Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odškodnění při pracovním úrazu a nemoci z povolání


Mgr. Jana Doušová
12. 2. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Říjen roku 2015 přinesl legislativní změny v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Foto: Fotolia

 

V říjnu loňského roku začalo platit nové nařízení o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Na jaké odškodnění mají zaměstnanci nově nárok?


 
Říjen roku 2015 přinesl legislativní změny v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Hmotněprávní úpravu znovu nalezneme zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
 
Nově dále v této oblasti zákoník práce zmocnil vládu k vydání prováděcího předpisu (nařízení vlády), jenž konkrétně stanoví výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.
 
Pojďme se podívat tedy podrobněji na změny, které nám zákonodárce nachystal. Začneme-li zákoníkem práce, je nutné si nejprve říci, co konkrétně novela zákoníku práce (zákon č. 205/2015 Sb. s účinností od 1. října 2015) v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání přinesla.
 
Otázku zabezpečení zaměstnance pro případ újmy na zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání řešilo do předmětné novely ustanovení § 275 zákoníku práce, a to tak, že odkazovalo na zvláštní zákon – zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců (zákon č. 266/2006 Sb.), kterým mělo dojít k přechodu odpovědnosti za škodu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání na systém úrazového pojištění. Tento zákon však nenabyl účinnosti spolu se zákoníkem práce již v roce 2007, a proto byla v zákoníku práce v přechodných ustanoveních (§ 365 a násl.) zachována úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
 
Nakonec právě novela zákoníku práce v říjnu 2015 tento nikdy neúčinný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušila. A tato problematika byla novelou začleněna pod část jedenáctou zákoníku práce, která upravuje náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Zde najdeme mimo jiné jako jednu z povinností zaměstnavatelů povinnost nahradit škodu v případech pracovních úrazů či nemocí z povolání.

Co se považuje za pracovní úraz a nemoc z povolání?

Pracovní úraz definuje ustanovení § 271k zákoníku práce jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a dále i úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
 
Za nemoci z povolání jsou považovány ty, jež jsou uvedeny ve zvláštním právním předpise. Více informací se dozvíte v článku Nemoci z povolání od roku 2015.
 
Obecně je rozsah povinností zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu (na majetku) nebo nemajetkovou újmu (na zdraví) vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nově stanoven v ustanovení § 269 a násl. zákoníku práce.
 
Za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem odpovídá zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru za situace, že škoda nebo majetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
 
Škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání je však zaměstnavatel povinen nahradit i zaměstnanci, který naposledy pracoval u zaměstnavatele před jejím zjištěním za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. To znamená, že reálně již tedy u takového zaměstnavatele v okamžiku vzniku nemoci z povolání nemusí pracovat.
 
Dále se jako nemoc z povolání odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.
 
Zaměstnavatel odpovídá za škodu absolutně, tedy i v případě, kdy doje ke škodě například „čistě náhodou“. Nicméně pokud zaměstnanec svým zaviněním porušil předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, či prokáže-li se vznik škody nebo nemajetkové újmy v důsledku opilosti poškozeného zaměstnance, zaměstnavatel se své povinnosti k náhradě škody zprostí zcela či alespoň zčásti. Podrobnosti jasně stanovuje § 270 a § 271 zákoníku práce.

Druhy náhrad dle zákoníku práce

Jaké druhy náhrad zákoník práce rozeznává? Jedná se o:
  • náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
  • náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
  • náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
  • náhradu věcné škody.
Podstata náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti spočívá v tom, že má zaměstnanci nahradit snížení dosahovaných výdělků po pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání, a to do výše jeho dřívějšího průměrného výdělku před vznikem škody či zjištění nemoci z povolání.
 
Pokud je onemocnění uznáno jako nemoc z povolání, má zaměstnanec nárok na zaplacení léčebných výlohrozdílu mezi průměrným platem a nemocenskou, a to i v době prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.
 
Stejný nárok vzniká i v případě, že zaměstnanci již skončí pracovní neschopnost či je v důsledku nemoci uznána invalidita. Náhrada za ztrátu na výdělku (tj. ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před úrazem/nemocí z povolání a výdělkem dosahovaným po úrazu/nemoci z povolání) se vyplácí měsíčně, nedohodnou-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. Nicméně podaří-li se zaměstnanci získat lépe placené místo, nárok na odškodné zaniká.
 
Náhradu za ztrátu výdělku jinak lze pobírat maximálně do dovršení 65 let věku nebo do okamžiku, kdy dojde k přiznání starobního důchodu.
 
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je kompenzovaná jednorázově jako odškodnění zaměstnance za vytrpěnou bolest a případné ztížení společenského uplatnění. V naší legislativě nastala v této oblasti přijetím nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) nemilá situace. Ten zrušil bez náhrady k 1. 1. 2014 vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění upravovala.
 
Nicméně k této otázce se vyjádřilo ve svém stanovisku ze dne 7. listopadu 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí tak, že podle § 394 odst. 2 zákoníku práce platí, že do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnance se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. (ve znění vyhlášky č. 50/2013 Sb.). A tak zaměstnavatelé, kteří museli odškodňovat pracovní úraz nebo nemoci z povolání, v roce 2014 a 2015 aplikovali tuto vyhlášku. Jak jsme si již výše vysvětlili, zákon o úrazovém pojištění byl zrušen k 30. 9. 2015.

Další změna přišla k 26. 10. 2015, kdy nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a nahradilo tak dosavadně užívanou (ač zrušenou) vyhlášku.
 
Nařízení stanovuje výši, do které se poskytuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví, a určuje výši této náhrady v jednotlivých případech. Systém zůstává stejný jako dosud, za každé uznatelné poškození zdraví je přiřazený určitý počet bodů.
 
Dle nařízení se za bolest považuje tělesné a duševní strádání způsobené:
  • poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a
  • léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Tím došlo oproti původnímu vymezení tohoto termínu ve vyhlášce nově k rozšíření o činitele, jako jsou stres, obtíže a psychické symptomy, a ke zpřesnění, že se kromě samotného poškození zdraví rozumí bolestí i následné strádání způsobené léčením a případnými komplikacemi.
 
Za ztížení společenského uplatnění se pro účely nařízení rozumí trvalý a nepříznivý vliv poškození zdraví a jeho trvalé následky a psychosociální dopady, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
 
Dále má zaměstnanec nárok také na náhradu léčebných výloh, které nezaplatila pojišťovna. Jedná se zejména o náklady na cesty do zdravotnického zařízení, zvýšené náklady na léky, dietní stravování, náklady na jízdné za návštěvy rodinných příslušníků v nemocnici. Mezi tyto náklady lze zahrnout též náklady, kdy postižený zaměstnanec v důsledku svého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby, kterou si sám zajistil a která o něho pečuje.
 
Systém zůstává stejný jako dosud, za každé uznatelné poškození zdraví je přiřazený určitý počet bodů. Pokud nemoc či úraz způsobily víc poškození, jsou hodnocena zvlášť a následně se body sečtou. Bodové ohodnocení nemajetkové újmy určuje lékař a vymezí jej v lékařském posudku. Výše odškodnění se nařízením zvýšila z dosavadní částky 120 Kč za 1 bod na 250 Kč.
 
Zároveň nařízení stanoví jednoznačně náležitosti lékařského posudku:
  • datum, kdy došlo k pracovnímu úrazu, nebo datum, kdy byla nemoc z povolání zjištěna, a poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jehož se hodnocení týká; v případě nemoci z povolání se uvede označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády stanovujícího seznam nemocí z povolání,
  • ustanovení tohoto nařízení a položky příloh k tomuto nařízení, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno,
  • postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení,
  • odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení podle § 6 odst. 1 nařízení.
Z toho vyplývá, že lékař při vydání posudku musí dbát na to, aby byl posudek přezkoumatelný a poskytl spolehlivý podklad pro určení výše náhrady a odškodnění.
 
Součástí nařízení jsou čtyři přílohy. Přílohy č. 1 a č. 2 obsahují bodové ohodnocení bolesti pro pracovní úraz a nemoc z povolání a přílohy č. 3 a č. 4 obsahují bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění zapříčiněné úrazem nebo nemocí z povolání.
 
A na jaké případy lze nařízení vlády vztáhnout? Na toto nám dává odpověď ustanovení § 10 nařízení, kde se říká, že kromě nově vzniklých pracovních úrazů a nemocí z povolání lze nařízení aplikovat i na případy pracovních úrazů a nemocí z povolání, které vznikly, resp. byly zjištěny před 1. 10. 2015, pokud nebyl doposud vydán lékařský posudek a zaměstnanec tak ještě neuplatnil nárok na náhradu za bolest nebo ztížení společenského uplatnění.

Základní výši náhrady lze zvýšit nebo snížit

Na závěr upozorňuji, že nařízení i nadále umožňuje základní výši náhrady v závislosti na konkrétních okolnostech případu zvýšit nebo snížit. Ke snížení bodového hodnocení ztížení společenského uplatnění dojde, pokud bylo ztížení způsobeno jinými předchozími změnami zdravotního stavu, které nesouvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení stanoví procentní výměry snížení v závislosti na stupni závažnosti předchozích změn zdravotního stavu od 10 % do 30 %.
 
Naopak bodové ohodnocení bolesti se zvýší v případě komplikací a náročného způsobu léčení. U komplikací se náhrada zvýší o 10 % až 50 % podle závažnosti. U náročného způsobu léčení může bodové ohodnocení vzrůst až o 50 %.
 
Nařízení již neobsahuje ustanovení, podle něhož je ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele možné prostřednictvím soudu zvýšit odškodnění nad rámec právní úpravy (dříve ve vyhlášce v ustanovení § 7 odst. 3). Nicméně tato zásada je promítnuta do nového znění předmětných ustanovení zákoníku práce, konkrétně § 271s. Proto pokud zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo nemoc z povolání, a není spokojen s výší odškodnění dle nařízení, se může i nadále domáhat vyššího odškodnění soudní cestou.
 
Pro úplnost dodávám, že vyšla i vyhláška č. 277/2015 Sb., s účinností taktéž 26. 10. 2015, která upravuje obdobnou problematiku jako shora popsané nařízení vlády č. 276/2015 Sb., avšak pro oblast služebních úrazů a nemocí z povolání příslušníků bezpečnostních sborů. Počet příloh a jejich obsah je obdobný, hodnota jednoho bodu se upravuje shodně na výši 250 Kč.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Erika Lukacova
28. 5. 2019 12:39:41
Dobry den,,tak ak dobre rozumiem este poistovna moze zmenit vysku odskodného s tych bodov,ktoré boli vydané posudkovym lekárom?
Hlášení závadného obsahu

gerhard vaclavik
16. 3. 2018 9:06:43
Zdravim,do 65 let,jsem r.1949 jsem pobíral náhradu za nemoc z povolani mám poškozený sluch,který se pochopitelně nezlepšil.můj dotaz je můžu ješté žádet odškoné i po ukončení náhrad?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Váš spolehlivý partner IT
Věnujeme se integraci nejnovějších technologií k usnadnění vaší práce


Ladera Solutions, s.r.o.
Komplexní účetnictví a daně. Vzdělávání a personální poradenství.
www.ladera.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,80 Kč
0,000 Kč
23,23 Kč
-0,058 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru