Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Hmotná odpovědnost zaměstnance v pracovněprávních vztazích – 2. část


JUDr. Vladimíra Knoblochová
25. 10. 2012
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Zaměstnanec může při plnění pracovních povinností způsobit svému zaměstnavateli škodu. Odpovídá za ni v každém případě? A odpovídá za ni vždy v plné výši? Podívejte se blíže na hmotnou odpovědnost zaměstnance ve druhé části článku.


 

Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

Zvláštním druhem odpovědnosti zaměstnance za škodu je odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat.
 
Tento druh odpovědnosti je upraven v § 252 zákoníku práce, který umožňuje, aby zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu, na základě které převezme zaměstnanec odpovědnost k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování („dohoda o odpovědnosti“). Dohoda o odpovědnosti se v praxi používá velmi často zejména na pozici pokladního, kdy pokladní odpovídá za vzniklé manko v pokladně, skladníka či v jiných obdobných případech, kdy zaměstnanec má svěřené do své dispozice tzv. hodnoty svěřené k vyúčtování.

Co se rozumí hodnotami svěřenými k vyúčtování?

Za hodnoty svěřené k vyúčtování se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Podmínkou pro platné uzavření dohody o odpovědnosti také je, že zaměstnanci musí být umožněno osobně disponovat se svěřenými hodnotami po celou dobu, po kterou mu byly hodnoty svěřeny.
 
V praxi se velmi často chybuje v tom, jakých „hodnot“ se může dohoda o odpovědnosti týkat, a tak se uzavírá dohoda o odpovědnosti na osobní automobil svěřený zaměstnanci k užívání, vybavení kanceláře apod. Tyto hodnoty ale nejsou předmětem oběhu či obratu a nelze tedy ohledně nich platně uzavřít dohodu o odpovědnosti.
 
Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku a musí být uzavřena písemně.

Vznik schodku

V případě, že dojde ke vzniku schodku na svěřených hodnotách, pak za takový schodek odpovídá zaměstnanec v plné výši. Schodkem se přitom rozumí, že chybí hodnoty, které se daný zaměstnanec zavázal vyúčtovat (např. v pokladně chybí 5 000 Kč, chybí určité zboží ve skladu apod.).
 
Schodek se zjišťuje zejména inventarizací, nicméně inventarizace není nezbytným předpokladem zjištění schodku – může být zjištěna i jinými důkazními prostředky, např. vyúčtováním zaměstnance. Neprovedení inventarizace ale může mít jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance závažné důsledky, proto je dobré inventarizaci vždy provést, je-li to možné.

Příklad 5

Zaměstnankyně uzavřela dohodu o odpovědnosti, a to ve vztahu k finančním prostředkům v pokladně, které jí byly svěřeny. Na konci měsíce bylo zjištěno manko v pokladně ve výši 20.000,- Kč. Zaměstnankyně neprokázala, že by za škodu neodpovídala, a byla povinna ji uhradit v plné výši.
 
V praxi se také často uzavírá dohoda o společné odpovědnosti za schodek, kdy společnou odpovědnost přebírá více zaměstnanců, např. ve skladě. Pro takový případ zákoník práce stanoví odlišně podíly na náhradě škody pro jednotlivé zaměstnance, a to v ustanovení § 260 zákoníku práce.

Zproštění se odpovědnosti

Odpovědnosti za škodu se může zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Častým důvodem zproštění odpovědnosti za škodu je skutečnost, že zaměstnanec prokáže, že se svěřenými hodnotami měly možnost nakládat i osoby bez sjednané dohody odpovědnosti za tyto hodnoty.
 
Zaměstnanec se může zprostit odpovědnosti také tím, jestliže prokáže, že škoda vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby. Tak je tomu například při vloupání do objektu, kdy došlo k odcizení finančních prostředků, u zboží na skladě apod.

Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí

Posledním druhem odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovněprávních vztazích je odpovědnost zaměstnance za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí. Ta je upravena v § 255 zákoníku práce.
 
Na rozdíl od dohody o odpovědnosti za schodek jsou předmětem ochrany podle tohoto ustanovení jednotlivé předměty, které zaměstnavatel svěřil zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (může jít o notebook, nářadí, mobilní telefon, kalkulačku, diktafon apod.). Jde spíš o drobnější předměty, kdy by pro zaměstnavatele bylo obtížné zabezpečovat jejich ochranu.
 
V praxi se často uzavírá dohoda o odpovědnosti za ztrátu osobního automobilu, ale osobně se domnívám, že si lze jen velmi obtížně představit, že by bylo možné „automobil“ ztratit a spíše se kloním k názoru, že takovou dohodu uzavřít nelze.
 
Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, pokud mu je zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Na písemné potvrzení přitom lze svěřit zaměstnanci pouze předměty, jejichž cena nepřesahuje 50 000 Kč. Pokud by cena předmětu převyšovala 50 000 Kč, pak lze takový předmět zaměstnanci svěřit pouze na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.
 
I v tomto případě musí být dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí uzavřena nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku a musí být uzavřena písemně.
 
Pokud zaměstnanec svěřenou věc ztratí, pak odpovídá zaměstnavateli za škodu v plné výši. Může se své odpovědnosti zprostit, pokud by prokázal (a prokazuje zaměstnanec), že ke ztrátě došlo zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
 
Ale pozor, zaměstnanec podle tohoto ustanovení odpovídá pouze za ztrátu svěřeného předmětu. V případě poškození či zničení věci se bude aplikovat obecná odpovědnost zaměstnance za škodu, jak byla popsána výše.

Příklad 6

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí na notebook v pořizovací ceně 60 000 Kč. Zaměstnanec se po práci zastavil s kamarády na pivo a notebook v hospodě zapomněl. Druhý den jej tam již nenašel. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli uhradit vzniklou škodu v plné výši.

Společná ustanovení o odpovědnosti zaměstnance za škodu

Zákoník práce obsahuje společná ustanovení, která se vztahují na všechny výše uvedené kategorie odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem. Velmi stručně si shrneme zásadní ustanovení:
 
Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel, specifická úprava je v případě, kdy škodu způsobil vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce – v takovém případě určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. Takto určenou výši je zaměstnavatel povinen vždy se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnance odpovídá.
 
Zaměstnavatel také může se zaměstnancem uzavřít dohodu o způsobu náhrady škody. V takovém případě musí být součástí dohody výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Tato dohoda vyžaduje písemnou formu. Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady (s výjimkou náhrady škody, která nepřesahuje 1.000,- Kč), je zaměstnavatel navíc povinen projednat s odborovou organizací, pokud u něj působí.
 
V případě, že by mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vznikl spor o náhradu škody, je třeba vzít v úvahu i to, že soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných výši náhrady škody přiměřeně snížit.


Související článek:
Hmotná odpovědnost zaměstnance vpracovněprávních vztazích - 1. část
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Pc0101
3. 9. 2018 21:03:16
Dobrý den, dnes jsem podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru. Vedoucí mi ji bez problémů podepsal. Předtím mě ještě upozornil že se mu ztratilo nějaké z boží z kuchyně přez 5.000,-. Řekl mi že mám den na přiznání po té to dává policii. Může mě udat když mi podepsal dohodu rozvázání pracovního poměru? Nebo už s tím nemám nic společného? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Kamila Žižková
13. 4. 2018 14:10:25
Dobrý den, prosím Vás o radu. Bývalý zaměstnavatel na mě podal žalobu o zaplacení schodku vzniklého na prodejně potravin, jejíž jsem byla vedoucí 13 let. Po celých 13 let jsme manko na prodejně neměli, až nyní a finanční podíl je rozdělen podle vnitropodnikové směrnice mezi všechny hmotně odpovědné pracovníky na prodejně. Problém je v tom, že jsem poprvé nepodepsala protokoly o provedení fyzické inventury z důvodu nedůvěry a vážných pochybení inventurní komise. Inventurní zápis je místy nečitelný, chybí jména některých "členů IK", kteří se intenzivně podíleli na soupisu FZ, stejně tak chybí i jejich podpisy. Dá se na základě chybějících formálních náležitostí, které nařizuje zákon, prohlásit inventura za neplatnou a tím potvrdit oprávněnost odmítnutí svého podpisu, můžu operovat tím, že u fyzického sepisování byly aktivně přítomny osoby, které do soupisu zasahovaly a nejsou nikde uvedeny jako členové IS? Navíc zboží bylo zadáváno do IS za jiné ceny než jsme přijali na DL a rozdíl nebyl nikde zohledněn, takže fakticky z tohoto IS není možné zjistit skutečný stav zásob. Mám právo se nějak u soudu bránit? Podotýkám, že manko bylo vypočteno až poté, co jsem opakovaně odmítla podepsat IS, přestože mě k tomu zaměstnavatel nutil pod výhrůžkami a mám dojem, že zaměstnavatel využívá pozice silnějšího k tomu, aby mne poškodil.
Hlášení závadného obsahu

lenka
2. 11. 2017 14:51:37
Dobrý den, pracuji v malých stavebninách jako účetní. Pracovní smlouvu mám na pozici účetní. Prodávám i zboží denně pracuji já a majitelka stavebnin s hotovostí v pokladně. ASi 2 roky se tu v pokladně táhne manko cca 100.000,-. Teď chce majitelka abych jí celé manko zaplatila, že ona to nevzala.Dohodu o hmotné odpovědnosti nemám.Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Niky
22. 6. 2017 16:15:13
Dobrý den, právě jsem odešla na mateřskou dovolenou tedy přesnějí 8.5.2017 můj zaměstnavatel mi teď začal tvrdit, že od října loňského roku jsem neodevzdala do banky 130tis kč (odvody jsem prováděla jen já) a vyhrožuje mi policií. Hmotnou zodpovědnost máme podepsanou jen z roku 2015 kde jsem pracovala listopad a prosinec jako brigádník. V lednu 2016 jsem již dostala novou smlouvu na HPP jako prodavačka a letos opět novou smlouvu na HPP jako prodavačk, ale žádnou novou hmotku. Zaměstnavatel mi tvrdí, že stále platí ta z roku 2015, že je jedno že byla na brigádníka. Je tomu tak?? A jestli není a v tom případě nemáme spolu podepsanou novou hmotku může to po mě zaměstnavatel chtít?? Nevím si už rady a nechápu jak je možné aby to účetní neřešila když i zákon podle paragrafu 263 píše, že mi jí musí písemně oznámit jeden měsíc od zjištění ztráty. Také tedy nechápu jak odváděli daně firma má velké obraty tudíž předpokládám, že musí dělat měsíční zůčtování. Předem moc děkuji za radu a pomoc jsem už zoufalá nevím co mám dělat za 12dní rodím :-( Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Žaneta
26. 4. 2017 17:28:00
Dobrý den,pracuji v potravinách a blíží se nám inventura. Zaměstanavatel nám tvrdí, že zboží které bude při inventuře prošlé, tak nám napíše jako "manko". Ve smlouvě máme odpovědnost, ale za zboží které se ukrade. Má na to právo? Jak se máme bránit? Děkuji za odpověď Otáhalová
Hlášení závadného obsahu

Iveta
18. 5. 2016 13:45:59
Dobrý den, mohli byste mi prosím poradit...máme zaměstnance, který má služební auto vybavené veškerým nářadím na které převzal zodpovědnost. V nejbližší době k sobě bude mít nového kolegu, takže budou jezdit autem spolu a nářadí budou používat oba dva. Jak to tedy vyřešit s převzetím odpovědnosti?
Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Miroslav
17. 12. 2015 11:46:12
Dobrý den. Provozuji malou čerpací stanici a jsem jako jediný zaměstnanec společnosti, kterou vlastní 100% město. Musím pravidelně odnášet značnou hotovost a tak se ptám, kdo by uhradil škodu, když by mě někdo násilně přepadl? Může mi někdo nutit nebo nařídit vykonávat zmíněný druh činnosti pracuji ji-li jen dle smlouvy jako obsluha? Děkuji za vaši případnou reakci a přeji pěkný den.
Hlášení závadného obsahu

saxana
15. 11. 2015 11:16:01
Dobrý den,mám uzavřenou společnou hmotnou odpovědnost,ale ráda bych se zeptala,zda jsem povinna zaplatit prošlé salámy,i když jsem si pohlídala záruku,zboží jsem včas slevnila a přesto se neprodal.Vše mám podložené dokladem z váhy.Zůstalo 400g,které jsem nucena si koupit.Může to po mě zaměstnavatel požadovat?Ve smlouvě to napsáno není.Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Sylvie Kurfürstová
20. 10. 2015 22:52:37
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli u dohody o provedení práce může být sepsána dohoda o hmotné odpovědnosti.
Děkuji za odpověď Kurfürstová
Hlášení závadného obsahu

amalie
26. 3. 2015 12:59:30
Dobrý den,
rád bych se Vás zeptal na jednu věc. Pracoval jsem v zaměstnání kde jsem neměl podepsanou jak pracovní smlouvu tak ani hmotnou odpovědnost. Slibovali, že mi smlouvu dají ale nestalo se tak. Pracoval jsem jen tak. Neodváděli za mě nic. Našel jsem si lepší práci a odešel jsem. Poté začali výhružky po tel. a nakonec mi přišla sms, že na mě podávají trestní oznámení za údajné vzniklé manko. je nějaký způsob jak se bránit? Nikdy jsem nic podobného nezažil.Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

doktorka1998
6. 3. 2015 10:40:10
Dobrý den. Ráda bych se zeptala, zda musím uhradit škodu - manko, které jsme zjistili při inventuře, když nemám podepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti.
Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

vlastik
15. 11. 2014 8:14:42
Dobry den, pracuji jako pokladni v obchode a mam samozrejmne sjednanou hmotnou odpovednost. Bohuzel jsem tento mesic platil rozdil ceny u spatne namarkovaneho zbozi, konkretne cigaretoveho tabaku, kde mi automaticky pres carovy kod vyjede cena ktera je uz v pc. Inspektorka mi ale tento rozdil nauctovala s tim, ze to mam hlidat. Doslo ke zmene ceny u vyrobku.
Dekuji za jakoukoliv informaci
Vlastik
Hlášení závadného obsahu

Prodavač
1. 11. 2014 7:07:31
Dobrý den pracují jako řadový prodavač a máme podepsanou hmotku.Jsme velká prodejna na kterou nás je málo a tím ji neuhlídáme každého půl roku máme inventuru a pokaždé něco chybí Chci se jen zeptat jestli musím platit ukradené zboží z prodejny i když nemám prostředky jak to uhlídat.konkrétní přiklad :Na useku vydáme maso nebo salám ale při večerní kontrole pohybu na kase zjistíme že kasou neprošel.Žádali jsme ať máme na useku pokladnu ale bylo to zamítnuté.i v takové situaci jsem povinen platit škodu? Děkují za odpověď.Valerie
Hlášení závadného obsahu

Ivana
7. 5. 2014 9:21:15
Dobrý den chtěla jsem se zeptat, jestli se počítá i práce s terminálem. Když špatně odečte zaměstnanec zákazníkovi z karty a oprava dané chyby stojí jisté poplatky, je možné chtít tuto škodu po zaměstnanci?
Hlášení závadného obsahu

Lenka
25. 4. 2014 20:31:18
Dobrý den, pracovala jsem v zaměstnání od 1.-13.3. 2014, poté byl ukončen PP ve zkušební době. Hmotnou odpovědnost jsem při nástupu do zaměstnání podepsala. 20.3.2014 proběhla inventura (tedy týden poté, co jsem již v zaměstnání nepracovala) a o měsíc později mi přišel z firmy dopis, že mám uhradit schodek zjištěný v inventuře. Je toto vůbec možné? Myslela jsemm, že hmotná odpovědnost zaniká dnem zániku PP? Děkuji za odpověď. L.
Hlášení závadného obsahu

H. Fialova
3. 4. 2014 3:24:37
Dobrý den, 1.4.2014 jsem nastoupila do práce a dostala jsem k podpisu dohodu o hmotné odpovědnosti za auto, které po výkomu nechávám na firmě. Ve smlouvě je uvedena SPZ, ale není uvedeno do jaké výše a za co konkrétně ručím. Jestli, když píchnu kolo budu povinna uhradit opravu,nebo když škrábnu lak, a pod. Je vůbec možné ručit za něco co nemohu mít stále na očích? Ani nepodepisuji žádný formulář o stavu vozu při převzetí na začátku a konci směny. Mnohokrát děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

mariepetra
10. 2. 2014 22:57:19
Dobrý den,
chtěla bych se informovat jak je to s "hmotnou odpovědností" v mém případě. Mám uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, pracuji jako vedoucí obchodu, momentálně jsem se vrátila do zaměstnání po RD. Před nástupem na RD jsem vypověděla hmotnou odpovědnost. Ve smlouvě mám ujednání, že se zavazuji uzavřít hmotnou odpovědnost. Jde mi o to, že jsem se svým zaměstnavatelem ve sporu, mé místo bylo obsazeno a nepočítal s tím, že nepodepíši "dohodu o rozvázání pp". Chci se zeptat zda opravdu musím hmotnou odpovědnost podepsat nebo mohu odmítnou (vím, že při odmítnutí se mnou může být rozvázán PP - bude případně platit výpovědní lhůta?). Zaměstnavateli, ale nevěřím a myslím, že když byla provedena inventura (u té jsem nebyla, proběhla v době před mým nástupem do práce, cca 1 den) byly vymyšleny nesrovnalosti, aby na mě něco měli a donutili mě dohodu podepsat. Mám právo být u inventury nebo je možno ji provádět v mé nepřítomnosti?
Děkuji za radu.
Marie
Hlášení závadného obsahu

