V roce 2014 dochází a bude ještě docházet k změnám v zákoně o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Důvodem je zejména zapracování nových směrnic EU do našeho národního zákona a také snaha o plnění některých závazků vyplývajících z koaliční smlouvy na volební období 2013 až 2017.
 
Zmíníme se o následujících novelách a informacích Generálního finančního ředitelství (GFŘ):

• sněmovní tisk 214 podepsán 3. 9. prezidentem a během září vyjde ve Sbírce listin, novela se zaobírá především změnami v pravidle pro určení místa plnění u vybraných služeb a nastavení tzv. Mini One Stop Shop (k aplikaci novely již vyšla i informace GFŘ),

• sněmovní tisk 251 by měl být schválen v průběhu září a jde o novelu, která přináší změny v sazbách daní,

• sněmovní tisk 291 je také již projednáván poslaneckou sněmovnou, novela přináší rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti, režim rychlé reakce, vrácení limitu pro plátcovství DPH na 1.000.000 Kč a zavedení kontrolního výkazu od roku 2016,

• dodatek č. 2 k informaci GFŘ o nespolehlivém plátci.

Pravidla pro stanovení místa plnění od roku 2015, Mini One Stop Shop

Zákon o DPH je novelizován z důvodů transpozice nových směrnic EU, které mění stávající směrnici EU o DPH. S účinností od 1. 1. 2015 se mění některá pravidla pro určení místa plnění u poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb. Uvedené služby budou vždy bez rozdílu zdaňovány v místě příjemce služby.
 
Do 31. 12. 2014 bylo toto pravidlo aplikováno pouze na osoby neusazené povinné k dani ze třetích zemí, ty měly povinnost registrace v některém ze států EU (stát identifikace), ve kterém pak podávaly daňová přiznání ve zvláštním režimu (§ 88 ZDPH). Uváděly tedy veškerou daň, která pak byla rozdělena mezi jednotlivé členské státy, ve kterých byla služba poskytnuta. Pro české plátce platilo obecné pravidlo (§ 9 odst. 2 ZDPH) a služba byla zdaňována ve státě usazení poskytovatele služby, tj. v ČR.
 
Od 1. 1. 2015 dochází ke změně, kdy je okruh osob rozšířen i na plátce z členských států a tedy všichni nerozdílně budou zdaňovat vyjmenované služby v místě příjemce služby. To znamená, že pokud poskytneme od roku 2015 např. e-book osobě nepovinné k dani (koncovému zákazníku) z Polska nebo Rakouska, máme povinnost jej zatížit polskou, resp. rakouskou sazbou DPH.
 
Aby nebylo nutné registrovat se v několika státech EU, zavádí se možnost dobrovolně se zaregistrovat do zvláštního režimu jednoho správního místa, tzv. Mini One Stop Shopu (MOSS). Pomocí daňového portálu členského státu, kde se subjekt zaregistruje, pak může na jednom místě podávat daňové přiznání a platit daň ze všech služeb, kterých se tento režim týká.
 
Osoby povinné k dani, které poskytují uvedené služby, se tedy mohou rozhodnout k používání režimu jednoho správního místa (MOSS), pak to ovšem platí vůči všem státům EU, nejedná se o režim, který by byl volitelný v jiných členských státech.
 
Rozlišujeme pak dva režimy registrace v ČR:

• režim EU – pro osobu registrovanou v ČR, se sídlem, případně provozovnou v ČR a zároveň neregistrovanou k režimu MOSS v jiném členském státě EU,

• režim mimo EU – osoba ze třetí země, která nemá v ČR sídlo ani provozovnu a nevznikla jí povinnost registrace v jiném státě EU, ani není zaregistrována k MOSS v jiném státě EU.

 
Registrovat se ke zvláštnímu režimu lze od 1. 10. 2014, kdy bude na Daňovém portále zveřejněn formulář přihlášky. Víme-li tedy, že od 1. 1. 2015 budeme poskytovat uvedené služby do zemí EU, můžeme se zaregistrovat do 31. 12. 2014, účinnost registrace bude od 1. 1. 2015.
 
Od roku 2015 budeme podávat daňové přiznání čtvrtletně (daňové přiznání za 1. čtvrtletí 2015 podáme a uhradíme mezi 1. až 20. 4. 2015), kde uvedeme celkovou hodnotu poskytnutých služeb za každý členský stát, ve kterém jsou usazeni naši koneční zákazníci – neplátci DPH. Částky se budou uvádět v eurech a po zaslání přiznání systém vygeneruje referenční číslo přiznání.
 
Platba bude probíhat také čtvrtletně na speciální účet správce daně vedený v eurech. Při platbě se do pole „zpráva od příjemce“ uvede referenční číslo přiznání. Finanční správa ČR se dále postará o rozeslání daní do jednotlivých členských států.
 
Příklady jednotlivých služeb, kterých se zvláštní režim týká (více viz prováděcí nařízení Rady 282/2011 ve znění nařízení Rady 1042/2013):

• elektronicky poskytnuté služby:
  • webové stránky,
  • stahování aplikací, hudby, filmů, počítačových her,
  • přístup k online počítačovým hrám, antivirové programy,
  • elektronické knížky,
  • online aukce atd.

Ve všech případech musí jít o službu poskytnutou prostřednictvím datové nebo elektronické sítě, touto službou není online prodej zboží na fyzických nosičích (např. knih na CD/DVD).

• telekomunikační služby:
  • pevné a mobilní telefonní služby, videofonní služby,
  • telefonní služby poskytované přes internet,
  • fax, telegraf, dálnopis,
  • přístup na internet apod. 

• rozhlasové a televizní vysílání:
  • vysílání rozhlasových nebo televizních pořadů přes rozhlasovou nebo televizní síť,
  • živé vysílání rozhlasových nebo televizních pořadů na internetu (IP streaming) atd.

Návrh novely DPH o třech sazbách daně

Tento návrh chce zakomponovat do zákona o DPH nově tři sazby daně z přidané hodnoty, a to následovně včetně pojmenování sazby:

• první snížená sazba daně – 15 %,

• druhá snížená sazba daně – 10 %,

• základní sazba daně – 21 %.

 
Zároveň by se logicky zrušilo sjednocení sazeb na 17,5 %, které má nastat dle platné legislativy od roku 2016.
 
Do druhé snížené sazby daně (tj. 10 %) by pak mělo patřit následující zboží:

• počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti,

• radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě – určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely,

• tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti, hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované (mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 % plochy).

 
Návrh novely již prošel hladce první čtením, nezbývá nám, než sledovat schvalovací proces a vyčkat na jeho dokončení.

Návrh novely – sněmovní tisk 291

Tento návrh zahrnuje více změn, jeho první čtení parlamentu připadá na schůzi 16. 9. 2014.
 
První změnou je rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge) o dodání nemovité věci jinému plátci, u kterého se uplatňuje daň.
 
Dále se zavádí dva nové dočasné režimy přenesení daňové povinnosti:

• První z těchto dočasných režimů umožňuje nařízením vlády vybrat z množiny plnění uvedených v příloze č. 6 ta plnění, u kterých bude použit režim přenesení daňové povinnosti. Seznam plnění zahrnuje nově např. dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, dodání herních konzolí, tabletů a laptopů, dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů.

• Druhý dočasný režim je tzv. mechanismus rychlé reakce, který umožňuje nařízením vlády na dobu maximálně 9 měsíců stanovit režim přenesení daňové povinnosti u plnění, u nichž Evropská komise za účelem boje proti daňovým únikům potvrdila, že proti použití reverse charge u tohoto zboží nebo služby nemá námitky.

 
V souvislosti se zákonem o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa měl být limit obratu pro plátcovství DPH 750.000 Kč. Návrh této novely vrací limit na úroveň 1.000.000 Kč.
 
Další změny se týkají zdanění nemovitých věcí, například:

• od roku 2015 se do obratu budou započítávat i příjmy z nájmu nemovitých věcí nově definované v osvobozených plněních v § 56a ZDPH,

• upřesňuje se použití první snížené sazby daně (15 %), která se použije také u stavebních a montážních prací provedených u oprav a rekonstrukcí stavby, která slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu nebo staveb pro sociální bydlení a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového nebo rodinného domu nebo stavby pro sociální bydlení,

• první snížená sazba daně se také uplatní u dodání pozemku, jehož součástí je stavba pro sociální bydlení a u dodání práva stavby, jehož součástí je stavba pro sociální bydlení,

• definuje se přesně obytný prostor pro sociální bydlení, vymezuje se stavební pozemek a upřesňuje se, kdy je dodání pozemku vždy osvobozeno od daně.

 
Nejvýznamnější změnou ovšem je zavedení institutu kontrolního hlášení – elektronického výkazu, ve kterém plátce uvede údaje o všech přijatých i poskytnutých plněních s místem plnění v tuzemsku (včetně přijatých i poskytnutých úplat přede dnem uskutečnění plnění) ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
 
Tato novinka by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2016 a nedodržování podávání kontrolních hlášení je poměrně přísně sankcionováno. V současné době se proti zavedení kontrolního hlášení postavila Hospodářská komora ČR, která odůvodňuje svůj nesouhlas nárůstem administrativy pro podnikatele, která není v souladu s podporou podnikatelského prostředí ČR. Bude tedy dobré sledovat vývoj při schvalování tohoto návrhu.
 
Více informací naleznete v článku Kontrolní výkaz k DPH.

Dodatek č. 2 k informaci GFŘ o nespolehlivém plátci

Dne 21. 8. 2014 vydalo Generální finanční ředitelství dodatek ke své informaci, ve které definuje podmínky pro aplikaci § 106a ZDPH, tj. institutu nespolehlivého plátce.
 
Dodatek zpřísňuje značně podmínku, kdy dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH, neboť u plátce je po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek. Z částky 10.000.000 Kč se snižuje na 500.000 Kč.
 
Pro splatnost do 1. 10. 2014 se použije limit 10.000.000 Kč, pro splatnost od 1. 10. 2014 nově 500.000 Kč. U nedoplatků správce daně zohlední případné povolené posečkání (splátkování) daně.
 
Dále se přidávají nové podmínky, které také budou zakládat možnost rozhodnutí o statusu nespolehlivého plátce:

• opakované vyměření nebo doměření daně podle pomůcek, za opakovanou se považuje situace, kdy k ní došlo alespoň za dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích (týká se rozhodnutí po 1. 10. 2014),

• neposkytnutí dostatečné součinnosti při správě daní, u neposkytnutí požadované součinnosti nastalé po 1. 10. 2014,

• opakované nepodání daňového tvrzení či hlášení, a to ani na výzvu správce daně, nebo v náhradní lhůtě stanovené zákonem, za opakovanost se považuje situace dvakrát za posledních dvanáct měsíců a počítá se, pokud lhůta uplynula po 1. 10. 2014,

• uvedení nepravdivých nebo neúplných informací k registraci daně z přidané hodnoty, a to ve věci skutečného sídla jako adresy místa vedení osoby povinné k dani, a ani na výzvu správce nebylo doplněno (v tomto případě se bere porušení povinnosti nastalé po 1. 1. 2015).

 
Vzhledem k tomu, že ve věci institutu nespolehlivého plátce dochází postupně k značným zpřísněním s cílem zabránit daňovým únikům, doporučuji tuto oblast sledovat.

Související články:
Zvláštní režim jednoho správního místa od 1. 1. 2015
Zpřísnění institutu nespolehlivého plátce od 1. 10. 2014
Přílohy zákona o DPH od 1. 1. 2015