Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědnost za škodu vzniklou při firemních akcích


JUDr. Vladimíra Knoblochová
21. 12. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud je organizovaný teambuilding pro zaměstnance v zásadě povinnou akcí a zaměstnanec se zraní v rámci oficiálního programu, s nejvyšší pravděpodobností bude takový úraz možné posoudit jako pracovní.

Foto: Fotolia

 

V poslední době zaměstnavatelé čím dál častěji pořádají pro zaměstnance nejrůznější teambuildingové akce. Jak je to s odpovědností za škodu vzniklou při těchto akcích? Pokud se některý ze zaměstnanců zraní, půjde o pracovní úraz?


 
V dnešní době si čím dál více zaměstnavatelů uvědomuje, že nejcennější hodnotou ve firmě jsou lidské zdroje. Proto je stále častější, že zaměstnavatelé pořádají pro zaměstnance různé teambuildingové akce, společné návštěvy divadel, sportovní akce apod.
 
Jak je to ale s odpovědností za škodu vzniklou při těchto akcích? Pokud se některý ze zaměstnanců zraní, půjde o pracovní úraz?

Co je pracovní úraz

Nejprve je nutné si vysvětlit, co vše lze zahrnout pod pojem pracovní úraz. Pracovní úraz je definován v § 271k zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, případně též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
 
Podstatnou roli tedy hraje odpověď na otázku, zda zaměstnanec utrpěl úraz při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s takovým plněním nebo pro plnění pracovních úkolů.
 
Plněním pracovních úkolů je zejména výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.
 
Pokud tedy např. zedník spadne z lešení při stavbě domu, není pochyb, že jde o pracovní úraz při plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů je i případ, kdy zaměstnance opaří jeho kolega kávou na pracovní poradě.
 
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou pak úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.
 
Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
 
V případě, že zaměstnanec půjde v rámci budovy na oběd a uklouzne na chodbě na mokré podlaze, půjde o pracovní úraz vzniklý v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud ale zaměstnanec půjde na oběd mimo budovu do blízké restaurace a při přecházení silnice uklouzne na slupce od banánu a zlomí si nohu, o pracovní úraz nepůjde.
 
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je dále školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

Jak je to v případě teambuildingu

Jak je to ale v případě teambuildingu, kde zpravidla zaměstnanci nevykonávají práci sjednanou v pracovní smlouvě, ale plní různé organizované úkoly nebo se jen společně baví?
 
Na tuto otázku již v roce 2009 odpověděl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 12. února 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007, který teambuilding definoval jako „intenzivní a záměrné (cílené) budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů; zejména bývá kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu, na zlepšení týmové kreativity apod.“
 
Nejvyšší soud současně uvedl, že takové budování pracovního potenciálu je činností přímo související s plněním pracovních úkolů. V roce 2012 se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, zda může být pracovním úrazem úraz při sportovní činnosti na teambuildingové akci.
 
V rozsudku ze dne 20. listopadu 2012, sp. zn. 21 Cdo 2259/2011 uvedl, že „není vyloučeno, že sportovní činnost, která nevybočila z rámce oficiálního programu zaměstnavatelem pořádaných sportovních dnů, byla posouzena jako plnění pracovních úkolů za předpokladu, že ji zaměstnanec konal na příkaz (pokyn) zaměstnavatele“.

Dobrovolně či nedobrovolně

Z judikatury Nejvyššího soudu ČR lze tedy dovodit určitá vodítka pro posouzení, kdy půjde o pracovní úraz a kdy nikoliv. Pokud je organizovaný teambuilding pro zaměstnance v zásadě povinnou akcí a zaměstnanec se zraní v rámci oficiálního programu, s nejvyšší pravděpodobností bude takový úraz možné posoudit jako pracovní.
 
O pracovní úraz by už však jít nemělo v případě, kdy ke zranění dojde mimo rámec organizovaného programu, tedy řekněme již v rámci volné zábavy, byť placené zaměstnavatelem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. října 2011, sp. zn. 21 Cdo 997/2011).
 
Pořádá-li zaměstnavatel společné dobrovolné akce (např. společnou návštěvu divadla), kdy zaměstnavatel poskytne zvýhodněné vstupenky a např. zajistí autobusovou přepravu, ale je jen na zaměstnancích, jestli tohoto benefitu využijí, pak účast v divadle nemůže být považována za plnění pracovních úkolů a nemá s tímto plněním žádnou souvislost. Nepůjde tedy o pracovní úraz a zaměstnavatel nebude zaměstnancům odpovídat za újmu, která jim při účasti na této akci vznikne.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
AMFORA - Marketing s.r.o.
Dodáme Vám vybavení Vaší firmy za výhodných podmínek s dopravou zdarma
www.e-nadrze.eu

Skuchyně
Zakázkové truhlářství, plánování kuchyní, interiérů
www.skuchyne.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,79 Kč
0,015 Kč
23,09 Kč
-0,007 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru