Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odvod pojistného za dobu neplaceného volna


Ing. Kateřina Králová
26. 10. 2012
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V případě vlastní svatby máte nárok na dva dny volna. Z toho jeden den k účasti na obřadu je placený, druhý den už potom neplacený.

Foto: Fotolia.eu

 

Kdo odvádí zdravotní a sociální pojištění v případě, že má zaměstnanec neplacené volno? Leží tato povinnost jen na bedrech zaměstnavatele, nebo se musí alespoň zčásti podílet i zaměstnanec?


 
Vyměřovacím základem pro sociální pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně. Z neplaceného volna se tedy pojistné na sociální pojištění neodvádí.

Jiné a poměrně mnohem komplikovanější je to u zdravotního pojištění. Za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů odvádí zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem za celý kalendářní měsíc je minimální mzda ve výši 8 000 Kč a z něj vypočtené pojistné činí 1 080 Kč.

Pokud nejde o celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část minima, připadající na kalendářní dny, kdy bylo neplacené volno poskytnuto, a tato částka se pak připočte k vyměřovacímu základu zaměstnance dosaženému za zbývající část měsíce. Za každý kalendářní den trvání neplaceného volna se připočte k úhrnu příjmů zaměstnance poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci.

Pokud tedy zaměstnanec čerpá týden neplaceného volna, což je při standardním rozvržení pracovní doby pět pracovních dnů, vypočte se částka pojistného za dobu neplaceného volna takto:

8.000 / 31 x 5 x 0,135 = 174

Za dobu neplaceného volna bude tedy pojistné činit 174,- Kč. Tato částka se připočte k pojistnému vypočtenému ze skutečně dosaženého příjmu. Pokud tedy zaměstnanec za měsíc, ve kterém čerpal neplacené volno, dosáhl příjmu např. 15.500,- Kč hrubého, bude pojistné činit součet pojistného vypočteného z dosaženého příjmu (13,5 % z 15.500 = 2.093,-) a z neplaceného volna (174,-), celkem tedy 2.267,- Kč.

Písemná smlouva

Veškeré platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec zdravotní pojišťovně sám nic neplatí. Je tedy na zaměstnavateli, aby výši pojistného správně vypočetl a odvedl. Úhradu zdravotního pojištění za dny neplaceného volna zaměstnance tedy provádí zaměstnavatel srážkou z jeho mzdy. Pozor ale - pojistné za zaměstnance (13,5 % z vyměřovacího základu) hradí z jedné třetiny zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel.

V případě úhrady pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů připouští zákon o veřejném zdravotním pojištění (v § 9) možnost uspořádání platby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě písemné smlouvy. Je v zájmu zaměstnavatele uzavřít se zaměstnancem dohodu, podle níž by zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za něj má zaměstnavatel povinnost hradit v době pracovního volna bez náhrady příjmu. Tedy tak, aby zaměstnavatel nemusel hradit svůj dvoutřetinový podíl na úhradě pojistného.

Pokud ale taková dohoda uzavřena není, pak hradí zaměstnanec jen třetinu pojistného z navyšované částky a zaměstnavatel hradí dvě třetiny pojistného.

Neomluvená nepřítomnost v práci

Stejný postup, tedy odvod pojistného v částce odpovídající minimální mzdě, platí i při neomluvené nepřítomnosti v práci. Zde je ale zaměstnanec ze zákona povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za něj za tuto dobu uhradil.

Jiná situace nastává, jestliže zaměstnanec není v zaměstnání povinen dodržet minimální vyměřovací základ. To se týká např. státních pojištěnců, OSVČ apod., kteří tedy ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna poskytnutého v zaměstnání.

Pokud by neplacené volno čerpal zaměstnanec, za kterého je plátcem pojistného zároveň i stát (např. poživatel důchodu, rodič na mateřské či rodičovské dovolené, osoba pečující o osobu závislou na péči ve II. až IV. stupni a další osoby; § 3 odst. 5 a 8 zák. č. 592/1992 Sb.), nebude se pojistné na zdravotní pojištění za dobu neplaceného volna odvádět. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.

V této souvislosti dodržujeme tyto základní principy:
  • při výpočtu výše pojistného z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence se vychází z minimální mzdy, případně z její poměrné části (ve smyslu ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění),
  • v případě neplaceného volna platí jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin může být předmětem dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (pokud taková smlouva uzavřena není, platí tyto dvě třetiny pojistného v plné výši zaměstnavatel),
  • pojistné v případě neomluvené absence hradí v plné výši zaměstnanec,
  • za neplacené volno trvající kratší dobu než jeden celý kalendářní den se pojistné neodvádí, tyto části dnů se nesčítají.
Na základě platné právní úpravy neodvádějí zaměstnavatelé pojistné na zdravotní pojištění z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu za tyto osoby - zaměstnance:
  • Uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o osobu:
          a. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

          b. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

          c. která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,

          d. která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

          e. za kterou je plátcem pojistného stát, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.
  • Uvedené v ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o zaměstnance, který se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v bodě č. 1 písm. a) až c).
  • Vykonávající veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a tyto osoby doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
  • Dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Příklad 1

V měsíci březnu 2012 byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem 20 000 Kč a současně mu byly poskytnuty celkem 3 dny neplaceného volna s tím, že na základě písemné smlouvy uhradí pojistné z tohoto neplaceného volna v plné výši zaměstnanec. Jiný zaměstnanec požádal v tomto měsíci třikrát o neplacené volno v rozsahu 4 hodin (půl dne). Jaký je správný postup při výpočtu výše pojistného v těchto případech?

Jestliže bylo zaměstnanci poskytnuto po část měsíce března pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), připočítává se za každý celý kalendářní den období neplaceného volna k hrubému příjmu poměrná část minimální mzdy. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je v daném případě součet dvou složek, a sice pojistné z dosaženého příjmu a z poměrné části minimální mzdy:

Vyměřovací základ = 20 000 + [(3 / 31 x 8 000)] = 20 000 + 774,19 = 20 774,19 Kč.

Pojistné = 20 774,19 x 0,135 = 2 805 Kč.

Pojistné se platí sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanci bude sraženo pojistné ve výši 1/3 z vyměřovacího základu 20 000 Kč, tj. 900 Kč, a současně bude odvedeno v plné výši pojistné z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu (105 Kč). Zaměstnanec tedy úhrnem zaplatí 1 005 Kč. Platba zaměstnavatele činí v tomto případě 1 800 Kč.

Za neplacené volno kratší než celý kalendářní den se pojistné neodvádí, zlomky dnů se nesčítají. To znamená, že za neplacené volno v rozsahu poloviny dne, poskytnuté i vícekrát v měsíci, se pojistné neplatí.

Příklad 2

Zaměstnanci pracujícímu na dohodu o pracovní činnosti je vykázáno neplacené volno v rozsahu 4 kalendářních dnů. Současně však zaměstnanec doložil tomuto zaměstnavateli, že pracuje ještě u jiného zaměstnavatele, kde je za něho odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu.

Na tuto situaci se vztahuje výjimka uvedená v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., podle které se pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu neplatí v situaci, kdy zaměstnanec vykonává práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V tomto případě se tedy pojistné z neplaceného volna u zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti odvádět nebude, v podstatě bez ohledu na to, zda neplacené volno trvá po celý kalendářní měsíc, nebo po jeho část.

 
Poznámka: Podle tohoto zákonného ustanovení se postupuje i v případě, kdy je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce. V takovém případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnanci je vykazováno neplacené volno s tím, že:
  • tato osoba je zaměstnavatelem uváděna na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, a
  • pokud bude zaměstnavatel disponovat potvrzením, že příslušným úřadem je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je de facto zajištěno), neplatí se z tohoto neplaceného volna pojistné.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Kateřina Králová
19. 2. 2015 6:41:49
Invalidní důchodce neplatí zdravotní pojištění pokud nemá jiné příjmy než důchod. V tomto období ho za něj platí stát. V každém případě je nutné kontaktovat zdravotní pojišťovnu.
Hlášení závadného obsahu

pavlina
18. 2. 2015 16:14:34
Kolik zaplatí zaměstnanec pobírající ČID zdravotní pojišťovně v případě, že bude mít měsíc neplaceného volna.
Hlášení závadného obsahu

vica
18. 8. 2014 14:44:41
Nikola: To závisí na vůli zaměstnavatele, jestli Vám dvoutýdenní neplacené volno poskytne nebo ne. Zkuste se ho zeptat, jestli Vám vyhoví.
Hlášení závadného obsahu

Nikola
16. 8. 2014 17:55:57
dobry den, chtela jsem se zeptat jsem od pracaku na dotovanem miste ve zverimexu a pred tydnem jsem si nasla chmele a chci si pozadat o dva tydny neplaceneho volno. pujde to ? nebo co pro to musim udelat ?
Hlášení závadného obsahu

Kateřina Králová
24. 2. 2014 8:51:42
Množství neplaceného volna je jen na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není nijak omezený.
Hlášení závadného obsahu

petra
23. 2. 2014 12:34:12
Dobry den chtela jsem se zeptat kolik dni si muzu vzit neplaceneho volna mam v planu plastickou operaci ( zvetseni poprsi) dekuji za odpoved
Hlášení závadného obsahu

Kateřina Králová
Poradce POHODA
3. 9. 2013 12:45:30
Důvod neplaceného volna neovlivňuje dopad na zaměstnance v úhradě zdravotního pojištění. Bohužel ale nevím jestli se toto dá požadovat od pojišťovny prostřednictvím plnění z úrazové pojistky. Určitě bych to ale zkusila, protože v některých smlouvách je uvedeno, že hradí veškeré újmy a např. i ztráty příjmů, zdravotní pojištění sice není ztracený příjem, ale je to něco, co se hradit musí.
Hlášení závadného obsahu

laukova
1. 9. 2013 17:39:42
Zaměstnanec má nemoc z povolání a obdržel příspěvkovou lázeňskou péči. Žádá zaměstnavatele o neplacené volno, vzhledem k tomu, že lékař mu na tuto dobu nemůže poskytnout nemocenskou. Musí zaměstnanec platit zdravotní pojištění na tuto dobu? Pokud ano, je možné tuto náhradu uplatnit u úrazové pojišťovny? Děkuji za názory.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Účetní poradce
Vedení účetnictví, evidence, mzdy, DPH, EET, majetek
www.sonabolfova.cz

UDP AUSTRIA s.r.o.
Nejen účetní, který Vás podrží
www.udpa.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru