Ani oblast nezdanitelných částí základu daně neunikla změnám v rámci novelizace zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“). Novelizována jsou mimo jiné například pravidla pro uplatnění odpočtu z darování krve, ale také podmínky pro zvýhodnění penzijního a životního pojištění.
 
Nezdanitelné části základu daně mění novela docela významně a bude mít dopady na celou řadu daňových poplatníků, ať už podnikatelů, či zaměstnanců nebo zaměstnavatelů, kteří přispívají svým zaměstnancům na tyto produkty.

Odpočty z darování krve

Peněžní hodnota zůstává stejná, tedy 2.000 Kč za jeden odběr krve a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20.000 Kč. Jen se omezuje, že nesmí být poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem. Maximálně však do výše 5 % minimální mzdy.
 
Výdaje spojené s odběrem krve na straně dárce jsou od daně osvobozené v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) ZDP.

Bezúplatné plnění (darování)

Nezdanitelná část základu daně dle § 15 odst. 1. ZDP umožňuje snížit daňový základ formou bezúplatného plnění (do roku 2013 „darování“). Toto ustanovení není nikterak zásadně měněno, spíš je upřesňováno, aby nedocházelo nadále k některým výkladovým nejasnostem.
 
Po této úpravě bude nesporné, že jako nezdanitelnou položku lze odečíst dary v podobě knih, sbírkových předmětů či uměleckých děl na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu apod.
 
Další novinkou bude zavedení stejných podmínek i pro Lichtenštejnsko, které se týkají ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor (Norska a Islandu).
 
Pokud poskytnou bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Prakticky, darují-li manželé společně ze svého jmění dar např. ve výši 8.000 Kč, uplatní si celou tuto částku buďto jeden z nich, nebo například jeden z manželů odečte 5.000 Kč a druhý zbývající 3.000 Kč, dle jejich vlastního rozhodnutí.
 
Limity pro uplatnění darů se posuzují u každého z manželů samostatně a zůstávají neměnné, tj. v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

Změny v životním a penzijním pojištění

Novelizovaný § 15 odst. 5 písm. c) ZDP reaguje na možnost přechodu ze systému penzijního připojištění se státním příspěvkem do nového doplňkového penzijního spoření (zejména za účelem možnosti čerpání takzvaného předčasného důchodu). Z důvodu zachování daňových výhod se navrhuje, aby i v případě takového přechodu bylo možno upravovat zákonem daný limit pro snížení 12.000 Kč.
 
Dále se navrhuje desetiletá lhůta pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Zde by se dodaňovaly dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně z důvodu odpočtů na penzijní připojištění. Nově by se mělo jednat o zpětné dodanění dříve uplatněného pojistného na uplynulých deset let.
 
Dle přechodných ustanovení k novele ZDP by mělo i nadále platit, že příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. 1. 2006 dodanění nepodléhají. Změna se tedy projeví až při případném zrušení pojistného od roku 2016.
 
Stejně jako u penzijního spoření bude zavedena desetiletá lhůta i pro životní pojištění. Zde ale bez přechodných ustanovení, takže se změna projeví okamžitě. Jestliže například poplatník zruší pojistnou smlouvu v roce 2015, bude dodaňovat pojistné uplatněné v letech 2005 až 2014 (odpočty pojistného v letech předcházejících zůstávají zachovány bez dodanění).
 
Od roku 2015 budou dle novely podle § 15 odst. 6 ZDP akceptovány pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Stejně jako doposud bude poplatník v případě porušení podmínek dodaňovat dosud uplatněné odpočty jako ostatní příjem dle § 10 ZDP ve svém daňovém přiznání ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo.
 
Do tohoto ustanovení je nově doplněno, že „od základu daně nelze odečíst tu část poplatníkem zaplaceného pojistného za soukromé životní pojištění, která je určena k investování s pojišťovanou negarantovaným plněním.“
 
Daňově uznatelná bude tedy nadále jen taková smlouva životního pojištění, která, kromě až dosud platných podmínek, zároveň neumožňuje jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
 
Pokud pojistné podmínky pojistné smlouvy budou umožňovat mimořádné výběry, na daňové úlevy nebude nárok. Pokud bude chtít pojistník využívat i nadále daňové úlevy, stávající pojistná smlouva bude vyžadovat dodatek, který mimořádné výběry znemožní.
 
Novela se dotkne v této oblasti i příspěvků zaměstnavatele na životní pojištění ve výši do 30.000 Kč za rok a jejich osvobození na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP.
 
I zde jsou pro uplatňování daňových úlev zakázány mimořádné výběry a pojistná smlouva nesmí mimořádný výběr ani umožňovat. Pokud smlouva bude umožňovat mimořádný výběr, nelze uplatňovat daňové úlevy ani u zaměstnanců.

Praktický dopad u životních pojistek dle České asociace pojišťoven

Od 1. 1. 2015 musí smlouvy soukromého životního pojištění splňovat kromě dosud platných podmínek i novou podmínku, že nebude umožněna výplata jiného příjmu (tzn. mimořádného výběru), který nezakládá zánik pojistné smlouvy.
 
Nově uzavřené pojistné smlouvy platné od 1. 1. 2015 musí splňovat podmínky daňové uznatelnosti stanovené zákonem.
 
Stávající pojistné smlouvy, aby bylo možné i po 1. 1. 2015 odečítat z daní zaplacené pojistné do výše 12.000 Kč, se budou muset upravit tak, aby vyhovovaly novým podmínkám podle zákona o daních z příjmů účinného od 1. 1. 2015. V takovém případě bude pojistná smlouva nadále splňovat podmínky daňového zvýhodnění a zaměstnavatel na ni bude moci i nadále přispívat za stejných podmínek jako dosud.
 
Pokud zaměstnanec ponechá pojistnou smlouvu ve stávajícím režimu beze změny (s možností mimořádných výběrů), smlouva nebude nadále smlouvou soukromého životního pojištění, tudíž nebude možné využívat daňové zvýhodnění. Na takovou pojistnou smlouvu zaměstnavatel nemůže nadále přispívat formou osvobozeného příspěvku na pojištění v rámci firemních benefitů.
 
Novelou zákona o daních z příjmů nedochází v režimu správy spojené se soukromým životním pojištěním k žádné změně. Zaměstnanec bude nadále prokazovat nároky spojené se soukromým životním pojištěním platnou smlouvou a potvrzením pojišťovny.
 
Z toho vyplývá, že zaměstnanci, kteří budou tyto nároky uplatňovat, by měli zaměstnavateli doložit, že jejich pojištění splňuje podmínky daňového zvýhodnění. Pokud zaměstnanec tyto skutečnosti neprokáže, zaměstnavatel nemůže uplatnit případný příspěvek na pojištění zaměstnance jako osvobozený příjem.
 
Pokud dojde k porušení podmínek daňové uznatelnosti, je nutné:

• provést dodanění všech částek, které si zaměstnanec uplatnil jako daňový odpočet za deset let nazpět,
• dodanit příspěvky zaměstnavatele (pokud byly na pojistnou smlouvu poskytovány) poskytované od 1. 1. 2015, a to deset let nazpět, ale počínaje rokem 2015 (u příspěvků zaměstnavatele poskytnutých do 31. 12. 2014 nemá zaměstnanec žádné povinnosti a tyto nevstupují do odpočtu daně z příjmů z kapitálového majetku, daň vypočte a odvede pojišťovna),
• oznámit zaměstnavateli porušení podmínek, neboť tím zanikl nárok zaměstnavatele na osvobození příspěvků,
• pokud zaměstnavatel ztratí možnost osvobozeného příspěvku na pojištění zaměstnance, musí jej zdaňovat shodně jako mzdu, včetně odvodu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení (a to následující měsíc po měsíci, ve kterém zaměstnanec porušil podmínky daňové uznatelnosti soukromého životního pojištění).