Daň z přidané hodnoty

Náhradní autobusová doprava a sazba DPH
Při rozsáhlé výluce ČD vypomáhám jako autobusový dopravce firmě, která vyhrála výběrové řízení na zajištění náhradní dopravy za vlaky. Jedná se o práci v rámci 4-6 měsíců. Mám licenci jako autobusový dopravce, při jednotlivých úsecích účtuji firmě kilometrovné a čekací dobu a DPH. Jakou DPH – 15%, nebo 21%? Podnik, kterému pak vystavuji fakturu, nařídil účtovat 15% DPH, je to tak správně?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V Příloze č. 2 k zákonu o DPH je seznam služeb podléhajících první snížené sazbě, tj. 15 %. Mezi nimi je uvedena i „pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel“. Ve vysvětlivkách se dozvíme, že „pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů“.
 
Podle § 36 písm. g) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, na který je v této souvislosti odkazováno, má dopravce povinnost zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy. Z tohoto tedy vyplývá, že i náhradní autobusová doprava zajišťující pravidelnou hromadnou přepravu místo vlaků bude podléhat první snížené sazbě 15 %.
 

DIČ identifikované osoby v systému VIES
Objeví se DIČ osoby identifikované k DPH při ověřování plátců DPH v EU (VIES)?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ano, DIČ identifikované osoby se v systému VIES objeví jako platné DIČ.
 

Nejsem plátce DPH, musím uvádět na účtenkách DIČ?
Jsem taxikář, mám na účtenkách z taxametru uvádět své DIČ? DIČ mám přidělené, nejsem plátce DPH.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Daňové identifikační číslo (DIČ) je jedinečnou a jednoznačnou identifikací každého daňového subjektu (právnické nebo fyzické osoby), která je daňovým poplatníkem. DIČ se skládá z kódu země a z identifikátoru. U fyzických osob je obvykle identifikátorem rodné číslo a u právnických osob je to většinou přidělené identifikační číslo (IČ). Daňový subjekt obdrží DIČ na základě registrace u správce daně (u finančního úřadu) a toto číslo uvádí při komunikaci s finančním úřadem. Na vystavené doklady (faktury, příjmové či výdajové pokladní doklady atd.) uvádí své DIČ pouze plátci daně z přidané hodnoty.
 

Registrace při překročení limitu obratu
V zákoně je uvedeno, že „plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1.000.000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“ Znamená to součet obratů za oněch dvanáct měsíců? Nebo 1.000.000 Kč každý měsíc po dobu 12 měsíců?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Překročení obratu se sleduje v souhrnu, tj. v součtu za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. To znamená, že je třeba vždy na konci měsíce sečíst obrat předchozích 12 měsíců dohromady. Pokud tento součet za 12 měsíců po sobě jdoucích přesáhne 1.000.000 Kč, stává se osoba povinná k dani plátcem DPH.
 

Koupě nemovitosti od neplátce DPH
Když koupím nemovitost od neplátce DPH, tak si nebudu uplatňovat DPH na vstupu? A následný pronájem budu také účtovat bez DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V uvedeném případě nevzniká koupí nemovitosti nárok na odpočet DPH. Pokud bude nemovitost zařazená do obchodního majetku pronajímaná, pak se obecně jedná o plnění od DPH osvobozené bez nároku na odpočet daně na vstupu podle § 51 písm. g) zákona o DPH. Pokud však bude plátce pronajímat nemovitou věc jiným plátcům, pak se podle § 56a odst. 3 může rozhodnout, že u nájmu vybrané nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností DPH uplatní.

Daň z příjmů

Bezúročná zápůjčka, jejíž předpokládaný úrok přesáhne 100.000 Kč
Společnost s ručením omezeným poskytne jiné s. r. o. bezúročnou zápůjčku, předpokládaný úrok by přesáhl za zdaňovací období 100.000 Kč. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů? Musí se úrok dodanit? A pokud ano, v jaké výši? Celý úrok, nebo jen částka přesahující 100.000 Kč? Dodanění se uvede až v ročním přiznání k DPPO?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle ustanovení § 19b odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů („ZDP“) se u vydlužitele při bezúročné zápůjčce od daně z příjmů právnických osob osvobozuje bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období, za které se podává daňové přiznání, částku 100.000 Kč. Majetkovým prospěchem se rozumí obvyklá výše úroků z částky poskytnuté bezúročně, například výše úroků u bankovních úvěrů v místě podnikání společnosti. Pokud je limit 100.000 Kč přesažen, pak celý majetkový prospěch (celý úrok) bude zdanitelným příjmem.
 
Majetkový prospěch se neúčtuje ve výnosech, ale podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP zvyšuje základ daně na ř. 30 přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud je bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech, pak lze podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP základ daně snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, o kterou byl zvýšen podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP. V takovém případě se základ daně v přiznání k dani z příjmů právnických osob snižuje na ř. 160.
 

Změna režimu na plátce DPH v daňovém přiznání
Při změně režimu na plátce DPH vypořádám DPH z majetku pořízeného částečně v roce 2014 a částečně v roce 2015. Jak mám vypořádat tento nárok na odpočet z hlediska daně z příjmů? Za rok 2015 odečtu z výdajů, ale co DPH z roku 2014? Jedná se o daňovou evidenci.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle Pokynu GFŘ č. D-6 k § 23 odst. 6 zákona o daních z příjmů je příjmem též DPH, kterou plátce daně uplatní jako nárok na odpočet daně při změně režimu podle § 79 odst. 1 až 3 zákona o DPH, v souvislosti s registrací plátce. Tento příjem se uvede na ř. 105 v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015.
 

Platby přijaté ze zahraničí a jejich zdanění
Jak to chodí, pokud poskytnu službu někomu v zahraničí a tento člověk mi chce zaplatit prostřednictvím bezhotovostní platební služby Western Union? Vím, jak probíhá samotný proces přijetí platby – musím vyplnit formulář a poté mi může být platba vyplacena. Musím takto vydělané peníze hlásit na finančním úřadě, nebo daň zaplatí společnost Western Union sama? Existuje speciální daňový režim pro platby přijaté ze zahraničí, resp. přijaté prostřednictvím Western Union?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Western Union je platební společnost, která poskytuje především přeshraniční převody peněz. Není důležité, jakým způsobem je příjem za poskytnutou službu obdržen (bankovním převodem, složenkou atd.), ale o jakou poskytnutou službu se jedná a zda podléhá či nepodléhá zdanění v ČR. Pokud příjem podléhá dani (DPH či dani z příjmů), pak daňový subjekt musí podat daňové přiznání za příslušné zdaňovací období.
 

Zdanění pracujících důchodců
Jsem pracující důchodce (částečný úvazek), můj plat je 10.000 Kč. Jaké srážky mi z toho plynou?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud se jedná o řádný starobní důchod, pak neexistuje žádné omezení týkající se typu pracovního úvazku nebo výše mzdy. Pracovněprávní vztah lze uzavřít na základě standardní pracovní smlouvy nebo zkráceného úvazku, dohody o provedení práce („DPP“) či dohody o pracovní činnosti („DPČ“). Pracující důchodci mají stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci s ohledem na uzavřenou pracovní smlouvu a zákoník práce. Z hlediska zdanění a odvodů na sociální a zdravotní pojištění je rozhodující, na základě jaké smlouvy je výdělečná činnost vykonávána.
 
Jestliže se jedná o standardní pracovní smlouvu, pak se zaměstnanci ze mzdy stanoví záloha na daň z příjmů fyzických osob (15 % se superhrubé mzdy) a odvody na sociální a zdravotní pojištění (11 % z hrubé mzdy). Pokud důchodce u svého zaměstnavatele podepíše Prohlášení k dani („růžový papír“), pak má nárok na měsíční slevu na dani ve výši 2.070 Kč.
 
Jiné podmínky týkající se odvodů z odměny jsou v případě uzavřených DPP. Pokud je měsíční odměna do 10.000 Kč a důchodce nepodepíše Prohlášení k dani, pak odměna podléhá 15% srážkové dani. V tomto případě lze uplatnit měsíční slevu na dani na poplatníka až v ročním zúčtování, příp. v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období. Sociální ani zdravotní pojištění se do tohoto limitu neodvádí. Odpracovat na dohodu o provedení práce lze však u jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin ročně.
 
V případě DPČ může práce pro jednoho zaměstnavatele překročit 300 hodin ročně, ale nesmí v průměru přesáhnout polovinu týdenní pracovní doby. Sociální ani zdravotní pojištění se neplatí, pokud je odměna nižší než 2.500 Kč. Z odměny se odvádí „zálohová“ 15% daň a v případě podepsaného Prohlášení k dani lze opět uplatnit měsíční slevu na dani na poplatníka ve výši 2.070 Kč.
 
Pokud stále pracující starobní důchodce odvádí ze své mzdy či odměny srážky na sociální pojištění, pak si může každé dva roky požádat o přepočet výše svého starobního důchodu. Za každých 360 dní se důchod zvýší o 0,4 % výpočtového základu, který byl stanoven při výpočtu důchodu.

Účetnictví

K jakému dni zaúčtovat poskytnuté dotace na sociální služby?
K jakému datu se má zaúčtovat poskytnutá dotace na sociální služby? V den podepsání smlouvy, nebo v den připsání dotace na bankovní účet?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jelikož na dotaci není právní nárok, účtuje se o ní ve chvíli jejího přijetí, popřípadě k okamžiku, kdy je zcela nezpochybnitelné, že dotace bude přijata (může to být při podpisu smlouvy, pokud tím vzniká nezpochybnitelný právní nárok na dotaci). Pokud k rozvahovému dni není známa výše dotace a není dán nezpochybnitelný právní nárok, pak se nevytvářejí ani dohadné položky ani výnosy příštích období.
 
Příspěvky, které poskytuje úřad práce podle podmínek uvedených ve smlouvě, se účtují jako pohledávky do období, kdy jsou tyto podmínky splněny.
 

Použití služebního telefonu i pro soukromé účely ve směrnici
Zajímalo by mě, jak vyřešit v účetních směrnicích použití služebního mobilního telefonu i pro soukromé účely. Jak to ošetřit u tarifu omezeného i neomezeného?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Obecně jsou podmínky používání firemních mobilních telefonů řešeny tak, že náklady vzniklé v souvislosti s užíváním služebních mobilních telefonů a SIM karet jsou hrazeny z prostředků společnosti do stanovené výše (limitu), uvedené v příloze dané směrnice. Limity je nutné stanovit tak, aby odpovídaly dané pracovní pozici zaměstnance. Pokud zaměstnanec limit v daném měsíci překročí, musí prokázat, že to bylo z pracovních důvodů, pokud ne, tak je povinen rozdíl uhradit. U neomezeného volání se soukromé hovory zaměstnancům obvykle k úhradě nepředepisují. V každém případě by měl být telefon využíván zejména k pracovním účelům a v případě opakovaného vyššího poměru hovorů soukromých vůči hovorům pracovním je vhodné řešit situaci úpravou tarifů a stanovených limitů.

Pracovněprávní oblast

Časové rozmezí kontrol na nemocenské
Jak je to v letošním roce s kontrolami na nemocenské? V jakém časovém rozmezí muže kontrola přijít?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zákon o nemocenském pojištění stanovuje právo provádět kontrolu dodržování léčebného režimu v době pracovní neschopnosti zaměstnance. Tuto kontrolu může provádět buď zaměstnavatel (během prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti), nebo okresní správa sociálního zabezpečení, a to jak z vlastního podnětu, tak z podnětu ošetřujícího lékaře či zaměstnavatele kdykoliv během trvání dočasné pracovní neschopnosti. Kontroly mohou být prováděny během pracovního týdne, ale i o víkendu, přičemž zákon nijak neohraničuje hodiny, ve kterých může kontrola přijít. Zpravidla by kontroly neměly probíhat mezi 22:00 až 6:00, jelikož se toto časové rozmezí uznává jako čas nočního klidu. Ovšem v případě určitého podezření či udání není ani v tomto čase kontrola dodržování léčebného režimu vyloučená.