

Od 1. ledna 2026 bude zrušen stávající limit 40 milionů korun, který umožňoval osvobození příjmů z prodeje cenných papírů či podílů fyzickými osobami (za podmínky splnění časového testu a že nejde o obchodní majetek). I vyšší příjmy od této doby budou osvobozeny od daně. V případě prodejů uskutečněných v roce 2025 platí dosavadní pravidla, a to i u výnosů nad 40 milionů korun. Novela zároveň upravuje definice zaměstnaneckých benefitů a nízkoemisních vozidel.
Od 1. října 2025 platí nová povinnost pro zaměstnavatele, kteří přijímají zahraniční zaměstnance. Nástup do práce musí nově hlásit Úřadu práce nejpozději před okamžikem, kdy pracovník začne práci vykonávat – nikoliv až v den nástupu, jak tomu bylo dříve. Za porušení této povinnosti hrozí pokuta, protože výkon práce bez včasného nahlášení je nově považován za „nenahlášenou práci“. Změna se týká všech cizinců, včetně občanů EU a osob s trvalým pobytem. Další novinky přijdou od dubna 2026, kdy začne fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). To sjednotí evidenci zaměstnanců i zahraničních pracovníků do jednoho systému.
Rada Evropské unie schválila změny v oblasti DPH, které začnou platit od 1. července 2028. Nově bude povinnost odvádět daň z přidané hodnoty ležet na dodavatelích a internetových platformách, nikoli na koncových zákaznících. Hlavním cílem je posílit využívání systému IOSS (Import One Stop Shop), který umožní centrální vyřízení DPH v rámci jednoho členského státu. Tento systém usnadní administrativu firmám a zároveň zjednoduší proces nákupu pro spotřebitele. Změna se nejvíce dotkne prodejců levnějšího zboží do 150 eur, kde dnes často DPH platí přímo zákazník.
Dne 2. září 2025 byl vyhlášen zákon č. 316/2025 Sb., který přináší zásadní změny u dorovnávacích daní. Novela se týká velkých nadnárodních i vnitrostátních skupin s obratem nad 750 mil. EUR. Lhůta pro podání informačního přehledu za zdaňovací období roku 2024 byla prodloužena až do 30. června 2026 a lhůta pro podání daňového přiznání k dorovnávacím daním za stejné období až do 31. října 2026. Posunutí termínů poskytne dotčeným společnostem více času na nastavení interních procesů, koordinaci v rámci skupiny a úpravu účetních dat.
Vláda přijala nařízení, které zachovává částky životního a existenčního minima na současné úrovni od 1. října 2025 do 1. května 2026. Toto opatření je nezbytné z důvodu změn v legislativě a má zajistit plynulý přechod mezi stávající a novou právní úpravou. K 1. říjnu 2025 totiž nabývá účinnosti zákon o dávce státní sociální pomoci, který ruší dosavadní valorizační nařízení. Nové zvýšení částek životního a existenčního minima je však stanoveno až od 1. května 2026 v rámci novely zákona o životním a existenčním minimu. Nařízení proto funguje jako technické řešení přechodného období a nemá žádný dopad na státní rozpočet.
Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvyšuje o 1 600 Kč na 22 400 Kč měsíčně, což odpovídá 134,40 Kč na hodinu při 40hodinovém pracovním týdnu. Při jiné délce pracovní doby (jiném úvazku) zůstává měsíční částka stejná, ale hodinová mzda se upravuje. Institut zaručené mzdy byl od roku 2025 v soukromém sektoru zrušen, nadále však platí zaručený plat pro zaměstnance ve veřejné sféře, který činí v 1. skupině 22 400 Kč, ve 2. skupině 26 880 Kč, ve 3. skupině 31 360 Kč a ve 4. skupině 35 840 Kč měsíčně. Novinkou jsou také přísnější pravidla pro předávání mzdových a platových výměrů a jednodušší možnost jejich doručování elektronicky.