karel dvořák
16. 1. 2014 20:12:10
Dobrý den,
pracuji ve skladě spolu s dalšími šesti skladníky. Jsme samostatné pracoviště ale fakturace, příjemky a výdejky zboží papírově provádí obchodníci a nákupčí v jiné budově. Máme podepsat hmotnou odpovědnost? V několika případech jsme zjistili špatně přijaté zboží nebo dvakrát expedovanou tutéž objednávku. Neměli by podepsat hmotnou odpovědnost i tito pracovníci?
Může smlouva o společné hmotné odpovědnosti obsahovat i rodná čísla ostatních kolegů?
Děkuji za radu. KD
Hlášení závadného obsahu

Vladimíra Knoblochová
5. 1. 2014 17:51:58
Ad Lenka. Dobrý den, Lenko, vzhledem k tomu, že nemáte uzavřenou dohodu o odpovědnosti, pak za vzniklou škodu odpovídáte podle obecných ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti za škodu. To znamená, že za škodu odpovídáte pouze v případě, že jste ji způsobila zaviněným porušením svých pracovních povinností (např. jste nechala otevřenou pokladnu bez dozoru), přičemž toto Vám musí zaměstnavatel prokázat. Podle mého názoru, pokud máte navíc k pokladně přístup tři prodavačky, bude velmi obtížné, aby zaměstnavatel prokázal, která z Vás škodu způsobila a zavinila. Odpověď tedy zní, že po Vás sice zaměstnavatel může náhradu škody požadovat, ale jen tehdy, pokud prokáže, že jste škodu způsobila zaviněným porušením svých pracovních povinností nebo v souvislosti s nimi. Hezký den, Vladimíra Knoblochová
Hlášení závadného obsahu

Vladimíra Knoblochová
5. 1. 2014 17:47:58
Ad Ajak: Dobrý den, bohužel Vás asi zklamu, ale žádné převratné řešení Vaší situace mě nenapadá. Jak píšete, pokud umožníte přístup do skladu dalším lidem, může to ve svém důsledku znamenat, že se skladník s hmotnou odpovědností zprostí své odpovědnosti za škodu nebo může od dohody odstoupit. Kamera podle mého názoru řešením není. Nejvhodnější bude určit v každé směně odpovědnou osobu, která bude mít přístup do skladu a ta pak by měla mít společnou hmotnou odpovědnost se skladníkem. Vhodnější řešení mě nenapadá. S pozdravem, Vladimíra Knoblochová
Hlášení závadného obsahu

lenka
15. 12. 2013 22:29:18
Dobrý den,
pracuji jako prodavacka v odevech. Vzniklo nám manko 2.000,-, nepodepsaly jsme žádnou hmotnou odpovědnost.
K 1 kase mají přístup 3 prodavačky. Je možné aby po nás zaměstnavatel žádal uhrazení manka? děkuji
Hlášení závadného obsahu

Ajak
1. 12. 2013 17:56:03
Dobrý den,
pokud to bude možné, prosím o Vaši odpověď.
Mám na starosti sklady.Chtěla jsem se zeptat, jak je možné zabezpečit sklady,aby mohla být zavedena hmotná odpovědnost u pracovníka skladu.Pokud je ranní směna, je vše možné zajistit, ale provoz ve firmě je nepřetržitý a je tady nutné zabezpečit to,aby se fasovalo v případě poruchy odpoledne nebo v noci,aby se provoz nezastavil.Pokud tam někdo vstoupí,už jsou porušeny podmínky pro hmotnou odpovědnost skladníka.Přemýšlela jsem o kameře, ale ta nezaručí, že dotyčná osoba odepíše správnou položku a správný počet.Zřejmě nelze zajistit ani kolektivní hmotnou odpovědnost, protože by se jednalo asi o 10 lidí.Existuje nějaké řešení,aniž by se přijali další dva skladníci na odpolední a noční směnu nebo dát hmotnou odpovědnost asi 10 lidem?
Děkuji za odpovědˇ
Hlášení závadného obsahu

