Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Kontrola zaměstnanců po dobu dočasné pracovní neschopnosti


JUDr. Vladimíra Knoblochová
23. 6. 2009
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zaměstnavatel může kontrolovat své pracovníky během prvních dvou týdnů nemoci.

Foto: Fotolia.eu

 

Zaměstnavatel je oprávněný kontrolovat své zaměstnance po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů pracovní neschopnosti, zda neporušuje režim dočasně práce neschopného. Takové oprávnění dává zaměstnavateli ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce.


 

K významné změně v právní úpravě hmotného zabezpečení zaměstnance po dobu jeho pracovní neschopnosti došlo od 1. ledna 2009. Otázce vyplácení náhrady mzdy zaměstnavatelem po dobu prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti jsme se již věnovali. V tomto příspěvku se budeme zabývat na to navazujícím oprávněním zaměstnavatele zaměstnance po dobu těchto prvních čtrnácti kalendářních dnů pracovní neschopnosti kontrolovat, zda neporušuje režim dočasně práce neschopného. Takové oprávnění dává zaměstnavateli ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce.

Již v úvodu můžeme konstatovat, že právní úprava kontrolního práva zaměstnavatele je zcela nedostatečná, a jde spíše o snahu státu zbavit se své odpovědnosti za neefektivní systém kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopných zaměstnanců.

Co může zaměstnavatel kontrolovat?

Podle ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce může zaměstnavatel kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů stanovený režim, pokud jde o povinnost:

  • zdržovat se v místě pobytu, a
  • dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnavatel tedy může kontrolovat pouze plnění těchto dvou povinností, jiné kontrolní oprávnění nemá – nemůže tedy např. kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený léčebný režim, neboť nemá právo znát diagnózu nemoci zaměstnance. Nicméně má právo na to, aby mu ošetřující lékař zaměstnance sdělil režim, který zaměstnanci stanovil, a to v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat (tedy zejména, zda povolil zaměstnanci vycházky a v jakém rozsahu).

Rovněž může zaměstnavatel ošetřujícího lékaře požádat o zhodnocení případů porušení léčebného režimu, které zaměstnavatel při kontrole zjistil. To může být významné zejména pro posouzení intenzity porušení stanoveného režimu a následného postihu zaměstnance snížením nebo neposkytnutím náhrady mzdy. Zaměstnanci logicky v návaznosti na uvedené oprávnění zaměstnavatele ukládá zákoník práce povinnost umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování výše uvedených povinností.

Kdo může provádět kontrolu?

Kdo bude provádět kontrolu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti závisí na uvážení zaměstnavatele. Zaměstnanec může zvolit z řad svých zaměstnanců „kontrolory“, kteří budou kontroly provádět, nicméně nemusí jít ani o zaměstnance zaměstnavatele – zaměstnavatel může kontrolu zabezpečovat i prostřednictvím jiného subjektu (např. společnosti, která se touto činností zabývá). Pokud by zvolil zaměstnavatel kontrolu prostřednictvím externí agentury, musí jí udělit příslušnou plnou moc, kterou se prokáže při kontrole zaměstnance; v opačném případě by se zaměstnanec nemusel kontrole podrobit.

Zaměstnavatel rovněž může o provedení kontroly požádat okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). V takovém případě musí OSSZ kontrolu provést do 7 dnů ode dne obdržení žádosti a zaměstnavatele musí písemně informovat o jejím výsledku.

Pozor na práva zaměstnance

Jakým způsobem bude zaměstnavatel kontrolu provádět, je v podstatě na jeho uvážení, neboť zákoník práce konkrétní úpravu výkonu tohoto práva nestanoví. Zaměstnavatel ale samozřejmě musí při kontrole respektovat zejména ústavní práva zaměstnance (tedy nemůže např. vstoupit do bytu či domu zaměstnance bez jeho souhlasu, aby se přesvědčil, že zaměstnanec opravdu dodržuje léčebný režim).

Zrovna tak by měl zaměstnavatel respektovat i ustanovení § 14 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. To znamená, že by zaměstnavatel např. neměl provádět kontrolu v noční době či v brzkých ranních hodinách.

Co když zaměstnavatel zjistí porušení povinností?

Pokud zaměstnavatel zaměstnance nezastihne, musí si především zjistit, zda to není z toho důvodu, že má zaměstnavatel ošetřujícím lékařem povolené vycházky. Vhodné je zaměstnanci do poštovní schránky vhodit písemné oznámení o tom, že byla zaměstnavatelem provedena kontrola a že zaměstnanec nebyl zastižen. Zaměstnanec je poté povinen nejpozději v pracovní den následující po dni kontroly (nebo po dni, kdy se o kontrole dozvěděl), oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti.

Pokud zaměstnavatel zjistí porušení povinnosti ze strany zaměstnance, je povinen o tom vyhotovit písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis uvedeného záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil (a to do vlastních rukou), okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Sankce za porušení povinností

Zaměstnavatel může porušení výše uvedených povinností ze strany zaměstnance řešit tak, že mu sníží nebo vůbec nepřizná náhradu mzdy za prvních čtrnáct kalendářních dnů, kterou by mu měl jinak poskytnout. Podle ustanovení § 57 zákoníku práce ale zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci pro porušení výše uvedených povinností výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr.

Doporučení na závěr

V případě, že má zaměstnavatel zájem skutečně efektivně kontrolovat své zaměstnance po dobu dočasné pracovní neschopnosti (resp. prvních 14 dnů pracovní neschopnosti), pak zákonná úprava nestačí. Lze rozhodně doporučit upravit způsob a podmínky kontroly ve vnitřních předpisech společnosti, případně uzavřít se zaměstnanci dohodu o provádění kontroly po dobu dočasné pracovní neschopnosti.

Ve vnitřním předpise či v uvedené dohodě by pak měl být podrobně upraven průběh kontroly, způsob, jakým bude zaměstnanec dočasnou pracovní neschopnost oznamovat a informovat zaměstnavatele o případných změnách, měly by být vymezeny případy, které se považují za porušení léčebného režimu zaměstnance a stanoveny sankce pro případ, kdy zaměstnanec zaměstnavateli neumožní provedení kontroly včetně důsledku spočívajícího ve snížení náhrady mzdy či platu nebo jejího nepřiznání.

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

JOSEF
11. 2. 2017 17:17:11
BERU SINĚJŠÍ PRÁŠKY NA BOLEST,,TRAMAL" A NADOPOVANÝ PRÁŠKAMA USÍNÁM K RÁNU A PROBOUZÍM SE KOLEM 10 HODINY RANÍ. A MÁM OBAVY Z KONTROLY PRÁCE NESCHOPNÝCH,ABY MI NEPŘIŠLI MEZI 7-10 HODINOU.CO V TAKOVÉM PŘÍPADĚ POKUD KONTROLA PŘIJDE A JÁ JI ZASPÍM DĚLAT ?? DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ. JOSEF
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
SOFTWATER s.r.o.
Máme řešení pro Vaši tvrdou vodu
www.softwater.cz

Tlakový vzduch .cz
Vše pro výrobu, úpravu, rozvod a použití tlakového vzduchu.
www.tlakovyvzduch.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru