Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odvod pojistného za dobu neplaceného volna


Ing. Kateřina Králová
26. 10. 2012
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V případě vlastní svatby máte nárok na dva dny volna. Z toho jeden den k účasti na obřadu je placený, druhý den už potom neplacený.

Foto: Fotolia.eu

 

Kdo odvádí zdravotní a sociální pojištění v případě, že má zaměstnanec neplacené volno? Leží tato povinnost jen na bedrech zaměstnavatele, nebo se musí alespoň zčásti podílet i zaměstnanec?


 
Vyměřovacím základem pro sociální pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně. Z neplaceného volna se tedy pojistné na sociální pojištění neodvádí.

Jiné a poměrně mnohem komplikovanější je to u zdravotního pojištění. Za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů odvádí zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem za celý kalendářní měsíc je minimální mzda ve výši 8 000 Kč a z něj vypočtené pojistné činí 1 080 Kč.

Pokud nejde o celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část minima, připadající na kalendářní dny, kdy bylo neplacené volno poskytnuto, a tato částka se pak připočte k vyměřovacímu základu zaměstnance dosaženému za zbývající část měsíce. Za každý kalendářní den trvání neplaceného volna se připočte k úhrnu příjmů zaměstnance poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci.

Pokud tedy zaměstnanec čerpá týden neplaceného volna, což je při standardním rozvržení pracovní doby pět pracovních dnů, vypočte se částka pojistného za dobu neplaceného volna takto:

8.000 / 31 x 5 x 0,135 = 174

Za dobu neplaceného volna bude tedy pojistné činit 174,- Kč. Tato částka se připočte k pojistnému vypočtenému ze skutečně dosaženého příjmu. Pokud tedy zaměstnanec za měsíc, ve kterém čerpal neplacené volno, dosáhl příjmu např. 15.500,- Kč hrubého, bude pojistné činit součet pojistného vypočteného z dosaženého příjmu (13,5 % z 15.500 = 2.093,-) a z neplaceného volna (174,-), celkem tedy 2.267,- Kč.

Písemná smlouva

Veškeré platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec zdravotní pojišťovně sám nic neplatí. Je tedy na zaměstnavateli, aby výši pojistného správně vypočetl a odvedl. Úhradu zdravotního pojištění za dny neplaceného volna zaměstnance tedy provádí zaměstnavatel srážkou z jeho mzdy. Pozor ale - pojistné za zaměstnance (13,5 % z vyměřovacího základu) hradí z jedné třetiny zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel.

V případě úhrady pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů připouští zákon o veřejném zdravotním pojištění (v § 9) možnost uspořádání platby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě písemné smlouvy. Je v zájmu zaměstnavatele uzavřít se zaměstnancem dohodu, podle níž by zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za něj má zaměstnavatel povinnost hradit v době pracovního volna bez náhrady příjmu. Tedy tak, aby zaměstnavatel nemusel hradit svůj dvoutřetinový podíl na úhradě pojistného.

Pokud ale taková dohoda uzavřena není, pak hradí zaměstnanec jen třetinu pojistného z navyšované částky a zaměstnavatel hradí dvě třetiny pojistného.

Neomluvená nepřítomnost v práci

Stejný postup, tedy odvod pojistného v částce odpovídající minimální mzdě, platí i při neomluvené nepřítomnosti v práci. Zde je ale zaměstnanec ze zákona povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za něj za tuto dobu uhradil.

Jiná situace nastává, jestliže zaměstnanec není v zaměstnání povinen dodržet minimální vyměřovací základ. To se týká např. státních pojištěnců, OSVČ apod., kteří tedy ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna poskytnutého v zaměstnání.

Pokud by neplacené volno čerpal zaměstnanec, za kterého je plátcem pojistného zároveň i stát (např. poživatel důchodu, rodič na mateřské či rodičovské dovolené, osoba pečující o osobu závislou na péči ve II. až IV. stupni a další osoby; § 3 odst. 5 a 8 zák. č. 592/1992 Sb.), nebude se pojistné na zdravotní pojištění za dobu neplaceného volna odvádět. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.

V této souvislosti dodržujeme tyto základní principy:
  • při výpočtu výše pojistného z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence se vychází z minimální mzdy, případně z její poměrné části (ve smyslu ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění),
  • v případě neplaceného volna platí jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin může být předmětem dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (pokud taková smlouva uzavřena není, platí tyto dvě třetiny pojistného v plné výši zaměstnavatel),
  • pojistné v případě neomluvené absence hradí v plné výši zaměstnanec,
  • za neplacené volno trvající kratší dobu než jeden celý kalendářní den se pojistné neodvádí, tyto části dnů se nesčítají.
Na základě platné právní úpravy neodvádějí zaměstnavatelé pojistné na zdravotní pojištění z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu za tyto osoby - zaměstnance:
  • Uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o osobu:
          a. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

          b. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

          c. která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,

          d. která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

          e. za kterou je plátcem pojistného stát, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.
  • Uvedené v ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o zaměstnance, který se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v bodě č. 1 písm. a) až c).
  • Vykonávající veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a tyto osoby doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
  • Dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Příklad 1

V měsíci březnu 2012 byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem 20 000 Kč a současně mu byly poskytnuty celkem 3 dny neplaceného volna s tím, že na základě písemné smlouvy uhradí pojistné z tohoto neplaceného volna v plné výši zaměstnanec. Jiný zaměstnanec požádal v tomto měsíci třikrát o neplacené volno v rozsahu 4 hodin (půl dne). Jaký je správný postup při výpočtu výše pojistného v těchto případech?

Jestliže bylo zaměstnanci poskytnuto po část měsíce března pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), připočítává se za každý celý kalendářní den období neplaceného volna k hrubému příjmu poměrná část minimální mzdy. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je v daném případě součet dvou složek, a sice pojistné z dosaženého příjmu a z poměrné části minimální mzdy:

Vyměřovací základ = 20 000 + [(3 / 31 x 8 000)] = 20 000 + 774,19 = 20 774,19 Kč.

Pojistné = 20 774,19 x 0,135 = 2 805 Kč.

Pojistné se platí sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanci bude sraženo pojistné ve výši 1/3 z vyměřovacího základu 20 000 Kč, tj. 900 Kč, a současně bude odvedeno v plné výši pojistné z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu (105 Kč). Zaměstnanec tedy úhrnem zaplatí 1 005 Kč. Platba zaměstnavatele činí v tomto případě 1 800 Kč.

Za neplacené volno kratší než celý kalendářní den se pojistné neodvádí, zlomky dnů se nesčítají. To znamená, že za neplacené volno v rozsahu poloviny dne, poskytnuté i vícekrát v měsíci, se pojistné neplatí.

Příklad 2

Zaměstnanci pracujícímu na dohodu o pracovní činnosti je vykázáno neplacené volno v rozsahu 4 kalendářních dnů. Současně však zaměstnanec doložil tomuto zaměstnavateli, že pracuje ještě u jiného zaměstnavatele, kde je za něho odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu.

Na tuto situaci se vztahuje výjimka uvedená v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., podle které se pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu neplatí v situaci, kdy zaměstnanec vykonává práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V tomto případě se tedy pojistné z neplaceného volna u zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti odvádět nebude, v podstatě bez ohledu na to, zda neplacené volno trvá po celý kalendářní měsíc, nebo po jeho část.

 
Poznámka: Podle tohoto zákonného ustanovení se postupuje i v případě, kdy je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce. V takovém případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnanci je vykazováno neplacené volno s tím, že:
  • tato osoba je zaměstnavatelem uváděna na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, a
  • pokud bude zaměstnavatel disponovat potvrzením, že příslušným úřadem je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je de facto zajištěno), neplatí se z tohoto neplaceného volna pojistné.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Kateřina Králová
19. 2. 2015 6:41:49
Invalidní důchodce neplatí zdravotní pojištění pokud nemá jiné příjmy než důchod. V tomto období ho za něj platí stát. V každém případě je nutné kontaktovat zdravotní pojišťovnu.
Hlášení závadného obsahu

pavlina
18. 2. 2015 16:14:34
Kolik zaplatí zaměstnanec pobírající ČID zdravotní pojišťovně v případě, že bude mít měsíc neplaceného volna.
Hlášení závadného obsahu

vica
18. 8. 2014 14:44:41
Nikola: To závisí na vůli zaměstnavatele, jestli Vám dvoutýdenní neplacené volno poskytne nebo ne. Zkuste se ho zeptat, jestli Vám vyhoví.
Hlášení závadného obsahu

Nikola
16. 8. 2014 17:55:57
dobry den, chtela jsem se zeptat jsem od pracaku na dotovanem miste ve zverimexu a pred tydnem jsem si nasla chmele a chci si pozadat o dva tydny neplaceneho volno. pujde to ? nebo co pro to musim udelat ?
Hlášení závadného obsahu

Kateřina Králová
24. 2. 2014 8:51:42
Množství neplaceného volna je jen na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není nijak omezený.
Hlášení závadného obsahu

petra
23. 2. 2014 12:34:12
Dobry den chtela jsem se zeptat kolik dni si muzu vzit neplaceneho volna mam v planu plastickou operaci ( zvetseni poprsi) dekuji za odpoved
Hlášení závadného obsahu

Kateřina Králová
Poradce POHODA
3. 9. 2013 12:45:30
Důvod neplaceného volna neovlivňuje dopad na zaměstnance v úhradě zdravotního pojištění. Bohužel ale nevím jestli se toto dá požadovat od pojišťovny prostřednictvím plnění z úrazové pojistky. Určitě bych to ale zkusila, protože v některých smlouvách je uvedeno, že hradí veškeré újmy a např. i ztráty příjmů, zdravotní pojištění sice není ztracený příjem, ale je to něco, co se hradit musí.
Hlášení závadného obsahu

laukova
1. 9. 2013 17:39:42
Zaměstnanec má nemoc z povolání a obdržel příspěvkovou lázeňskou péči. Žádá zaměstnavatele o neplacené volno, vzhledem k tomu, že lékař mu na tuto dobu nemůže poskytnout nemocenskou. Musí zaměstnanec platit zdravotní pojištění na tuto dobu? Pokud ano, je možné tuto náhradu uplatnit u úrazové pojišťovny? Děkuji za názory.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Kompenzační bonus pro společníky malých s. r. o.

28. 5. 2020 | Společníci malých s. r. o. si budou moci podávat žádost o kompenzační bonus ve výši 500 Kč denně za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Sněmovna dnes přehlasovala Senát.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Dana Hauková
účetní firma, služby výrobní, obchod,finance
ucetni-danovy.firemni-web.cz

Agátin svět
Vkusné hry, hračky a knihy, které děti zabaví a rozvíjí. Zn. Djeco,...
www.agatinsvet.cz

Daňový kalendář

1. 6. 2020 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)
1. 6. 2020 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2020
15. 6. 2020 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2020 Daň z příjmů (pololetní záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,92 Kč
-0,100 Kč
24,17 Kč
-0,353 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 29.05.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru