Podnikání

Může manželka fakturovat za účetní služby manželovi?
Manžel je podnikatel – OSVČ, vede daňovou evidenci. Manželka podniká a je OSVČ, také vede daňovou evidenci, pouze v jiném oboru. Může fakturovat manželovi za účetní služby?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Osoba samostatně výdělečně činná může vykonávat pouze takovou podnikatelskou činnost, na niž má vystavené živnostenské oprávnění. Rozsah živnostenského oprávnění dle § 28 živnostenského zákona se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu z živnostenského rejstříku. Činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence je živností vázanou. Odborná způsobilost pro vázané živnosti je stanovena v příloze 2 živnostenského zákona. Pokud má manželka takové oprávnění, může manželovi fakturovat. Fakt, že je jeho „manželka“, zde nehraje žádnou roli.
 

Vyřazení pohledávek z daňové evidence
Jak je to s vyřazením pohledávek z evidence, které byly splatné v roce 1996 ve výši 62.000 Kč a 67.000 Kč? Vedu daňovou evidenci. V zákoně jsem našla jen opravné položky pro firmy, které vedou účetnictví.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů („ZDP“) se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro účely daní z příjmů rozumí část majetku, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci (tedy i pohledávky). Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
 
Pohledávku lze tedy z daňové evidence vyřadit, ale zároveň je potřeba zvýšit základ daně o případné výdaje související s touto pohledávkou dle § 5 odst. 6 ZDP. Související výdaje totiž ve chvíli vyřazení pohledávky z daňové evidence přestávají být výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů podnikatele dle § 24 odst. 1 ZDP.
 
V praxi se většinou „nedobytné“ pohledávky ponechávají v daňové evidenci – není nutné neuhrazenou pohledávku z daňové evidence vyřazovat. Pokud podnikatel vedoucí daňovou evidenci v budoucnu podnikání ukončí nebo přejde na paušální výdaje, popř. začne vést účetnictví, musí v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP provést tzv. dodanění neinkasovaných pohledávek. Ovšem na mnoho z nich se vztahuje zvýhodněný režim dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, kde jsou vyjmenované případy, kdy pohledávky za dlužníky neovlivní (nezvýší) základ daně.
 

Jak postupovat v maloobchodě v případě prošlých potravin?
Jak postupovat v maloobchodě v případě prošlých potravin? Lze ponechat uplatněné DPH v NO? Jde o daňový náklad? Stačí směrnice, kde uvedu, že zboží s prošlou lhůtou je vyřazeno z prodeje a zlikvidováno, nebo je nutné o každé likvidaci sepisovat protokol?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle ustanovení v § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelnými výdaji (náklady) také výdaje vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků. U léků, léčiv či potravinářských výrobků jsou daňově uznatelné výdaje (náklady) pouze v případech, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu. Těmito zvláštními právními předpisy jsou zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.
 
K prokázání likvidace je nutné vždy vypracovat likvidační protokol s těmito náležitostmi:

• důvody likvidace,
• způsob, čas a místo provedení likvidace,
• specifikace předmětů likvidace,
• způsob naložení se zlikvidovanými předměty,
• uvedení pracovníků zodpovědných za provedení likvidace.

Dále se doporučuje k protokolu přiložit potvrzení či jiný doklad, který dosvědčí fyzickou likvidaci. Pokud by likvidace nebyla řádně doložena, musí se úbytek zásob účtovat na vrub mank a škod – tedy do daňově neúčinných nákladů.
 
Z hlediska DPH nedochází v uvedeném případě ke zdanitelnému plnění s povinností přiznat daň na výstupu a uplatněný nárok na odpočet daně zůstává zachován (pokud byly potraviny nakoupeny za účelem ekonomické činnosti).
 

Podnikání jako vedlejší činnost
Když mám podnikání jako vedlejší činnost, musím se přihlásit na úřad práce? Na jaké úřady musím jít a o co mám požádat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Samostatná výdělečná činnost je považována za vedlejší, jestliže osoba samostatně výdělečně činná („OSVČ“) splňuje současně některou z těchto podmínek:

• vykonává zaměstnání,
• má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo starobního důchodu,
• má nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství,
• osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
• osobně pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
• je nezaopatřeným dítětem.

Pokud OSVČ nesplňuje výše uvedené podmínky, je její činnost považována za hlavní a je povinna platit měsíční zálohy na sociálním a zdravotním pojištění.
 
V případě, že OSVČ chce získat podporu v nezaměstnanosti, musí přerušit (ukončit) svoji samostatnou výdělečnou činnost a přihlásit se na úřad práce. Přerušení (ukončení) samostatné činnosti je nutné nahlásit na živnostenském úřadě, poté se dostavit na místně příslušnou OSSZ a zdravotní pojišťovnu, kde OSVČ ohlásí tuto skutečnost do 8 dnů, na finančním úřadě do 15 dnů od přerušení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti. Lze však využít i možnosti vyplnit na živnostenském úřadě jednotný registrační formulář a tímto jedním dokumentem oznámit přerušení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti všem výše uvedeným institucím.

Daň z příjmů

Může dědeček uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?
Mám tříletou dceru, do 1. 7. 2014 jsem s ní byla sama a bydlela jsem u rodičů. Doslechla jsem se, že i když jsem byla na mateřské, mohl si slevu na dceru uplatnit můj otec, tedy dědeček. Je to pravda a dá se zpětně podat daňové přiznání? 1. 7. 2014 jsem se vdala, můj současný manžel není otcem dcery. Bydlíme spolu v domě u mého otce, ale nemá stejné bydliště jako my. Manžel přišel o práci, jde i v této situaci uplatnit slevu na dceru přes mého otce?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění na dítě uplatnit, mohou jej uplatnit i prarodiče dítěte dle ustanovení § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů. Musí však splnit podmínku, že žijí s dítětem ve společné domácnosti. Opravu základu daně lze provést prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, které se podává po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání.
 

Patří pronájem kanceláří do § 9, nebo do § 7?
Podnikatel má registrovanou živnost jako ubytovací služby, zde si vede daňovou evidenci a uplatňuje si výdaje paušálem. Dále má pronajatý dům, který následně dále pronajímá jako kanceláře. Tato činnost ale nemá nic společného s jeho živností. Má dát pronájem do § 9, nebo vše vést pod § 7?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Součástí dílčího základu daně z příjmů fyzických osob podle § 7 zákona o daních z příjmů („ZDP“) je příjem z pronájmu nemovitostí, které jsou zahrnuty v obchodním majetku poplatníka. Pokud není nemovitost zahrnuta do obchodního majetku pronajímatele, je příjem fyzické osoby zdaňován podle § 9 ZDP.
 

Zdanění výnosu z cenných papírů a sleva na poplatníka
Důchodce má povinnost zdanit výnos z cenných papírů – má nárok na slevu na poplatníka?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Výnosy z cenných papírů fyzických osob se zdaňují podle § 10 zákona o daních z příjmů. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze uplatnit slevu na poplatníka (za zdaňovací období 2014 ve výši 24.840 Kč), a to i v případě osob pobírajících starobní či invalidní důchod.
 

Zatřídění do správné odpisové skupiny
Jakou odpisovou skupinu mám použít u diagnostiky organismu Sensitiv Imago (PC byla 463.340 Kč) a u plazmového generátoru Rife system (též diagnostika, PC byla 138.000 Kč)?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Pro zařazení hmotného majetku do odpisové skupiny je nutno se obrátit na nějaké pověřené autorizované pracoviště, které provede zatřídění majetku na komerčním základě. Zákon o daních z příjmů pouze v § 30 odst. 1 stanoví, že pokud nelze hmotný majetek zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zařadí se stavební dílo do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek do 2. odpisové skupiny.

Daň z přidané hodnoty

OSVČ, která jezdí na služební cesty do Německa
Vedu daňovou evidenci pro klienta OSVČ, dobrovolného plátce DPH, který poskytuje přeshraniční službu v oblasti návrhů a testů integrovaných obvodů výrobků (produktů) na vlastním software a PC pro konečného zákazníka do SRN. OSVČ jezdí na služební cesty do SRN a vznikají mu výdaje na PHM a hotely v eurech. Je nějaká možnost uplatnění a vrácení DPH z těchto výdajů? Před datem registrace k DPH dle § 79 zákona o DPH a po datu registrace k DPH dle § 82?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Ano, plátce může, pokud mu vznikl nárok, požádat o vrácení daně z plnění s místem plnění v jiném členském státě, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem. Pokud jde o uplatnění nároku na odpočet při vzniku registrace, má osoba povinná k dani nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Z uvedeného tedy vyplývá, že vrácení daně před datem registrace nebude v daném případě možné.
 

Faktura s DPH, nebo bez DPH?
Tuzemský plátce DPH fakturuje technické zabezpečení akce konané v Maďarsku, ale odběratel služby je indická firma. Bude faktura s DPH, nebo bez DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při poskytování služeb je klíčové stanovení místa plnění. Důležité je správně vyhodnotit druh poskytované služby vyplývající ze smlouvy, objednávky apod. a poté použít pravidlo pro určení místa plnění podle charakteru poskytnuté služby. Dle uvedených informací se domnívám, že lze použít obecné pravidlo pro určení místa plnění dle § 9 zákona o DPH („ZDPH“).
 
Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o poskytnutí služby osobě povinné či nepovinné k dani. Pokud by se jednalo o poskytnutí služby osobě povinné k dani, je dle § 9 odst. 1 ZDPH místem plnění místo, kde má tato osoba sídlo, popř. provozovnu. V tomto případě by tuzemský plátce fakturoval částku bez DPH. Pokud by se jednalo o poskytnutí služby osobě nepovinné k dani, místem plnění by bylo tuzemsko, nebo v případě, že by byla služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, místem plnění by bylo místo, kde je tato provozovna umístěna.
 
Obecné pravidlo pro určení místa by se nepoužilo v případě, pokud by se jednalo o některou ze služeb specifikovaných v § 10 až § 10d a § 10j až § 10k ZDPH.
 

Můžeme zažádat o vrácení polské VAT?
Podnikáme v příhraniční oblasti s Polskem. Náš polský dodavatel, plátce DPH v Polsku, nám odmítá vystavovat daňové doklady bez DPH, i když jsme mu předložili naši registraci k DPH. Je to pro něj údajně administrativně náročné a doklady jsou včetně polské VAT. I v tomto případě je zboží podstatně levnější než v ČR. My cenu bez VAT dodaníme českou DPH a zároveň nárokujeme odpočet. Částku polské VAT evidujeme na zvláštním účtu. Je možné v tomto případě nějakým způsobem zažádat o vrácení polské VAT?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Podle § 82 zákona o DPH má plátce, který má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl sídlo ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto státem. V daném případě se domnívám, že postup polského dodavatele nebyl správný, neboť místo plnění by mělo být v tuzemsku a povinnost přiznat daň má (na principu reverse charge) český odběratel.
 
Pokud jde o vrácení polské daně, bohužel nevím, zda lze v tomto případě uspět. Možné je snad jedině obrátit se na příslušného správce daně v Polsku s tím, že Váš dodavatel nepostupuje správně.

Účetnictví

Zaúčtování faktury v režimu reverse charge
Potřeboval bych poradit ohledně zaúčtování došlé faktury s režimem přenesení daňové povinnosti. Jde o stavební práce od plátce (my jsme také plátci). Částka k úhradě je 50.000 Kč (všechny náležitosti faktura obsahuje). Jaký je účetní postup a předkontace od převzetí faktury až po konečné zúčtování s FÚ?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Zákon o DPH v § 92a stanoví, že v režimu přenesení daňové povinnosti přiznává daň příjemce uskutečněného zdanitelného plnění. Tento příjemce bude z účetního hlediska postupovat tak, jako kdyby na přijatém dokladu byla daň uvedena. To znamená, že si z uvedeného přijatého zdanitelného plnění daň vypočítá a zaúčtuje na účet 343 a stejně tak bude postupovat v případě vzniku nároku na odpočet daně.

Nový občanský zákoník

Sdružení fyzických osob
Spravuji účetnictví sdružení fyzických osob. Toto sdružení v roce 2014 ukončilo svoji činnost, ale nemohu nikde najít dohodu o rozpuštění sdružení dle nového občanského zákoníku. Kde bych v novém občanském zákoníku našla informace, které se týkají sdružení fyzických osob?
 
 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal, právník:
Právní úpravu sdružení, resp. smlouvy o sdružení, kterou obsahoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. v ustanoveních §§ 829 a násl., nově naleznete v ustanoveních §§ 2716 a násl. v novém občanském zákoníku.
 

Svolání shromáždění SVJ
Kdy musí být svolané shromáždění SVJ? V zákoně je jedenkrát do roka, ale je toto bráno od posledního shromáždění nebo v kalendářním roce?
 
 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal, právník:
Zákon říká (konkrétně nový občanský zákoník ve svém ustanovení § 1207), že statutární orgán je povinen svolat shromáždění vlastníků jednotek tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. V souladu s ustanovením § 605 odst. 2 předmětného zákona lze tuto povinnost vnímat od shromáždění, které bylo konáno naposledy. Tedy v případě, že poslední shromáždění vlastníků jednotek proběhlo například 20. 3. 2015, povinnost svolat a uspořádat další shromáždění je do 20. 3. 2016.