Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání občanů Evropské unie


Ing. Martina Truhlářová
21. 11. 2012
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zaměstnávání občanů v rámci Evropské unie je dnes už zcela běžné. Zaměstnavatel musí mít ale na paměti, že se musí řídit určitými pravidly.

Foto: Fotolia.eu

 

Chcete zaměstnat člověka, který je občanem Evropské unie? To není samozřejmě žádný problém. Přečtěte si ale nejdříve o povinnostech při přijetí, zaměstnávání a i případném propouštění takového pracovníka.


 
Zaměstnávání cizích státních příslušníků, zejména ze států Evropské unie, se vyskytuje v praxi poměrně často. Ke zpřísnění podmínek v tomto roce došlo zejména ze strany úřadů práce provádějících kontrolu v oblasti zaměstnanosti. Pojďme se tedy podívat na tuto problematiku ze strany českého zaměstnavatele a jeho povinností při přijetí, zaměstnávání a následně propuštění cizince z EU.
 

Sociální a zdravotní pojištění

 
U zahraničního pracovníka (občana EU) si musíme nejprve jednoznačně určit, kterým právním předpisům o sociálním zabezpečení bude podléhat (neboli, ve kterém státě bude důchodově, nemocensky a zdravotně pojištěn). Určování příslušnosti k právním předpisům o sociálním zabezpečení řeší nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci sociálního zabezpečení.
 
Zaměstnanec je sociálně a zdravotně pojištěn pouze v jednom členském státě EU, a to v tom státě, kde pracuje, nezávisle na tom, kde zaměstnanec bydlí nebo kde má sídlo jeho zaměstnavatel či jaká je jeho státní příslušnost.
 
Z tohoto základního pravidla existuje několik výjimek, kdy zaměstnanec sice vykonává práci na území ČR, ale nepodléhá českým právním předpisům o sociálním zabezpečení a jeho účast na pojištění se řídí právními předpisy o sociálním zabezpečení jiného členského státu EU.
 
Mezi ně patří zejména následující situace:
 
1) Zaměstnanec byl vyslán z podniku jiného členského státu EU do ČR, aby zde pro tento podnik vykonával práci na dobu maximálně 24 měsíců (předpokládáno 12 měsíců, o dalších 12 měsíců lze prodloužit).
 
2) Zaměstnanec pracující v ČR má udělenu výjimku dle Nařízení Rady (ES).
 
3) Zaměstnanec vykonává práci na území ČR a současně v jiném členském státě/státech EU a bydliště má mimo území ČR.
 
Výše uvedené skutečnosti vždy zaměstnanec prokáže českému zaměstnavateli formulářem „A1“ vystaveném ve státě, ve kterém je účasten pojištění.
 
Jestliže zaměstnanec vykonává práci na území dvou a více členských států EU, je nutno určit stát, ve kterém bude sociálně pojištěn. Je tedy přinejmenším vhodné zaměstnance neprodleně upozornit na jeho oznamovací povinnost a její splnění od něj důsledně vyžadovat.
 
To znamená, že zaměstnanec má povinnost se sám obrátit na instituci sociálního zabezpečení ve státě svého bydliště a tam tuto skutečnost oznámit. Instituce ve státu bydliště situaci zaměstnance posoudí, a buď sama vystaví formulář „A1“, nebo zaměstnance odkáže na instituci toho státu, jehož předpisy o sociálním zabezpečení považuje za příslušné. Vyhneme se tak situaci, kdy by platbu pojistného za dotyčného zaměstnance mohly požadovat oba státy současně.
 

Sociální pojištění

 
V případě, že zaměstnanec podléhá české legislativě, přihlásí ho zaměstnavatel na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ do 8 dnů od započetí výkonu práce v ČR.
 
Na rozdíl od zaměstnanců s bydlištěm v ČR a českým občanstvím se u cizinců vyplňují navíc následující specifické údaje:
  • Rodné číslo zaměstnance. Zaměstnavatel vyzve zaměstnance, kteří rodné číslo nemají, aby si požádali o jeho přidělení prostřednictvím příslušného orgánu Ministerstva vnitra (zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), příslušná správa sociálního zabezpečení (SSZ) též dočasně přidělí zaměstnanci evidenční číslo pojištění. V případě, že cizí státní příslušník dosud nemá rodné číslo přidělené, tento údaj se na tiskopisu nevyplňuje a podání nelze zaslat elektronicky. Po přidělení rodného čísla příslušnou institucí se rodné číslo pojištěnce nahlásí příslušné SSZ samostatným dopisem, případně se vyplní nový tiskopis „Oznámení o nástupu“.
  • Nemá-li zaměstnanec trvalý pobyt na území ČR, uvádí se adresa trvalého pobytu v zahraničí. U čísla domu lze u zahraničních adres použít též písmena, pole „pošta“ není povinné vyplnit, uvádí se zahraniční směrovací kód. Pokud není možno zahraniční směrovací kód zjistit, uvede se 99999. (Zde si dovolím jednu perličku z praxe – některá zahraniční směrovací čísla jsou vícemístná. Při přihlašování cizího státního příslušníka si pracovnice správy sociálního zabezpečení zadala do databáze prvních 5 čísel směrovacího kódu a následně tvrdila, že číslo je špatně, že se jedná o PSČ Brna. Tuto skutečnost se nám jí podařilo vyvrátit až následným podrobným písemným vysvětlením s vytištěním webové stránky příslušného zahraničního města). Dále uvedeme též adresu přechodného pobytu, případně kontaktní adresu zaměstnance.
  • Státní občanství se uvádí dvoumístným kódem – použije se číselník států ČSSZ. Pokud má pojištěnec více státních občanství a nemá občanství v České republice, uvede se občanství dle jeho uvážení. Místo narození - uvádí se obec, u osob narozených v cizině se uvádí i stát.

Zdravotní pojištění

 
Co se týká zdravotního pojištění, má každý občan České republiky, a také každá osoba, která spadá pod českou legislativu, právo na svobodný výběr zdravotní pojišťovny. Při přijetí cizozemského zaměstnance bychom tedy neměli toto právo opomíjet a měli bychom mu dát na vybranou, u které zdravotní pojišťovny chce být pojištěn, pokud je to jeho první zaměstnání v ČR. Samozřejmě pro usnadnění administrativy bude v našem zájmu se s ním domluvit na pojišťovně, u které je již zaměstnavatel registrován, ale bude-li zaměstnancovo přání jiné, musíme ho respektovat.
 
Pokud již zaměstnanec byl dříve v ČR zaměstnán, uvede zaměstnavateli číslo pojištěnce, které mu bylo v minulosti přiděleno a příslušnou zdravotní pojišťovnu, kde byl registrován.

Pro přihlášení a odhlášení uvedeme v souhrnném hlášení následující kódy:

„A“ - nástup do zaměstnání občana EU pojištěného v ČR, který má již přiděleno číslo pojištěnce.

„E“ - první přihlášení zaměstnance bez trvalého pobytu - občana EU.
V tomto případě se do místa pro číslo pojištěnce uvede pohlaví M (muž), Z (žena) a datum narození. Pokud má zaměstnanec nezaopatřené rodinné příslušníky (manželka, děti), upozorní jej zaměstnavatel, že musí osobně navštívit pracoviště zdravotní pojišťovny a přihlásit je ke zdravotnímu pojištění.

„O“ - odhlášení (stejné jako u občanů ČR), přehlášení k jiné zdravotní pojišťovně.
 

Povinnosti vůči úřadu práce

 
Občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky.

Zaměstnavatel je nicméně povinen vést evidenci občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Nejpozději v den nástupu k výkonu práce má zaměstnavatel povinnost o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, ukončení práce a změny se pak ohlašují nejpozději do 10 dnů.

Tato povinnost je splněna vystavením a zasláním formuláře Informace o nástupu zaměstnání/o vyslání k výkonu práce a Informace o ukončení zaměstnání/o ukončení vyslání k výkonu práce. Místní příslušnost krajské pobočky úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno.

Stejnou povinnost má zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě jsou občané a jejich rodinní příslušníci vysláni na území ČR k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy. To znamená, že zde má povinnost provést notifikační oznámení příjemce služby, tedy zadavatel zakázky.

Tedy pokud jste na straně českého zaměstnavatele, který je hlavním dodavatelem stavební zakázky v ČR, máte povinnost oznámit příslušnému úřadu práce údaje zaměstnanců vašeho subdodavatele z jiného státu EU.

Evidence zaměstnanců z EU obsahuje:
  • identifikační údaje cizince (jméno, případně jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum narození a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště - adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území ČR nebo adresa místa, kde se na území ČR obvykle zdržuje;
  • adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek;
  • číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal;
  • druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno;
  • pohlaví těchto fyzických osob;
  • zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností;
  • nejvyšší dosažené vzdělání;
  • vzdělání požadované pro výkon povolání;
  • den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.
Pro vyplnění informační karty zaměstnavatel využije číselníky Českého statistického úřadu.
 

Daň z příjmů za závislé činnosti

 
Zaměstnanci – občanovi EU může být uplatněna sleva na poplatníka v souladu s § 35ba zákona o daních z příjmů a dále sleva z titulu vlastního studia. Ostatní slevy, tj. na manželku, z titulu invalidity, ZTP/P a daňové zvýhodnění na děti, lze za zdaňovací období uplatnit pouze, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
 
Daň z příjmů odvádí zaměstnavatel standardně jako u běžných zaměstnanců.
 
§ 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů dále umožňuje poplatníkům, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, a jejichž příjmy ze závislé činnosti byly zdaněny srážkovou daní, podat daňové přiznání, do kterého zahrnou tyto příjmy.
 
V rámci daňového přiznání si mohou uplatit slevy a zvýhodnění za výše uvedených podmínek. Následně se započte sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podávají daňové přiznání.
 
Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula, nebo vykázal daňovou ztrátu, anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek.
 
Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Eliška Kotrčová
daňová a účetní kancelář
www.ucto-kotrcova.cz

Ing. Kateřina Mlýnská
daňový poradce, účetnictví, mzdy, personalistika
www.dane-mlynska.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
0,015 Kč
23,07 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru