Daň z příjmů

 Prodej části pozemku a jeho zdanění
Občan loni zakoupil dům i s pozemkem. Letos bude část pozemku prodávat. Bude podléhat prodej pozemku dani z příjmů? Pokud ano, jak zjistí rozdíl mezi cenou kupní a prodejní?

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V tomto případě se jedná o příjem z prodeje nemovitých věcí podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že doba mezi nabytím vlastnického práva k pozemku a jeho prodejem nepřesáhla dobu 5 let, podléhá prodej pozemku dani z příjmů podle § 10 téhož zákona.
 
Pokud jde o stanovení kupní ceny prodávaného pozemku, z dotazu předpokládám, že v kupní smlouvě nebyla sjednána zvlášť kupní cena za dům a zvlášť za pozemek. V takovém případě se obvykle cena jednotlivých složek zakoupeného majetku určuje poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny. Základem pro toto poměrné rozúčtování by měl být znalecký posudek.

 Dodatečné daňové přiznání
Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má příjmy jen jako OSVČ, podal za rok 2013 přiznání, ve kterém si uplatnil paušální výdaje. Může nyní podat dodatečné přiznání, ve kterém neuplatní žádné výdaje (má nízké příjmy) a uplatní si daňové zvýhodnění na své dvě děti?

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud by jediným důvodem k podání dodatečného daňového přiznání byla změna způsobu uplatňování výdajů z paušálu na skutečné výdaje (i kdyby ty skutečné výdaje byly v konečném důsledku nulové), pak by bohužel nastal problém. Tato skutečnost by byla nejspíš posouzena jako snaha o optimalizaci daňové povinnosti změnou způsobu uplatnění výdajů poté, co poplatník zjistil, že dříve použitý způsob (uplatnění výdajů paušálem) nebyl pro něj výhodný. Podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů nelze způsob uplatnění výdajů zpětně měnit. Pokud poplatník v řádném daňovém přiznání uplatnil daňové výdaje procentem z příjmů, nemůže v dodatečném daňovém přiznání přejít na skutečné výdaje.
 

 Uplatnění bonusu na děti
Může si zaměstnanec na konci roku při podání daňového přiznání FO uplatnit slevu (bonus) na tři děti, když měl v lednu příjem 35.000 Kč, pak šel na mateřskou, ale jako jednatel bral u druhé firmy 2.000 Kč každý měsíc, v součtu tedy více jak šestinásobek minimální mzdy?

 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pro posouzení nároku na daňový bonus na dítě v rámci daňového přiznání se posuzují roční příjmy podle § 6 (zaměstnání), § 7 (podnikání), § 8 (příjmy z finančního majetku) a § 9 (příjmy z pronájmu) zákona o daních z příjmů. Do těchto příjmů se však nepočítají příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, tj. příjmy zdaněné srážkovou daní. Z dotazu není možné jednoznačně určit, zda byly příjmy z odměny jednatele zdaněny srážkovou daní, či nikoliv.
 
Do konce roku 2013 se srážkovou daní zdaňovaly příjmy do 5.000 Kč hrubého u poplatníka, který u zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení poplatníka (tzv. růžový papír). Pokud jednatel podepsal Prohlášení poplatníka a příjmy byly zdaněny „zálohovou“ daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, budou se do příjmů počítat. Pokud si nejste jistá, jestli byly příjmy z funkce jednatele zdaněny srážkovou nebo zálohovou daní, ověřte si to u mzdové účetní zaměstnavatele.
 

 Podmínky poskytnutí finančního příspěvku na dovolenou
Jaké jsou podmínky pro poskytnutí benefitu formou finančního příspěvku na dovolenou zaměstnancům z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele? Lze jej poskytnout i společníkovi s pracovní smlouvou? 

 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle § 6 zákona o daních z příjmů („ZDP“) jsou za příjmy ze závislé činnosti považovány též příjmy ze současného pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, a dále příjmy za práci společníka společnosti s ručením omezeným a odměny člena orgánu právnické osoby, tedy např. jednatele s.r.o. Takže příjmy společníka s.r.o. za práci pro společnost, ať už na základě pracovněprávního vztahu (pracovní smlouvy), nebo obchodněprávního vztahu (odměna podle nového občanského zákoníku), jsou pro účely daně z příjmů posuzovány stejně jako příjmy jakéhokoliv jiného zaměstnance. To se týká i posuzování daňových dopadů tzv. zaměstnaneckých benefitů.
 
Poskytnutí rekreace včetně zájezdů je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a odvodů sociálního a zdravotního pojištění, pokud jde o nepeněžní plnění v úhrnu nejvýše v částce 20.000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Podmínkou je, že plnění je poskytnuto z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů – u zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad (viz § 6 odst. 9 písm. d) ZDP).
 
Pokud by zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci peněžní příspěvek na dovolenou, bude tento peněžní příspěvek podléhat u zaměstnance dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Peněžní příspěvek na dovolenou bude u zaměstnavatele daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP za podmínky, že půjde o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Při poskytování příspěvku na dovolenou, ať už v peněžité, nebo nepeněžité formě, by měl zaměstnavatel dbát pravidel rovného zacházení se zaměstnanci.

Podnikání

 Nastavení individuální ceny u zásoby
Lze u zásoby přiřadit prodejní cenu, která nebude závislá na procentuálním vyjádření rabatu nebo marži cenové skupiny, ale bude zadávána ručně? Příklad: Mám základní velkoobchodní cenu, kterou udává výrobce (základní cena), z této ceny si pomocí rabatu vypočtu nákupní cenu. Já velkoobchodním zákazníkům prodávám za VOC, kterou udává výrobce (z ní vypočtena má nákupní cena). V maloobchodě bych rád prodával za stejné maloobchodní ceny jako výrobce, ale ten si své ceny neurčuje marží, ale nastavuje ceny individuálně (každou zvlášť). Jak nastavit v programu POHODA k zásobě takto individuálně zadávanou cenu, aby se mi zobrazovala v poli slevy spolu s ostatními vedlejšími cenami a slevami?

 Odpovídají analytici společnosti STORMWARE:
V programu POHODA jsou všechny prodejní ceny počítány pomocí marže z nákupní ceny nebo slevy ze základní či vedlejší prodejní ceny (pozn.: sleva z vedlejší prodejní ceny jde nastavit pouze v řadě POHODA E1). Následně je však možné jednotlivým zásobám zadat pevnou částku pro vybranou prodejní cenu a zafixovat ji, aby v budoucnu nedošlo k jejímu přepočtu například vlivem změny nákupní ceny.
 
Ve Vašem případě bychom doporučili založit si v agendě Prodejní ceny novou prodejní cenu typu Vedlejší cena. U ní nastavte výchozí hodnotu marže nebo rabatu. Na jejím základě bude automaticky doplněna částka pro tuto prodejní cenu ke všem zásobám. Pokud nastavíte marži -100 %, bude výchozí částka u všech zásob pro tuto cenu 0.
 
Následně v agendě Zásoby na záložce Slevy ručně vyplníte u každé zásoby požadovanou částku této prodejní ceny. Po jejím vyplnění se automaticky označí vedlejší sloupec Fix ceny. Ten značí, že částka prodejní ceny je zafixována. V případě změny nákupní ceny pak nedojde ke změně zafixované částky. Pokud byste chtěli cenu změnit podle nastavení cenové skupiny, stačí odznačit sloupec Fix ceny a částka se automaticky přepočítá.

 Musí být společenská smlouva sepsaná notářem?
Najdu někde na Portálu POHODA aktuální vzorovou společenskou smlouvu? Nová smlouva pro rok 2014 musí být sepsaná notářem, nebo stačí ověřené podpisy společníků?

 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Vzhledem ke skutečnosti, že notář osvědčuje samotné rozhodnutí valné hromady, např. změnu společenské smlouvy, musí být na valné hromadě přítomen. Nestačí, resp. není možné, aby si společníci svolali valnou hromadu, vyhotovili zápis a ten donesli k notáři. Tím pádem Vám i notář společenskou smlouvu připraví.

V dohledné doby by se vzor společenské smlouvy měl objevit také na Portálu POHODA v sekci Vzory smluv.
 

Je zákon o cenách stále platný?
Pořádáme akce, na nichž mají naši partneři možnost se prezentovat. Na tuto propagaci uzavíráme smlouvu, v níž se odkazujeme na zákon o cenách (zákon č. 526/1990 Sb.). Bohužel jsem se nikde nedopátrala, zda je či není tento zákon stále platný, či byl nahrazen zákonem č. 135/1994 Sb. nebo zákonem č. 151/1997 Sb. Za propagaci (službu) je stanovena smluvní cena. Na který zákon se ve smlouvě můžeme odkázat?

 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, je platný a účinný, můžete tedy na něj odkazovat.

Daň z přidané hodnoty 

 Platební kalendář
Je platební kalendář daňovým dokladem i v případě, že platby jsou placeny před DUZP, ale v jiném období, než je uvedeno v rozpisu, anebo v jiné výši?

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Platební kalendář podle ustanovení § 31a zákona o DPH je daňovým dokladem v případě, kdy:

• obsahuje náležitosti daňového dokladu,

• osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění a

• je na něm uveden rozpis plateb na předem stanovené období.

Platební kalendář nemusí obsahovat den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty. Pokud dojde k přijetí platby v jiný den, než který je uveden v platebním kalendáři, nicméně tento den je dříve, než datum uskutečnění zdanitelného plnění, nemá to vliv na platnost platebního kalendáře jako daňového dokladu.
 
Problém ovšem nastane ve chvíli, kdy k přijetí platby nedojde vůbec, nebo platba bude přijata v jiné výši. V takovém případě nevzniká vystavovateli platebního kalendáře povinnost odvést daň vůbec, nebo vzniká povinnost odvést daň v jiné výši (z jiné přijaté částky), než je uvedeno v rozpisu, a příjemci plnění v tomto okamžiku nevzniká na základě platebního kalendáře nárok na odpočet daně.

 Adresa na daňovém dokladu
Jaká adresa má být uvedena na daňových dokladech? Jedná se o OSVČ. Tato FO má odlišnou adresu bydliště a sídla, které je uvedeno v živnostenském rejstříku.

 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle § 29 odst. 4 zákona o DPH se označením daňového dokladu myslí uvedení jména a příjmení fyzické osoby (viz § 77 nového občanského zákoníku) a sídla. Od 1. 1. 2013 není jednoznačně v zákoně o DPH vymezeno, co se myslí sídlem u fyzické osoby a ze zákona zmizela výslovná povinnost uvádět místo podnikání. Podle dostupné výkladové literatury by měly fyzické osoby na daňových dokladech uvádět místo pobytu i místo podnikání, pokud nejde o stejnou adresu.
 

 Dodání zboží do EU původně neplátci
Mám dotaz ohledně dodání zboží do EU původně neplátci DPH, který uhradil zálohu 22. 4. a následně se v květnu ještě před dodáním zboží stal plátcem DPH. Je datum uskutečnění zdanitelného plnění k datu přijetí úhrady, a tedy vzniká povinnost přiznat DPH ze zálohy, nebo datum dodání zboží, ke kterému došlo po registraci plátce?

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Vzhledem k tomu, že v době zaplacení zálohy nebyl odběratel z EU ještě osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, nevztahuje se na něj v okamžiku zaplacení zálohy ustanovení o osvobození při dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 odst. 1 zákona o DPH. V tom případě vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu podle § 22 odst. 1 zákona o DPH ke dni přijetí úplaty, který nastal dříve než den uskutečnění zdanitelného plnění.
 

 Z jakého rozdílu se odvede DPH?
Prodáváme vozy v autobazaru. Když je vůz nakoupen např. za 60.000 Kč, prodá se za 90.000 Kč a autobazar zprostředkuje úvěr kupujícímu na 65.000 Kč, z jakého rozdílu se odvede DPH? A jaké bude správné zaúčtování?

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Obecně jsou při prodeji ojetých automobilů dva možné režimy DPH. Prvním je tzv. běžný režim, kdy autobazar nakoupí ojetý automobil od plátce DPH, a to včetně DPH na vstupu. V tomto případě při dalším prodeji autobazar ojetý automobil prodává včetně DPH stanovené z celé prodejní ceny a současně si uplatní odpočet DPH zaplacené na vstupu.
 
Soudím, že se ptáte na druhý možný režim, tedy případy, kdy autobazar nakupuje ojeté automobily od nepodnikatelů nebo podnikatelů – neplátců DPH, nebo případy nákupu od plátců DPH, pro které je dodání automobilu osvobozeno od DPH podle § 62 zákona o DPH, případně od dalších obchodníků, kteří prodali autobazaru ojetý vůz v rámci zvláštního režimu podle § 90 zákona o DPH.
 
V takovém případě může autobazar uplatnit rovněž zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH a základem daně je pouze přirážka k nákupní ceně snížená o daň z přirážky.
 
Vezmu-li jako příklad konkrétní dotaz, pak základem daně je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou snížený o DPH z tohoto rozdílu, tedy 90.000 – 60.000 Kč = 30.000 Kč, z toho DPH = 5.208 Kč a základ daně = 24.792 Kč.
 
Pokud jde o správné zaúčtování, budu-li všechny transakce uvažovat jako hotovostní s tím, že úvěr bude poskytnut přímo kupujícímu, pak je možno účtovat například takto:

 
Bude-li část prodejní ceny ve výši 65.000 Kč hrazena úvěrující společností přímo na BÚ autobazaru, je možno účtovat například takto:

 Musíme vracet celou původně nárokovanou DPH?
„Eseróčko“, plátce daně, v prosinci 2013 zakoupilo traktor. Odpočet byl krácen, protože příjmy byly částečně s DPH, částečně bez DPH. Vzhledem ke změně struktury příjmu v r. 2014 na pouze bez DPH, požádali jsme o zrušení registrace DPH, čemuž bylo vyhověno v květnu 2014. Je nutné vrátit celou původně nárokovanou DPH, nebo je možné upravit odpočet, jestliže nákup a zrušení jsou v následujících letech, ale doba mezi nákupem a zrušením registrace je pět měsíců? 

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V tomto případě se uplatní tzv. jednorázová úprava odpočtu DPH podle ustanovení § 78d zákona o DPH. Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok, a to ve srovnání s uplatněním odpočtu daně v roce pořízení. Lhůta pro úpravu odpočtu daně je 5 let (počínaje rokem pořízení majetku).
 
Vzhledem k tomu, že v roce 2014 byla zrušena registrace k DPH, je tímto rokem počínaje do konce lhůty 5 let nárok na odpočet DPH roven nule. Tedy o čtyři pětiny původně uplatněného odpočtu DPH je potřeba snížit v posledním daňovém přiznání k DPH odpočet daně.