Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Pravidla vyplácení odstupného


Mgr. Jana Doušová
15. 10. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost odstupné vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy.

Foto: Fotolia

 

Kdy máte nárok na odstupné a od čeho se odvíjí jeho výše? Kdy vám odstupné vyplatí? Budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti? Může vám úřad práce odstupné kompenzovat, pokud jej nedostanete? Odpoví vám následující článek.


 
Pod pojmem odstupné si většina z nás nemá problém představit určitý obnos peněz, který dostane zaměstnanec od zaměstnavatele a který má zaměstnanci pomoci překonat složitou situaci, v níž se ocitl kvůli ztrátě zaměstnání bez svého zavinění. Konkrétně se jedná o jednorázový finanční příspěvek, který dostane při splnění zákonných požadavků, na základě dohody (smlouvy) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo dle vnitřního předpisu, v případě skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
 
Odstupné má pomoci zmírnit následky, které jsou spojeny s ukončením současného zaměstnání, a díky němuž si zaměstnanec může hledat nové zaměstnání a ví, že bude mít na nezbytné životní náklady.

Kdy vzniká nárok na odstupné?

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) jednoznačně stanoví podmínky a situace, za kterých musí zaměstnavatel v souladu se zákonem vyplatit zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné. Rozhodný je způsob rozvázání pracovního poměru.
 
V této souvislosti hovoříme o způsobu rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodů uvedených v zákoníku práce, konkrétně dle § 52 písm. a) až c), tj. z organizačních důvodů, a dále dle písm. d), tj. ze zdravotních důvodů, nebo dohodou z týchž důvodů:
  1. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

  2. přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

  3. stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

  4. nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
 
Při rozvázání pracovního poměru výpovědí či dohodou z důvodů zdravotních dle § 52 písm. d) ZP nemusí nárok na odstupné vzniknout ve všech případech. Zákoník práce totiž připouští jeden liberační důvod, kterým se zaměstnavatel může dle § 367 odst. 1 zcela zprostit odpovědnosti, prokáže-li, že zdravotní komplikace vznikly tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance, nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
 
Na nárok na výplatu odstupného nemá vliv, jestliže zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele pouze na zkrácený úvazek. Nárok na odstupné není vázán na rozsah pracovního úvazku. Zkrácený úvazek se projeví pouze v tom, z jaké výše průměrného výdělku se bude určovat výše odstupného.
 
Nároku na odstupné se dokonce zaměstnanec nemůže zříci. To znamená, že zaměstnavatel má povinnost poskytnout odstupné dle zákona, bez možnosti se z této povinnosti jakkoliv vyvázat.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

Další způsob ukončení pracovního poměru, dle kterého náleželo odstupné i zaměstnanci, který ukončil se zaměstnavatelem pracovní poměr okamžitým zrušením, ať už z vymezených zdravotních důvodů, nebo proto, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, byl účinný dle staré právní úpravy do konce roku 2011.
 
Od roku 2012 zákon se skončením pracovního poměru z těchto důvodů ze strany zaměstnance nespojuje právo na odstupné. Nicméně zaměstnavatel zaměstnanci v těchto situacích musí vyplatit náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (§ 56 odst. 2 ZP). A to buď v zákonné výši (tj. dvouměsíční), nebo delší (dle dohody zaměstnance se zaměstnavatelem).
 
Výplata této náhrady se však nijak nepromítne do poskytování podpory v nezaměstnanosti. Pokud se zaměstnanec stane uchazečem o zaměstnání a splní zákonné podmínky pro výplatu podpory v nezaměstnanosti, bude mu poskytnuta ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti bez ohledu na to, že mu z posledního zaměstnání byla vyplacena náhrada mzdy.

Přechod práv a povinností

Obecně v případech, kdy firma byla prodána jinému majiteli i se zaměstnanci a jejich pracovní poměr nekončí, neboť došlo jen k tzv. přechodu práv a povinností na přejímajícího zaměstnavatele, zákon neukládá povinnost vyplatit zaměstnancům odstupné. Vyplývá to z podstaty odstupného, jakožto určité kompenzace za nezaviněnou ztrátu zaměstnání. Při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nedochází k zániku pracovního poměru, proto tak zaměstnanec nepřichází o finanční zabezpečení plynoucí ze zaměstnání.
 
Jedinou výjimkou, kdy má zaměstnanec právo na odstupné při přechodu práv a povinností, je situace, kdy v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele došlo k podstatnému zhoršení pracovních podmínek a zaměstnanec z tohoto důvodu podal ve lhůtě dvou měsíců od účinnosti přechodu práv a povinností (nebo výkonu práv a povinností) z pracovněprávních vztahů výpověď z pracovního poměru nebo byl-li v této dvouměsíční lhůtě z tohoto důvodu pracovní poměr rozvázán dohodou.
 
Zaměstnanec nicméně musí podat žalobu u soudu dle § 339a ZP. Pokud by soud toto potvrdil, měl by zaměstnanec právo na odstupné.
 
V souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů je třeba uvést, že zaměstnanec si nemusí přát pracovat pro nového zaměstnavatele, na kterého přešla práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů (§ 338 ZP). To znamená pro zaměstnavatele, kterého si nevybral. K takové práci nemůže být nucen.
 
Proto může dát kdykoliv před účinností přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů výpověď s účinkem ke dni, který předchází dni přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

Jaká bude výše odstupného?

V případech, kdy zaměstnavatel rozváže pracovní poměr výpovědí z důvodu § 52 písm. d) ZP (zdravotní důvody) nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů, náleží zaměstnanci odstupné v jednotné výši stanovené zákoníkem práce. Zaměstnanec má právo na odstupné dokonce ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
 
Náleží-li odstupné v důsledku výpovědi či dohody motivované organizačními důvody, rozlišují se čtyři stanovené podmínky. Přičemž tři z nich jsou vázány na dobu trvání zaměstnání (pracovního poměru) a poslední určuje podmínky s ohledem na konto pracovní doby.
 
Zaměstnanci při skončení pracovního poměru z výše popsaných organizačních důvodů náleží odstupné ve výši nejméně:
  • jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

  • dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

  • trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

  • součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v předchozích třech bodech, jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 ZP (vyrovnávací období je sjednáno na 52 týdnů po sobě jdoucích).
 
Do doby trvání pracovního poměru ukončovaného z organizačních důvodů se započítává i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud mezi skončením původního a vznikem nového pracovního poměru neuběhla doba delší než šest měsíců. Není rozhodné, jakým způsobem či proč skončil předchozí pracovní poměr.
 
Zákoník práce stanovuje nejnižší zaručenou výši výplaty odstupného, hovoří tak jen o minimální výši odstupného. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odstupné vyšší, ať už půjde o další násobek průměrného výdělku, nebo částku odvozenou jinak. V praxi se běžně setkáváme se zvykem, že zaměstnavatel poskytne vyšší odstupné těm zaměstnancům, kteří upřednostní uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru, na jejímž základě dojde k dřívějšímu skončení pracovního poměru, a netrvají na výpovědi a s tím spojeným plynutím výpovědní doby.
 
Nicméně právě i takto uzavřená dohoda a vyplacené odstupné bude mít vliv na to, ke kterému dni vám bude v případě evidence na úřadu práce podpora v nezaměstnanosti vyplacena a v jaké výši. Je tedy nutné tyto zákonné nuance vnímat v souvislostech a dobře si rozmyslet, než například takto navrženou dohodu podepíšete (více viz článek Vliv skončení pracovního poměru na podporu).
 
Odstupné vám bude vyplaceno ve výši stanovené způsobem upraveným v § 67 ZP, ponížené pouze o částku rovnající se dani z příjmů. Z odstupného poskytnutého na základě zákoníku práce se totiž neodvádí další jiné povinné odvody, jako je sociální a zdravotní pojištění.

Kdy se odstupné vyplácí?

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost odstupné vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
 
Výplatní termín bývá obvykle stanoven při sjednání pracovního poměru. Nicméně není-li dohodnut smluvně (písemně), zákon jako nejzazší možný termín stanovuje kalendářní měsíc následující po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku, tj. do konce následujícího měsíce.
 
Zaměstnavatel je povinen odstupné ve stanoveném (sjednaném, určeném) termínu vyplatit, a to dokonce i v případě, kdy dosud probíhá spor o platnost rozvázání pracovního poměru. Pravomocný rozsudek posléze ukáže, na čí straně je „pravda“. Následně se dle toho naloží i s vyplaceným odstupným. Buď si ho zaměstnanec nechá – pokud pracovní poměr skončil platně, nebo ho bude muset vrátit – pokud rozvázání pracovního poměru bylo neplatné a pracovní poměr nadále trvá.

Vrácení odstupného

Smysl vyplácení odstupného v případech ztráty zaměstnání se vytratí, pokud zaměstnanec znovu po skončení pracovního poměru nastoupí u dosavadního zaměstnavatele do pracovního poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Proto v těchto případech zákoník práce stanoví zaměstnanci povinnost vrátit tu část vyplaceného odstupného, která se kryje s dobou, v níž již znovu vykonává práci (to znamená poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, po kterou bylo čerpáno odstupné). Povinnost vrátit odstupné vzniká dnem, kterým nastoupil do práce u stejného zaměstnavatele.
 
Povinnost vrácení odstupného se však již ale dle současné právní úpravy netýká těch zaměstnanců, kteří u stejného zaměstnavatele nastoupili na dohodu o provedení práce. Takový zaměstnanec odstupné vracet nemusí, a to i v případě, že by sjednaná odměna měsíčně přesahovala částku odpovídající minimální mzdě.
 
Uvedené pravidlo o povinnosti vracet vyplacené odstupné se vztahuje na situace, kdy zaměstnanec nastoupí k dosavadnímu zaměstnavateli. Za dosavadního zaměstnavatele bude považován nejen zaměstnavatel, který se zaměstnancem rozvázal pracovní poměr a vyplatil mu odstupné, ale rovněž také zaměstnavatel, na kterého přešla veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v důsledku přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

Odstupné a evidence na úřadu práce

Od roku 2012 je účinná novela zákona o zaměstnanosti, která přinesla změnu v poskytování podpory v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání v případech, kdy mu z posledního zaměstnání vznikl nárok na výplatu odstupného, odchodného nebo odbytného. Tuto právní úpravu naleznete v § 44a a v § 44b zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). V praxi tato ustanovení způsobují posunutí výplaty podpory v nezaměstnanosti, a to za dvou okolností.
 
První představuje situaci, že odstupné, odbytné či odchodné bylo ze strany zaměstnavatele řádně vyplaceno. Tato skutečnost zajisté nemůže být překážkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Znamená tak pouze odsunutí její výplaty o dobu, po kterou odstupné, odbytné či odchodné bylo vypláceno.
 
Zákon o zaměstnanosti však reaguje také na případy, kdy odstupné nebylo zaměstnavatelem řádně vyplaceno a zaručuje určitou ochranu uchazečům o zaměstnání, spočívající v poskytnutí náhrady na nevyplacené odstupné.

Kompenzace odstupného úřadem práce

Uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti a který má z posledního zaměstnání nárok na odstupné, odchodné nebo odbytné, které mu ale zaměstnavatel nevyplatil po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu nebo v den skončení poměru, má nárok na kompenzaci, kterou mu poskytne krajská pobočka úřadu práce.
 
O poskytnutí kompenzace vede úřad práce správní řízení. Správní řízení o poskytnutí kompenzace se neposkytuje na základě žádosti uchazeče o zaměstnání. Jeho zahájení je v režimu samotného úřadu práce, který řízení sám, z úřední povinnosti, zahájí, jestliže zjistí, že nastaly skutečnosti, které jeho zahájení opravňují. Budou-li i všechny tyto okolnosti prokázány, úřad práce ukončí správní řízení rozhodnutím o poskytnutí kompenzace.
 
Kompenzace se poskytuje po dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, za kterou mělo být podle § 44a zákona o zaměstnanosti vyplaceno odstupné, odchodné nebo odbytné. Podpora v nezaměstnanosti bude uchazeči vyplácena až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace.
 
Co určuje dobu posunutí výplaty podpory v nezaměstnanosti? Určuje jí počet násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých je odvozena výše odstupného, odchodného nebo odbytného. Jednoduše řečeno, kolik násobků odstupného vám ze zákona náleží, o tolik měsíců se vám posune podpora v nezaměstnanosti.
 
Pokud dostanete od zaměstnavatele nějaký násobek odstupného navíc nad zákonně stanovenou výši, nebude tento započítán do kompenzace, ani se nepromítne v posunutí podpory v nezaměstnanosti.
 
Kolize mezi zdravým rozumem a povinností striktně dodržet zákon nastává v situaci, kdy se uchazeč se zaměstnavatelem dohodl na pozdějším termínu výplaty odstupného. Také v těchto případech musí být o kompenzaci úřadem rozhodnuto a musí být přiznána.
 
Výše kompenzace činí násobek doby, za kterou odstupné uchazeči o zaměstnání náleží, a 65 % jeho průměrného měsíčního čistého výdělku, který doložil z posledního ukončeného zaměstnání. Nebude-li možné doložit výši průměrného čistého výdělku, nebude nárok na kompenzaci ztracen, pouze se bude při stanovení její výše vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství. Konkrétně kompenzace bude stanovena ve výši 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství.
 
Účelem poskytování kompenzace za nevyplacené odstupné, odchodné či odbytné je zajistit uchazeči o zaměstnání ochranu v tom smyslu, aby nebyl poškozen v důsledku toho, že zaměstnavatel nesplnil svoji zákonnou povinnost a dopustil se tak přestupku.
 
Úřad práce zabezpečí uchazeče o zaměstnání finančními prostředky jakožto náhradou za ty příjmy, které mu měly plynout ze zaměstnání. Neznamená to však, že by se zaměstnavatel z této povinnosti vyvázal. Úřad práce zaměstnavatele informuje do tří pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o výši vyplacené kompenzace.
 
Zároveň mu je uložena povinnost uhradit částku, kterou úřad práce vyplatil uchazeči o zaměstnání jako kompenzaci za nevyplacené odstupné. Je povinen tak učinit do 10 pracovních dnů ode dne, kdy byl informován. Nedostojí-li zaměstnavatel této povinnosti, ani vůči úřadu práce, bude částku rovnající se poskytnuté kompenzace vymáhat celní úřad.
 
A co z toho plyne pro zaměstnavatele? Rozhodně to, že nevyplatit odstupné zaměstnanci se zaměstnavateli vůbec nemusí „vyplatit“. V případě poskytnutí kompenzace ze strany úřadu práce bude muset uhradit kompenzaci. A to i tehdy, že by během řízení dlužné odstupné zaměstnanci vyplatil.
 
Navíc dále platí, že poskytnutí kompenzace úřadem práce nezbavuje zaměstnance jeho nároku na vyplacení odstupného. Proto se jej zaměstnanec může ještě domáhat i soudní cestou. Tedy částka, kterou by zaměstnavatel musel (po všech těchto situacích) uhradit, by výrazně převýšila částku jím nevyplaceného odstupného, odchodného či odbytného.

Článek byl připravený ve spolupráci s Mgr. Ivetou Nejedlou.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Lucie1984
24. 4. 2019 8:30:03
Dobrý den,mám nárok na odstupné pokud jsem zamestnavateli nepodepsala zkrácený úvazek? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Romana
6. 6. 2018 10:24:14
Dobrý den, byla mi uznána nemoc z povolání,smlouvu mám na dobu neurčitou, v jaké výši dostanu odstupné,když jim odmítnu náhradní práci?Mám jinak nárok na doživotní rentu když už mám uznanou nemoc z povolání?
Hlášení závadného obsahu

TimurCZ
1. 3. 2018 10:57:17
Dobrý den,dostal jsem výpověď od zaměstnavatele podle paragrafu 52. Zaměstnavatel měl dle kolektivní smlouvy vyplatit odstupné ve výši 5ti násobku. To neučinil. Byl jsem ještě za doby trvání zaměstnání (ve výpovědní lhůtě), posledních 14 dnů v pracovní neschopnosti, která trvala i po skončení zaměstnání ještě následující 3 měsíce. Mám nárok na výplatu kompenzace odstupného ze strany úřadu práce? Nebo to, že jsem byl po ukončení pracovního poměru na neschopence je důvodem pro nevyplacení ze strany ÚP?
Hlášení závadného obsahu

HiclovaZ
20. 11. 2017 11:29:29
Dobrý den, tchán končí ze zdravotních důvodů podnikání jako OSVČ. Vlastní penzion, který dále bude provozovat jeho syn jako OSVČ. Mají zaměstanci nárok na odstupné, pokud je zaměstná okamžitě nový provozovatel penzionu?
Hlášení závadného obsahu

Lenka
5. 10. 2017 8:54:54
Dobrý den.Zajímalo by mě,na jaké odstupné mám nárok,když se ruší firma u které jsem pracovala 20 let,ale před rokem změnila majitele.Nový majitel tvrdí,že mám nárok pouze ve výši jednonásobného platu.Děkuji .
Hlášení závadného obsahu

Milada
1. 3. 2017 9:47:44
Petule: Pokud jste nadbytečná, zaměstnavatel by Vám měl dát výpověď a náleží Vám odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku (jestli pracujete u zaměstnavatele víc než rok).
Hlášení závadného obsahu

Petule
26. 2. 2017 14:33:24
Dobrý den.chtěla bych se zeptat mám smlouvu na dobu neurčitou zaměstnavatel mi zdělil že me služby už nebude potřebovat a sehnal si agenturu.Já pod agenturu nechci u zaměstanavatele pracuji již přez rok.mám narok na odstupné.Můj názor je že měla jak postupovat dále vím že zaměstnavatel bude dělat vše proto abych žádné odstupné nedostala.Poradte prosím děkuji
Hlášení závadného obsahu

josef
28. 11. 2016 17:29:51
Vyplácí se odstupné průměr hrubého nebo čistého platu?
Hlášení závadného obsahu

Majka
10. 11. 2016 10:07:38
Jsem na RD. Zaměstnavatel ukončil podnikání. Tvrdí mně, že se mnou nemůže ukončit prac. poměr z důvodu RD. Nyní mi RD končí a zaměstnavatel se mnou nekomunikuje. Chci se zeptat, jak to řešit? Lze se domáhat kompenzace odstupného u úřadu práce i když nemám rozvázaný prac. poměr? A lze někde (třeba OSSZ) získat zápočťák? Děkuji Majka.
Hlášení závadného obsahu

Mgr. Jana Doušová
22. 9. 2016 9:42:30
pro Cibulka:
Dobrý den, odstupné je termín zákoníku práce a tedy ve vztahu zaměstnanec x zaměstnavatel. Kompenzace je termín zákona o zaměstnanosti - ÚP a uchazeč o zaměstnání. Je nutno tyto dva termíny odlišovat.
Hlášení závadného obsahu

Cibulka
21. 9. 2016 14:12:48
Paní Mgr. Doušová, můžete prosím upřesnit, zda je míněno ve větě: "Odstupné vám bude vyplaceno ve výši stanovené způsobem upraveným v § 67 ZP, ponížené pouze o částku rovnající se dani z příjmů" - kromě zaměstnavatele i úřad práce, který vyplácí část odstupného v rámci kompenzace.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
8. 8. 2016 8:19:35
pro Hyňál:
Dobrý den, veškeré informace naleznete v článku Co dělat při platební neschopnosti zaměstnavatele (http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/ochrana-zamestnancu-pri-platebni-neschopnosti-zame/).

"Úřad práce uspokojí mzdové nároky, které vznikly v rozhodném období, kterým je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce, které tomuto měsíci předcházely a tři měsíce po něm následující.

Možnost požádat o uspokojení mzdových nároků je zákonem omezena lhůtou, ve které lze žádost podat. A to lhůtou pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka úřadu práce na úřední desce zveřejnila informaci o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatňovat své mzdové nároky, a o lhůtě, ve které tak mohou učinit."
Hlášení závadného obsahu

Hyňál
7. 8. 2016 23:42:53
Dobrý den. Zaměstnavatel mi neuhradil část mzdy za srpen 2015. Dne 09.11.2015 jsem mu zaslal Okamžité zrušení pracovnho poměru ze strany zaměstnance z důvodu neuhrazení části mzdy. Bylo mu řádně doručeno dne 10.11.2015, čímž můj pracovní poměr zanikl. Vznikl mi nárok dle § 56 odst. 2 na náhradu mzdy. Zaměstnavatel mi to doposud neuhradil. Jak mám v dané věci postupovat? Mám nárok na nějakou kompenzaci u ÚP? Za odpověď předem děkuji a jsem s pozdravem
Hlášení závadného obsahu

Radka
26. 4. 2016 8:00:19
lucie: Pokud jste podepsala dohodu a nesjednala si v ní žádné odstupné, tak na něj nárok nemáte.

akve: Agenturní zaměstnanci nemají podle mě nárok na odstupné.
Hlášení závadného obsahu

akve
25. 4. 2016 13:14:14
Je-li uzavřena smlouva na dobu určitou s pracovní agenturou a pracovní agentrua přestala řidiče zaměstnávat (byli podle zadání u německé firmy a agentura nesehnala pravovní povolení) mají řidiči nárok na odstupné?
Hlášení závadného obsahu

lucie
30. 3. 2016 20:23:23
Dobry den, mam smlouvu od 20.4 2016 a 25.3.2016 jsem podepsala dohodu o rozvazani pomeru. Neni tam napsany duvod a ted jsem vedena na pracaku. Mam pravo na odstupny?
Hlášení závadného obsahu

Katynka
30. 3. 2016 10:04:38
Adriana Sklenaříková: Podle mě na dva odstupné platy, protože u zaměstnavatele odpracujete víc než rok.

Lucie Foumová: Pokud dáte výpověď sama, na odstupné můžete zapomenout. Pokud dáte výpověď dohodou, nic Vám nebrání si odstupné dohodnout, ale zaměstnavatel na to nemusí přistoupit. Na odstupné byste měla nárok, jen pokud by se rušil zaměstnavatel, zaniklo Vaše místo atp. Výpovědní lhůta je podle zákona dvouměsíční, pokud se nedohodnete se zaměstanavatelem jinak.
Hlášení závadného obsahu

Lucie Foumová
24. 3. 2016 22:18:52
Dobrý den, mám nastoupit po rodičovské dovolené, mám smlouvu na neurčitou dobu, ředitelka mi nabízí menší úvazek než mám ve smlouvě. Chci pracovní poměr ukončit. Mám v takovém případě nárok na odstupné? V jaké výši? Jak je to s výpovědní lhůtou? Může mi ředitelka stanovit, že mi odstupné dá, ale s výpovědní lhůtou? Je to možné. Děkuji za odpověď. Foumová
Hlášení závadného obsahu

Adriana Sklenaříková
24. 3. 2016 15:18:50
Dobrý den, do práce jsem nastoupila 1.5.2015 a nyní mě zaměstnavatel propouští z organizačních důvodů. Výpověď jsem dostala 24.3.2016. Výpovědní lhůta tedy končí 31.5.2016. Je pro výši nároku na odstupné rozhodující termín ukončení pracovního poměru či oznámení o výpovědi? Mám nárok na 1 odstupné nebo 2 odstupné? Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

marcela
22. 2. 2016 11:08:03
Dobrý den, od roku 2008 jsem zaměstnana, mezitím jsem byla 3 roky na rodičáku a pak se vracela zpět do stejného zaměstnání. Bohužel jsem po měsíci nástupu dostala výpověd dohodou. Po dvou měících mě zaměstnavatel vzal zpět na stejnou pozici se smlouvou na neurčito. To znamená že od září 2015 mám novou smlouvu ve stejném zaměstnání. Momentálně jsem na neschopence (těhotná) a zaměstnavatel ruší firmu. Moje otázka zní: mám nárok na odstupné? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

vera
11. 8. 2015 11:33:00
Majitel firmu prodáva,ale již je zadlužená a má nás bank máme nárok na odstupné při délce pracovního poměru 7 let
Hlášení závadného obsahu

katka
24. 7. 2015 8:36:12
No a taky když to bude dohodou, tak abyste nedostala případně na ÚP míň peněž (podporu) než kdyby Vás propustili z organizačních důvodů. To si radši taky zjistěte.
Hlášení závadného obsahu

katka
24. 7. 2015 8:34:30
rikorei :
Pokud v dohodě o rozvázání pracovního poměru bude přímo sjednáno odstupné tak bych se asi nebála to podepsat. Ale trvala bych na tom, aby tam bylo přesně napsáno kolik dostanete na odstupném. Jinak bych nic nepodepsala. :o)
Hlášení závadného obsahu

rikorei
24. 7. 2015 4:03:24
Dobry den,chtela bych se zeptat jestli budu mit narok na odstupne kdyz jsem na nemocenske,zamestnavatel konci s firmou na konci zari,ale chce se mnou rozvazat pracovni pomer jiz ted v cervenci.Nevim zda mu to podepsat ci ne.moc dekuji za odpoved
Hlášení závadného obsahu

PetraH
23. 7. 2015 12:25:03
Dobrý den, prosím o Vaši radu. Jsem majitel a zaměstnanec firmy v jedné osobě, pracovní smlouvu mám sepsanou na pozici ředitele společnosti. Bohužel dávám firmu do insolvence. Mám i přesto právo na odstupné jako ostatní zaměstnanci? A stejně tak osoba blízká? Děkuji za Vaše připomínky a odpovědi.
Hlášení závadného obsahu

Renča
22. 6. 2015 8:30:50
Karel Joska: To určitě v rozporu se zákoníkem práce je. Kdyby je propustili, tak s nějakými podmínkami v kolektivní smlouvě rozhodně neuspějí. Platí to co je v zákoníku práce.
Hlášení závadného obsahu

Zuzana
18. 6. 2015 14:47:30
Dobrý den,
Od roku 2012 jsem byla na mateřské, následně na rodičovské dovolené se svým druhým synem. Ten 28.4.2015 oslavil své třetí narozeniny a já se měla vracet do zaměstnání. Bohužel mezitím co jsem byla na rodičovské, se firma dostala do problémů a nyní ji zastupuje konkurzní správce ... Ten mi dal výpověď dohodou k 30.4. 2015, s tím, že mám nárok na tříměsíční odstupné, bohužel vzhledem k tomu, že je firma v konkurzu, na vyplacení tohoto odstupnémo nemá finance, a tak mi ve firmě konkursního správce poradili, abych žádála tzv. kompenzaci odstupného po pracovním úřadě. Na prac.úřadě mi tehdy poradili, abych výpověď dostala až po narozeninách dítěte, abych jakoby byla v práci alespoň jeden den, což se stalo... a tím, že se mi i podpora bude počítat z průměrné mzdy a né z rodičovské. Tak jsem si říkala, že to bude docela fajn, sice musím hledat novou práci, ale že alespoň budeme mít nějaké peníze do začátku. Bohužel vše bylo zbytečné, protože jsem se dozvěděla, že vzhledem k tomu, že sice po celou dobu rodičovské dovolené trval pracovní poměr, ale důchodové pojištění za mě platil stát, protože do doby důchodového pojištění se nezapočítává doba čerpání mateřské dovolené, nemám nárok od pracovního úřadu ani na kompenzaci odstupného, ani na to, aby mi byla podpora počítána ze mzdy ....
Tak moc prosím o radu, zda je to tak správně a skutečně nemohu žádat, ani tu kompenzaci odstupného ????
Snad se v mé otázce vyznáte.
Moc prosím o odpoveď!
S pozdravem

Zuzana
Hlášení závadného obsahu

Karel Joska
18. 6. 2015 12:50:02
Dobrý den,moje paní pracuje v podniku,kde prý mají v kolektivní smlouvě napsány podmínky ohledně vyplácení odstupného,které prý vyplatí jen v případě,že zaměstnanec je u podniku více jak 10 let.Není to v rozporu se zákoníkem práce?Děkuji za odpověď Joska
Hlášení závadného obsahu

natty
4. 6. 2015 9:20:47
Jan Burian: Toto bohužel není možné. Zkuste se obrátit na inspektorát práce, příp. na právníka.
Hlášení závadného obsahu

Jan Burian
1. 6. 2015 9:39:39
Dobrý den, mohu jako zaměstnanec podat výpověď zaměstnavateli za diskriminaci na pracovišti tak, abych měl nárok na odstupné? Jde o to, že mi v pátek 29.5. dvacet minut před koncem pracovní doby předal nový Mzdový výměr, kterým mi snižuje mzdu na polovinu. Tento mzdový výměr jsem dostal bez jakékoliv předchozí informace. Mzdový výměr jsem dostal pouze já, na stejné pozici jsou ještě 2 kolegové. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

mona
22. 5. 2015 15:11:36
roman cechal: Podle mne budete mít nárok na podporu až po těch 9 měsících. Informujte se na ÚP, určitě Vám to řeknou přesně.

Lenka: Dle informací v článku máte nárok na tři odstupné platy.
Hlášení závadného obsahu

roman cechal
22. 5. 2015 10:20:33
Dobrý den,chci se zeptat.Jsem voják ,ale k 1.10.2015 jdu do civilu a zaměstnavatel mi bude vyplácet 9 platu.Tak bych chtěl vědět, od kdy bych měl nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanost.Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Lenka
20. 5. 2015 10:26:55
dobry den, chtela bych vas poprosit o radu, dostala jsem vypoved z pracovniho pomeru v souladu s ust. par. 52 ZP, kde se mnou rozvazuji pracovni pomer sjednany pracovni sml. ze dne... a to formou vypovedi z duvodu zmeny jednatele a tim navazujici restrukturalizaci spolecnosti - mam v tomto pripade narok na odstupne? ve firme jsem 3,5 let. dekuji
Hlášení závadného obsahu

sopo
19. 5. 2015 14:37:15
Dobrý den,
Měl bych dotaz ohledně paragrafu 56.Zaměstnavatel mi nevyplatil mzdy za listopad,prosinec,leden.Pak firma zažádala o proplacení mezd ÚP ,který dlužné mzdy doplatil ke dni 29.3.2015.Otázka zní jestli mohu podat vypověd paragrafem 56 i určitou dobu a zdali mám nárok na náhradu mzdy.Děkuji
Hlášení závadného obsahu

danee
4. 5. 2015 9:54:41
V.Sýkora: Výpověď Vám může zaměstnavatel dát pouze z důvodů, které jsou uvedeny v §52 zákoníku práce. Pokud tomu tak je, náleží Vám odstupné ve výši jednoho měsíčního platu (§67, odst. 1, písm. a) zákoník práce).
Hlášení závadného obsahu

V.Sýkora
2. 5. 2015 19:56:44
Dobrý den chci se zeptat ohledně výpovědi od zaměstnavatelem,mám smlouvu na dobu určitou od září lonského roku do září letošního roku ,zaměstnavatel mě chce propustit ke 31.5. mám nárok na nějaké odstupné děkuji za odpověd
Hlášení závadného obsahu

Lucie
25. 4. 2015 8:13:07
Dobry den,chci se zeptat marodim už přes 2měsice a od 5.5 2015 chci jit už do prace. Ale dozvěděla sem se že na mem mistě už je jina pani. Manažerka mi chtěla už dat vypověd v nemocenske ale což nemuže . Když se vrátim do prace a přijde manažerka s vypovědi je bude napsane ukončeni pracovniho poměru dohodou, a ja ji to nepodepišu a odmitnu jinou prodejnu kde se musi dojiždět mam pravo na odstupne?
Hlášení závadného obsahu

lenka
19. 4. 2015 22:57:08
Musi zamestnavatel zaplatit odstupne, kdyz pani po 7-mi letech materske a rodicovske (3 deti), bez souhlasu zamestnavatele pracuje prokazatelne jinde. Po 7- mi letech je v puvodni firme opravdu nadbytecna. Dekuji
Hlášení závadného obsahu

danee
9. 4. 2015 15:24:44
Naďa: Oznamte zaměstnavateli, že výpověď je neplatná. A pokud na tom bude trvat, obrátila bych se na inspektorát práce nebo na úřad práce, aby Vám poradili, co dělat dál (jestli podat žalobu k soudu atp.).

Pokud je výpověď neplatná, nemůžete ani dostat odstupné. Jedině, že byste se se zaměstnavatelem dohodla na výpovědi dohodou, ve které si sjednáte odstupné.
Hlášení závadného obsahu

Naďa
9. 4. 2015 14:36:41
Děkuji za odpověď. Můžete mi poradit, jak mám tedy postupovat s neplatnou výpovědí a zdali mám nárok na vyplácení odstupného? Velmi děkuji.
Hlášení závadného obsahu

danee
9. 4. 2015 8:01:57
Naďa: Pokud jste měla sjednánu klasickou tříměsíční zkušebku, není možné, aby Vám 8. 4. dali výpověď ve zkušební době - taková výpověď je neplatná. Nyní můžete dostat výpověď už jen z důvodů, které vyjmenovává §52 v zákoníku práce.
Hlášení závadného obsahu

Naďa
8. 4. 2015 23:06:54
Zaměstnavatel se mnou rozvázal pracovní poměr a píše důvod ukončení ...... ukončení ve zkušební době. Datum nástupu byl 5.1. 2015 a ukončení poracovního poměru bez oředchozího upozornění 8.4. 2015. Bezdůvodně ...... jen mi bylo řečeno, že má práce byla naprosto v pořádku, ale jsem vůdčí typ a proto tam dále pracovat nemůžu. Chtěla jsem se zeptat, jestli mám v tomto případě nárok na odstupné, když už jsem byla3 dny v normálním pracovním poměru, který mám ve smlouvě do 30.6. 2015. Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Milena Hechtová
7. 2. 2015 19:06:23
Může zaměstnavatel nabídnout zaměstnanci práci na zkrácený úvazek, když jeho původní profese se ruší z důvodu prodeje provozovny, když to odmítne, musí vyplatit odstupné ?
Hlášení závadného obsahu

werush
2. 2. 2015 13:23:05
dobrý den, zamestnavatel se mnou chce rozvest pracovni pomer, nema ovsem nijak zvlast zavazny duvod, parkrat jsem prisla o 10 minut pozdeji, parkrat jsem udelala chybu ve fakture a velmi se mu nelibilo, kdyz jsem onemocnela, coz jsem mu ale ten den oznamila a poslala neschopenku. Mam smlouvu na neurcito, muze me nejakym zpusobem vyhodit na hodinu nebo bez naroku na odstupne? Jakymi zpusoby me muze vyhodit a na co si davat pozor, dekuji moc
Hlášení závadného obsahu

majka
19. 1. 2015 8:49:07
Ve výši trojnásobku průměrného výdělku.
Hlášení závadného obsahu

majka
19. 1. 2015 8:47:44
petra hrachovcová: Ano.
Hlášení závadného obsahu

petra hrachovcová
17. 1. 2015 17:52:22
MÁM NASTOUPIT DO ZAMĚSTNÁNÍ PO SKONČENÍ RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ,ŘEDITELKA PRO NADBYTEČNOST CHCE ROZVÁZAT PRAC,POMĚR.MÁM NÁROK NA ODSTUPNÉ A V JAKÉ VÝŠI?PRACUJI ZDE UŽ 15NÁCTÝM ROKEM.DĚKUJI HRACHOVCOVÁ
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
DAAG s.r.o.
Kompletní služby v oblasti zpracování daní a vedení účetnictví.
www.daag.cz

Účetnictví SCHWARZER
Účetnictví, daňová evidence, mzdy, poradenství
www.schwarzer-net.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru