Srážky ze mzdy můžeme rozdělit na dobrovolné a nedobrovolné, tedy prováděné i bez souhlasu zaměstnance. Například na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance. Zde se jedná o dobrovolnou srážku ze mzdy. Zákon neupravuje náležitosti této dohody, nepožaduje se tedy ani písemná forma.

Písemné uzavření dohody je však důležité v případě, že je nutné prokázání dne, kdy pohledávka nabyla pořadí. Tato dohoda je jakýsi návrh zaměstnance, aby mu zaměstnavatel srážel ze mzdy dluh. Zaměstnavatel však nemusí na tento návrh přistoupit.

Lze také dohodnout, že zaměstnanec bude hradit zaměstnavateli výši nákladů, které mu při realizaci srážek ze mzdy vzniknou. Pokud bude zaměstnanec po zaměstnavateli požadovat, aby z jeho mzdy bylo sráženo ve prospěch třetí osoby, je k tomu třeba souhlasu (aktuálního, současného) zaměstnavatele.

Zaměstnavatel není povinen provádět srážky ze mzdy k zajištění pohledávek, které nemají charakter výživného (alimentační povinnosti upravené zákonem) nebo pohledávky, o nichž tak stanoví zákon.

Další dobrovolnou dohodou je dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky nynějšího zaměstnavatele – dohoda musí být výhradně písemná, jinak pozbývá platnosti. Nejčastější případ, kdy se dohoda uzavírá, je náhrada škody, za kterou zaměstnanec zaměstnavateli odpovídá.

Exekuce – nedobrovolná srážka ze mzdy

Hlavní nedobrovolnou a nejvíce prováděnou srážkou ze mzdy je exekuce. Společně s možností získat hladce půjčku jde ruku v ruce zvyšování případů exekucí na mzdy. V okamžiku, kdy tato situace nastane, je to velice nepříjemné pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele, pro kterého to znamená mnohem komplikovanější výpočet mzdy a mnohem větší riziko chyby.

Navíc se do této činnosti dostává zaměstnavatel nedobrovolně a bez možnosti volby ji nedělat. Zaměstnavatelé jako plátci mezd musí při provádění exekučních srážek postupovat v souladu s občanským soudním řádem tak, aby byly srážky provedeny řádně a včas.

Nově, oproti roku 2012, se považuje například vyplácení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství od ČSSZ za náhradu mzdy podléhající exekuci, a proto musí zaměstnavatelé, spolu s tiskopisy a přílohami k nemocenskému, zasílat i podklady k provádění srážek ze mzdy. Tím jsou myšleny kopie usnesení nařízení o výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a výše uplatněné nezabavitelné částky, která nemá být v měsíci souběhu příjmů ze strany ČSSZ sražena. Administrativa spojena s exekucí platu je skutečně náročná.

Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím, jímž jsou úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu. Rozsah možných srážek ze mzdy, a tím i pravidla pro výpočet, jsou stanoveny v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), vztahující se na veškeré srážky ze mzdy, které zaměstnavatel provádí (tj. nejen na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy).

Srážky se provádějí z čisté mzdy. Tu vypočteme odečtením zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Srážky se provádějí i z jiných příjmů, s nimiž se nakládá jako se mzdou.

Mezi tyto příjmy, nahrazující odměnu za práci, patří zejména důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, odměny za pracovní pohotovost, náhrada ze ztráty výdělku z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání, dále hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, stipendia aj. Srážky se provádějí i z dohod o pracovní činnosti a odstupného. Neprovádějí se už ale z dohod o provedení práce.

Do čisté mzdy se započítávají i odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru (tj. z dalších souběžných pracovních poměrů).

Do čisté mzdy se nezapočítávají částky poskytované zaměstnanci na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem – cestovní náhrady, opotřebení nářadí, zařízení a předmětů a obdobná plnění.

Nezabavitelné minimum

Po zjištění čisté mzdy musíme zjistit tzv. nezabavitelné minimum. Nezabavitelné minimum je částka, která nesmí být zaměstnanci sražena, a je stanovena nařízením vlády č. 595/2006 Sb.

Toto nařízení stanoví způsob výpočtu základní nezabavitelné částky, která nesmí být sražena, a zároveň stanoví částku, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Výše nezabavitelných částek se stanoví příslušným procentem uvedeným v nařízení z částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

Pro výpočet základní nezabavitelné částky musíme tedy znát částku životního minima pro příslušný rok a částku normativních nákladů na bydlení. V roce 2013 je životní minimum jednotlivce ve výši 3.410,- Kč a normativní náklad na bydlení je 5.687,- Kč.

Z tohoto tedy vypočteme následující:

• Nezabavitelná částka                                               6.064,67 Kč

• Částka, nad kterou se srazí zbytek mzdy               9.097,- Kč

Dále se nezabavitelná částka zvyšuje dle počtu vyživovaných osob. Na manžela či manželku zaměstnance se započítává ¼ nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává ¼ nezabavitelné částky každému rodiči, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou.

Nezapočítává se ¼ nezabavitelné částky tomu rodiči, v jehož prospěch je srážka prováděna, např. v případě alimentů. V roce 2013 je tedy na vyživovanou osobu nezabavitelná částka ve výši 1.516,17 Kč.

V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Příklad 1

Výpočet základní nezabavitelné částky u ženatého muže, který má 2 děti.
 
Nezabavitelná částka na povinného – zaměstnance: 6.064,67 Kč

Nezabavitelná částka na manželku zaměstnance: 1.516,17 Kč

Nezabavitelná částka na 1. dítě zaměstnance: 1.516,17 Kč

Nezabavitelná částka na 2. dítě zaměstnance: 1.516,17 Kč

Základní nezabavitelná částka zaměstnance: 10.613,18 Kč = 10.614,- Kč
 
V tomto případě tedy vše, co v čisté mzdě přesahuje částku 10.614,- Kč, zaměstnanci srazíme ve prospěch předepsané exekuce.

Více exekucí naráz

V případě, že má zaměstnanec jen jednu exekuci, by nám tímto počítání již skončilo. Stačilo by hlídat, abychom pohledávku případně nepřeplatili. Jak se ale zachovat, když exekucí přijde více? Postup je následující.

Částku, která nám vznikne odečtením nezabavitelné částky od čisté mzdy, rozdělíme na tři části. Z první třetiny se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.

Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného, bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.

Výše jsem zmínila termín přednostní pohledávky. Přednostními pohledávkami tedy jsou:

• pohledávky výživného,

• pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví

• pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,

• pohledávky daní a poplatků,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,

• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

• pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

• pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

• pohledávky náhrady mzdy (sníženého platu nebo snížené odměny) poskytované po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory.

Uvedené pohledávky jsou přednostními jak v případě, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí, tak i jestliže byly dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy. Přednostní pohledávky, respektive jejich části, které nemohly být uspokojeny z druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí svou přednostní povahu.

Z první třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až je bude možné srazit díky vyššímu příjmu povinného.

Příklad 2

Zaměstnanec má čistou mzdu ve výši 19 520,- Kč, žije s manželkou, na dítě z prvního manželství je mu na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5.500,- Kč.

2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky ve výši 90 000 Kč, a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Postup při výpočtu:
 
Nezabavitelná částka činí na osobu povinného zaměstnance: 6.064,67 Kč
Nezabavitelná částka na manželku: 1.516,17 Kč
Nezabavitelná částka na dítě: 0,- Kč (zasílá výživné)
Celková nezabavitelná částka je: 7.580,84 Kč
 
Základ pro výpočet srážek ze mzdy je 11.939,- Kč (19.520 – 7.580,84)
Ke sražení bez omezení je 2.842,- Kč (11.939 – 9.097)

Zůstane k dělení 9.097,- Kč; dělitelné třemi je 9.096,-Kč
1/3 částky je 3.032,- Kč a 2/3 částky je 6.064,- Kč
 
Nejprve srazíme výživné: 5.500,- Kč
 
Další přijde na řadu přednostní daňová pohledávka, která přišla dříve z FÚ: 3.407,- Kč (19.520 – 7.581 – 3.032 – 5.500)
 
Soudní exekuce, která dorazila 10. den, musí počkat, až bude možné ze mzdy exekuci provést.
 
Zaměstnanec po těchto srážkách dostane vyplacenou částku 10.613,- Kč (7.581 + 3.032)

Chcete profesionálně vést agendu personalistiky, pracovních poměrů a zpracovávat mzdy zaměstnanců? Vyzkoušejte program PAMICA. Ocení ho nejen živnostníci, ale i podnikatelé a společnosti, které při zpracování mezd využívají složitějších mzdových postupů.