Režim přenesení daňové povinnosti – část A.1./B.1. kontrolního hlášení

Uskutečňuji zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o DPH – dodání hliníkového odpadu a šrotu. Bude povinností vykazovat v rámci deklarace těchto transakcí v kontrolním hlášení také měrné jednotky, jako je tomu nyní u výpisu z evidence podle § 92a zákona o DPH?
 
 Kontrolní hlášení nahrazuje původní samostatné podání výpisu z evidence pro účely DPH podle § 92a zákona o DPH. Ve struktuře kontrolního hlášení a oddílů týkajících se vykazování transakcí v režimu přenesení daňové povinnosti (A.1. a B.1.) se s uváděním měrných jednotek už dále nepočítá. V kontrolním hlášení se u příslušných oddílů k režimu přenesení daňové povinnosti budou vykazovat tyto údaje:

• A.1.: DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění.
• B.1.: DIČ dodavatele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a daň (členění podle jednotlivých sazeb daně) a kód předmětu plnění.

Jaký bude postup v případě režimu přenesení daňové povinnosti, kdy datum uskutečnění zdanitelného plnění („DUZP“) dané transakce je do 31. 12. 2015 a odběratel obdrží daňový doklad od dodavatele až koncem ledna 2016 a z tohoto důvodu neuvedl plnění do přiznání k DPH za prosinec 2015? Bude možné dané zdanitelné plnění vykazovat v kontrolním hlášení a daňovém přiznání k DPH za leden 2016 (či 1. čtvrtletí 2016)?
 
Ne. V případě režimu přenesení daňové povinnosti je situace s možností uvedení data uskutečnění zdanitelného plnění před 1. 1. 2016 odlišná od ostatních částí kontrolního hlášení. Zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti realizovaná do 31. 12. 2015 se budou vykazovat do období, kam svým DUZP spadají a budou tak vykazována v rámci Výpisů z evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 92a zákona o DPH a příslušného řádného/dodatečného daňového přiznání k DPH za původní období – dle DUZP. Toto platí pro jejich vykázání u odběratele i dodavatele. Pozor, v kontrolním hlášení v části A.1. – poskytovatel a části B.1. – příjemce musí být v položce DUZP uvedeno vyšší datum než 31. 12. 2015 (více viz Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH).
 
Připomínáme, že nárok na odpočet ze zdanitelných plnění přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti (tuzemském i intrakomunitárním) se do formuláře kontrolního hlášení neuvádí – tento zůstává vykázán pouze v souvisejícím daňovém přiznání k DPH.

Výzvy správce daně

Byl jsem vyzván správcem daně, abych podal kontrolní hlášení. Jsem však přesvědčen, že mi za dané období povinnost podat kontrolní hlášení nevznikla. Jak mám postupovat?
 
Pro uvedený případ máte možnost rychlé reakce přímo ve formuláři kontrolního hlášení na Daňovém portále v aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (aplikace EPO), a to prostřednictvím volby (funkční položky/tlačítka) „Rychlá odpověď na výzvu“ a zvolení z roletové nabídky volbu „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH)“. Dále je nutné vyplnit číslo jednací doručené výzvy správce daně (ve tvaru: 99999999/99/9999-99999-999999, včetně uvedených oddělovačů) a samozřejmě také identifikaci plátce v záhlaví formuláře kontrolního hlášení. Tímto úkonem oficiálně zareagujete na výzvu správce daně v uvedeném případě.
 
Obdobně se postupuje, pokud je plátce vyzván k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti nebo úplnosti k původně podanému kontrolnímu hlášení, avšak plátce je přesvědčen, že mu přesto tato povinnost nevznikla. Na formuláři kontrolního hlášení opět vybere položku: „Rychlá odpověď na výzvu“ a nyní zvolí z roletové nabídky volbu „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“. Vyplnění údajů čísla jednacího z doručené výzvy správce daně a identifikace plátce jsou opět nezbytnými údaji pro podání uvedené varianty.

Část B.2. kontrolního hlášení

Jsem plátcem daně a mám krácený nárok na odpočet. Musím vypočítaným koeficientem krátit hodnoty základu daně a daň v kontrolním hlášení?
 
Do kontrolního hlášení uvedete celou hodnotu základu daně a daň na vstupu (tj. nikoliv v krácené výši). Pokud vyplňujete oddíl B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použit poměr“ uvedete v daném případě „NE“.
 

Jsem plátce a přijatá plnění jsem použil jak pro ekonomickou činnost, tak pro soukromé účely a tedy musím použít poměr podle § 75 zákona o DPH. Jak mám vykazovat příslušné hodnoty přijatých plnění do kontrolního hlášení?
 
Do kontrolního hlášení uvedete hodnotu odpočtu (tj. související základ daně a daň – dle sazby) v částečné (poměrné) výši. Pokud vyplňujete oddíl B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použit poměr“ uvedete v daném případě „ANO“.
 

Na obdrženém daňovém dokladu máme dvě uvedená plnění. Jedno za ubytovací služby spojené s ekonomickou činností plátce a druhé soukromé využití tenisového kurtu (kde není nárok na odpočet daně). Jedná se v této souvislosti o poměrný nárok na odpočet ve smyslu sloupce č. 11 oddílu B.2. kontrolního hlášení?
 
Nejedná, z daňového dokladu uvedete pouze skutečně uplatňovaný nárok na odpočet z ubytovacích služeb a v kolonce „Použit poměr“ zadáte „NE“.
 

Jak postupovat v případě vykazování faktury (daňové dokladu) přijaté v lednu 2016 s datem uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) dne 21. 12. 2015? Nárok na odpočet můžeme uplatnit až v měsíci, kdy obdržíme daňový doklad (tj. v lednu 2016). Pokud uplatníme odpočet z této přijaté faktury v daňovém přiznání k DPH za měsíc leden 2016, máme ji uvést taktéž do kontrolního hlášení za leden 2016?
 
Ano. V souvislosti s pokyny k vyplnění kontrolního hlášení je zřejmé, že v případě přijatých daňových dokladů se do kontrolního hlášení DPH budou uvádět ta plnění, ze kterých si plátce v příslušném období uplatňuje nárok na odpočet a vykazuje je i v souvisejícím daňovém přiznání k DPH (ř. 40 a ř. 41). To znamená, že pokud si plátce bude uplatňovat nárok na odpočet z daňových dokladů na vstupu v daňovém přiznání k DPH za leden 2016, musí podat i příslušné kontrolní hlášení DPH za leden 2016 a uvedené řádky 40 a 41 daňového přiznání k DPH zde rozepsat, a to bez ohledu na to, že datum uskutečnění zdanitelného plnění („DUZP“) na těchto uváděných dokladech (na vstupu) je za období do 31. 12. 2015. Do položky kontrolního hlášení „Datum povinnosti přiznat daň (DPPD)“, v části B.2., plátce uvede DUZP z příslušného přijatého daňového dokladu – v tomto případě 21. 12. 2015 (tj. datum – DUZP – zde může být i před 1. 1. 2016). Toto však neplatí pro část A.1. a B.1. kontrolního hlášení (režim přenesení daňové povinnosti).
 
Pokud si ale plátce neuplatňuje nárok na odpočet (nebo si jej ze zákonných důvodů vůbec nemůže uplatnit) v souvisejícím období pro podání kontrolního hlášení, resp. k souvisejícímu daňovému přiznání k DPH, hodnoty dokladu na vstupu pak do kontrolního hlášení neuvádí. Platí, že hodnoty ř. 40 a ř. 41 daňového přiznání se rovnají rozepsaným hodnotám příslušných částí B kontrolního hlášení.
 
S případnými časovými posuny mezi deklarovanou daní na výstupu u dodavatele a uplatňováním daně na vstupu na straně odběratele systém kontrolního hlášení samozřejmě počítá, neboť odběratel (plátce) má dle § 73 zákona o DPH lhůtu pro uplatnění odpočtu až tří let od vzniku příslušného nároku. Stejně tak systém kontrolního hlášení vyhodnocuje, že u plnění uskutečněných před 1. 1. 2016 nemusí z tohoto důvodu dojít ke „spárování transakcí“ mezi dodavatelem a odběratelem.

Část C kontrolního hlášení

U čtvrtletního plátce DPH s měsíčním kontrolním hlášením má být v jednotlivých měsících čtvrtletí, za které je podáváno kontrolní hlášení, vyplněna také část C kontrolního hlášení? Pokud ano, s jakým obsahem?
 
Dotčená část „C“ kontrolního hlášení znamená prostý součet hodnot, které plátce vložil do příslušných částí A a B konkrétního kontrolního hlášení za určité jednotlivé období, za které se kontrolní hlášení podává. To znamená pro každé jednotlivé podání musí část C obsahovat součtové hodnoty vyplněných částí A a B dotčeného podávaného kontrolního hlášení. Nelze tedy část C ponechat zcela prázdnou, pokud jsou nějaké hodnoty vyplňovány do částí A a B.
 
Pokud tedy čtvrtletní plátce DPH (s povinností předkládat kontrolní hlášení měsíčně) podává kontrolní hlášení za leden 2016, bude část „C“ tohoto kontrolního hlášení obsahovat součtové hodnoty částí A a B daného měsíce. Stejně tak bude postupovat při podání kontrolního hlášení za únor 2016 a březen 2016. V rámci podání přiznání k DPH za I. čtvrtletí 2016 by tedy součet příslušných částí „C“ za podaná kontrolní hlášení za leden až březen 2016 měl odpovídat příslušným řádkům daňového přiznání.
 

Bude část C kontrolního hlášení v aplikaci EPO na Daňovém portále provázána s podáním souvisejícího daňového přiznání k DPH?
 
Aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) na Daňovém portále obsahuje vždy pouze podání jednotlivých dokumentů (např. Daňové přiznání, Kontrolní hlášení atd.) a při podání nejsou dokumenty vzájemně propojeny. Vazba části C kontrolního hlášení na řádky souvisejícího daňového přiznání k DPH je v daném ohledu pro plátce daně kontrolní. Je zřejmé, že pro čtvrtletní plátce pak návazně systémově bude správcem daně kontrolován součtový soulad všech tří podaných kontrolních hlášení za jednotlivé měsíce (např. leden, únor, březen) k daňovému přiznání k DPH podanému za příslušné čtvrtletí.
 
Plátci však samozřejmě mohou své interní softwarové (účetní) prostředí přizpůsobit tak, že se jim hodnoty části C kontrolního hlášení následně přenesou do příslušného souvisejícího daňového přiznání k DPH. Nicméně u čtvrtletních plátců to bude součet částí C všech samostatně podaných kontrolních hlášení (za příslušné měsíce čtvrtletí).

Ostatní dotazy ke kontrolnímu hlášení

Vystavili jsme jeden daňový doklad, na kterém jsou uvedena dvě zdanitelná plnění s různými sazbami daně (základní a první snížená). Musíme hodnoty základu daně a daň uvádět do každého řádku kontrolního hlášení samostatně, nebo je možné tyto hodnoty uvést do jednoho řádku kontrolního hlášení?
 
Je-li vystaven jeden daňový doklad, který obsahuje více základů daně a sazeb daně, je nutné uvést hodnoty základů daně (souhrnně za každou jednotlivou sazbu daně) a daně (souhrnně za každou jednotlivou sazbu daně) do jednoho řádku kontrolního hlášení, resp. dle příslušných pokynů k vyplnění kontrolního hlášení (např. u oddílu A.4.). Na jednom řádku kontrolního hlášení je nutné uvést součet hodnot základů daně u základní, u první snížené a u druhé snížené sazby daně do samostatné kolonky kontrolního hlášení (do kolonky základ daně 1; základ daně 2; základ daně 3), dále do téhož řádku kontrolního hlášení je nutné uvést součet hodnot základní sazby daně, první snížené sazby daně a druhé snížené sazby daně do samostatné kolonky kontrolního hlášení (daň 1; daň 2; daň 3). Nebude se tedy uvádět každý jednotlivý základ daně a daň do samostatného řádku kontrolního hlášení – pokud se týká konkrétního plnění a příslušného režimu DPH (resp. viz postup k vyplnění příslušných oddílů kontrolního hlášení – dle pokynů k vyplnění).
 

Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušný finanční orgán o stanovení individuálního způsobu daňové povinnosti. Jaký bude postup při vyplňování kontrolního hlášení DPH u subjektu, který má povolenu aplikaci zvláštního režimu pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu podle § 91 zákona o DPH?
 
V případě, že správce daně povolil a rozhodl o aplikaci § 91 zákona o DPH u konkrétního plátce, plátce postupuje po povolenou dobu ve vykazování evidence tímto odpovídajícím způsobem. Tato možnost bude samozřejmě podle § 91 zákona o DPH a příslušného posouzení a rozhodnutí správce daně k dispozici i nadále (tj. i po 1. 1. 2016).
 
V daném ohledu, pokud není tedy plátce prokazatelně schopen vykazovat daň na výstupu na základě jednotlivých transakcí a je rozhodnuto o aplikaci § 91 zákona o DPH, bude plátce tato zdanitelná plnění na výstupu vykazovat souhrnně do příslušné části A.5. bez ohledu na limit, pokud má takto schválenou a nastavenou individuální záznamní povinnost od správce daně.
 
 
Související články:
Kontrolní hlášení v otázkách a odpovědích – 1. část
Zálohy a vyúčtování záloh v kontrolním hlášení
Platební a splátkový kalendář v kontrolním hlášení
Následné a opravné kontrolní hlášení
Opravy výše daně v kontrolním hlášení