K velké systémové změně v oblasti nemocenského pojištění došlo na začátku roku 2009. Zaměstnavatelé byli od tohoto data povinni podle zákoníku práce poskytovat zaměstnanci, který byl uznán práce neschopným, náhradu mzdy, a to za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům byla proto snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 %.
 
Od 1. ledna 2011 pak bylo dočasně prodlouženo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, a to až do 31. prosince 2013. Od ledna 2014 začne tedy platit původní právní úprava – tedy poskytování náhrady mzdy pouze po dobu 14 dnů.
 
Zaměstnanec, který bude uznán práce neschopným (nebo mu bude nařízena karanténa) až v roce 2014:

• bude mít nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení již od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény,

• v období prvních 14 dnů bude mít nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele,

• nadále platí, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny a že za první tři pracovní dny (nejvýše však za 24 odpracovaných hodin) náhrada mzdy nenáleží, při karanténě náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne.

 
Pokud bude zaměstnanec uznán práce neschopným, nebo mu bude nařízena karanténa ještě v roce 2013 a pracovní neschopnost či karanténa bude přecházet do roku 2014, musí zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy postaru, tedy v prvních 21 dnech jejího trvání.
 
I když zaměstnanec bude uznán práce neschopným ode dne 31. prosince 2013, bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy až do 20. ledna 2014, pokud pracovní neschopnost zaměstnance bude tak dlouho trvat.
 
„Nemocenské dávky lze zpracovat a vyplatit poté, co zaměstnavatel doručí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení stanovené doklady pro nárok na výplatu dávky. Pokud jsou doklady v pořádku, nebrání nic tomu, aby bylo vše řádně zpracováno a dávka vyplacena,“ upřesňuje ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun.

Nové redukční hranice

Výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2014 (viz sdělení ministerstva práce a sociálních věcí č. 331/2013 Sb.):

• první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 865 Kč,

• druhá redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 298 Kč,

• třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 595 Kč.

 
Při výpočtu náhrady mzdy se zjištěný průměrný výdělek upravuje stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice se ale vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru.
 
Redukční hranice pro náhradu mzdy:

Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet nemocenského (dle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
 
1. redukční hranice: 151,38 × 0,9 = 136,242 Kč
2. redukční hranice: 227,15 – 151,38 = 75,77 × 0,6 = 45,462 Kč
3. redukční hranice: 454,13 – 227,15 = 226,98 × 0,3 = 68,094 Kč
 
Maximální upravený redukovaný základ: 136,242 + 45,462 + 68,094 = 249,798 Kč
 
Náhradu mzdy v roce 2014 (čili v prvních 14 dnech nemoci) si můžete spočítat na kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí.