Registrace k DPH nemusí být vždy výhodou. V dnešní době, zejména s novinkou v podobě kontrolního hlášení, která nás čeká od příštího roku, může být pro mnohé podnikatele dobré zvážit, zda by nebylo výhodnější zrušení registrace k DPH, pokud dosahují zákonných podmínek, které to umožňují.
 
Zrušit registraci k DPH lze na žádost plátce, a to při splnění následujících podmínek:

• plátce má sídlo v tuzemsku a není skupinou a zároveň:
  • uplynul minimálně 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem, a nedosáhl za 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1.000.000 Kč, nebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,
  • plátce přestal uskutečňovat ekonomické činnosti,
• plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, pokud splňuje tyto podmínky:
  • za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
  • přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti,

• plátce, který se jím stal z důvodů nabytí majetku pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci, nebo od jiného plátce nabytím obchodního závodu. Dále při přeměnách obchodních korporací, anebo při změně jejich právní formy dle § 6b odst. 2 a 3 zákona o DPH. A také v případě dědice, který pokračuje v ekonomické činnosti zůstavitele dle § 6e zákona o DPH. Plátce z uvedené skupiny plátců může požádat o zrušení registrace za následujících podmínek:
  • uplynuly minimálně 3 měsíce ode dne, kdy se stal plátcem,
  • jeho obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 250.000 Kč.

Nejčastější případ, kdy bude plátce zvažovat, zda i nadále být plátcem, nastane tedy tehdy, kdy jeho dvanáctiměsíční obrat „nepřeroste“ jeden milion, resp. klesne pod tuto hranici. Pro rozhodnutí k odregistrování je dobré zvážit ještě i další aspekty, které tato změna poplatníkovi přinese.
 
Je dobré zamyslet se nad strukturou našich zákazníků a zároveň dodavatelů, zda jsou plátci, či převažují neplátci. Dále je důležité zvážit také dopady změny odpočtu DPH při zrušení registrace, kterými se budeme zaobírat dále. Pro může mluvit snížení administrativy, a to nejen při podávání daňových přiznání k DPH, ale i nových kontrolních hlášení, a vyhnutí se tak možným finančním sankcím za porušení uvedených povinností.
 
Pokud jsme fyzická osoba – měsíční plátce, a náš obrat přeroste do prosince (či dříve) za posledních 12 měsíců 1.000.000 Kč, nelze tedy uvažovat o zrušení registrace k DPH. Nicméně pokud náš obrat za kalendářní rok nepřeroste 10.000.000 Kč, je alespoň dobré v rámci daňového přiznání za prosinec zvolit pro další rok čtvrtletní plátcovství. Vyhneme se tak povinnosti podávat kontrolní hlášení měsíčně a snížíme riziko možných pokut, které se s kontrolním hlášením pojí.

Zrušení registrace plátce z moci úřední

O zrušení registrace můžeme požádat v případech, které jsme uvedli výše. Nicméně, může se stát, že nastane situace, kdy správce daně rozhodne o zrušení registrace z moci úřední. Pokud toto není v našem zájmu, je potřeba se vyhnout situacím v rámci našeho podnikání, resp. činnostem, které by k takovému rozhodnutí vedly.
 
Správce daně zruší registraci plátce, pokud:

• plátce přestal uskutečňovat ekonomické činnosti,
• plátce bez oznámení důvodů správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil plnění v rámci ekonomické činnosti, nebo
• plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Dále správce daně zruší registraci plátce, který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, a zároveň jsou splněny následující podmínky:

• obrat plátce nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců 1.000.000 Kč,
• plátce za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil zdanitelné plnění, pokud se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, nebo
• je plátce skupinou.

Proti těmto rozhodnutím se může plátce odvolat a odvolání má odkladný účinek. Registrace plátce je pak zrušena ke dni, kdy nabude právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.
 
V případě, že se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, rozhodne správce daně o zrušení jeho registrace v případě, že tento plátce v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku zdanitelné plnění a plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.
 
U skupiny správce daně zruší registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině. Naopak skupině lze zrušit registraci pouze k poslednímu dni kalendářního roku a skupina pak přestává být plátcem dnem zrušení registrace.

Povinnosti při zrušení registrace k DPH

Při podání daňového přiznání k DPH za poslední zdaňovací období registrace, tj. období, do kterého spadá datum, od něhož poplatník přestává být plátcem DPH, je potřeba vypořádat závazky vůči finančnímu úřadu, což nám ukládá zákon o DPH v § 79a až § 79c. Vypořádání DPH provedeme na ř. 45 – Korekce odpočtů daně (vzor formuláře přiznání k DPH č. 19).
 
Plátce je povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem. Tato povinnost se však vztahuje pouze na majetek, u kterého byl v minulosti uplatněn nárok na odpočet nebo jeho část.
 
Ke dni zrušení registrace k DPH je potřeba provést inventuru majetku plátce a zjistit, zda u tohoto majetku byl uplatněn nárok na DPH.
 
Ve výši uplatněného odpočtu DPH provedeme snížení u následujícího obchodního majetku:

• nedokončený majetek,
• zásoby,
• úplaty za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila – tedy u uplatněných daňových dokladů na přijatou platbu, resp. u záloh, které nebyly vyúčtovány.

Co se týká snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku, použije se následující postup.
 
Korekci vypočteme jako součin roční částky odpočtu u příslušného majetku a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Tedy podle vzorce:
 
Korekce odpočtu = roční částka odpočtu × počet roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu
 
Roční částka odpočtu u jednotlivého majetku se vypočte následovně:

• u majetku, kromě dále uvedeného, ve výši 1/5,
• u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a pozemků ve výši 1/10,

 
Ukazatelem nároku na odpočet daně je:

• 0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet,
• 100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši,
• poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76 zákona o DPH.

Úpravu odpočtu pak provedeme pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku je větší než deset procentních bodů. Vyjde-li nám hodnota kladná, plátce může úpravu provést, je-li hodnota záporná, je plátce povinen úpravu provést.

Příklad

Plátce pořídil v roce 2013 osobní automobil a uplatnil odpočet DPH ve výši 75.000 Kč. Plátce měl nárok na odpočet v plné výši.
 
Korekce odpočtu = roční částka odpočtu × 3 roky
(5 let jsou roky 2013-2017, zbývají tedy 3 roky: 2015, 2016, 2017)
 
Roční částka odpočtu = 75.000 × (0-1) × 1/5 = −15.000 Kč
 
Výše korekce odpočtu, kterou uvedeme na ř. 45 = 15.000 × 3 = 45.000 Kč.

 
Uveďme ještě případ, kdy plátce daně musí vypořádat odpočet u majetku, který pořídil jako osoba povinná k dani přede dnem registrace k DPH, a uplatnil nárok formou korekce při registraci DPH v prvním daňovém přiznání, které podával. V tomto případě použijeme namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci.
 
Korekci vypočteme a použijeme obdobně také u majetku:

• nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
• nabytého při nabytí obchodního závodu,
• který je součástí jmění přecházejícího při přeměně obchodní korporace,
• který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomických činností.

Pokud dědic nepokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, vzniká mu povinnost snížit odpočet daně u majetku, který byl ke dni předcházejícímu přechodu daňové povinnosti zůstavitele obchodním majetkem plátce a u kterého tento plátce uplatnil nárok na odpočet.
 
Naopak při zrušení registrace nevzniká povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u výše uvedeného majetku v následujících případech:

• při zrušení obchodní korporace bez likvidace,
• v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tak, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,
• při zrušení registrace právnické osoby, která byla plátcem, byla založena jedinou fyzickou osobou a v jejíž činnosti pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,
• při sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku, jestliže je plátcem,
• při přeměně osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže je plátcem, nebo
• při zrušení registrace skupiny a zániku členství člena skupiny.