S účinností od 1. ledna 2014 nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. V souvislosti s tímto zákonným opatřením Senátu došlo v oblasti sociálního zabezpečení ke změnám zákonů, které ovlivňují zásady platné pro vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění.
 
Pro období od 1. 1. 2014 je i nadále účast na důchodovém pojištění v plném rozsahu odvozena od účasti na nemocenském pojištění a dochází k rozšíření okruhu pojištěných osob o:

• osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení a

• fyzické osoby neuvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až s) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva.

 
Zásady pro vedení evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP“) jsou od 1. 1. 2014 ovlivněny zejména změnami podmínek účasti na nemocenském pojištění dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, na základě kterých:

• odpadá podmínka účasti na pojištění, dle které zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů (uvedeno v § 6 odst. 1 písm. b), ve znění do 31. 12. 2013),

• odpadá zvláštní právní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro opakovaná tzv. krátkodobá zaměstnání (uvedeno v § 6 odst. 2 a 3, ve znění do 31. 12. 2013),

• je zaměstnanec pojištěn též, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; účast na pojištění trvá nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci (§ 7 odst. 4); za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele,

• nově vzniká smluvnímu zaměstnanci pojištění dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele. Pravidlo, kdy smluvnímu zaměstnanci, který je povinně účasten pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká pojištění až následující den po dni, kdy uplynulo 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR, již neplatí (§ 6 odst. 4, ve znění do 31. 12. 2013) – tím se sjednocují podmínky účasti na pojištění s ostatními zaměstnanci (§ 10 odst. 3),

• vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány (§ 8).

Pro koho a kdy se ELDP vyplňuje?

Zaměstnavatel vede ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění (dále jen „pojištěnec“) vždy za jednotlivý kalendářní rok, příp. jeho část, došlo-li k zahájení výdělečné činnosti, zakládající účast na důchodovém pojištění, nebo k jejímu ukončení v průběhu kalendářního roku. ELDP se od 1. 1. 2010 vede i pro poživatele starobního důchodu.
 
Při trvání dvou (více) souběžných výdělečných činností jednoho pojištěnce u téhož zaměstnavatele v průběhu kalendářního roku zaměstnavatel vyhotovuje a předkládá samostatné ELDP pro každou výdělečnou činnost.
 
Pokud výdělečná činnost v průběhu kalendářního roku skončila a je nepochybné, že tato osoba ve stejném kalendářním roce do tří měsíců znovu výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele zahájí, ELDP se neuzavírá a neodesílá. Dojde-li do tří měsíců k nástupu do zaměstnání, využijí se k zápisu další volné řádky téhož ELDP.
 
V případech, že jednotlivá zaměstnání stejného druhu, která zakládají účast na nemocenském pojištění, na sebe u téhož zaměstnavatele bezprostředně navazují, využívá se pro zápis do ELDP pouze jeden řádek. Uvedené neplatí, je-li alespoň jedním ze zaměstnání zaměstnání malého rozsahu nebo dohoda o provedení práce.

ELDP se vyplňuje:

• po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, trvala-li výdělečná činnost k 31. prosinci,

• do jednoho měsíce po konečném vyúčtování příjmů v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

 
ELDP zaměstnavatel předkládá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, a to:

• do 30 dnů
  • ode dne svého zániku,
  • ode dne zápisu údajů do ELDP,

• do 8 dnů
  • ode dne obdržení výzvy orgánu sociálního zabezpečení.

 
Vyloučené doby, tj. doby, které se vylučují ze základu pro stanovení dávky důchodového pojištění, vymezuje § 16 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění.
 
Zaměstnavatel je povinen do sloupce „Vyloučené doby“ na ELDP zaznamenávat v počtu kalendářních dnů (nikoli pracovních) pouze období uvedená v § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění, tj.:

• doba omluvných důvodů (za trvání výdělečné činnosti):
  • doba před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,
  • doba, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti (nejde-li o osoby, které nemají podle § 39 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění nárok na ošetřovné), nejvýše však prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování, popřípadě prvních 16 dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo školní docházku,
  • doba karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
  • doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně,

• doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,

• doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu nadále trval právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí došlo k jeho skončení neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému ukončení tohoto vztahu, splněna podmínka účasti na pojištění a pokud současně za tuto dobu nebyla soudem přiznána (mimosoudně dohodnuta) náhrada mzdy, platu nebo jiného započitatelného příjmu do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného.

 
Vyloučené doby se neodečítají (s výjimkou situací, kdy tyto plynou po dovršení důchodového věku – § 34 odst. 2 a § 36 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění) z celkového počtu kalendářních dnů uváděných v ELDP ve sloupci „Dny“.
 
Vyloučené doby se na ELDP vykazují jen v případě, pokud se nekryjí s dobou:

• pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

• za kterou náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležící za pracovní úraz (nemoc z povolání) dle § 371 zákoníku práce.

