Daň z přidané hodnoty

DPH u zálohové faktury
Jak je to s DPH u zálohové faktury při přenesení daňové povinnosti?
 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Pokud je použitý režim přenesení daňové povinnosti, daňový doklad se k přijaté záloze nevystavuje a ani se přijatá záloha neuvede do evidence. Povinnost vystavit daňový doklad a zároveň uvést tuto hodnotu do evidence je vázána na okamžik uskutečnění zdanitelného plnění.

Přijaté služby od neplátce z EU
Slovenská firma (neplátce DPH) provádí stavební práce (např. výkopové, zednické) na území ČR pro českou firmu (plátce DPH), práce budou trvat tři měsíce. Od 1. 1. 2013 se změnilo znění § 108 zákona o DPH, znamená to, že příjemce služby i od neplátce z EU má provádět reverse charge a uvádět toto plnění v přiznání (ř. 5 a ř. 43)? Chtěla bych upřesnit, jaký praktický dopad tato změna představuje pro obě firmy? Zajímá mě, pokud se slovenská firma nenahlásí jako identifikovaná osoba na Slovensku, jak má česká firma prakticky postupovat.
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V uvedeném případě se slovenská firma musí řídit příslušným slovenským předpisem, jelikož je možné, že by se mohla stát osobou identifikovanou k dani, jako je tomu např. podle § 6i našeho zákona o DPH. Pokud jde o tuzemského příjemce dané služby, jde o osobu povinnou přiznat daň na principu reverse charge v tuzemsku a bez ohledu na to, zda se dodavatel na Slovensku registroval či nikoliv.
 

Vzniká povinnost stát se plátcem DPH?
Vzniká povinnost stát se plátcem DPH, když právnická osoba prodá na území ČR zboží jiné právnické osobě, která má sídlo v jiném státě EU? Platba probíhá v českých korunách a zboží je kupujícímu předáno v tuzemsku.
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V tomto případě se jedná o poskytnutí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku. Osoba povinná k dani se stane plátcem podle § 6 zákona o DPH, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč. Identifikovanou osobou by se pak stala za splnění podmínek dle § 6g až 6i zákona o DPH.
 

Dodavatel z EU a nahlášení bankovního účtu
Dodavatel z EU je v ČR registrován k DPH (má přidělené české DIČ). Musí mít nahlášený bankovní
účet dle § 96?
 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Pokud je subjekt v České republice plátcem DPH, má povinnost postupovat podle § 96 a uvádět čísla bankovních účtů.
 

Mohu žádat o vrácení DPH z nájmu?
Jsem plátcem DPH a mám pronajaty nebytové prostory pro obchod. Pronajímatel je též plátcem DPH (v jiném oboru). Mohu žádat o vrácení DPH z onoho nájmu? Dle smlouvy je nájemné 7.000 Kč + 21 % DPH.
 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
V případě, že jsou oba subjekty plátci DPH, a zároveň je faktura vystavena s příslušnou sazbou a vyčíslením DPH, lze si v takovém případě daň uplatňovat. Více se dozvíte v článku Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl.
 

DPH a pozemky pro výstavbu
Jak je to s DPH v případě obce, která připravila území pro výstavbu, ale na jednotlivé stavby a přípojky si noví majitelé podklady a dokumentaci již obstarávají sami? Obec je plátcem DPH (prodej vody, ale v realitách nepodniká).

 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Pokud by se jednalo o prodej pozemků, na kterých ještě není zřízena inženýrská síť, nebo o pozemky, na které nebylo dosud vydáno stavební povolení, jedná se o vybrané nemovitosti, jejichž dodání je podle § 56 odst. 2 zákona o DPH osvobozeno od daně.

Pracovněprávní oblast

Může jednatel a zároveň zaměstnanec fakturovat společnosti služby?
Je v roce 2014 nějak nově v zákoně upravena možnost, aby jednatel společnosti, který je zároveň zaměstnancem, také této společnosti fakturoval různé služby, případně zprostředkování obchodu?
 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Jakožto zaměstnanec nemůžete vystavovat faktury (ani daňové doklady), pokud nejste zároveň OSVČ (v případě daňových dokladů navíc musíte být plátcem DPH). Fakturace jednatelem může být posouzena ze strany správce daně jako příjem ze závislé činnosti. Novinka je v zákoně o obchodních korporacích v § 199, kde je konkurenční jednání zakázáno jen v případech, kdy nemá jednatel svolení všech společníků.
 

Mám nárok na dovolenou?
Potřebovala bych si upřesnit proplacení dovolené po mateřské. Na mateřskou jsem nastoupila 1. 6. 2013 a k 13. 1. 2014 skončila. Již jsem na rodičovské dovolené. 1. 1. 2012 jsem nastoupila do nového zaměstnání na dobu neurčitou. Bohužel jsem vážně onemocněla a z roku 2012 jsem 74 pracovních dní promarodila. V roce 2013 to bylo prvních třináct pracovních dní. To jsem již věděla, že jsem těhotná a v práci jsem byla do 17. 5. 2013 a do 1. 6. 2013 jsem čerpala zbytek dovolené za rok 2012. I když jsem byla v práci jen pět měsíců, vznikl mi nárok na proplacení celé dovolené za rok 2013 (odpracovala jsem více jak 60 pracovních dní)? Mám ještě nárok na proplacení celé dovolené nebo jen části za rok 2013? Můj zaměstnavatel si totiž myslí, že na dovolenou za rok 2013 nemám nárok.

 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Jak vyplývá z § 212 zákoníku práce, zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Pokud jde o mateřskou dovolenou, tato se považuje za dobu výkonu práce, a proto se nárok na dovolenou z tohoto titulu nekrátí. Je však potřeba svého zaměstnavatele požádat bezprostředně po skončení mateřské dovolené (tzn. ještě před nástupem na rodičovskou dovolenou) o to, abyste mohla tuto dovolenou čerpat. Zaměstnavatel této žádosti vyhovět musí. V takovém případě Vám vzniká nárok na čerpání dovolené v plném rozsahu. Toto platí samozřejmě v případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky stanovené zákoníkem práce.
 

Spolupracující osoba a evidence na úřadu práce
Manželka je na úřadu práce. Když ji nahlásím např. od následujícího měsíce jako osobu spolupracující, bude z evidence úřadu práce vyřazena?

 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Spolupracující osoba je pro daňové účely vedena jako OSVČ a musí se tak nahlásit na finanční úřad, Českou správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu. Bude tudíž z úřadu práce vyřazena.
 

Návrat do práce po rodičovské dovolené
1. 1. 2007 jsem nastoupila do zaměstnání (práce na dobu neurčitou), v roce 2010 jsem otěhotněla a 26. 4. 2011 se nám narodil syn. Zažádala jsem o tříletou rodičovskou dovolenou a nyní bych měla 26. 4. 2014 nastoupit zpátky do zaměstnání. Před třemi měsíci mi ústně přislíbili, že se budu moci vrátit na původní pracovní místo a že se mnou počítají, ale dnes jsem tam volala a oznámili mi, že je velmi pravděpodobné, že bude můj pracovní poměr ukončen dohodou. Chtěla jsem se zeptat, zda by něco vyřešilo, kdybych nastoupila na nemocenskou. A jestli vůbec může zaměstnavatel takto postupovat. A pokud ano, jaké mám pravomoci a jestli mám nárok na odstupné.

 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Zaměstnavatel je povinný podržet místo zaměstnanci po dobu trvání mateřské a rodičovské dovolené. Po návratu do zaměstnání má zaměstnanci nabídnout pracovní pozici odpovídající jeho pracovnímu zařazení, nebo mu nabídnout změnu v pracovní smlouvě. K ukončení pracovního poměru dohodou je potřeba souhlasu obou stran, takže na ni nemusíte přistupovat. Součástí dohody musí být datum ukončení pracovního poměru. Dohoda musí mít písemnou formu. Zaměstnanec a zaměstnavatel v ní mohou sjednat bližší podrobnosti ukončení pracovního poměru, jako je např. sjednání odměny za neuskutečněnou výpovědní lhůtu.
 
Pokud je důvodem ukončení pracovního poměru některý z důvodů uvedený v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, může zaměstnanci náležet odstupné, je však nutné v dohodě uvést důvod skončení pracovního poměru. Důvod ukončení v dohodě být nemusí, pokud na něm ale zaměstnanec trvá, musí mu zaměstnavatel vyhovět. Odstupné má však vliv na podporu v nezaměstnanosti. Ten, kdo má nárok na odstupné, nedostane po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Ta se mu však odloží na další měsíce, pokud mezitím nenajde práci. Užitečné je také uvést způsob vypořádání případné dosud nevyčerpané dovolené.
 
Dohodu o rozvázání pracovního poměru lze uzavřít i v ochranné době, např. v době nemoci, samozřejmě po souhlasu zaměstnance. Zároveň platí, že zaměstnavatel Vám může dát výpověď pro nadbytečnost, avšak to může učinit pouze v případě, že se jedná o zásah do organizační struktury. Tuto problematiku řeší zákoník práce, proto doporučuji se s ním dobře seznámit.

Daň z příjmů

Uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
U kterého z rodičů je výhodnější uplatňování daňového zvýhodnění na dítě? U toho s vyššími příjmy, nebo s nižšími příjmy? Nebo je jedno, který z rodičů uplatňuje daňového zvýhodnění na dítě?
 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Výhodnější to bude u toho rodiče, který má příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (viz § 35c zákona o daních z příjmů), protože mu zvýhodnění na dítě může přejít v daňový bonus.
 

Může si daňový bonus uplatnit sourozenec?
Sestra, která je rozvedená a otec dítěte žije odděleně, byla v roce 2013 evidována na úřadu práce. Od července do prosince pracovala různě brigádně a za celý rok měla příjem 28.000 Kč. Daň z příjmů má nula. Je možné uplatnit slevu na dítě a daňový bonus na dítě pouze za část roku? To znamená daňový bonus na dítě za šest měsíců? Nebo jej nesmí vůbec uplatnit? Je možné, aby si daňový bonus uplatnil její bratr, který s nimi žije ve společné domácnosti?

 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
V případě, že Vaše sestra nevyčerpá celé daňové zvýhodnění na dítě (zjednodušeně řečeno slevu na dítě), mohla by získat zbytek daňového zvýhodnění ve formě daňového bonusu pouze v případě, že by její celkový roční příjem (podle § 6 až § 9 zákona o daních z příjmů) byl alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy platné k počátku roku. Za rok 2013 činila tato částka 48.000 Kč. Pokud této výše příjmu nedosáhla, nelze si uplatnit daňové zvýhodnění ve formě daňového bonusu. Toto vyplývá ze zákona o daních z příjmů § 35c.
 
Pro úplnost dodávám, že slevu na dítě je možné si uplatnit i za část roku. V takovém případě lze uplatnit 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny nebo ve kterém se dítě narodilo. Pokud jde o otázku týkající se uplatnění daňového bonusu jejího bratra, pak platí, že daňové zvýhodnění lze uplatnit na každé dítě žijící v domácnosti, ale zároveň musí jít o dítě vlastní, osvojené, v náhradní péči, dítě druhého z manželů nebo vnouče, jehož rodiče nemají příjmy, ze kterých by si mohli slevu na dani uplatnit. Pokud žádná z těchto podmínek není splněna, bratr si daňový bonus nemůže uplatnit.
 

Neuplatněné zvýhodnění na dítě
Můžu podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2012 z důvodu neuplatnění odpisu na dítě?

 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Podmínky, kdy se podává dodatečné daňové přiznání, lze nalézt v § 141 a § 148 daňového řádu a dále pak v zákoně o daních z příjmů. Možnost podat dodatečné daňové přiznání máte, a to ve lhůtě do tří let za stanovených podmínek. Pokud zjistíte v daňovém přiznání chyby po termínu pro podání daňového přiznání, pak je důležité provést jejich opravu právě v rámci tzv. dodatečného daňového přiznání. Takovéto dodatečné přiznání na daňovou povinnost vyšší než byla poslední známá, má poplatník povinnost podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke zjištění uvedené situace. Ve stejném termínu je pak nutné rozdílnou částku uhradit. Stejná lhůta se také použije pro podání dodatečného daňového přiznání pro nižší daňovou povinnost, než byla poslední známá, a to v případě, že vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které potvrzují, že daň byla stanovena chybným způsobem (např. neuplatnění některých slev na dani, jako je daňové zvýhodnění na dítě apod.)
 
Existuje také možnost podat dodatečné daňové přiznání, kterým se daň nemění, ale dochází pouze ke změnám údajů v daňovém přiznání. Důvody pro podání dodatečného přiznání na daň nižší nebo stejnou je vždy nutné doložit. Protože však v této oblasti panují určité nejasnosti, zejména v oblasti zpětného uplatnění slev na dani a následné snížení daňové povinnosti, doporučujeme kontaktovat přímo Vašeho správce daně a celou záležitost s ním na základě předložených faktů zkonzultovat. Dá se tak předejít případným budoucím nesrovnalostem či nedorozuměním.
 

Můžu podat dodatečné daňové přiznání?
Můžu podat dodatečné daňové přiznání z důvodu špatně vybrané možnosti, jak uplatnit výdaje? Uplatnila jsem procentem, ale mělo to být doloženo (z důvodu loňských zásob, které bychom museli dodanit).

 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Podmínky, kdy se podává dodatečné daňové přiznání, lze nalézt v § 141 a § 148 daňového řádu a dále pak v zákoně o daních z příjmů (ZDP). Zejména z ustanovení § 7 odst. 7 ZDP však vyplývá, že způsob uplatnění výdajů podle tohoto ustanovení nelze zpětně změnit. Pokud jste tedy v řádném daňovém přiznání uplatnila daňové výdaje procentem z příjmů dle výše uvedeného ustanovení, nemůžete v dodatečném daňovém přiznání způsob uplatnění výdajů změnit a přejít tak z tzv. paušálních výdajů na daňové výdaje v prokázané výši dle § 24 ZDP.
 
Pouze dodávám, že nemožnost dodatečné změny v uvedeném způsobu uplatnění výdajů se nevztahuje na opačný případ, tzn. přechod z daňových výdajů v prokázané výši, které byly uplatněny v řádném daňovém přiznání, na uplatnění tzv. paušálních výdajů v dodatečném daňovém přiznání.

Podnikání

Začátek podnikání
Od 1. 4. 2014 otevírám kosmetický salon a je to moje hlavní pracovní činnost. Jak mám postupovat v souvislosti s daní? Zjistil jsem, že se musím do osmi dnů registrovat na FÚ k dani z příjmů fyzických osob a zajímalo by mě, jestli stačí jen toto, nebo je ještě potřeba vyplnit nějaký další formulář. Dále jsem se chtěl zeptat, jak se stanovuje výše záloh a kdy musím odevzdat daňové přiznání, protože přiznání se odevzdávalo právě do 1. 4. 2014 a od tohoto data začínám teprve podnikat.
 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Pokud jde o souvislost s daní z příjmů fyzických osob, nic dalšího není třeba finančnímu úřadu hlásit. Daňové přiznání se obvykle odevzdává do konce března následujícího roku. Pokud jste začal podnikat 1. 4. 2014, budete tedy odevzdávat daňové přiznání za rok 2014 do konce března 2015. Do 1. 4. 2014 se odevzdávala daňová přiznání za rok 2013, a to jste ještě nepodnikal. Zálohy na daň z příjmů byste platil až v roce 2015 pokud by Vám daň z příjmů za rok 2014 vyšla více jak 30.000 Kč.
 

Vyplňování přehledu OSVČ
Kamarád je cizinec a chtěl si přivydělat. Zařídil si živnostenský list a jiné zaměstnání tady nemá. Žije tu a platí si zdravotní pojištění. Vydělá si pár tisíc za měsíc a není to stálé. Výdělek za minulý rok měl asi 50.000 Kč. Při vyplňování přehledu OSVČ pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se mu ve formuláři vypočítala ohromná daň (vzhledem k jeho příjmu), kolem 20.000 Kč na sociální a obdobná částka na zdravotní pojištění. Naskočil nějaký dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že zaplatil daň z příjmů, nic mu nezbyde. To mi ale nepřijde správné. Kde je tedy chyba a co by měl dělat?

 
Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Neznám všechny skutečnosti pro zcela přesné posouzení Vašeho dotazu. Nicméně pokud vezmeme v úvahu fakt, že 50.000 Kč byl jeho příjem za rok 2013 a výdaje si uplatní paušálem 60%, daň mu vyjde nulová. Na přehledu zdravotní pojišťovny by mu měla vyjít k zaplacení částka cca 21.000 Kč. Pokud si hradí zálohy na zdravotní pojištění, do přehledu uvede částku, kterou za rok 2013 na těchto zálohách uhradil. O tuto částku se těchto 21.000 Kč sníží. Podobný princip se uplatní na přehledu pro ČSSZ. Je tedy potřeba si překontrolovat správné vyplnění všech formulářů.

Návod na správné vyplnění formulářů najdete v článcích Přehled o příjmech a výdajích za rok 2013 pro zdravotní pojišťovnu a Přehled o příjmech a výdajích za rok 2013 pro ČSSZ.