V dnešní uspěchané době se stále více klade důraz na získávání informací. Nejinak je tomu i v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Systém účetnictví je v České republice upraven zákonem o účetnictví (dále jen „ZoÚ“). Tato norma byla pro rok 2016 změněna zákonem č. 377/2015 Sb., a to s účinností od 1. ledna 2016.
 
Již tato novela přinesla některé zásadní změny v oblasti vykazování. Hlavní změnou je rozdělení účetních jednotek do čtyř velikostních kategorií, kdy každá z těchto kategorií má různý rozsah povinností ve vykazování.
 
Ještě jsme ani nezačali zpracovávat závěrky dle této novely a v Poslanecké sněmovně již byla schválena další novela pro rok 2017, která je opět velmi významná ve vztahu k vykazování, tentokráte speciálně k vykazování nefinančních informací (schváleno ve třetím čtení dne 9. 11. 2016 – sněmovní tisk 812).

1. Nefinanční reporting před rokem 2016

Nefinanční reporting, nebo správněji nefinanční informace, jsme měli podle ZoÚ předepsány již před rokem 2016. Podnikatelské subjekty, které měly povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, musely také sestavovat výroční zprávu. V roce 2015 byly součástí výroční zprávy také následující finanční a nefinanční informace (§ 21 odst. 2 ZoÚ).
 
Výroční zpráva musela kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

• o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle § 21 odst. 1,
• o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
• o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
• o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
• o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí,
• požadované podle zvláštních právních předpisů.

Pro připomenutí uvádím kritéria, na základě kterých měly účetní jednotky (dále jen „ÚJ“) – podnikatelské subjekty povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem v roce 2015:

• aktiva celkem více než 40.000.000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu více než 80.000.000 Kč,
• průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50.

Přičemž u akciových společností k povinnosti auditu stačilo překročit jedno ze tří výše uvedených kritérií. U ostatních obchodních korporací a dalších podnikatelských subjektů překročení dvou ze tří výše uvedených kritérií.

2. Nefinanční reporting v roce 2016

Jak již bylo řečeno v úvodu, hlavní změnou z pohledu výkaznictví, a tím i nefinančního reportingu, bylo rozdělení účetních jednotek do čtyř kategorií:

• mikro účetní jednotka,
• malá účetní jednotka,
• střední účetní jednotka,
• velká účetní jednotka.

Do příslušné kategorie patří účetní jednotka, která nepřesahuje alespoň dvě z následujících kategorií.
 

 
 
Kritéria pro povinný audit se oproti roku 2015 v podstatě nezměnila. Opět platí, že ÚJ, které mají povinnost ověřit závěrku auditorem, sestavují také výroční zprávu. Zde však již v návaznosti na rozdělení ÚJ dochází ke změně – viz § 21 odst. 2 a 3 ve znění platném pro rok 2016.
 
Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:
 

Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace podle písm. a) až f).
 
Vidíme, že mikro, malé a střední ÚJ jsou v podstatě „osvobozeny“ od nefinančního reportingu ve výroční zprávě.

3. Nefinanční reporting dle předpokládané novely pro rok 2017

Novela zákona o účetnictví nijak neupravuje § 20 a § 21. Takže reporting ve výroční zprávě se nemění. Zavádí však zcela nové a poměrně rozsáhlé povinnosti nefinančního reportingu pro ÚJ, které jsou velkou účetní jednotkou, jsou obchodní společností a zároveň jsou subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.
 
Pro tyto účetní jednotky bude platit zcela nová „Část osmá“ ZoÚ, konkrétně § 32f až § 32i. Jedná se o informace týkající se alespoň otázek:

• životního prostředí,
• sociálních a zaměstnaneckých,
• respektování lidských práv a
• boje proti korupci a úplatkářství.

Závěrem bych si dovolil citovat důvodovou zprávu k uvedené novele ZoÚ, ze které vyplývá celoevropská snaha ke zvýšení a koordinaci informací jak v obecné rovině, tak v našem případě také v účetním výkaznictví.
 
„Potřebu zlepšit uvádění sociálních a environmentálních informací podniky zopakovala Evropská komise předložením legislativního návrhu v této oblasti ve sdělení nazvaném „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“, které bylo přijato dne 25. října 2011.
 
V návaznosti na tuto „Obnovenou strategii EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ byl zpracován strategický materiál „Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice“ jako nelegislativní a otevřený materiál, schválený vládou České republiky usnesením č. 199 ze dne 2. dubna 2014. Při jeho aktualizaci, která proběhla ke konci roku 2015, byla zohledněna dobrovolná možnost připojit se k uvádění nefinančních informací i těm firmám, pro které to není ve smyslu Části osmé návrhu novely zákona o účetnictví povinností.
 
Nefinanční výkaznictví je veřejnosti fakticky poskytováno na dobrovolné bázi již dnes, neboť je považováno za otázku prestiže a příležitost k vylepšení vlastní pozice na trhu cestou získání určitých konkurenčních výhod, vyplývajících z korporátní politiky otevřenosti.
 
Koordinace vnitrostátních právních předpisů týkajících se uvádění nefinančních informací některými velkými podniky je důležitá pro zájmy podniků, akcionářů i jiných zúčastněných stran. Koordinace je v těchto oblastech nezbytná, neboť většina z těchto podniků působí ve více než jednom členském státě.“

Článek byl připravený ve spolupráci s Daňovou kanceláří Ing. Radek Bílý.