Pokud patříte mezi firmy, které mají zaměstnance, pravděpodobně máte svoji mzdovou účetní, která zpracovává veškeré podklady ke správnému výpočtu mzdy. Na vás je poté pouze takto vypočtené mzdy svým zaměstnancům zaplatit a uhradit odvody příslušným zdravotním pojišťovnám a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).
 
Nebo možná patříte mezi firmy, které se chystají přijmout do svých řad první zaměstnance, a rádi byste znali alespoň základní pojmy a získali obecný přehled, pokud jde o povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění.
 
Ať už tak či onak, cílem tohoto článku je seznámení s oblastí odvodů sociálního a zdravotního pojištění a přiblížení nejdůležitějších pojmů a termínů, které je dobré znát, abyste získali ucelený přehled.

Zdravotní pojištění

Pojďme se nyní zaměřit na zdravotní pojištění (ZP). Klíčovým právním předpisem je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V § 8 odst. 2 je stanoveno, kdy vzniká zaměstnavateli povinnost hradit za svého zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění.
 
Jelikož je článek zaměřený na vztah zaměstnavatel – zaměstnanec, budeme se věnovat výhradně této oblasti. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení takovéhoto zaměstnání. Přitom platí, že za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.
 
Možná vás teď napadne, co přesně se rozumí pod pojmem „zaměstnání“. Znát odpověď je důležité, protože i v této oblasti dochází k určitým zavádějícím závěrům. Zaměstnáním se tedy pro účely zdravotního pojištění rozumí taková činnost zaměstnance, ze které vyplývají zaměstnanci od jeho zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které podléhají zdanění dle § 6 zákona o daních z příjmů.
 
Pokud jde o osobu zaměstnance, je jím vždy fyzická osoba, nikoli osoba právnická, což patrně zní i logicky. Zajímavostí však může být, že za zaměstnance se také považují následující osoby:

• členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, správních či dozorčích rad apod.),
• volení nebo jmenovaní funkcionáři právnických osob, sdružení, spolků atd.,
• osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy, likvidátoři, prokuristé,
• neuvolnění zastupitelé.

Zaměstnavatelem se pak pro účely ZP rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
 
Dalším důležitým právním předpisem, u kterého se nyní zastavíme, je zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Právě zde v jeho úvodu nalezneme důležité informace ohledně výše a platby pojistného. Podle § 2 činí výše pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (kalendářní měsíc). Přitom platí, že výsledné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
 
V praxi to vypadá tak, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance se vypočte 13,5 %. Takto vypočtenou částku, která se zaokrouhlí na celé koruny nahoru, odvede zaměstnavatel dané zdravotní pojišťovně. Následně se 4,5 %, tedy 1/3 z této vypočtené částky, strhne zaměstnanci ze mzdy.
 
Rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která byla zaměstnanci odvedena ze mzdy, tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem, což odpovídá 9 % (4,5 % + 9 % = 13,5 %).
 
Velmi důležitým pojmem je také vyměřovací základ, jak jej popisuje § 3 odst. 1 uvedeného zákona. Jedná se o úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
 
Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci, nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
 
V následujících odstavcích tohoto paragrafu jsou uvedeny případy, kdy a o které položky se tento vyměřovací základ snižuje.
 
Velmi krátce se také zmíníme o tom, jak je to v případě dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Pokud se chystáte zaměstnat zaměstnance na DPP, pak se hradí pojistné na zdravotní pojištění v případě, že měsíční příjem přesáhne částku 10.000 Kč. Pokud je uzavřeno více dohod u jednoho plátce, příjmy z jednotlivých dohod se sčítají.
 
A jak je to u DPČ? U těchto dohod je zaměstnancem pro potřeby ZP taková osoba, jež dosáhla tzv. započitatelného příjmu. Ten je v současné době ve výši 2.500 Kč.
 
Jednou z mnoha novinek, které platí od 1. 1. 2015, je to, že zaměstnavatel nemusí sledovat pro účely zdravotního pojištění neplacené volno ani neomluvenou nepřítomnost v práci. Důvodem je, že tyto skutečnosti již nemají vliv na odvod ZP. Jedinou podmínkou je tzv. doplatek do minima neboli minimální mzdy, která je v současné době ve výši 9.200 Kč. Ten má v případě neplaceného volna a neomluvené absence povinně vždy hradit zaměstnanec.
 
Na závěr této části o zdravotním pojištění zmíníme na první pohled zanedbatelnou, ale vcelku důležitou novinku, která platí od roku 2015. V § 3 odst. 5 zákona o pojistném na veřejné ZP je uvedeno, že pokud je zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil. Pokud se vás tedy týká nebo bude týkat tato oblast, určitě na ni nezapomeňte.

Sociální pojištění

Odvody na sociální pojištění (oficiálně se nazývá „pojistné na sociální zabezpečení“) zaměstnanců představují další nemalou položku, která se pravidelně strhává zaměstnancům z jejich platu, a zároveň platbu, kterou „ze svého“ hradí za zaměstnance zaměstnavatel. Pojďme si tento systém také více přiblížit.
 
Tento systém je založen na tzv. pojistném principu, jinými slovy na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Finanční prostředky, jež ČSSZ podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na pojistném vybere, jsou příjmem státního rozpočtu.
 
Co vše zahrnuje odvod na sociální pojištění? V zásadě se skládá ze tří složek, a to:

• pojistné na nemocenské pojištění,
• pojistné na důchodové pojištění,
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Podobně jako u odvodů na zdravotní pojištění se i v tomto případě vychází z vyměřovacího základu zaměstnavatele. U zaměstnavatelů činí sazba celkem 25 %. Z této výše jde:

• 2,3 % na nemocenské pojištění,
• 21,5 % na důchodové pojištění,
• 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

U zaměstnanců se zatím situace liší v závislosti na tom, zda jsou účastny důchodového spoření, či nikoliv a procentní výše je následující:

• 6,5 %, jde-li o zaměstnance, který není účastný důchodového spoření, nebo
• 3,5 %, jde-li o zaměstnance, který je účastný důchodového spoření.

Nicméně vláda již rozhodla o zrušení II. pilíře důchodového spoření, a to k datu 1. 1. 2016. Jak bude situace konkrétně vypadat po tomto datu, na to si musíme ještě počkat. V každém případě platí, že zaměstnanci hradí pouze pojistné na důchodové pojištění. Pokud jde o pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, na tyto zaměstnanci nepřispívají.
 
Jak vyplývá z výše uvedeného, zjednodušeně řečeno poplatníky pojistného jsou zaměstnavatelé, jimiž se rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. A mezi poplatníky také patří zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Samozřejmě jsou i jiní poplatníci, např. OSVČ, ale my opět zůstaneme v oblasti, na kterou je tento článek zaměřen.
 
V této souvislosti vás možná napadne otázka, co vše má zaměstnavatel v tomto případě na starost? Podle informací ČSSZ se jedná zejména o následující povinnosti:

• hradit pojistné, které je povinen platit zaměstnanec,
• sami vypočítat pojistné, které jsou povinni odvádět,
• je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočíst jej na českou měnu, a to kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, jež je platný k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí,
• hradit částky pojistného za každý kalendářní měsíc se splatností od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce,
• ve stejné lhůtě zaslat Přehled o výši pojistného s požadovanými údaji.

Zároveň platí, že místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí:

• sídlem zaměstnavatele, pokud jde o právnickou osobu,
• místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, nebo
• trvalým bydlištěm fyzické osoby v případě, že zaměstnavatelem je fyzická osoba.

Tolik tedy obecné teorie, na základě které jsme se snažili tuto důležitou problematiku přiblížit. Na závěr našeho článku si ukážeme na praktickém příkladu to, jak vypadá výpočet mzdy, včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění. A podíváme se také na to, jak se jednotlivé operace zaúčtují v účetnictví.

Příklad

Pan Karel Zeman pracuje jako správce sítě na plný úvazek, tzn. 8 hodin denně. V měsíci červnu nebyl žádný svátek a zaměstnanec zároveň nečerpal žádnou dovolenou. Jeho hrubá mzda činí 30.000 Kč. Uplatňuje si základní slevu na poplatníka, jiné slevy na dani nemá. Čistou mzdu si nechává zasílat na běžný účet. Jak bude vypadat jeho výpočet mzdy za měsíc červen včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění?
 
Tab.: Výpočet čisté mzdy včetně detailního propočtu odvodů na ZP a SP a zaúčtování:
 

Je více než pravděpodobné, že vás napadnou specifické dotazy, např. jak je to se sociálním a zdravotním pojištění studentů, invalidních důchodců apod. Doporučujeme v tomto případě navštívit i jiné články na Portálu POHODA. Případně doporučujeme se dopředu obrátit na příslušnou pojišťovnu a vyžádat si potřebné a konkrétní informace. V příštím článku se pak zaměříme na praktickou ukázku vyplnění formulářů, které se k této oblasti vztahují.

Související článek:
Měsíční přehledy na zdravotní a sociální pojištění