Jedná se o označení, které může získat plátce DPH, který závažným způsobem neplní své povinnosti ve vztahu ke správci daně. To, zda je plátce spolehlivý nebo nespolehlivý, si můžeme ověřit v aplikaci Registr plátců DPH, kde se zároveň také dozvíme, na jaký bankovní účet máme svému dodavateli uhradit faktury.
 
Nespolehlivým plátcem označí finanční úřad toho, kdo:

• nepodá daňové tvrzení,

• neuhradí DPH, nebo

• neposkytuje součinnost se správcem daně při daňové kontrole nebo při ověřování skutečností uvedených v daňovém tvrzení či registračních údajích.

 
Mělo by jít o porušení povinnosti, která svou intenzitou ohrožuje veřejný zájem na řádném výběru DPH. Generální finanční ředitelství uvedlo, že závažné porušení povinnosti je v okamžiku, kdy plátce dluží na DPH za 3 měsíce minimálně 10 mil. Kč, nebo se zapojil do podezřelých obchodů a dostal proto zajišťovací příkaz, který neuhradil. Také je to v okamžiku, kdy plátci finanční úřad vyměří nebo doměří DPH minimálně 500 000 Kč.
 
Rozhodnutí o tom, že je daňový subjekt nespolehlivým plátcem, je vždy na správci daně. Proti tomuto rozhodnutí se může daňový subjekt odvolat do 15 dnů. Ale to, zda bude jméno na internetu zveřejněno ihned, nebo se počká až do vyřízení odvolání, opět záleží na správci daně.

Nespolehlivý plátce z pohledu dodavatele a odběratele

Co to ale vlastně znamená, když je daňový subjekt označen za nespolehlivého plátce? Z pohledu nespolehlivého plátce – dodavatele jde o zveřejnění na internetu a ztrátu důvěry od odběratelů. Zároveň vzniká povinnost přejít na měsíční zdaňovací období, a to od následujícího čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem.
 
Z pohledu odběratele, pokud nebude přihlížet k důvěryhodnosti tohoto obchodního partnera, to rozhodně znamená, že s takovým subjektem má potíže správce daně a v případě odvodu DPH se proto bude obracet na odběratele tohoto subjektu, tedy na něho.
 
Každý odběratel, který je plátcem DPH, ručí za to, že dodavatel odvede DPH správci daně. Pokud tedy odebere zboží či službu od „nespolehlivého plátce“, automaticky přebírá riziko ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty z tohoto zdanitelného plnění.
 
Riziku ručení se může odběratel vyhnout tím, že DPH zaplatí rovnou správci daně. K takovému postupu si ale musí zajistit písemný souhlas od svého dodavatele, jinak by tuto částku dodavatel mohl vymáhat jako dluh, přestože ji odběratel odvedl správci daně.

Takže aby se tedy odběratel vyhnul dvojímu zaplacení DPH (dodavateli a pak finančnímu úřadu za nespolehlivého plátce), může využít zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH, a zaplatit DPH místo dodavateli přímo na účet správce daně.
 
Současně s platbou DPH uvede DIČ dodavatele, daň, na kterou je úhrada určena, svoje DIČ a den uskutečnění zdanitelného plnění (bez uvedení se za to považuje den přijetí platby správcem daně).
 
Každý odběratel, pokud je plátce DPH, by si nyní před úhradou závazku svému dodavateli měl ověřit, zda jeho obchodní partner není v registru jako nespolehlivý plátce DPH. Svého obchodního partnera si „proklepne“ tak, že zadá jeho daňové identifikační číslo do registru plátců DPH a zaměří se na to, zda se v kolonce Nespolehlivý plátce neobjeví ANO.
 
Generální finanční ředitelství podnikatelům ovšem už dříve doporučilo (hlavně s ohledem na jeho roli hlavního výběrčího daně), aby preventivně nastavili smlouvy, že za dodavatele daň odvedou sami přímo finančnímu úřadu a cenu o stejnou sumu sníží.

Jak může „nespolehlivý plátce“ očistit své jméno?

Očistit jméno od nálepky nespolehlivý plátce nebude zrovna jednoduché a hlavně nepůjde o krátkodobou záležitost. Nejkratší dobou, kdy bude plátce moci zažádat o vyřazení, je rok od rozhodnutí správce daně o zařazení do evidence. Pokud po celý rok neporušil své povinnosti vztahující se k správě DPH, bude mu vyhověno. V opačném případě může znovu požádat zase až po roce.
 
Podle původního plánu mělo od začátku dubna 2013 fungovat stejné ručení také za platby, které jsou na jiný účet, než který má firma nahlášený a registrovaný u finančního úřadu. Generální finanční ředitelství ale nakonec termín posouvá prozatím na říjen. Jako důvod posunutí tohoto termínu byl uveden časový prostor na vyzkoušení aplikací k ověřování účtů v praxi.
 
Navíc údajně ministerstvo financí chystá další novelu, která má toto opatření ještě upravit. V každém případě si ale každý odběratel, který je plátcem DPH, bude muset zvyknout na prověřování svého dodavatele před uhrazením svého závazku.
 
Dodavatele si budeme muset nyní rozdělit na několik skupin, a to na:

• dodavatele, kteří jsou bez problémů pro správce daně i pro nás,

• dodavatele, kteří jsou označeni za nespolehlivé plátce, ale nepřejí si, aby odběratel hradil DPH přímo správci daně,

• dodavatele, kteří jsou označeni za nespolehlivé plátce a svolili s úhradou daně přímo na účet správci daně,

• dodavatele, kteří mají uvedený jiný bankovní účet na DPH u správce daně a jiný bankovní účet uvádí pro úhradu.

 
Jednoznačně to znamená mnohem více administrativy a byrokratického zatížení pro podnikatele. Navíc přehlédnutí některého z bodů mohou mít velké finanční důsledky a v dnešní ekonomické krizi mohou být klidně i likvidační.
 
Klidně se také může stát, že odběratel, který do dnešního dne byl bez potíží a vždy měl vše uhrazeno, zaplatí DPH svému dodavateli, protože si nevšimne, že je zařazen v registru nespolehlivého plátce. Finanční úřad ho následně vyzve k úhradě podruhé, ale on na tuto platbu mít nebude. V důsledku toho se dostane do registru také, a tím se vlastně stane nedůvěryhodným.
 
Pro správce daně je toto řešení jednodušší, protože mu odpadá činnost s vymáháním pohledávek, ale pro podnikatele to rozhodně výhra není. Pro řemeslníky je to dokonce neúnosné zatížení. Protože pokud se bude řemeslník zabývat administrativou, nebude mít už moc času na skutečnou práci.