O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, a účetní jednotky tvořící konsolidační celek. Ostatní účetní jednotky můžou o odložené dani účtovat a vykazovat ji dobrovolně.
 
Účetní jednotky sestavují svou účetní závěrku buď v plném, nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu můžou účetní závěrku sestavovat účetní jednotky, které nejsou povinny mít tuto účetní závěrku ověřenou auditorem. Akciové společnosti však účetní závěrku sestavují v plném rozsahu vždy (bez ohledu na to, zda se jich povinnost ověření závěrky auditorem týká nebo ne).
 
Kdo má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, naleznete v § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Co je to odložená daň

Odložená daň vzniká z přechodných/dočasných (ne tedy trvalých) rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím účetních případů. Odloženou daní může být buď:

• odložený daňový závazek, nebo

• odložená daňová pohledávka.

Odložený daňový závazek představuje výši daně z příjmů, kterou bude muset účetní jednotka zaplatit v budoucích obdobích z titulu těchto přechodných rozdílů. Naproti tomu odložená daňová pohledávka nám představuje výši daně z příjmů, o kterou se nám v budoucnosti daň z příjmů pravděpodobně sníží.

Příklad – vznik odložené daně (závazku)

Společnost pořídila na konci července roku 2013 stroj v pořizovací ceně 360 000 Kč a ihned jej zařadila do užívání. Stroj se bude podle rozhodnutí účetní jednotky účetně odepisovat rovnoměrně 72 měsíců od měsíce následujícího po zařazení do užívání. Daňově byl zařazen do 2. odpisové skupiny a bude se odepisovat rovnoměrně.
 
Pozn.: Při výpočtech nepočítáme se zaokrouhlením základu daně z příjmů, ani se změnami sazeb této daně. V případě změny výše sazby daně z příjmů bychom museli počítat vždy se sazbou, která bude platná v roce, kdy předpokládáme uplatnění přechodného rozdílu.

Účetní odpisy a účetní zůstatková cena stroje:

Daňové odpisy a daňová zůstatková cena stroje:

Účetní zůstatková cena převyšuje daňovou zůstatkovou cenu k 31. 12. 2013 o 14 600 Kč, při sazbě daně z příjmů právnických osob 19 % činí odložený daňový závazek (pouze z této transakce) 2 774 Kč.
 
Prakticky to znamená, že jsme si v r. 2013 uplatnili v daňových nákladech více, než činí naše náklady účetní („ušetřili jsme tedy na dani“), odložili jsme si náš závazek zaplatit daň státu na budoucí roky – proto odložený daňový závazek.
 
K 31. 12. 2014 je účetní zůstatková cena vyšší než daňová zůstatková cena o 34 700 Kč, při sazbě 19 % představuje celkový odložený závazek částku 6 593 Kč. Odložený závazek ve výši 2 774 Kč však již vykázaný máme, „nový“ odložený daňový závazek vzniklý v r. 2014 je tedy jen 3 819 Kč (6 593 – 2 774).

ÚZC – účetní zůstatková cena
DZC – daňová zůstatková cena
OD – odložená daň

Rozšíření příkladu o výnosy a náklady

Nyní si ukážeme, jak bude stejná situace vypadat, když doplníme konkrétní výnosy a náklady společnosti. Budeme předpokládat, že společnost má každý rok výnosy (tržby za služby) vždy 900 000 Kč, náklady za služby budou taky každý rok stejné – 200 000 Kč a výše odpisů stroje bude totožná s předchozím příkladem.

HV – hospodářský výsledek
ÚHV – účetní hospodářský výsledek
DHV – daňový hospodářský výsledek – základ daně
 
Z příkladu vidíme, že v letech 2013 až 2017 by byla daň počítaná z účetního výsledku hospodaření vyšší než daň vypočítaná z daňového hospodářského výsledku – tedy ze základu daně podle zákona o daních z příjmů. Společnost samozřejmě odvede daň vypočítanou z daňového hospodářského výsledku, tedy daň nižší, a přechodně „ušetří“ – odloží si daňový závazek na další roky.
 
V letech 2018 a 2019 bude naopak daň vypočítaná z daňového hospodářského výsledku vyšší – a odložený daňový závazek z předchozích let se tak bude snižovat až na nulovou hodnotu.

Účtování o odložené dani

O odložené dani účtujeme prostřednictvím účtů účtové skupiny 48. – odložený daňový závazek a pohledávka (např. účet 481).

• pokud účtujeme o odložené dani poprvé (její výpočet vychází z přechodných rozdílů minulých let), pak tuto první odloženou daň účtujeme prostřednictvím účtu nerozděleného zisku (428) nebo neuhrazené ztráty (429)

• v dalších letech již účtujeme „výsledkově“ na účty účtové skupiny 59. – daně z příjmů … (např. účet 592)

Vidíme, že zůstatek na účtu odložené daně (účet 481) je k 31. 12. 2019 nulový. Vzhledem k tomu, že odložená daň se počítá vždy jen z přechodných rozdílů účetního a daňového pojetí transakcí, výsledkem každé takovéto transakce musí být vždy nakonec nula.

Vykázání odložené daňové pohledávky

Jak již bylo uvedeno výše, odložený daňový závazek představuje částku daně z příjmů, kterou budeme muset uhradit v budoucnosti. Naopak odložená daňová pohledávka nám v budoucnosti může daňovou povinnost snížit.
 
Pokud budeme ctít zásadu opatrnosti – tj. účtovat jen o skutečně dosažených „výnosech“ a naopak do účetnictví zahrnout všechna možná rizika – potom o odloženém daňovém závazku budeme účtovat vždy.

Naopak o odložené daňové pohledávce pouze v případě, že je pravděpodobné, že v příštím období bude daňový základ dostatečně velký, abychom mohli odloženou daňovou pohledávku využít.
 
Pokud daňový základ v příštím období pravděpodobně nebude dostatečně velký, o odložené daňové pohledávce vůbec neúčtujeme. Navíc pokud již odloženou daňovou pohledávku evidujeme, a předpokládaný daňový základ nebude dostatečně velký na to, abychom odloženou daňovou pohledávku využili zcela, poměrně její výši snížíme.

• Rozdílná účetní a daňová zůstatková cena majetku

• Nezaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení

• Nevyužitá daňová ztráta minulých let

• Opravné položky k zásobám

• Opravné položky k dlouhodobému majetku

• Opravné položky k pohledávkám

• Rezervy