Letošní velké novinky, kontrolního hlášení, se podnikatelé a účetní obávají i kvůli vysokým sankcím. Nakonec se ale nic nejí tak horké, jak se uvaří, a pokuty ohledně kontrolního hlášení budou mírnější. Ke zmírnění sankcí a prodloužení lhůty u kontrolního hlášení DPH dojde pravděpodobně s účinností od 1. června 2016. Nicméně úprava bude vztažena i na případy, které nastanou před tímto datem.
 
Ministerstvo financí do zákona o DPH doplnilo institut prominutí pokuty, který se bude týkat pokut vznikajících ze zákona v pevně stanovené výši 10.000 Kč, 30.000 Kč a 50.000 Kč. Díky tomuto opatření bude možné zohlednit ospravedlnitelné důvody pro prodlení s podáním kontrolního hlášení či s reakcí na výzvu správce daně.
 
V případě pokuty ve výši 1.000 Kč, která je udělována za pozdní podání kontrolního hlášení, bude tolerováno jedno pochybení pro každý kalendářní rok. Správce daně toto zohlední automaticky bez nutnosti podávat žádost o prominutí. Navíc pokuty v této výši vzniklé do účinnosti navrhované novely ze zákona zaniknou, čímž bude zpětně vytvořeno určité přechodné toleranční období.

Vládou schválená novela současně obsahuje prodloužení lhůty pro reakci plátce na výzvu správce daně k odstranění nesouladu v podaném kontrolním hlášení z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů. Podnikatelé tak budou mít tedy více času na reakci v případě pochybností či nesrovnalostí v kontrolním hlášení. Vzhledem k počítání lhůty to bude vždy minimálně jeden týden.
 
A nyní se již zaměříme na dotazy, které nás v souvislosti s kontrolním hlášením často napadají. Odpovídá na ně Finanční správa.

Evidenční číslo daňového dokladu

Jakým způsobem má být v kontrolním hlášení vyplněno evidenční číslo daňového dokladu (např. v části A.4. nebo B.2. kontrolního hlášení), pokud na daňovém dokladu je uvedeno FV-256/16j. Bude dostačující uvést pouze numerické vyjádření, tj. 25616?
 
 Evidenční číslo daňového dokladu je pro potřeby kontrolního hlášení nutno zachytit co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Minimálně však musí být zachovány alfanumerické znaky ve správném pořadí shodně, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu. Uváděné číslo daňového dokladu by mělo být tedy v kontrolním hlášení vyplněno buď v plném formátu, tj. FV-256/16j, nebo s vynecháním speciálních znaků, ale ve správném pořadí, tj. FV25616j.
 

 Obdrželi jsme daňový doklad s evidenčním číslem FV285J. Náš účetní systém ale mění automaticky velká písmena na malá. Můžeme uvést tento daňový doklad v části B.2. kontrolního hlášení ve formátu fv285j?
 
 Ano, změna velkých písmen na malá a opačně není problém.
 

 Pokud máme evidenční číslo daňového dokladu 000001589, můžeme jej uvést v kontrolním hlášení bez úvodních nul, tj. v kolonce evidenční číslo daňového dokladu bude vyplněno ve formátu 1589?
 
 Ano, v kolonce evidenční číslo daňového dokladu není nutné vyplňovat tzv. vodící nuly (tj. nuly, které jsou před číslem).
 

 Pokud nám dodavatel pošle daňový doklad s uvedením „Fa. č. 250000123 (2015)“, je možné, abychom do kontrolního hlášení v části evidenční číslo daňového dokladu vykázali „FA. Č. 250000123 (2015)“?
 
 Pro účely kontrolního hlášení je nutné vyplnit kolonku evidenční číslo daňového dokladu co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Minimálně však musí být zachovány alfanumerické znaky ve správném pořadí shodně, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu. Vyplňuje se pouze číslo daňového dokladu, nikoli označení čísla („Fa. č.“ nebo „FA. Č.“), není-li toto označení součástí čísla dokladu. Do kolonky evidenční číslo daňového dokladu se tedy uvede 250000123 (2015), popř. 2500001232015.
 

 S dodavatelem máme sjednanou dohodu ve smyslu § 28 odst. 6 zákona o DPH, na jejímž základě jsme my, jakožto odběratel, zmocněni k vystavování dokladů (tzv. self-billing neboli samofakturace). Jaké evidenční číslo dokladu má být uváděno v kontrolním hlášení u dodavatele a odběratele? Dle našeho názoru by se mělo jednat o naše číslo, tj. evidenční číslo, které uvedl vystavovatel dokladu, v daném případě naše společnost – odběratel. V současné době dodavatel do svého účetního systému zadává dané doklady pod svým interním evidenčním číslem, pod kterým jej také vede v evidenci pro účely DPH dle § 100 zákona o DPH.
 
 V kontrolním hlášení musí být uvedeno u odběratele i dodavatele shodné evidenční číslo daňového dokladu, který je vystaven na uskutečněné zdanitelné plnění. To, zda je daňový doklad vystaven dodavatelem, nebo je k jeho vystavení zmocněn odběratel, není rozhodující. V tomto případě tedy bude v kontrolním hlášení dodavatele i odběratele uvedeno evidenční číslo daňového dokladu uvedené na daňovém dokladu vystavovatelem, kterým je v případě tzv. self-billingu odběratel.

Limit 10.000 Kč včetně daně pro účely zařazení do části A.4./A.5. a části B.2./B.3.

 Jakým způsobem budeme postupovat při vyplňování jednotlivých řádků a oblastí kontrolního hlášení v případě, že vystavíme na jednom daňovém dokladu (jedno evidenční číslo) plnění spadající do různých daňových režimů (např. běžný režim a režim přenesení daňové povinnosti)?
 
 V případě souhrnných daňových dokladů a běžných daňových dokladů, které obsahují plnění podléhající různým daňovým režimům, respektive obecně druhy plnění, které se vykazují v kontrolním hlášení v rámci samostatných oblastí, se použije evidenční číslo takovéhoto daňového dokladu vícekrát. Například dodavatel mobilních telefonů dodá současně mobilní telefony za 120.000 Kč a náhradní pouzdra za 12.000 Kč, přičemž vystaví jeden daňový doklad. Do kontrolního hlášení tento dodavatel uvede totožné číslo daňového dokladu na dvou řádcích – jednou v oddíle A.1. a jednou v oddíle A.4. (dle příslušného „režimu“ plnění). V daném případě i pokud by dodání pouzder nepřevýšilo částku 10.000 Kč, uvádělo by se v oddíle A.4., neboť příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převyšuje stanovený limit 10.000 Kč včetně daně.
 

 Do jakého oddílu máme zahrnout vystavený daňový doklad pro plátce (vydaná faktura), který bude v celkové částce např. 25.000 Kč včetně daně, když z toho je 22.000 Kč osvobozeno od DPH (např. nájemné) a 3.000 Kč je za poplatky včetně 21 % DPH. Máme částku 3.000 Kč včetně DPH vyplnit do oddílu A.5., nebo do oddílu A.4. (částka 22.000 Kč, která je osvobozená od daně, se do kontrolního hlášení neuvádí)?
 
 Posouzení hodnoty plnění (limit 10.000 Kč včetně daně), které je rozhodné pro určení vykázání v oblasti A.4. nebo A.5. kontrolního hlášení, je nutné vztáhnout k celkové hodnotě uvedené na daňovém dokladu, bez ohledu na charakter daných plnění (plnění zdanitelná – v běžném režimu, v režimu přenesení daňové povinnosti nebo plnění osvobozená). Na základě uvedeného tak může nastat situace, že v oblasti A.4. bude vykázáno i plnění s hodnotou nižší než 10.000 Kč včetně daně, a to za předpokladu, že příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převýší stanovený limit. V tomto případě tedy částku 3.000 Kč uvedete do oddílu A.4. kontrolního hlášení (částka 22.000 Kč, jelikož je osvobozená od daně, se do kontrolního hlášení neuvádí).
 
Uvedené rovněž platí pro plnění vykazovaná v části B kontrolního hlášení (B.2. a B.3.).
 
Pozor, v případě splátkového (§ 31 zákona o DPH) nebo platebního (§ 31a zákona o DPH) kalendáře se pro splnění limitu 10.000 Kč včetně daně uvažuje součet všech jednotlivých dílčích plnění/úplat na těchto dokladech uváděných.
 

 Nalepila jsem souhrnně paragony na papír a zaúčtovala je součtovou částkou (pokud byly stejného charakteru). Jak postupovat, když součet těchto paragonů přesáhne 10.000 Kč? Budu muset u každého vypisovat evidenční číslo dokladu a uvádět je v části A.4. (pokud se jedná o námi vystavené paragony) nebo B.2. (pokud účtuji o paragonech od dodavatelů) kontrolního hlášení?

Zákon o DPH upravuje daňové doklady v díle 5 (§ 26 a násl.), přičemž nerozlišuje pojmy jako paragon, případně faktura apod. Limit 10.000 Kč včetně daně se posuzuje ve vztahu k plněním uvedeným na jednom dokladu, přičemž způsob účtování dokladů není rozhodující. Pokud tedy hodnota plnění uvedená na jednom daňovém dokladu (paragonu) nepřesáhne částku 10.000 Kč včetně daně, uvedou se veškeré tyto doklady do části A.5./B.3., a to v souhrnné částce za celé období (bez nutnosti vykázání detailních náležitostí jednotlivých dokladů). Pokud by tedy mezi souhrnně zaúčtovanými doklady byl daňový doklad přesahující hodnotu 10.000 Kč, je nutno tento doklad uvést samostatně do oddílu A.4./B.2. kontrolního hlášení.
 

 Jako plátce DPH jsem přijal zdanitelné plnění/daňový doklad vystavený plátcem DPH v celkové hodnotě 11.000 Kč, ze kterého mám pouze poměrný nárok na odpočet daně dle § 75 zákona o DPH. V souvisejícím daňovém přiznání a kontrolním hlášení budu tudíž uplatňovat nižší hodnoty odpočtu, než prezentuje přijatý daňový doklad (uplatněný nárok na odpočet daně bude pod 10.000 Kč). Jak tuto hodnotu vykázat v souvisejícím kontrolním hlášení?
 
 Poměrný nárok na odpočet z příslušného daňového dokladu bude vykázán v části B.2. kontrolního hlášení, neboť pro posouzení stanoveného limitu pro část B.2. (tj. 10.000 Kč) uvažujeme celou hodnotu daňového dokladu (zde činí 11.000 Kč) – bez ohledu na to, jakou výši odpočtu daně plátce uplatňuje. Do souvisejícího řádku části B.2. kontrolního hlášení je kromě dalších položek nutné specifikovat i to, že jde o uplatnění poměrného nároku na odpočet – zaškrtnutím příslušného pole „ANO“.
 
Obdobně se postupuje i v případě, že doklad obsahuje i další plnění, ze kterých si plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet – pro posouzení limitu je rozhodná celá hodnota daňového dokladu včetně daně bez ohledu na režim DPH či výši uplatňovaného nároku na odpočet daně.
 

 Jak budou v kontrolním hlášení (u dodavatele a odběratele) vykázána běžná zdanitelná plnění (tj. s uplatněním DPH) v případě, kdy je na jednom daňovém dokladu uvedeno plnění v režimu přenesení daňové povinnosti ve výši 8.000 Kč a běžné zdanitelné plnění ve výši 5.000 Kč + 1.050 Kč DPH?
 
 Pro posouzení zařazení daňového dokladu do příslušné části kontrolního hlášení je rozhodující součet hodnot všech plnění nebo přijatých úplat vykazovaných na daňovém dokladu, bez ohledu na režim dotčených plnění. Vzhledem k tomu, že v uváděném případě převyšuje hodnota plnění na daňovém dokladu částku 10.000 Kč včetně daně, bude běžné zdanitelné plnění (tj. základ daně 5.000 Kč + 1.050 Kč daň) vykázáno v části A.4. u dodavatele a v řádku B.2. u odběratele.
 
Jenom pro úplnost je nutné uvést, že základ daně u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v částce 8.000 Kč uvede dodavatel v části A.1. Odběratel uvede základ daně a daň odpovídající přijatému plnění v části B.1.
 

Do jaké části kontrolního hlášení patří plnění, které je rovno přesně 10.000 Kč včetně daně?
 
Pokud jsou uskutečněná zdanitelná plnění uvedena na daňovém dokladu, jehož výsledná celková hodnota včetně daně (posuzováno v absolutní hodnotě) dosahuje přesně 10.000 Kč včetně daně (po jejím zaokrouhlení dle § 37 zákona o DPH), tak tato plnění se vykazují v části A.5. (poskytovatel – dodavatel) a případný nárok na odpočet z těchto dokladů je pak na straně příjemce (odběratele) prezentován v části B.3.

DIČ odběratele – část A.4. kontrolního hlášení

 Uskutečnil jsem zdanitelné plnění (prodej travní sekačky v hodnotě 28.000 Kč) pro podnikatele – neplátce DPH. V souladu s § 28 zákona o DPH jsem v tomto případě povinen vystavit daňový doklad (jedná se o dodání zboží osobě povinné k dani), nicméně v souladu s § 29 zákona o DPH nejsem povinen na tento daňový doklad uvést DIČ pro účely DPH, protože neplátci DPH nebylo ještě přiděleno. Danou transakci bych měl vykázat v části A.4. kontrolního hlášení, kde ale DIČ odběratele musí být vždy uvedeno. Jak mám v tomto případě postupovat?
 
 V části A.4. se v kolonce DIČ odběratele uvádí u odběratelů, plátců DPH, DIČ pro účely DPH. V případě neplátců DPH (osob povinných k dani nebo právnických osob nepovinných k dani) se zde uvádí DIČ podle § 130 daňového řádu. Pokud odběratel nesdělí v rámci obchodní transakce dodavateli své DIČ, má se za to, že při pořízení plnění vystupuje jako fyzická osoba nepovinná k dani – konečný spotřebitel. Pak bude hodnota plnění uvedena do části A.5. kontrolního hlášení, a to bez ohledu na limit.

Uskutečnění plnění pro neplátce DPH – konečného spotřebitele

 Jsme firma prodávající osobní automobily i fyzickým osobám – nepodnikatelům. Do jaké části kontrolního hlášení uvedeme prodej osobního automobilu takovéto osobě v hodnotě 250.000 Kč, na který jsme vystavili fakturu?
 
 V případě uskutečnění zdanitelného plnění pro fyzické osoby nepovinné k dani, u kterých vzniká poskytovateli povinnost přiznat daň, ale není zde povinnost vystavit daňový doklad, jsou tato plnění uváděna v části A.5. kontrolního hlášení, a to bez ohledu na limit.

Související články:
Kontrolní hlášení v otázkách a odpovědích – 2. část
Zálohy a vyúčtování záloh v kontrolním hlášení
Platební a splátkový kalendář v kontrolním hlášení
Následné a opravné kontrolní hlášení
Opravy výše daně v kontrolním hlášení