

Ve druhém díle účetnictví pro začátečníky se seznámíme s majetkem podniku a jeho členěním, oceňováním majetku a závazků, rozvahou, která má předepsanou formu a je jedním z nejdůležitějších účetních výkazů, a s účty aktiv a pasiv.
Pokud vedete účetnictví, jistě jste se již setkali s pojmem účtová osnova. V článku se zaměříme na některé její aspekty, časté otázky a také na příklady z praxe, které pomohou ještě lépe pochopit smysl a účel účetní osnovy, i při samotném účtování.
Novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2016 přinesla mimo jiné i změnu kritérií, která vymezují povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Účetní jednotky by tedy měly prověřit, zda jim tato povinnost nevznikla. Jaká kritéria musí splnit?
V patnácté části vzorových vnitropodnikových směrnic se budeme zabývat oblíbenou činností zejména vedoucích účetních pracovníků – účetní závěrkou. Jak na vytvoření interní směrnice upravující účetní závěrku, vám poradíme v následujícím článku.
Ačkoliv každého majitele společnosti zajímá zejména daňové přiznání, resp. výše daně, zákon o účetnictví ukládá všem účetním jednotkám povinnost sestavit účetní závěrku, která je neméně důležitá, a informace z ní slouží nejen majiteli společnosti.
V prvním díle se seznámíme s pojmem účetnictví, jeho významem, funkcí a úkoly, které jsou na něj kladeny. Zvládnutí účetní teorie dává předpoklad pro porozumění jednotlivých hospodářských jevů a pro pochopení složitějších účetních případů.