

Jakými pravidly se řídí cestovní náhrady v podnikatelské sféře? Jak je správně zaúčtovat? Může být cestovní náhrada součástí ceny díla? A jak je to s cestovními náhradami u podnikatelů – fyzických osob? Dozvíte se z následujícího příspěvku.
Dnešní setkání věnujeme jedné části „života“ hmotného, nehmotného a jiného majetku, a to sice daňovému odpisování. Jmenovány budou i ty nejzákladnější zásady, protože jsou natolik „základní a samozřejmé“, že mnohdy nikoho ani nenapadne, že by mohly být porušeny.
S pohledávkami, které mají po lhůtě splatnosti, se ve svém podnikání setkala snad už každá firma. Podívejte se, jak v případě takové nedobytné pohledávky postupovat z účetního a daňového hlediska.
Nevíte si rady, jak správně zaúčtovat nedobytnou pohledávku? Podívejte se na příklady, jak se tvoří zákonné opravné položky k pohledávkám, i na to, jak pohledávku odepsat.
Jako v každé lidské činnosti, tak ani v účetnictví nelze pracovat zcela bez chyb. Nebudeme rozebírat, zda za chyby může pozdě předložený doklad či opomenutí účetní, ale soustředíme se na časové souvislosti opravy chyb nákladů a výnosů minulých let a na způsoby jejich provedení. Ne každá chyba v účetnictví vyžaduje nápravu.
Správné ocenění majetku a závazků je jedním ze základních předpokladů správně vedeného účetnictví. Ocenění se někomu může jevit jako jednorázová záležitost, která se na začátku zaúčtuje a je hotovo. V souvislosti s oceněním je však třeba myslet na několik problémů.