

Zaměstnanec je povinen uhradit škodu svému zaměstnavateli, pokud ji způsobil vlastním přičiněním. V některých případech je škoda způsobená zaměstnancem sporná, a tak může být od náhrady škody zproštěn. Podívejme se na příklady.
Příslib zaměstnání nebo naopak příslib nástupu do zaměstnání mohou mít určité právní následky. Jaké důsledky lze vyvodit z jednání smluvních stran o uzavření pracovní smlouvy, když jedna z nich uzavření smlouvy po předchozím příslibu nakonec odmítne?
V květnu loňského roku vydal Ústavní soud klíčové rozhodnutí, ve kterém se zabýval možností odstoupení od konkurenční doložky zaměstnavatelem bez udání důvodu, i samotnou povahou konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích.
Porušování „pracovní kázně“ může být podkladem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo též pro okamžité zrušení pracovního poměru. Jaké druhy porušování „pracovní kázně“ rozlišujeme a jaké následky z toho může zaměstnavatel vyvodit?
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je zvláštním druhem pracovněprávní odpovědnosti. Kdy je možné dohodu o odpovědnosti za schodek uzavřít a co musí obsahovat?
Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít v případě zvyšování nebo prohlubování jeho kvalifikace tzv. kvalifikační dohodu. Co je účelem takové dohody a co musí tato dohoda obsahovat, to se dočtete v následujícím článku.