Příklad 1

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou od 9. března do 18. března 2014 se sjednaným příjmem 8 900 Kč.
 
Záznam na ELDP za r. 2014 bude následující:

Zaměstnanec nastoupil na směnu v neděli, tj. 9. 3. 2014. I když zaměstnání trvalo pouze deset kalendářních dnů, založí za období od 9. 3. 2014 do 18. 3. 2014 účast na pojištění (§ 7 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění, ve znění od 1. 1. 2014).

Příklad 2

Zaměstnanec v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou od 2. ledna 2006 se sjednaným příjmem 24 000 Kč měsíčně. Od 1. srpna do 31. srpna 2014 mu zaměstnavatel poskytl neplacené volno. Zaměstnanec byl v dočasné pracovní neschopnosti od 7. srpna do 20. září 2014. Vyměřovací základ za r. 2014 činí celkem 297 000 Kč.
 
Záznam na ELDP za r. 2014 bude následující:

Protože v měsíci srpnu 2014 trvala dočasná pracovní neschopnost (omluvný důvod – § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění), došlo ke splnění jedné z podmínek účasti na pojištění obsažených v ust. § 11 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, a srpen 2014 je měsícem pojištěným. Doba trvání omluvných důvodů se vykazuje jako doba vyloučená, a to i v případě, kdy počátek sociální události spadá do doby čerpání neplaceného volna.
 
Uvedené se nevztahuje na zaměstnání malého rozsahu a na zaměstnání uzavřené na základě dohody o provedení práce.

Příklad 3

Zaměstnanec byl u obchodní společnosti zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou od 1. března 2011 do 31. března 2014, se sjednaným příjmem 20 000 Kč měsíčně. Od 1. dubna 2014 navázal u téhož zaměstnavatele nový pracovní poměr na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 30 000 Kč měsíčně. Celkový zúčtovaný příjem za r. 2014 činil 330 000 Kč.
 
Záznam na ELDP za r. 2014 bude následující:

V případě bezprostředního navázání dalšího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, ve kterém jsou splněny podmínky účasti na pojištění, se má za to, že pojištění trvá bez přerušení (§ 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění), a proto se údaje vykazují na ELDP do jednoho řádku. Za trvání pojištění bez přerušení se považuje i situace, kdy první pracovní poměr byl ukončen v sobotu, tj. 31. března 2014, a další pracovní poměr byl navázán od 1. dubna s nástupem do zaměstnání v pondělí 2. dubna 2014.

Příklad 4

Zaměstnankyně v pracovním poměru od 2. ledna 2002 nastoupila dne 1. března 2014 na peněžitou pomoc v mateřství. Dítě se narodilo 21. dubna 2014. V měsíci březnu 2014 zaměstnavatel zaměstnankyni dodatečně zúčtoval odměnu ve výši 6 500 Kč. Celkový dosažený vyměřovací základ za r. 2014 činil 54 500 Kč.
 
Záznam na ELDP za r. 2014 bude následující:

V údaji „Dny“ bude vzhledem ke splnění podmínek účasti na pojištění podle § 11 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění uveden počet dnů z období od 1. ledna do 30. dubna 2014.
 
V celkovém součtu dnů uvedených v údaji „Vyloučené doby“ nebude s ohledem na zúčtovaný příjem zahrnut měsíc březen. Z měsíce dubna 2014 bude do vyloučených dob zahrnuto pouze období od 1. dubna do 20. dubna 2014, tj. do dne předcházejícího dni porodu.

Příklad 5

Zaměstnanec měl se zaměstnavatelem uzavřený pracovní poměr na dobu od 4. ledna 2014 (tímto dnem začal práci vykonávat) do 31. května 2014 se sjednaným příjmem 1 400 Kč měsíčně (jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu – § 7 zákona o nemocenském pojištění). Následně zaměstnanec uzavřel s tímtéž zaměstnavatelem další pracovní poměr od 1. června 2014 do 31. prosince 2014 se sjednaným příjmem 4 000 Kč měsíčně.
 
V jednotlivých měsících r. 2014 byly zaměstnanci zúčtovány tyto příjmy:
 

Záznam na ELDP za r. 2014 bude následující:

Období zaměstnání malého rozsahu a období zaměstnání budou uvedena na samostatných řádcích (§ 10 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).
 
U zaměstnání malého rozsahu bude do údaje „Od“ uveden až den vzniku účasti na pojištění, tj. 1. března 2014, a do celkového počtu dnů v údaji „Dny“ budou zahrnuty pouze kalendářní dny z měsíců, v nichž byl zaměstnanci zúčtován příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu (pro rok 2014 činí 2 500 Kč.). V údaji „Výdělečná činnost od“ bude uvedeno datum skutečného nástupu do zaměstnání malého rozsahu.

Související článek:
Průvodce vyplněním ELDP