Smyslem a účelem kvalifikační dohody je stabilizace zaměstnance, jemuž zaměstnavatel umožnil zvýšení kvalifikace, a který se za to zavázal setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru.
 
Kvalifikační dohodu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), v § 231 až § 235. Předmětem kvalifikační dohody je úprava právních vztahů vznikajících při zvyšování kvalifikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
 
Obsahem této dohody je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a náhrady mzdy v nepřítomnosti z důvodu studia. Naopak zaměstnanec se zavazuje, že u zaměstnavatele setrvá v pracovním vztahu po sjednanou dobu, nejdéle však 5 let od ukončení studia.
 
Pro případ, že by zaměstnanec nesplnil svou povinnost, je ve smlouvě stanovena tzv. pokuta, což je vlastně náhrada nákladů spojených se zvýšením kvalifikace. Povinnost náhrady nákladů se stanoví poměrně k míře nesplnění závazku zaměstnance vůči zaměstnavateli. V žádném případě nesmí být součástí kvalifikační dohody trest za nedokončení studia, toto upravuje zákoník práce a porušení je trestáno sankcí. Celková náhrada za nesplnění závazku zaměstnance nesmí přesáhnout 75.000,- Kč.
 
Účast na prohlubování kvalifikace nesmí zaměstnavatel uložit, protože zaměstnanci následně vzniká závazek, a proto se zaměstnanec musí k tomuto kroku rozhodnout dobrovolně. Kvalifikační dohoda by měla být uzavřena před započetím studia, ale může být uzavřena i dodatečně.

Určení doby, po kterou se zaměstnanec zaváže setrvat od ukončení studia u zaměstnavatele, je ponecháno zcela na účastnících. Zákonem je dána pouze maximální délka pěti let.

Náležitosti kvalifikační dohody

Zákoník práce stanoví podstatné náležitosti, které každá kvalifikační dohoda musí obsahovat. K těm podle § 234 odst. 3 patří:

• Druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení. Druh kvalifikace určuje, jaká kvalifikace bude účastí na vzdělávání získána. Způsob představuje označení konkrétního vzdělávacího programu.

• Doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání. Do této doby se následně nebude započítávat doba rodičovské dovolené (na rozdíl od mateřské dovolené) a nepřítomnost zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.

• Druhy a celková částka nákladů, kterou bude muset zaměstnanec uhradit, nesplní-li svůj závazek setrvat v zaměstnání. Druhy nákladů jsou zejména: náhrada mzdy, cestovní náhrady, kurzovné, školné, učební materiály a jiné obdobné náklady. Celková částka nákladů je maximum, které bude muset zaměstnanec vracet v případě nesplnění svého závazku. Pokud skutečně vzniklé náklady budou nižší než celková částka nákladů uvedená v dohodě, zaměstnanec bude platit pouze náklady skutečně vzniklé.

Pokud v dohodě bude některá z výše uvedených náležitostí chybět, je tato dohoda neplatná. Dohoda však může obsahovat i jiná další ujednání, na kterých se strany dohodnou. Například může zaměstnavatel hradit více nákladů, než je původně požadováno, nebo může obsahovat ustanovení o přeřazení zaměstnance na jinou pozici po dokončení studia.

Studijní volno s náhradou mzdy

Zároveň se může zaměstnavatel rozhodnout poskytovat zaměstnanci pracovní volno ve větším rozsahu, než stanoví zákoník práce v § 232. Studijní volno s náhradou mzdy je zde uvedeno v následujícím rozsahu:

• k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

• 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

• 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

• 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,

• 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinární lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Dále je zde uvedeno studijní volno bez náhrady mzdy:

• k účasti na přijímací zkoušce v nezbytně nutném rozsahu,

• k účasti na opravné zkoušce, promoci nebo obdobném ceremoniálu.

Zároveň je ale zaměstnavatel oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance a poskytování pracovních úlev a finančních náhrad může zastavit v souladu s § 233 ZP. Jedná se o okamžik, kdy se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, nebo zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.
 
Stejně tak nemá zaměstnavatel povinnost v případě opakování ročníku při studiu hradit znovu náklady, které již jednou vynaložil, a poskytovat zaměstnanci pracovní volno.

Ukončení kvalifikační dohody bez povinnosti zaměstnance uhradit náklady

Mohou nastat i okolnosti, za kterých dojde k ukončení kvalifikační dohody bez povinnosti zaměstnance uhradit náklady z kvalifikační dohody. V § 235 ZP jsou přesně stanoveny případy, za kterých by povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nebyla spravedlivá a v důsledku toho nevzniká.
 
Okruh stanovených případů může být zaměstnavatelem rozšířen v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu o další důvody. Dle zákona se ale jedná o tyto případy:

• zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,

• pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodu porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo jestliže pracovní poměr skončil dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP,

• zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti určeném pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

• zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.

Dříve zákoník práce upravoval i možnost, kdy při změně zaměstnání zaměstnance za dobu, kdy jeho závazek trvá, převzal povinnost uhradit předchozímu zaměstnavateli náklady vynaložené na zvýšení kvalifikace nový zaměstnavatel. Současný zákoník práce toto neobsahuje, přesto lze takovou dohodu sjednat buď v pracovní smlouvě, nebo uzavřít jako doplňkovou smlouvu (např. dle občanského zákoníku).
 
V takovém případě se nový zaměstnavatel zaváže, že uhradí všechny závazky vyplývající zaměstnanci z kvalifikační dohody předchozího zaměstnavatele. Nelze ale nahradit přímo kvalifikační dohodu původního zaměstnavatele novou kvalifikační dohodou nového zaměstnavatele.

Související článek:
Vzdělávání zaměstnanců a daňová uznatelnost nákladů