Spousta lidí znalá děl zlatého fondu české kinematografie má zafixovánu v mysli scénu z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, kde je první mzda hlavního hrdiny postižena srážkou, po které mu zbyde k výplatě pouze několik drobných. Dnešní realita je však jiná a od roku 2014 prošly srážky ze mzdy další změnou ve prospěch zaměstnance, ze které by jistě zmíněný František Koudelka měl radost.
 
Ke změně v zákoníku práce došlo především z důvodů sjednocení s novým občanským zákoníkem. Mimo to se projevila snaha zákonodárců více ochránit mzdu zaměstnanců.

Dohoda o srážkách ze mzdy

Hlavní rozdíl, který od začátku roku 2014 nastal, je v dohodách o srážkách ze mzdy. Ze zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) byl vyňat § 327 (a odkazy na něj), který v minulosti tyto dohody upravoval. Nově budeme uzavírat dohody o srážkách ze mzdy podle zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník („NOZ“) – podle § 2045 až 2047. Dohoda bude zajišťovat dluh mezi věřitelem a dlužníkem pomocí srážek z příjmů. Půjde tak zajistit jakýkoliv dluh zaměstnance vůči věřiteli pomocí tohoto zákonného institutu.
 
Za příjmy, ze kterých lze srážet, se považují:

• mzda nebo plat,

• odměna ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek,

• náhrada mzdy nebo platu,

• jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.

 
Nově se zde objevuje odměna ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Srážet tedy bude možné i z odměny z dohody o provedení práce.
 
Uvedené příjmy půjde postihovat do výše nepřesahující jejich polovinu.
 
Dohody o srážkách ze mzdy mohou být uzavírány k uspokojení práva zaměstnavatele, ale též k uspokojení práva třetích osob (zahrnuje i dohodu o úhradě výživného). Vzhledem k tomu, že dle § 146 zákoníku práce smí být srážky ze mzdy provedeny dle písm. b) jen na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance a zároveň byl z tohoto bodu vyňat odkaz na zaniklý § 327, bude se při provádění srážek postupovat dle § 2045 až 2047 NOZ.
 
Podle NOZ je pro uzavření dohod k uspokojení práva třetích osob (věřitelů) potřeba předchozího souhlasu zaměstnavatele. Okamžikem předložení této dohody plátci mzdy nabývá věřitel právo na výplatu srážek. Náklady spojené s placením srážek za první dohodu nese zaměstnavatel, nicméně náklady s vyplácením druhé a každé další dohody půjdou k tíži dlužníka – zaměstnance.
 
Shrneme-li uzavírání dohod o srážkách ze mzdy vůči věřitelům třetím osobám, je potřeba si dát od 1. 1. 2014 pozor na následující body, a to bez výjimky:

• dohoda bude uzavřena dle § 2045 občanského zákoníku,

• nutnost předchozího souhlasu zaměstnavatele,

• právo na výplatu srážky nastává okamžikem doručení dohody,

• za provedení druhé a každé další srážky platí náklady zaměstnanec zaměstnavateli,

• lze srážet do výše nepřesahující polovinu příjmu.

 
Podle zákonné úpravy před 1. 1. 2014 nebyl u dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávek výživného potřeba souhlas plátce mzdy. Od roku 2014 však bude vyžadován souhlas i u výživného.
 
Co se týká úhrady nákladů za provedení druhé a další srážky, lze doporučit zaměstnavatelům, aby souhlas s prováděním srážek podmínili právě úhradou těchto provozních nákladů.
 
Pořadí srážek ze mzdy dle § 2045 NOZ se bude řídit okamžikem jejich doručení a v případě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jejím uzavřením.
 
Podle přechodného ustanovení § 3073 NOZ práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Tedy dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před rokem 2014 se budou posuzovat podle tehdejší právní úpravy.
 
Existuje-li tedy dohoda z titulu výživného z roku 2013 či dříve, nebude vyžadován souhlas ani při změně zaměstnání. I v případě ostatních dohod o srážkách ze mzdy, které byly uzavřeny dle zaniklého § 327 zákoníku práce, není nutné jejich nové uzavírání, pokud obsah dohody odpovídá platným právním předpisům – citace příslušného paragrafu by neměla být na závadu.

Zvýšení ochrany příjmů

Současnou snahou je chránit čistý příjem ze závislé činnosti před jeho postižením, a to i kdyby byl sjednán smluvně.
 
Nově je do zákoníku práce přidán § 144a, který zakazuje právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu:

• postoupit bez výjimky,

• použít k zajištění dluhu (s výjimkou u dohody o srážkách ze mzdy).

 
Příslušné zákonné ustanovení též definuje možnosti započtení tohoto příjmu. Zápočet proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhrady mzdy nebo platu může být proveden jen za podmínek stanovených v úpravě rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
 
Vzhledem k tomu, že zákon vypočítává přesně, vůči kterým příjmům je stanoveno omezení zápočtu, a v tomto výčtu nejsou jiné příjmy (odstupné, cestovní náhrady atd.), bude zápočet vůči těmto příjmům možný. Zápočet však půjde uskutečnit v pořadí až po provedení srážek exekučních a srážek z dohod o srážkách ze mzdy.

Změny výše nezabavitelné částky

Od 1. 1. 2014 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena, jsou-li prováděny exekuční srážky ze mzdy. Poprvé v lednové mzdě tedy použijeme následující nezabavitelné částky.

Souběh srážek ze mzdy z titulu exekuce a z titulu dohody o srážkách

Pokud zaměstnancova mzda není zatížena výkonem rozhodnutí o srážkách ze mzdy, můžeme zaměstnanci strhnout na základě dohody o srážkách ze mzdy až polovinu jeho příjmů.
 
Složitější je situace, pokud máme u jednoho zaměstnance jak dohodu o srážkách ze mzdy, tak zákonné exekuční srážky. I nadále platí, že přednost mají srážky ze mzdy z výkonu rozhodnutí.
 
Máme-li tedy zaměstnance, jehož příjem je zatížen srážkou z titulu výkonu rozhodnutí, musíme nejprve vypočítat nezabavitelné minimum a následně vykalkulovat srážku. Je-li příjem takový, že po sražení exekuční srážky nám ještě do poloviny příjmu zbývá, můžeme provést i srážku na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Příklad

Zaměstnanec se se svým věřitelem dohodl na úhradě dluhu a sepsali dohodu o srážkách ze mzdy. Zaměstnavatel s ní před jejím sepsáním vyslovil souhlas.
 
První mzda po doručení dohody byla zatížena srážkou na základě dohody – z 20 000 Kč mzdy bylo věřiteli zasláno na základě dohody 10 000 Kč. V dalším měsíci byl zaměstnavateli doručen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jednalo se o nepřednostní pohledávku.
 
Zaměstnanec byl svobodný a bezdětný, bylo mu tedy na exekuční srážku sraženo 7 623 Kč (nezabavitelné minimum je ve výši 12 377 Kč = 9 283 Kč životní minimum jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu + jedna třetina z 9 283 Kč, tj. 3 094 Kč u nepřednostní pohledávky).
 
Původnímu věřiteli zaměstnavatel odeslal 2 377 Kč [(1/2 z 20 000) – 7 623] na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Závěr

Dohoda o srážkách ze mzdy podle občanského zákoníku vytváří nový prostor pro zajištění dluhu věřitele. Její realizace je ovšem závislá nejen na vůli dlužníka k jejímu sepsání, ale i na ochotě jeho zaměstnavatele k vyslovení souhlasu s ní. Praxe ukáže, v jaké míře bude tento nástroj používán.
 
Z hlediska práce mzdových účetních může dojít zejména u více dohod o srážkách ze mzdy a u jejich souběhu s exekucemi o zkomplikování jejich práce.