Finanční správa ČR upozorňuje na výrazný nárůst případů, kdy je skutečný pracovněprávní vztah maskován jinou formou spolupráce. Typicky jde o situace, kdy zaměstnanci pracují v režimu závislé činnosti, ale formálně jsou vedeni jako dodavatelé na smlouvu o dílo nebo jsou „poskytováni“ agenturami, které je fakticky neřídí. Cílem je často snížení nákladů na práci a vyhnutí se odvodům, což vede k nerovným podmínkám na trhu i ke zhoršení pracovních podmínek. Časté jsou i pokusy převádět část mzdy do náhrad, které se běžně nedaní — například do fiktivních cestovních náhrad nebo kompenzací za oděv či nářadí. Tyto postupy bývají neoprávněné nebo nadhodnocené. Finanční správa proto posiluje kontroly a apeluje na firmy, aby pečlivě prověřovaly své dodavatele a vyhýbaly se umělým „optimalizačním“ schématům.
Vláda stanovila prováděcím nařízením č. 365/2025 Sb. průměrnou mzdu pro rok 2026 na 48 967 Kč, což představuje 5% nárůst oproti roku 2025. Nová částka ovlivní progresivní zdanění příjmů, limity osvobození nepeněžních benefitů, rozhodný příjem pro odvody u dohod o provedení práce i maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění. Příjem do 146 901 Kč měsíčně bude zdaňován 15% sazbou, nad tuto hranici sazbou 23 %. Osvobození zdravotnických benefitů vzroste na 48 971 Kč ročně a limit pro ostatní nepeněžní benefity na 24 485,50 Kč ročně. Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění bude činit 2 350 416 Kč. U DPP se zvyšuje rozhodný příjem pro odvody na 12 000 Kč. Nařízení zároveň stanovuje základní výměru důchodu na 4 900 Kč a zvyšuje procentní výměru o 2,6 %.
Aktuální makroekonomická predikce potvrzuje, že česká ekonomika letos roste tempem kolem 2,4 % a v příštím roce by měla přidat zhruba 2,2 %. Tahounem je především domácí poptávka podpořená růstem reálných příjmů. Nezaměstnanost zůstává velmi nízká, inflace se drží mírně nad 2 % a veřejné finance se nadále stabilizují. V roce 2026 by měl růst pokračovat díky oživení investic i pozitivním impulsům ze zahraničí.
Od roku 2026 se zjednoduší povinnosti zaměstnavatelů v oblasti zdravotního pojištění a rozšíří se výjimky z placení pojistného. Úpravy se dotknou také pečujících rodičů – stát už nebude platit pojistné za rodiče pečující o dvě děti do 15 let, pouze o dítě do 7 let, a zároveň se ruší podmínka celodenní péče. Zaměstnavatelé nově musí hlásit jen mateřskou a rodičovskou dovolenou, zatímco pojištěnci už nebudou oznamovat například důchod nebo evidenci na Úřadu práce. U státních pojištěnců zůstává povinnost informovat zaměstnavatele kvůli minimálnímu vyměřovacímu základu, ale zaměstnavatel už tyto údaje nebude dál posílat zdravotní pojišťovně.
Zajímá vás, kolik se aktuálně platí za nájem podobného bytu ve vašem okolí? Pomůže vám jednoduchá online kalkulačka tržního nájemného – stačí zadat lokalitu, velikost bytu a několik základních údajů. Výsledek vám ukáže orientační výši měsíčního nájemného podle aktuálních dat.
Dne 2. září 2025 byl vyhlášen zákon č. 316/2025 Sb., který upravuje zákon o účetnictví, o auditorech a o dorovnávacích daních. Hlavní změnou je navýšení limitů pro kategorizaci účetních jednotek a úprava pravidel pro povinnost auditu. Od účetního období začínajícího 1. ledna 2024 se zvyšují hraniční hodnoty pro jednotlivé kategorie, přičemž v praxi se změny projeví od roku 2026. Povinnému auditu od roku 2026 nově podléhají pouze střední a velké účetní jednotky, u malých podniků povinnost zaniká. Zákon přináší významné zjednodušení administrativy pro malé firmy a připravuje půdu pro nový zákon o účetnictví plánovaný na rok 2027.