Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Překážky v práci na straně zaměstnance


Mgr. Jana Doušová
15. 4. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zaměstnanci v souvislosti se zvyšováním kvalifikace přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení a náhrada mzdy nebo platu.

Foto: Fotolia

 

V jakých případech je zaměstnavatel povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci, poskytnout mu pracovní volno či dokonce také náhradu mzdy nebo platu? Praktický přehled překážek v práci na straně zaměstnance naleznete v tomto článku.


 
Překážky v práci představují životní situace, kdy zaměstnanec není schopen pro zaměstnavatele konat práci v pracovní době v daném pracovněprávním vztahu, ale přesto nedochází ke skončení pracovního poměru, neboť se předpokládá pouze jejich dočasnost.
 
Ba dokonce zaměstnavatel je povinen tuto zaměstnancovu nepřítomnost v práci omluvit, poskytnout mu pracovní volno a v určitých případech mu i dokonce poskytnout náhradu mzdy nebo platu.
 
Jednotlivé překážky v práci upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) a překážky na straně zaměstnance rozděluje takto:
  • důležité osobní překážky v práci (§ 191 až § 198),

  • jiné důležité osobní překážky (§ 199),

  • z důvodu obecného zájmu (§ 200 až § 204),

  • z důvodu zvyšování kvalifikace (§ 205, § 231, § 232).
 
Povinností zaměstnance je včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, pokud o překážce ví předem, a to například v případě předvolání zaměstnance k soudu k podání svědecké výpovědi.
 
V případě úrazu či onemocnění má povinnost jednak bez zbytečného průtahu uvědomit zaměstnavatele o existenci překážky a předpokládané době jejího trvání a také vše doložit (např. potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti).

Důležité osobní překážky

Ustanovení § 191 ZP vyjmenovává důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Jejich společným rysem je to, že poskytnutí pracovního volna není při těchto překážkách závislé na úvaze zaměstnavatele. Zaměstnanec ani nemusí o poskytnutí pracovního volna žádat, je však povinen existenci překážky v práci prokázat.
 
Charakteristickým znakem je, že mají provazbu na právní předpisy, jako je zákon o nemocenském pojištění, o státní sociální podpoře nebo o ochraně veřejného zdraví, z nichž vyplývá, že při takové překážce je zaměstnanec hmotně zajištěn dávkou nemocenského pojištění nebo dávkou státní sociální podpory, pokud splní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro výplatu těchto dávek.
 
Jedná se o tyto:
  • dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa,

  • mateřská nebo rodičovská dovolená,

  • ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti,

  • péče o dítě mladší než 10 let.
 
Dočasnou pracovní neschopnost vymezuje ustanovení § 55 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. U dočasné pracovní neschopnosti a karantény platí pravidlo, že po dobu prvních 14 kalendářních dnů vzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy či platu od zaměstnavatele, a následně má nárok na nemocenskou podle předpisů o nemocenském pojištění, splňuje-li zákonné podmínky.
 
Samozřejmě upozorňuji, že ale první tři neodpracované dny u pracovní neschopnosti nejsou kryty náhradou mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu na základě doložených dokladů pro uplatnění nároku na nemocenskou musí být vyplacena v obvyklých termínech pro výplatu mzdy nebo platu.
 
V době čerpání mateřské a rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni v práci omluvit a poskytnout jí pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Žena má nárok na 28 týdnů mateřské dovolené (na 37 týdnů, pokud porodila dvě a více dětí). Nástup na mateřskou si žena určuje sama, zákon pouze stanoví, že může odejít zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve osm týdnů před tímto datem.
 
Pokud by však porod nastal dřív, než se očekávalo, a nebylo tak vyčerpáno oněch šest týdnů před porodem, převádí se zbylá mateřská dovolená do doby po porodu. Pokud však nedošlo k vyčerpání šesti týdnů mateřské dovolené před porodem z jiného důvodu, než z důvodu předčasného porodu, může zaměstnankyně čerpat mateřskou pouze po dobu 22 týdnů (případně 31 týdnů) po porodu.
 
Zákoník práce dále stanoví, že mateřská dovolená nesmí být kratší než 14 týdnů a v žádném případě nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu, a to ani, kdyby se žena chtěla do práce vrátit.
 
Po dobu mateřské dovolené je zaměstnankyni poskytována peněžitá pomoc v mateřství dle předpisů o nemocenském pojištění. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají obecně osoby, které mají právo na čerpání mateřské dovolené, tedy zaměstnankyně, která dítě porodila, která převzala do své péče dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo která převzala do péče dítě, jehož matka zemřela.
 
Nárok vzniká i otci dítěte nebo manželovi ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, a to za podmínky, že otec dítěte nebo manžel této ženy o dítě pečuje a splňuje podmínky pro výplatu této dávky.
 
A dále i v případě, že s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že o dítě bude pečovat. Tuto dohodu lze uzavřít nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte. Tohoto se využívá, jestliže ženě nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo vznikl v nižší částce než muži.
 
O rodičovskou dovolenou může zaměstnavatele požádat matka po skončení mateřské dovolené a otec po narození dítěte v rozsahu, o jaký požádají (písemně či ústně). Ale poskytuje se pouze do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.
 
V době čerpání rodičovské dovolené není možné, aby zaměstnanec vykonával práce ve stanovené pracovní době a podle pracovní smlouvy. Nicméně právní úprava nevylučuje, aby za trvání rodičovské dovolené pracoval v pracovněprávním vztahu pro jiného zaměstnavatele nebo u téhož zaměstnavatele, u kterého čerpá rodičovskou dovolenou, na základě jiného pracovněprávního vztahu, za dodržení zásady, že se nesmí jednat o výkon práce stejného druhu.
 
V souvislosti s rodičovskou dovolenou zaměstnavatel neposkytuje náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnankyně a zaměstnanci jsou hmotně zabezpečeni dávkou státní sociální podpory – rodičovským příspěvkem.
 
Rodičovský příspěvek lze poskytovat na základě volby rodiče až do čtyř let věku dítěte (ve stanovených případech dokonce až do sedmi let věku). Je tak nutné rozlišovat rodičovskou dovolenou, která náleží pouze do dosažení tří let věku dítěte, a rodičovský příspěvek, poskytovaný až do čtyř let dítěte. Proto také po dosažení tří let věku dítěte není zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno.
 
Ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti je dalším případem překážky na straně zaměstnance, kterou musí zaměstnavateli prokázat potvrzením o potřebě ošetřování vydaném ošetřujícím lékařem. Po tuto dobu náleží dle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanci ošetřovné po dobu nejdéle 9 kalendářních dnů (případně 16 kalendářních dnů, jedná-li se o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku).

Jiné důležité osobní překážky

Zákoník práce v § 199 pamatuje i na celou řadu jiných životních událostí, jako je úmrtí v rodině, stěhování, narození dítěte. Okruh těchto jiných důležitých osobních překážek v práci, rozsah pracovního volna a případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, upravuje příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

Kromě osobních překážek zaměstnance existují i překážky ve vyšším, obecném zájmu. U těch platí, že zaměstnavatel musí zaměstnanci k takovýmto činnostem poskytnout volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud je nejde provést mimo pracovní dobu.
 
Náhrada mzdy nebo platu tady v zásadě zaměstnanci nepřísluší, pokud to zákoník práce, zvláštní právní předpis nebo vnitřní předpis zaměstnavatele výslovně nestanoví.
 
Pod tento okruh překážek v práci spadají:
  • výkon veřejné funkce,

  • výkon občanských povinností,

  • jiné úkony v obecném zájmu,

  • úkony související s brannou povinností.
 
Výkon veřejné funkce je například výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny a senátora Senátu Parlamentu ČR, člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího senátu soudu. Zaměstnanec pro výkon veřejné funkce může být dlouhodobě plně uvolněn, nebo může veřejnou funkci vykonávat vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, kdy mu pak může být z tohoto důvodu poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů v kalendářním roce.
 
Pod kategorií výkon občanských povinností si můžeme představit například poskytování osobní pomoci při živelních událostech, svědčení u soudů nebo jiných orgánů veřejné správy atd.
 
V ustanovení § 203 ZP najdeme celou řadu případů, kdy zaměstnanec může konat ještě něco jiného v obecném zájmu, a zákon stanoví, kolik volna může po zaměstnavateli chtít a zda k tomu bude plynout náhrada mzdy nebo platu. Sem patří například dárcovství krve nebo jiného biologického materiálu, činnost při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti, činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, činnost sčítacího komisaře při sčítání lidu atp.
 
Jako poslední překážku na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu v zákoníku práce najdeme pracovní volno související s brannou povinností. Přestože v ČR máme profesionální armádu, mohou nastat situace, kdy bude zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s brannou povinností.
 
Zaměstnavatel musí zaměstnance po nezbytnou dobu omluvit, nicméně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku náleží zaměstnanci nikoliv od zaměstnavatele, ale od příslušného vojenského správního úřadu.

Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia

Ustanovení § 205 ZP umožnuje zaměstnanci účast na školení, či jinou formu přípravy nebo studia, ve kterých má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce a které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Klasicky půjde o případ, kdy si zaměstnanec doplňuje chybějící kvalifikaci (zvyšuje si ji).
 
Zaměstnanci v souvislosti se zvyšováním kvalifikace (§ 232 ZP) přísluší od zaměstnavatele pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to:
  • v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

  • 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

  • 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

  • 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,

  • 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
 
Zákoník práce pamatuje i na ochranu zaměstnavatele, kterého zvyšování kvalifikace zaměstnance přišlo na nemalé finanční prostředky a říká, že je možné, aby zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřel tzv. kvalifikační dohodu, jejímž obsahem je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let od zvýšení kvalifikace. V opačném případě musí zaměstnanec uhradit zaměstnavateli náklady, které na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil.
 
Na závěr bych ráda upozornila, že důležité osobní překážky (dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, mateřská či rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti, péče o dítě mladší než 10 let) mohou být u obou typů dohod (DPČ i DPP) dohodnuté dle zákonných podmínek vztahujících se na pracovní poměr. Případně u dohody o pracovní činnosti je možné sjednat i jiné důležité osobní překážky v práci.


Související článek:
Překážky v práci na straně zaměstnavatele
 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

J
28. 1. 2019 11:16:25
Dobry den,chci se zeptat zda volno s nahradou mzdy mi nepripada z duvodu reprezentace Ceske republiky v mezinarodni soutezi, tak jako to je u policistu zak.361/2003, paragr.68/5b.Dekuji
Hlášení závadného obsahu

st.mezerova
29. 11. 2018 15:16:11
pracuji v lakovně,mám tam 5 stupńů tepla,vedení s tím nic nedělá ,můžu to mít jako překážku v zaměstnání?
Hlášení závadného obsahu

Barbora
11. 9. 2018 20:35:08
Dobry den chci se zeptat,byla jsem, dlouhodobe nemocna a po skonceni marodneho,jsem mela jit na lekarskou prohlidku,jestli jsem zpusobila prace,jelikoz jsem neprosla a zamestnanec mi nemohl dat jinou praci,tak jsem dostala dvoumesicni vypoved s tim ze budu doma na prekazkach po dobu tech 2 mesicu,chci se tedy zeptat jestli budu mit zaplacene vsechny ty dny co jsem mela byt v praci,dekuji za odpoved.Dnes mi totiz prisla vyplatni paska amela jsem v ni 8 dni neplaceneho volna,tak nevim jestli v tom maji chybu.dekuji za odpoved.
Hlášení závadného obsahu

formula1000
24. 1. 2018 17:02:28
dobrý den, mám nárok na ospravedlnenie 8 hodín, ked som zamestnaná v CR a bola som darovat krv na SK? cesta trvá 3,5 hodiny tam, 3,5 hodiny nazad
Hlášení závadného obsahu

Mája
5. 5. 2016 11:27:38
Kristina: Řekla bych, že by se to tam dalo počítat. :-)
Hlášení závadného obsahu

Kristina
2. 5. 2016 10:31:42
Dobrý den, spadá pod ustanovení § 203, odst. 2, písm. l) reprezentace České republiky na sportovní soutěži - mám na mysli, když je člověk oficiálně členem státní sportovní reprezentace příslušného sportovního svazu a ten jej jako účastníka sportovní akce (Světový pohár, Mistrovství Evropy/Světa) na sportovní akci vyšle. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Gabrielle
19. 2. 2016 13:30:38
Až půjde zaměstnankyně na mateřskou, tak jí zaměstnavatel samozřejmě už nic vyplácet nemusí. Dostane od státu peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou).
Hlášení závadného obsahu

Vojtkoj
16. 2. 2016 10:38:43
Dobrý den, státní zaměstnankyně bude nastupovat na mateřskou dovolenou. Já jako zaměstnavatel ji budu po těch 28 týdnů vyplácet nějakou mzdu či náhradu mzdy? Jak jí vypočítám? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
NEŽEHLÍCÍ KOŠILE
E-shop s pánskými a dámskými nežehlícími košilemi.
www.nezehlicikosile.cz

Reelton s.r.o.
Obchodní a poradenská společnost.
www.reelton.com

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru