Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech zaměstnance


JUDr. Vladimíra Knoblochová
19. 6. 2012
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zaměstnavatel ručí zaměstnancům za věci, které se obvykle nosí do práce, a jsou na určeném či obvyklém místě.

Foto: Fotolia.eu

 

Zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 267 zákoníku práce odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Co to pro zaměstnavatele a zaměstnance znamená?


 

Nejdříve si vysvětlíme, co se rozumí věcmi, které se obvykle nosí do práce. Zákoník práce je nijak nedefinuje, a proto bude třeba okruh věcí, které se do práce obvykle nosí, posuzovat i s ohledem na to, jakou práci příslušný zaměstnanec vykonává, v jakém místě a na jakém pracovišti pracuje či zda jde o běžný pracovní den nebo se v daný den koná významná firemní událost (např. ples).

Typickými věcmi, které se obvykle do práce nosí, jsou např. mobilní telefony, aktovky, kabelky, běžné šperky, kabáty apod.
 
Mezi věci, které se obvykle do práce nenosí, patří dopravní prostředky (např. auto, kolo, motocykl), drahé šperky, větší peněžní částky apod. Nic samozřejmě nebrání zaměstnavateli v tom, aby tyto věci převzal do úschovy. Pokud je ale nepřevezme, je jeho odpovědnost u těchto věcí omezená částkou 10.000,- Kč.
 
To neplatí v případě, kdy si zaměstnanec ve výplatní den převezme mzdu a ta mu bude v průběhu pracovní doby odcizena. V takovém případě by zaměstnavatel (v tento den) odpovídal zaměstnanci za škodu v plné výši.

Místo určené nebo obvyklé


Aby zaměstnavatel odpovídal zaměstnanci za škodu na odložené věci, musí být splněna podmínka, že zaměstnanec věc odložil na místě určeném nebo obvyklém.
 
Zákoník práce v ustanovení § 226 zaměstnavateli ukládá povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle do zaměstnání nosí. Zaměstnavatel tedy může určit např. v pracovním řádu, kam mají zaměstnanci své věci ukládat a může jim pro tyto účely přidělit zamykatelné skříňky.
 
V případě, že takové místo zaměstnavatel neurčí, pak mohou zaměstnanci věci odkládat na místě, kam se obvykle ukládají podle jejich určení (kabáty na věšák či do skříně, mobilní telefon na pracovní stůl, kabelku na parapet apod.).

Příklad 1:


Zaměstnavatel určil v pracovním řádu místo k ukládání kabátů do skříně umístěné v recepci. Toto místo je vždy pod dohledem recepčních a navíc je umístěno v prostoru sledovanému kamerovým systémem. Pan Novák přišel do zaměstnání a odložil si kabát přes židli. V průběhu přestávky se šel najíst do kuchyňky a v mezidobí se mu kabát ztratil. Pan Novák nemůže po zaměstnavateli požadovat náhradu škody.
 
Pokud by se mu kabát ztratil ze skříně, která byla určena k ukládání věcí, může pan Novák po zaměstnavateli požadovat náhradu, jak bude uvedeno níže. V případě, že by zaměstnavatel místo k ukládání kabátů nijak neurčil, pak bude panu Novákovi odpovídat i v případě, že se mu kabát ztratil ze židle, neboť jde o místo, kam se kabáty obvykle odkládají.

Odložení věcí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním


Další podmínkou pro vznik odpovědnost zaměstnavatele za škodu je, že musí jít o věci odložené zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud si tedy například zaměstnanec v práci schoval vánoční dárky, aby je doma děti nenašly, a dárky se ztratily, zaměstnavatel zaměstnanci za vzniklou škodu neodpovídá, ledaže by tyto věci převzal do zvláštní úschovy.

Nutnost ohlásit vznik škody


V případě, že zaměstnanci vznikla škoda na odložených věcech (např. došlo k jejich ztrátě nebo poškození), je nezbytné, aby vznik škody zaměstnavateli ohlásil bez zbytečného odkladu, nejpozději ale do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Smyslem této povinnosti je umožnit zaměstnavateli věc prošetřit a přijmou vhodná opatření. Pokud zaměstnanec vznik škody v této lhůtě neohlásí, právo na náhradu škody mu zaniká.
 
Není přitom nutné, aby zaměstnanec rovněž uplatnil nárok na náhradu škody; to může učinit až následně, v tříleté promlčecí lhůtě. Zákoník práce nevyžaduje písemnou formu pro ohlášení vzniku škody, tedy je možné vznik škody ohlásit i ústně. Tím se ale může zaměstnanec v případě, že mu zaměstnavatel nebude chtít škodu nahradit, dostat do důkazní nouze. Proto lze doporučit uplatnění písemně, např. je možné využít e-mailovou komunikaci.

Příklad 2:


Panu Novákovi se v práci ztratil mobilní telefon, který měl položený na pracovním stole. Vzhledem k tomu, že pan Novák měl před odjezdem na dovolenou a musel dodělat řadu úkolů, ztrátu mobilního telefonu nikomu neoznámil. Po návratu z dovolené, kterou čerpal v délce 14 dnů, si vzpomněl, že mu někdo v práci odcizil mobilní telefon a věc oznámil svému nadřízenému a současně se dožadoval náhrady škody. Pan Novák ztrátu oznámil 17. den poté, co zjistil, že mu byl mobilní telefon odcizen. Pan Novák nárok na náhradu škody nemá.

Rozsah odpovědnosti zaměstnavatele


Odpovědnost zaměstnavatele při splnění výše uvedených podmínek je objektivní, což znamená, že zaměstnavatel za škodu odpovídá, i když ji nijak nezavinil. Zaměstnavatel je přitom zaměstnanci povinen uhradit skutečnou škodu, a pokud by šlo o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat náhradu i jiné škody.
 
Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí, a které nepřevzal do zvláštní úschovy, zaměstnavatel odpovídá pouze do částky 10.000,- Kč. Pokud by tedy např. zaměstnankyně přišla do práce s diamantovým prstenem, který by si odložila při výkonu práce na stůl, a někdo jí jej odcizil, bude jí zaměstnavatel odpovídat za vzniklou škodu pouze do částky 10.000,- Kč.
 
Pokud by se ale zjistilo, že škodu na věci způsobil jiný zaměstnanec, anebo pokud by došlo ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši.

Příklad 3:


Paní Nováková jde po práci na maturitní ples svého syna, a protože chce udělat dojem, přinesla si i drahé šperky v hodnotě 50.000,- Kč a poprosila zaměstnavatele o jejich uložení v průběhu pracovní doby do trezoru. Zaměstnavatel šperky do trezoru uložil, ale když si je paní Nováková přišla vyzvednout, šperky v trezoru nebyly. Zaměstnavatel jí odpovídá za škodu v plné výši.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
JOLANA NOVOTNÁ
Účetnictví, DE, mzdy, intrastat nejen pro firmy z Jihlavy a Vysočiny
www.eurosid.eu

GDECO Trade Olomouc
Filtrace vody
www.reverzni-osmozy.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,80 Kč
0,000 Kč
23,23 Kč
-0,058 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru