Pracovněprávní oblast

Přerušení zahraniční služební cesty
Zaměstnanec byl na zahraniční služební cestě, která byla na základě dohody se zaměstnavatelem na několik dní přerušena dovolenou a následně dokončena s příjezdem zpět do ČR. Nástup na druhou etapu dokončení pracovní cesty se počítá od 0:00 daného dne?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže zaměstnavatel schválí přerušení pracovní cesty podle § 153 zákoníku práce, pak musí ještě před uskutečněnou pracovní cestou určit, kde a kdy bude pracovní cesta přerušena, a stejně tak musí určit místní a časový údaj pro pokračování a dokončení pracovní cesty po přerušení. Je nutné, aby tyto podmínky přerušení pracovní cesty ze strany zaměstnance byly dopředu zaznamenány v cestovním příkaze.
 
Přesné vymezení průběhu pracovní cesty je velice důležité z hlediska práva zaměstnance na poskytování cestovních náhrad (náhrady jízdních výdajů, výdajů za ubytování, stravného atd.) a zároveň i z hlediska práva na případnou škodu, která může zaměstnanci během pracovní cesty vzniknout. Stanovení rozhodných skutečností souvisejících s pracovní cestou (přesné vymezení průběhu pracovní cesty) je na zaměstnavateli a prakticky k opětovnému zahájení téže služební cesty by mělo dojít ve chvíli, kdy zaměstnanec začne opět plnit úkol, pro který byl na pracovní cestu vyslán.
 

Nárok na benefit při výpovědní lhůtě
Každý měsíc, pokud nejsme v pracovní neschopnosti, nebo nečerpáme propustky, máme automaticky nárok na 500 Kč (ve smlouvě to ale napsané nemáme). Proplácí nám to půlročně (leden až červen). Podmínky jsem splnila, a stejně jsem tento benefit nedostala. Odůvodněné mi to bylo tím, že jsem ve výpovědní lhůtě. Ale výpovědní lhůta mi začala běžet až 1. 7. 2015. Z toho mi tedy vyplývá, že nárok na tento benefit mám. Když jsem se ptala na personálním, řekli mi, že jsem bohužel vypadla ze systému odměn, že to tak mají předepsané ve směrnici firmy. Dá se to nějak napadnout? Mám na ty peníze nárok?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Klauzule ohledně odměňování zaměstnance zaměstnavatelem za vykonanou práci či poskytování dalších peněžních benefitů není povinnou náležitostí pracovní smlouvy. V ustanovení § 34 zákoníku práce nalezneme pouze jako obligatorní náležitosti pracovní smlouvy druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. V praxi se proto otázka odměňování často řeší sepsáním platového či mzdového výměru nebo vydáním interních předpisů.
 
Dle Vámi uvedeného by se obecně dalo souhlasit, že Vám nárok na benefit mohl vzniknout. Nicméně vždy záleží na znění interních předpisů, které by bylo nutné podrobně znát. Proto doporučuji si předmětnou směrnici nastudovat, zda opravdu nárok vznikl a dle toho případně zvážit vymáhání tohoto nároku písemnou výzvou zaměstnavateli či následně občanskoprávní žalobou.
 

Přesčas při zkráceném úvazku
Zaměstnankyně, která pracuje na zkrácený úvazek (6 hodin denně), a má nastavenou měsíční mzdu, měla 13hodinový přesčas. Jak to správně ve mzdách nastavit, když nepracuje na celý úvazek, a hodiny navíc by neměly být zaplaceny jako přesčas?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Kratší pracovní doba, která se často označuje jako částečný nebo zkrácený pracovní úvazek, je kratší než stanovená týdenní pracovní doba. U zaměstnance pracujícího u zaměstnavatele na základě kratší pracovní doby podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce platí, že prací přesčas je až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, což je obvykle 40 hodin týdně. Těmto zaměstnancům není však možné práci přesčas nařídit.
 
Z dotazu není zcela zřejmé, za jaké časové období je uvedený 13hodinový „přesčas“. Pokud se nejedná o týdenní přesčas přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, zaměstnanci se tyto hodiny proplatí mzdou jako za běžně odpracované hodiny.
 

Může být v „eseróčku“ zaměstnaný jeho jednatel?
Je od 1. 1. 2015 možné ve společnosti s ručením omezeným zaměstnávat jejího jednatele?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Velice spornou a diskutovanou oblastí posledních let je tzv. souběh funkcí, a to zejména v případě jednatele a ředitele společnosti v jedné osobě. Ministerstvo spravedlnosti ČR k této věci ve svém stanovisku ze dne 11. 7. 2014 uvádí, že dle současné právní úpravy je souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem k téže činnosti nepřípustný, a to s ohledem na ustanovení § 1791 nového občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svou kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy.
 
Pracovněprávní poměr jednatele ve společnosti může být sjednán na činnost, která nenese znaky činnosti vyplývající z funkce jednatele. Může se jednat například o situaci, kdy jednatel zároveň vykonává na základě pracovní smlouvy činnost projektového inženýra.
 

Je pracovní smlouva bez vstupní lékařské prohlídky neplatná?
V říjnu 2013 jsem podepsala pracovní smlouvu na dobu neurčitou, zaměstnavatel mě však do dnešního dne nevyzval, abych podstoupila vstupní pracovnělékařskou prohlídku. Pracovní poměr skončil v červenci 2015. Někde jsem se dočetla, že bez podstoupení vstupní prohlídky je pracovní smlouva neplatná. Je to pravda?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Otázku vstupní lékařské prohlídky řeší ustanovení § 32 zákoníku práce ve spojení s § 59 zvláštního právního předpisu, a to zákona o specifických zdravotních službách, který nabyl účinnosti 1. 4. 2012. Dle výše uvedených předpisů v době, kdy jste podepisovala pracovní smlouvu (říjen 2013), bylo již v účinnosti znění zákona, které ukládalo obecně všem zaměstnavatelům povinnost vždy zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. A dále každý zaměstnavatel, a to bez ohledu na počet svých zaměstnanců, měl a i nadále má povinnost mít smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb za účelem zajišťování těchto služeb pro zaměstnance i osoby ucházející se o zaměstnání (kromě zákonné výjimky). V případě, že by se osoba ucházející o zaměstnání vstupní lékařské prohlídce dobrovolně nepodrobila, považovala by se za osobu zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce.
 
Z tohoto lze tedy dovodit, že pokud byla pracovní smlouva podepsána dříve, než byla provedena vstupní lékařská prohlídka, měla by být tato pracovní smlouva posouzena jako absolutně neplatná, a to podle v té době účinného znění ustanovení § 19 písm. c) zákoníku práce, neboť by zavazovala k plnění od počátku nemožnému. Takovéto uzavření pracovní smlouvy nelze ani pozdějším provedením vstupní prohlídky následně zhojit (konvalidovat). Ačkoliv jste práci vykonávala a (pravděpodobně) jste za ni dostávala mzdu, jednalo se z hlediska práva jen o tzv. faktický pracovní poměr, který není soukromým právem chráněn (např. nemusela být dodržena povinná výpovědní doba, nárok na odstupné atd.).
 
Doporučila bych Vám obrátit se na místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, které Vám sdělí, zda zaměstnavatelem bylo z tohoto tzv. faktického pracovního poměru placeno zdravotní a sociální pojištění. A zda z pohledu správních orgánů bylo na pracovní poměr pohlíženo jako na platně vzniklý pro účely započtení na důchod apod.

Daň z přidané hodnoty

Jak zaúčtovat faktury, aby byla dodržena jejich posloupnost?
Jestliže u čtvrtletního plátce DPH mám zaúčtované přijaté faktury třeba do 25. 5. a ještě poté mi majitel firmy donese k doúčtování doklady do 2. kvartálu, kde objevím i přijaté faktury s datem vystavení i UZP před 25. 5., jak je konkrétně zaúčtuji? Myslím data vystavení, UZP, splatnosti, tak abych co nejlépe dodržela posloupnost dokladů?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podmínkou pro uplatnění odpočtu z přijatého zdanitelného plnění je dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH mít k dispozici daňový doklad. To znamená, že nárok na odpočet neuplatňujete v období dle DUZP, ale až v období, kdy jste skutečně fyzicky obdrželi daňový doklad. Toto datum logicky nemůže být dříve, než je datum vystavení daňového dokladu.

Při účtování v programu POHODA vyplníte data takto: Datum zápisu – datum, kdy doklad fakticky zapisujete do účetnictví, Datum odp./doruč. – toto datum se promítá do nároku na odpočet DPH, je to datum, kdy jste fakticky obdrželi daňový doklad, Datum úč. případu – datum zaúčtování do účetního deníku, mělo by odpovídat věcné a časové souvislosti podle účetních pravidel, Datum splatnosti – uveďte skutečné datum splatnosti dle faktury. Pokud bude menší než datum zaúčtování (v případě pozdního obdržení dokladu), POHODA Vás na to upozorní, ale bude možné doklad uložit.
 

Lze v daňové evidenci odepisovat dlouhodobý nehmotný majetek?
Lze v daňové evidenci odepisovat dlouhodobý nehmotný majetek, který měl PC vyšší než 60.000 Kč? OSVČ se stala plátcem DPH v 06/2015 a FAP za software je z období 02/2015. Na kterém řádku daňového přiznání se uplatní částka přijatého plnění (FAP za software) – odpočet DPH za 12 měsíců zpětně dle § 79 zákona o DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňovým výdajem u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci, je mimo jiné pořizovací cena nehmotného dlouhodobého majetku dle § 24 odst. 1 písm. zn) zákona o daních z příjmů. V daňové evidenci se tedy nehmotný majetek neodepisuje, ale uplatňuje přímo do nákladů. Nárok na odpočet při registraci k DPH upravuje § 79 odst. 1 zákona o DPH. Podmínkou pro odpočet je, že jde o majetek, který je ke dni registrace součástí obchodního majetku. Mezi takovýto patří i dlouhodobý nehmotný majetek. Ve Vašem případě zůstává dlouhodobý nehmotný majetek v obchodním majetku, i když podle pravidel daně z příjmů nebude ve Vašem případě odepisován. Dle mého názoru můžete nárok na odpočet při registraci uplatnit, i když dlouhodobý nehmotný majetek nebude pro účely daně z příjmů odepisován. Nárok na odpočet při registraci se v daňovém přiznání uvádí na ř. 45.
 

Mohu soukromým osobám pronajímat byty bez DPH?
Společnost s ručením omezeným mi pronajímá budovu, kde mám restauraci. V další části budovy, za kterou platím nájem, jsou byty a ty už já pronajímám soukromým osobám k bydlení. Jsem plátce DPH. Mohu soukromým osobám pronajímat byty bez DPH? Na jaký řádek mám zapsat částku za pronájem v přiznání k DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Nájem nemovité věci je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet dle § 56a zákona o DPH. S výjimkou krátkodobého nájmu nemovité věci, nájmu prostor a míst k parkování vozidel, nájmu bezpečnostních schránek a nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení, které se zdaňují.
 
Plátce se může rozhodnout, že při nájmu nemovité věci jinému plátci bude nájem zdaňovat. Ve Vašem případě budete postupovat tak, že nájmy neplátcům budou osvobozené od DPH bez nároku na odpočet, nájem restaurace plátci můžete zdaňovat, pokud se tak rozhodnete. Upozorňuji ale, že nebudete mít nárok na odpočet u přijatých zdanitelných plnění, která budou sloužit výhradně k osvobozeným nájmům. U přijatých zdanitelných plnění, která budou sloužit k osvobozeným i zdanitelným nájmům, bude třeba použít krátící koeficient.
 

Nákup pohonných hmot na Slovensku
Jsem plátce DPH, nakoupím PHM na Slovensku, jak je to s DPH? Mám doklad o nákupu PHM s vyčíslením DPH. Do nákladů dám celou částku dle kurzu?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Slovenskou DPH zaplacenou na Slovensku můžete nárokovat pouze na Slovensku. Nelze ji uplatnit v českém přiznání k DPH. Slovenská DPH bude z pohledu daně z příjmů představovat daňový náklad, tj. zaúčtujete celkovou částku včetně DPH na stejný účet jako PHM.
 

Můžu si zpětně uplatnit odpočet DPH u finančního leasingu na automobil?
Je možné zpětné uplatnění odpočtu DPH u finančního leasingu na automobil? Automobil byl pořízen na finanční leasing v 08/2015 a dobrovolná registrace k DPH bude od 10/2015. Mohu uplatnit zpětně odpočet DPH na první dvě splátky leasingu, když automobil je po dobu leasingu majetkem leasingové společnosti?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Přenechání zboží vlastníkem k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastník užívaného zboží převede vlastnické právo k němu na jeho uživatele, je podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona o DPH („ZDPH“) dodáním zboží. V případě pořízení zboží formou finančního leasingu se tedy jedná o přijaté zdanitelné plnění a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je den dodání předmětu pronájmu nájemci. Plátce má nárok na odpočet DPH z hodnoty celého plnění (ne jenom ze splátek), a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Daňový doklad prodávající vystaví na prodej předmětu leasingu a do ceny zahrne výši celého nájemného včetně sjednané kupní ceny po ukončení pronájmu.
 
Podle ustanovení § 79 odst. 1 ZDPH má osoba povinná k dani nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Obchodním majetkem je podle ustanovení v § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.
 
Plátce má tedy nárok na odpočet daně při registraci z celé hodnoty vozidla pořízeného formou finančního leasingu, a to při splnění uvedených podmínek podle § 79 ZDPH.

Daň z příjmů

Jaké částky z faktur uvést do příjmů?
Podnikatel FO, plátce DPH, si chce sestavit daňové přiznání k dani z příjmů FO. Vede daňovou evidenci. Jaké částky z faktur do příjmů má uvést? Vždy částky bez DPH? A když má nákladovou fakturu a chce ji uvést do výdajů, ale fakturu má od neplátce DPH, uvede pak celkovou částku s DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Plátce DPH, který vede daňovou evidenci, uvádí do zdanitelných příjmů i výdajů vždy částky bez DPH. V případě faktury od neplátce není na dokladu žádná DPH uvedena a celá částka představuje daňový výdaj. Neplátce DPH na faktuře ani jiném účetním dokladu DPH neuvádí. Pokud Vám neplátce DPH uvedl na dokladu DPH, jedná se o chybně vystavený doklad a je třeba ho vrátit k opravě.
 

Musím přivýdělek z DPP či DPČ zahrnout do daňového přiznání?
Ráda bych se zeptala na podmínky danění DPP či DPČ. Pokud někdo vykonává práci na základě pracovní smlouvy a k tomu si přivydělává na základě DPP či DPČ, musí dané dohody zahrnout do daňového přiznání? Musí je přiznat? Je nějaká výše výdělku, do které se nemusí daná dohoda přiznávat?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňový poplatník – zaměstnanec, smí mít v jednom okamžiku podepsané Prohlášení poplatníka a uplatňovat slevu na poplatníka pouze u jednoho zaměstnavatele. Předpokládám, že ve Vašem případě je to zaměstnavatel, u kterého máte pracovní poměr, a u zaměstnavatelů na dohody Prohlášení podepsané nemáte. Pokud má poplatník příjmy z dohody o provedení práce („DPP“) do 10.000 Kč měsíčně a nepodepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka, aplikuje zaměstnavatel srážkovou daň. V případě kombinace pracovní poměr + DPP do 10.000 Kč bez podpisu Prohlášení poplatníka nemusí zaměstnanec podávat daňové přiznání. Ale má právo si ho podat, pokud je to pro něj výhodnější – pokud mu vznikne přeplatek na dani. Srážková daň se ale aplikuje pouze u dohody o provedení práce do 10.000 Kč.
 
U dohody o pracovní činnosti („DPČ“) sráží zaměstnavatel zálohu na daň z příjmů. Pokud má poplatník více zaměstnání najednou v jednom období kromě příjmů zdaněných srážkovou daní (pouze DPP do 10.000 Kč), má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém zohlední veškeré své příjmy ze závislé činnosti, tj. z pracovního poměru a DPČ. Pokud je to pro něj výhodné, může do přiznání zahrnout i příjmy z DPP zdaněné srážkovou daní.
 

Student, který podniká, a zároveň pracuje na DPP
Začala jsem pracovat jako OSVČ, jsem studentka a zároveň mám dohodu o provedení práce (DPP). Jelikož z DPP budu mít více příjmů než z živnosti, je možné uplatňovat slevu na poplatníka u DPP a u daně z příjmů ji neuplatnit?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ano, pokud máte jen jediného zaměstnavatele, můžete u něj podepsat Prohlášení poplatníka a uplatňovat slevu na poplatníka. A to i v případě, že jde o zaměstnání formou DPP a máte zároveň příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání). V daňovém přiznání pak zohledníte kromě příjmů z podnikání také příjmy z DPP.