Daň z přidané hodnoty

Neoprávněné uplatnění odpočtu DPH
Jsem plátce DPH u společnosti s ručením omezeným, uplatnila jsem si pohonné hmoty do nákladů, ale neměla jsem, je to zpětně tak půl roku. Mohu teď v DPH za prosinec doklady zaúčtovat minusem a ponížit o to nadměrný odpočet z prosince?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud jste si neoprávněně uplatnila odpočet DPH, měla byste podat dodatečné přiznání za období, kdy byl odpočet neoprávněně uplatněn. Pokud byste opravu provedla až v pozdějším období, vystavujete se riziku vyměření úroků z prodlení dle § 104 odst. 2 zákona o DPH. Toto ustanovení říká, že pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení podle daňového řádu z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu.
 
Nicméně ze stejného ustanovení vyplývá, že v případě, že opravu provedete v pozdějším období, Vám kromě úroků z prodlení žádný další postih nehrozí – nebude dodatečně vyměřena DPH za původní období.
 

Nárok na DPH u finančního leasingu
Řeším finanční leasing s oprávněním odkupu předmětu leasingu. To znamená, že DPH uplatňujeme postupně dle splátkového kalendáře. Když se rozdělili společníci s. r. o. a každý má nyní svoji firmu (s. r. o.), původní převedla smlouvou o koupi části závodu tento leasing na kupujícího závodu. Žádost u leasingové společnosti je podaná, avšak máme informace, že předmět leasingu převedou až za jeden až dva měsíce. Kupující už zaplatil splátku, ačkoliv na smlouvě jeho jméno ještě není. Má nárok na uplatnění DPH?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Nárok na odpočet DPH na vstupu u příjemce zdanitelného plnění obecně vzniká okamžikem vzniku povinnosti přiznat DPH na výstupu u poskytovatele tohoto plnění. Uplatnění nároku na odpočet DPH je vázáno na daňový doklad, řádně zaúčtovaný, vystavený na jméno či název společnosti (odběratele). Pro tyto účely se může jednat například o platební kalendář. Na základě uvedených informací se domnívám, že kupující takový doklad nemá z důvodu, že finanční leasing je stále vázaný na původní společnost, proto postupník v tomto případě ani nemůže nárokovat odpočet DPH na vstupu za uhrazené splátky.
 

Provize z hlediska DPH
Ve svém obchodě prodávám Paysafecard karty a také dobíjení mobilních telefonů. Za to mi náleží provize. Firma, která mi tyto služby poskytuje, si vystavuje mým jménem za tyto provize faktury. Provize za dobití telefonů s DPH a provize ke kartám Paysafecard je osvobozené plnění – podle kterého paragrafu? A co samotná částka dobití, kterou zaplatí zákazník? To není zdanitelné plnění?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při zprostředkování prodeje karet nahrazujících peníze je zdanitelným příjmem pouze sjednaná výše provize za tuto činnost. Příjem z prodeje karet není předmětem daně z příjmů ani DPH, jedná se „pouze“ o závazek vůči dodavateli karet. Poplatník zachycuje v peněžním deníku pouze přijatou výši provize za zprostředkování, která celá podléhá DPH na výstupu (u plátce DPH). Společnost není oprávněna vystavovat daňové doklady jménem jiné osoby, tuto povinnost a právo má pouze samotný zprostředkovatel prodeje karet.
 

Jak zaplatit DPH, když nechci auto používat k podnikání?
Chci si dovézt ojeté auto z EU. Prodejci jsem poskytla své DIČ, což bylo podmínkou prodeje, tudíž DPH zaplatím v ČR. Jak ale DPH zaplatit, když auto nechci k podnikání, takže bych nechtěla, aby se mi faktura objevila v účetnictví?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při pořízení ojetého automobilu bez DPH z jiného členského státu („JČS“) od osoby registrované k dani osobě, která poskytne prodejci své DIČ, vzniká předpoklad, že tuzemský plátce (kupující) bude automobil používat zcela nebo částečně pro svou ekonomickou činnost s nárokem na odpočet. V takovém případě má kupující povinnost přiznat daň v tuzemsku a zároveň má nárok na odpočet daně. Pokud by kupující nechtěl ojetý automobil využívat pro svou ekonomickou činnost, neposkytne prodávajícímu z JČS své DIČ a prodávající odvede DPH ve své zemi.
 
Teoreticky však mohou nastat situace, kdy si takový kupující podnikatel používání automobilu pro svou ekonomickou činnost rozmyslí krátce po nákupu. V takovém případě plátce přizná daň v tuzemsku, ale nebude si již nárokovat odpočet daně. Pokud podnikatel vedoucí účetnictví nebude hradit kupní cenu za automobil a přiznanou daň v ČR z firemních zdrojů, nemusí doklad za nákup zahrnovat do svého účetnictví. V opačném případě by samozřejmě musel úbytek z bankovního účtu či pokladny zaúčtovat.
 

Kdo má povinnost odvést DPH při stavbě rodinného domu?
Chceme s manželkou stavět rodinný dům, dodavatel stavební služby je ze zahraničí (z Polska). My nejsme podnikatelsky aktivní (pouze jako zaměstnanci). Stavitel mi řekl, že mi bude zboží fakturovat bez DPH (materiál bude nakupovat v Polsku s DPH, ale tím, že službu poskytuje v zahraničí, tak mu DPH vrátí – informace od jeho účetní). A že na nás s manželkou bude přiznání a zaplacení DPH v Česku. Je toto vůbec možné? Nebo je povinnost přiznání na jeho straně, to znamená nějaká registrace v Česku? Případně můžeme DPH přiznat opravdu i my s manželkou?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Předpokládám, že se jedná o stavbu rodinného domu v ČR a dodavatel je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě a nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu. Dle ustanovení § 10 zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci nebo k právu stavby místo, kde se nemovitá věc či pozemek zatížený právem stavby nachází. Na základě stanoveného místa plnění je zřejmé, že DPH se bude odvádět v ČR.
 
Dále dle § 6c zákona o DPH osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována, nebo plnění, na která se použije zvláštní režim jednoho správního místa, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění. Polský dodavatel je tedy povinen zaregistrovat se k dani v tuzemsku, daň musí v ČR přiznat a odvést.
 

Dovoz ojetých automobilů ve zvláštním režimu z EU
Dovážíme ojeté automobily ve zvláštním režimu z EU. Na faktuře jsou položky cena automobilu, poplatek za prodej, poplatek za export, poplatek za prodej online – z těchto položek se skládá celková suma na faktuře. Jelikož nyní FÚ evidují dovozy zboží, potřebovala bych poradit, jestli cenu za automobil mám zaúčtovat z celkové sumy na faktuře, nebo jen cenu auta a ostatní uvádět jako služby. U zvláštního režimu neuvádím cenu auta ani do ř. 3 v evidenci DPH, mám tedy zapisovat služby z těchto faktur do ř. 5, pokud bych to měla dělit na zboží a služby? A jak potom počítat prodejní cenu automobilu, když u zvláštního režimu odvádím jen DPH z rozdílu nákup x prodej? Mám vycházet jen z ceny bez položek poplatků, nebo z ceny na faktuře i s poplatky?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Do pořizovací ceny se zahrnují veškeré náklady související s pořízením vozu z EU, a to až do doby uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání (registrace vozidla v ČR). Může se jednat například o různé poplatky, ale součástí pořizovací ceny je třeba i cena pohonných hmot nezbytná na dopravu k pořizovateli. Pořizovatel o souvisejících službách neúčtuje, jelikož jsou zahrnuté v pořizovací ceně a z této ceny vychází i při následném prodeji.

Daň z příjmů

Daňové přiznání u spolupracující osoby
Jakým způsobem je třeba podat přiznání k dani z příjmů za mého manžela, který je se mnou v obchodě jako osoba spolupracující? Může to být mojí datovou schránkou, nebo je třeba, aby si manžel zřídil svoji? Nebo může přiznání zaslat prostřednictvím EPO?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Spolupracující osoba podává vlastní daňové přiznání samostatně. Pokud manžel nemá povinnost elektronického podání (nemá zřízenou datovou schránku), může podat přiznání papírově. Přiznání může podat i elektronicky z vlastní datové schránky, kterou si zřídí, nebo přes EPO. Pokud byste podávala daňové přiznání spolupracující osoby Vy na základě plné moci, musíte tak učinit elektronicky, protože máte zpřístupněnou datovou schránku.
 

Studentské brigády a podpis „růžového papíru“
V roce 2015 jsem měl jako student dvě brigády (DPČ). U jednoho zaměstnavatele jsem měl podepsané prohlášení a uplatňoval jsem slevu na studenta a u druhé brigády jsem měl taky podepsaný růžový papír, ale neuplatňoval jsem žádnou slevu, tudíž mi byla odměna daněna srážkovou daní. Je to tak správně? Někde jsem četl, že „růžový papír“ smí být podepsaný jen u jednoho zaměstnavatele.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je upravena v § 38g zákona o daních z příjmů („ZDP“). Toto ustanovení říká, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15.000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně (§ 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6.000 Kč.
 
Příjmy zdaněné srážkovou daní jsou pouze příjmy na základě dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně. Jelikož jste měl příjmy z dohod o pracovní činnosti, nejde o příjmy zdaněné srážkovou daní. Tyto příjmy jste měl od dvou zaměstnavatelů současně, takže pokud Vaše příjmy přesáhly 15.000 Kč (za rok), máte povinnost podat daňové přiznání, a to do 1. dubna 2016.
 
Prohlášení poplatníka lze mít podepsané v jednom měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele. Ve Vašem případě druhý zaměstnavatel neodvádí srážkovou daň (nejde o dohodu o provedení práce), ale zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kterou zúčtujete ve vlastním daňovém přiznání.
 

Brigáda při rodičovské dovolené
Celý rok 2015 jsem byla na rodičovské dovolené a zároveň jsem brigádně pracovala na DPP za 9.000 Kč za měsíc – zaměstnavatel za mě neodváděl žádnou daň. Musím sama podávat daňové přiznání? Dokdy je povinnost jej podat? Kde vyzvednu nebo stáhnu formuláře s návody na vyplnění? Mohu uplatnit slevu na dítě (otec tuto slevu neuplatňuje)? Jaké veškeré doklady musím přiložit?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Jelikož jste měla příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání) u jednoho zaměstnavatele, nemáte povinnost podat daňové přiznání. To, že Vám zaměstnavatel nesrážel ze mzdy zálohu na daň, je způsobeno pravděpodobně tím, že jste u něj podepsala prohlášení k dani a uplatňovala slevu na poplatníka. U příjmů ve výši 9.000 Kč měsíčně je sleva na poplatníka vyšší než daň, takže Vám vyšla daň po slevě 0 Kč. Pokud s Vámi dítě žije ve společné domácnosti a otec dítěte daňové zvýhodnění na dítě neuplatňuje, můžete ho uplatňovat Vy. Nárok na daňový bonus na dítě (část daňového zvýhodnění na dítě převyšující daň) Vám vznikne v případě, že máte za celý rok příjmy vyšší než šestinásobek minimální mzdy (v roce 2015 jde o částku 55.200 Kč ročně, v roce 2016 je to 59.400 Kč).
 
Jestliže chcete uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, resp. daňový bonus na dítě zpětně za rok 2015, máte dvě možnosti, jak to udělat. Buď podáním vlastního daňového přiznání (klasický tiskopis, interaktivní tiskopis), a to do 1. dubna 2016, nebo požádáte zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně, a to podpisem prohlášení poplatníka nejpozději do 15. 2. 2016. Zaměstnavateli musíte doložit rodný list dítěte a potvrzení zaměstnavatele otce dítěte, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě on.
 

Jak zdanit předčasné ukončení životního pojištění?
Jsem v zaměstnaneckém poměru, ale letos si musím daňové přiznání podávat sama, jelikož jsem předčasně ukončila smlouvu o životním pojištění, a to v únoru 2015, ze které jsem uplatňovala daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění jsem uplatňovala za roky 2005 až 2014 v celkové výši 28.908 Kč, při zrušení mi bylo vyplaceno odbytné ve výši 6.500 Kč. Příspěvky od zaměstnavatele jsem žádné neměla. Nevím, v jakém řádku mám toto uvést a jakou částku.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při splnění zákonem daných podmínek si poplatník daně z příjmů fyzických osob může od základu daně odečíst zaplacený příspěvek na životní pojištění, přičemž maximální odečitatelná částka za zdaňovací období je 12.000 Kč (jedná se o tzv. nezdanitelnou část základu daně). Pokud však poplatníkovi jeho pojištění předčasně zanikne a je mu vyplaceno odbytné, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech snížen základ daně.
 
Poplatník je tedy povinen v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015 přiznat příjem ve výši 28.908 Kč (bez odbytného, které je již zdaněno u zdroje). Tuto částku uvede v daňovém přiznání v Příloze 2 v tabulce pro výpočet základu daně z ostatních příjmů. Úhrn částek ostatních příjmů z tabulky přenese na řádek 207 a zároveň na řádek 209 Přílohy č. 2 (související výdaje v tomto případě nelze uplatnit). V daňovém přiznání nakonec tento dílčí základ daně z ostatních příjmů poplatník uvede na řádku 40.

Účetnictví

Jak určit cenu pro odpisy?
Společnost s ručením omezeným koupila areál včetně budov a pozemků za jednotnou cenu 24.500.000 Kč, podle znaleckého posudku je cena cca 38.000.000 Kč, kde mám rozděleny hodnoty pozemků, budov atd. Jak mám správně určit cenu pro odpisy?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V uvedeném případě, kdy pořizovací cena byla stanovena pro nemovitý majetek (budovy a pozemky) jako celek, se postupuje v souladu s ustanovením § 24 odst. 3 zákona o účetnictví. Při nabytí více než jedné složky majetku převodem ocení účetní jednotka jednotlivé složky majetku poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny. Při zjištění základu pro toto poměrné rozúčtování se v případě nemovitostí zpravidla vychází ze znaleckého posudku. Toto ocenění, vyplývající z účetního postupu, pak bude závazné i při uplatnění odpisů. Postup stanovení pořizovací ceny převáděných složek majetku může být následující.
 
Dle znaleckého posudku je cena jednotlivých převáděných nemovitostí takováto:
 

Cena dle znaleckého posudku celkem: 38 mil. Kč
Pořizovací cena celkem: 24,5 mil. Kč
 
Stanovení pořizovacích cen:
 

Podnikání

Může s. r. o. vyplácet jednateli cestovní náhrady?
Když jediný jednatel společnosti s ručením omezeným bude mít sepsanou smlouvu o výkonu funkce, kde bude uvedeno, že má nárok na náhrady cestovného při služebních cestách soukromým vozem, funkci vykonává bezúplatně a má nárok pouze na podíly ze zisku, může mu s. r. o. vyplácet náhrady cestovného? Pro s. r. o. je to daňově uznatelný náklad a jednatel nemusí tyto náhrady již danit? Je to tak správně? A může si ke služebním účelům vypůjčit i auto manželky a uplatnit náhrady?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Případy, kdy jednatel vykonává činnost na základě smlouvy o výkonu funkce, a přitom za to nepobírá žádnou odměnu, jsou v praxi velice časté. Pokud byly do konce roku 2013 tomuto jednateli vypláceny cestovní náhrady, byl tento postup obhajitelný, jelikož vyplýval přímo z ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů („ZDP“). Od roku 2014 po úpravě v uvedeném ustanovení však již výklad není tak jednoznačný.
 
Přesto s ohledem na znění důvodové zprávy k tomuto ustanovení a na dostupné výklady se přikláním k názorům, že nárok takového jednatele na výplatu cestovních náhrad je i nadále obhajitelný. Podmínkou je sjednání poskytování cestovních náhrad ve smlouvě o výkonu funkce. Přestože není odměna jednatele sjednána, posuzoval by se jeho případný příjem vždy jako příjem podle § 6 ZDP (příjem ze závislé činnosti). Na jednatele společnosti je tedy vždy pohlíženo jako na zaměstnance, proto cestovní náhrady nejsou pro jednatele předmětem daně z příjmů a pro společnost se jedná o daňově uznatelný náklad. Taktéž lze uplatnit cestovní náhrady v podobě náhrady za použití soukromého motorového vozidla.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Jak na sebe převést dům od rodičů, abych nemusel platit žádné daně?
Pokud by na mě rodiče chtěli převést dům, jakým způsobem to lze provést tak, abych nemusel platit nějaké daně? Šlo by to udělat darovací smlouvou a na základě ní vložit sebe jako majitele domu na katastr nemovitostí? Budu následně z nabytého majetku platit nějakou daň a v jaké výši?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Dary mezi blízkými příbuznými jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Od daně jsou tedy mimo jiné osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší. Dar nemovité věci, která nebyla zařazena do obchodního majetku (nebyla používána k podnikání), poskytnutý rodiči dítěti je osvobozen od daně z příjmů. Pokud by hodnota bezúplatného příjmu (hodnota darované nemovité věci) byla vyšší než 5.000.000 Kč, je třeba bezúplatný příjem oznámit na místně příslušný finanční úřad, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tj. do 1. dubna následujícího roku. Pokud by nedošlo k oznámení přijetí bezúplatného příjmu, podléhal by zdanění (více viz v článku Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob).
 
Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci (viz § 2 odst. 1 zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí). Bezúplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci dani z nabytí nemovitých věcí nepodléhá.
 
V případě daru nemovité věci od rodičů budete muset pouze podat přiznání k dani z nemovitých věcí jako nový vlastník a rodiče budou muset oznámit na finanční úřad, že přestali být vlastníky této nemovité věci.