Zákon o daních z příjmů (ZDP) v § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 stanoví, že daňovým výdajem (nákladem) jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, vynaložené:

• na provoz vlastních vzdělávacích zařízení, nebo

• výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu (zákoníku práce) a rekvalifikace zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost (zákon o zaměstnanosti), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Pokud se jedná o zaměstnance, jsou od daně z příjmů, podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, osvobozena nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců. Toto osvobození se však nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům, které se zdaňují jako běžný příjem ze závislé činnosti.

Podle pokynu GFŘ D-6 se vzdělávacími zařízeními podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP rozumějí pouze zařízení sloužící ke vzdělávání vlastních pracovníků. Potom jsou výdaje (náklady) související s provozem těchto zařízení daňovými. Pokud jsou však tato zařízení využívána také ke vzdělávání jiných osob nebo k jiným účelům, lze do daňových výdajů (nákladů) zahrnout pouze část provozních výdajů (nákladů) souvisejících se vzděláváním vlastních zaměstnanců. Pro část výdajů (nákladů) vynaložených na vzdělávání jiných osob nebo na jiné účely se použije ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, podle něhož se tyto výdaje uznají pouze do výše dosažených příjmů.

Vzdělávání zaměstnanců z pohledu zaměstnavatele

ZP v § 227 stanoví, že zaměstnavatel pečuje o odborný rozvoj zaměstnanců, což zahrnuje zejména:

• zaškolení a zaučení,

• odbornou praxi absolventů škol,

• prohlubování kvalifikace,

• zvyšování kvalifikace.

Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje také její udržování a obnovování. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je na druhé straně oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, případně jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace. Účast na těchto formách přípravy se považuje za výkon práce, za který zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Náklady na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel.

Za zvýšení kvalifikace se pak považuje změna hodnoty kvalifikace, přičemž zvýšením kvalifikace je její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže je v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Daňovým výdajem zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace jeho zaměstnanců, pokud souvisí s předmětem činnosti, jsou nejen výdaje na samotné vzdělávání, ale i náhrada mzdy, která zaměstnanci náleží za dobu pracovního volna k účasti na zvyšování kvalifikace v souladu se ZP.

Je-li při školeních zajištěno stravování, je jeho cena bez ohledu na formu uvedenou na pozvánce podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP výdajem (nákladem) zaměstnavatele, který vyslal zaměstnance na školení související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance.

Zdanění na straně zaměstnance

Jak již bylo uvedeno, jsou od daně z příjmů na straně zaměstnance osvobozeny veškeré výdaje vynaložené zaměstnavatelem na jejich odborný rozvoj, tedy nejen na prohlubování kvalifikace, ale také na zvyšování kvalifikace. Podmínkou je, že předmětné vzdělání bude souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Naproti tomu od daně nejsou osvobozena peněžní plnění poskytovaná zaměstnanci v souvislosti s jeho odborným rozvojem. Jedná se nejen o mzdu, plat, odměny a náhradu mzdy, ale také o další plnění poskytnutá v peněžní formě, jako např. příspěvek na dopravu do vzdělávacího zařízení, kdy se nebude jednat o pracovní cestu v rámci výkonu práce, ale pouze o překážku v práci, což je v případech zvyšování kvalifikace zaměstnance.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel vyslal zaměstnance, který vykonává funkci hlavního ekonoma, na kurs zaměřený na daňovou problematiku.

Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na prohloubení kvalifikace zaměstnance, které souvisí s pracovním zařazením zaměstnance, jsou daňovým výdajem zaměstnavatele podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Na straně zaměstnance se jedná o příjem od daně osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP. Účast na školení za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel se dohodne se zaměstnancem, že si zvýší kvalifikaci formou dálkového bakalářského studia na vysoké škole a poplatky za studium zaměstnavatel uhradí. Zvýšení kvalifikace zaměstnance souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Ve smyslu zákoníku práce je sjednána kvalifikační dohoda včetně vymezení práv a hmotného zabezpečení zaměstnance.

a) nepeněžní plnění zaměstnavatele

Zaměstnavatel zaplatí náklady za studium přímo vysoké škole. Zvyšování kvalifikace je považováno za překážku v práci na straně zaměstnance, zaměstnanci proto přísluší pracovní volno s náhradou mzdy. U zaměstnance půjde o nepeněžní příjem, který je podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP osvobozen od daně. Náhrada mzdy však bude podléhat zdanění i odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance jsou daňovým výdajem podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP.

b) peněžní plnění zaměstnavatele

Zaměstnanec zaplatí roční školné, které mu proplatí následně zaměstnavatel. Na straně zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance jsou daňovými výdaji na základě ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP.