPH 15 % za naše služby (např. revize hasicích přístrojů, tlakových nádob, plynu, elektro spotřebičů atd.). Počínáme si správně?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení § 48 odst. 1 zákona o DPH se první snížená sazba daně uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení. Revize, které jsou samostatným zdanitelným plněním (bez oprav, montáží), podléhají základní sazbě daně.

Účetnictví

Lze nakupovat zboží z maloobchodu i velkoobchodu?
Klient (malá kavárna) nakupuje zboží v supermarketech. Alkohol odebírá ve velkoobchodech. Je možné i takové nákupy uplatňovat, nebo je potřeba nakupovat zboží jen ve velkoobchodech?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z pohledu zákona o účetnictví a daňových zákonů není podstatné, zda klient nakupuje zboží od maloobchodníků či z velkoobchodů. Důležité je, aby doklady obsahovaly všechny náležitosti dle § 11 zákona o účetnictví, v případě plátce DPH aby měly náležitosti daňových dokladů v souladu s ustanovením v § 26 a násl. zákona o DPH.
 

Zaúčtování nákladu z minulého roku
Jak mám postupovat v případě, když je u společnosti s ručením omezeným udělaná roční uzávěrka a daňové přiznání je odesláno na FÚ a majitel mi poté dodal náklad z minulého roku placený hotově? Mám jej zaúčtovat do minulého roku, nebo již do nového roku? A jakým způsobem?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Do sestavené účetní závěrky minulých období již nelze zasahovat. Stejně jako do účetnictví, na základě kterého již byla účetní závěrka sestavena. Pokud faktura týkající se minulého období byla přijata v běžném období a v minulém období na ni nebyla vytvořena dohadná položka, je potřeba provést opravu chyb minulých období.

Pokud je chyba nevýznamná, lze fakturu zaúčtovat do nákladů běžného období. Samozřejmě náklad minulého období bude v běžném období daňově neúčinným nákladem. Nevýznamná chyba minulých období se v běžném období účtuje na stejné účty, na které by se účtovala v minulém období. Pokud je chyba významná, účtuje se v běžném období na účet skupiny 42 – Jiný výsledek hospodaření minulých let, např. takto: Zaúčtování došlé faktury 426/321. Oprava významné chyby minulých období se v rozvaze za běžné období promítá do řádku A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let.
 

Účetní osnova pro SVJ
Nová účetní firma předala našemu SVJ účetní osnovu, ve které uvádí u některých účtů rozvahových buď „pasivní“, nebo „aktivní“, a u některých účtů výsledkových buď „daňový“, nebo „nedaňový“. Nejsem účetní, ale kvůli kontrole jsem už přečetla spoustu stran o účtování SVJ a domnívám se, že se buď účtuje výsledkově, nebo rozvahově, nikoliv kombinací obou postupů. Jak to tedy skutečně je?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Společenství vlastníků je právnickou osobou, která má upravenou směrnou účtovou osnovu, uvedenou ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. jako přílohu č. 3. Účtová osnova je rozdělená na rozvahové a výsledkové účty.
 
1. Rozvahové účty mohou být buď:

• aktivní, kdy přírůstky na těchto účtech účtujeme na straně MD a úbytky na straně DAL, příkladem aktivního účtu může být např. účet pokladna 211, nebo
• pasivní, kdy naopak přírůstky na těchto účtech účtujeme na straně DAL a úbytky na straně MD, příkladem pasivního účtu může být např. účet dodavatelé 321.

Ze zůstatků těchto účtů se na konci roku sestavuje rozvaha.
 
2. Výsledkové účty:

• účet nákladový,
• účet výnosový.

Označení výsledkových účtů jako daňových či nedaňových je stanoveno pro účely daně z příjmů právnických osob a týká se daňové uznatelnosti jednotlivých nákladů či výnosů společenství. Z těchto údajů se na konci roku sestavuje výkaz zisku a ztráty.
 
Některá společenství vlastníků vedou pouze rozvahové účetnictví, což však způsobuje problémy se sestavením výkazu zisku a ztráty a není dodržena zásada věcného a časového rozlišení nákladů a výnosů. V účetnictví společenství vlastníků se používají také účty závěrkové a ne příliš často i podrozvahové.
 
Pro více informací ohledně účtování pro společenství vlastníků doporučuji příspěvek Základy účetnictví pro společenství vlastníků – 1. díl a další navazující díly.

Pracovněprávní oblast

Vyúčtování nákladů u místopředsedy SVJ
Jsem místopředseda SVJ, třikrát do roka použiji vlastní osobní automobil pro potřeby našeho SVJ. Ujedu cca 100 km. Jak si můžu vyúčtovat náklady?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Společenství vlastníků je podle nového občanského zákoníku právnickou osobou s vlastní právní způsobilostí. Tato způsobilost je až na některé výjimky omezena pouze na jednání, která souvisí se zajišťováním správy domů a pozemků. Pokud člen statutárního orgánu společenství vykonával činnost v souvislosti se správou, může si za přiznanou cestu nárokovat náhrady, a to v souladu se stanovami SVJ nebo na základě rozhodnutí nejvyššího orgánu SVJ (například individuálním rozhodnutím nebo prostřednictvím vnitřní směrnice SVJ).
 
Místopředsedovi pak mohou být proplaceny vzniklé náklady stanovené v předpisech společenství vlastníků, případně mohou být náhrady stanoveny v rozsahu a výši v souladu s § 173 a násl. zákoníku práce.
 

Nárok na dovolenou po skončení rodičovské dovolené
Jaký nárok na dovolenou má zaměstnankyně, která byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem a před jejím vyčerpáním znovu otěhotněla? Od 11. 8. 2013 do 22. 2. 2014 čerpala další mateřskou dovolenou. Zaměstnankyně si nepožádala o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala po skončení mateřské dovolené. Jaký nárok bude mít za rok 2013 a 2014, když dovolenou bude čerpat až po rodičovské dovolené?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Zákoník práce jednoznačně stanovuje v ustanovení § 212, že pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok je rozhodující, zda pracovní poměr trval po celý kalendářní rok a zda v daném roce zaměstnanec odpracoval alespoň 60 dnů. Mateřská dovolená se pro účely výpočtu dovolené považuje za výkon práce a rodičovská dovolená se za tuto dobu považuje jen po dobu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. To znamená, že se doba čerpání rodičovské dovolené navazující na mateřskou dovolenou neposuzuje jako výkon práce.
 
Za předpokladu, že pracovní poměr zaměstnankyně trval po celý rok, vznikl jí v roce 2013, kdy čerpala mateřskou dovolenou po více než 60 pracovních dnů, nárok na celou výměru dovolené. Nicméně ale část roku čerpala rodičovskou dovolenou, proto je třeba pamatovat na ustanovení § 223 odst. 1 zákona, jež stanovuje, že nepracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o 1/12 a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o 1/12. Za rok 2013 je třeba tedy zkrátit zaměstnankyni dovolenou celkem o 3/12.
 
V roce 2014 zaměstnankyně čerpala mateřskou dovolenou do 22. 2., což je méně jak 60 pracovních dnů. Proto vzniká zaměstnankyni pouze nárok na dovolenou za odpracované dny dle ustanovení § 214 zákoníku práce. Konkrétně přísluší dovolená za odpracované dny v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Za rok 2014 jí tedy přísluší pouze 1/12 celoroční dovolené.
 

Zrušení pracovního místa na rodičovské dovolené
Můj zaměstnavatel prochází organizačními změnami. Jsem na rodičovské dovolené s dcerou, které je nyní 1,5 roku (rodičovskou mám do 2 let věku dítěte) a zaměstnavatel mě kontaktoval s nabídkou práce na částečný úvazek. Jedná se o krátkodobou výpomoc. Mé místo ve firmě již neexistuje. Ráda bych se do firmy vrátila, a to i dříve než mi skončí rodičovská, proto nabídku zvažuji. Trochu se ale obávám toho, že mi zaměstnavatel změní smlouvu na dobu určitou a já se potom nebudu moci vrátit a domáhat nároku na plné odstupné v případě, že dojde k organizačním změnám. Je možné chtít po zaměstnavateli jen nějaký dodatek či dohodu o provedení práce, aniž by byla narušena současná pracovní smlouva?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Zákoník práce Vám jednoznačně zaručuje možnost vrátit se po rodičovské dovolené na pracovní místo odpovídající pracovní smlouvě (tj. druh práce a místo výkonu práce sjednané ve smlouvě). Zaměstnavatel může rozhodnout o snížení zaměstnanců či reorganizaci úkolů. V takovém případě zaměstnancům následně může dát výpověď. Nicméně zákoník práce s tím spojuje povinnost zaměstnavatele vyplatit zaměstnancům, se kterými z těchto důvodů ukončil pracovněprávní vztah, odstupné.
 
Pokud chcete pro zaměstnavatele pracovat již před plánovaným dočerpáním rodičovské dovolené, zvážila bych, jak sama uvádíte, zda na tento částečný a dočasný úvazek není nejvhodnější využít právě dohodu o provedení práce. Pokud se dohodnete se zaměstnavatelem na sepsání dodatku k Vaší pracovní smlouvě, doporučuji jednoznačně dobu částečného úvazku omezit (např. záskok za nemocnou kolegyni – po dobu její nemoci). Nicméně vždy je nutné mít na paměti, že se strany na konkrétním znění musí svobodně dohodnout.
 
Dejte si ale pozor, pokud Vám zaměstnavatel změní dosavadní pracovní smlouvu, kterou máte na neurčito, na dobu určitou (např. na půlroční dočasnou výpomoc), mohla byste po jejím uplynutí o výplatu odstupného skutečně přijít.
 

Výpočet náhrady stravného na zahraniční cestě
Jak vypočítat náhradu stravného na zahraniční cestě? Např. zaměstnanec je ve Francii, v 9:40 překročí hranice Švýcarska a v 13:05 překročí hranice do Německa. A nakonec v 18:30 je zpět ve Francii. Jak se počítá stravné?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Předpokládám, že místo pravidelného pracoviště zaměstnance je na území České republiky. Výše stravného závisí na době, kterou zaměstnanec stráví na pracovní cestě v daný den v zahraničí a stanoví se podle ustanovení § 170 odst. 3 zákoníku práce.
 
Zaměstnanec ve Francii stráví celkem 15 hodin a 10 minut, ve Švýcarsku 3 hodiny a 25 minut a v Německu 5 hodin a 25 minut. Výše stravného se vypočítá ze základní sazby státu, kde zaměstnanec v daném kalendářním dni strávil nejvíce času, tedy ze základní sazby pro Francii, která činí 45 euro na den. Stravné náleží zaměstnanci v plné výši, pokud mu nebyla bezplatně poskytnuta strava.