Vladimíra Knoblochová
21. 10. 2013 9:38:11
Dobrý den.pracuji rok v jisté společnosti(jako prodavačka)mám podepsanou hmotnou zodpovědnost.Mezi tím rokem se na prodejně vystřídalo asi 6 zaměstnanců,Posledni(paní vedou ,které teď končila smlouva) vyhodili s tím,že mají podezření,že tam kradla,ale protože má tahle paní vedoucí řadu exzekucí,řekla mi naše paní oblastni manažerka,že veškeré manko,které se zjistí v lednu dalšího roku uhradím jen já.Ptam se tedy jestli je to možné??Ostatní prodavačky platit nic nemusí ani paní vedoucí,co už tam v lednu nebude.Já osobně jsem také dala vypoveď,ale dvouměsíčka mi konči až na konci roku.Budu tedy muset jen ja sama a to ještě po skončení smlouvy platit vzniklé manko?Děkuji za odpověď
Dobrý den,
záleží mimo jiné na tom, jak máte dohody o odpovědnosti uzavřeny, tj. zda jste ve Vašem případě měli uzavřenou dohodu o společné odpovědnosti i s paní vedoucí a ostatními zaměstnanci? Pokud ano, pak v takovém případě by se případný podíl náhrady na vzniklém schodku (manku) určil podle poměru dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek vedoucího se započítává ve dvojnásobné výši.
Podstatné je, že správně by měl zaměstnavatel vždy, když některý ze zaměstnanců nastoupí a má podepsat dohodu o odpovědnosti, provést inventuru. Pokud tak neučiní, bude velmi obtížně prokazovat, že mu vzniklo tzv. manko. Dále platí, že se můžete zprostit odpovědnosti zcela nebo zčásti, pokud prokážete, že schodek vznikl bez Vašeho zavinění, zejména Vám např. bylo zanedbáním povinností zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Pokud v prodejně pracuje více zaměstnanců a nemají dohodu o společné odpovědnosti, doporučuji neprodleně od dohody o odpovědnosti odstoupit, neboť ke svěřenému zboží má přístup více lidí a vy tedy nejste schopna se svěřenými hodnotami osobně disponovat. Neumím Vám odpovědět na otázku, zda Vám vznikne povinnost k náhradě škody – záleží zejména na tom, zda byla provedena inventura při Vašem nástupu, resp. při převzetí odpovědnosti, zda ostatní zaměstnanci měli také uzavřenou dohodu o společné odpovědnosti, zda zaměstnavatel např. tím, že s ostatními prodavačkami dohodu neuzavřel a neprováděl inventuru, nezanedbal své povinnosti, čímž Vám znemožnil se zbožím osobně disponovat. Osobně si myslím, že z toho, jak to popisujete, máte reálnou šanci se své odpovědnosti za vzniklý schodek zprostit, ale důkazní břemeno bude na Vás. Doporučuji současně neprodleně od dohody o odpovědnosti odstoupit z důvodu, že Vám zaměstnavatel nezajistil podmínky pro řádnou ochranu hodnot. Odstoupení proveďte písemně a doručte zaměstnavateli.

S pozdravem,
Vladimíra Knoblochová
Hlášení závadného obsahu

bella
16. 10. 2013 21:53:20
Dobrý den.pracuji rok v jisté společnosti(jako prodavačka)mám podepsanou hmotnou zodpovědnost.Mezi tím rokem se na prodejně vystřídalo asi 6 zaměstnanců,Posledni(paní vedou ,které teď končila smlouva) vyhodili s tím,že mají podezření,že tam kradla,ale protože má tahle paní vedoucí řadu exzekucí,řekla mi naše paní oblastni manažerka,že veškeré manko,které se zjistí v lednu dalšího roku uhradím jen já.Ptam se tedy jestli je to možné??Ostatní prodavačky platit nic nemusí ani paní vedoucí,co už tam v lednu nebude.Já osobně jsem také dala vypoveď,ale dvouměsíčka mi konči až na konci roku.Budu tedy muset jen ja sama a to ještě po skončení smlouvy platit vzniklé manko?Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Vladimíra Knoblochová
12. 10. 2013 17:51:28
Dobrý den,
bohužel v tomto případě za vzniklou škodu odpovídáte, bez ohledu na to, že nemáte uzavřenou dohodu o odpovědnosti. Ta se uzavírá v případě, že Vám zaměstnavatel svěřuje určité hodnoty k vyúčtování (např. pokladnu, zboží na skladě apod.).
Ve Vašem případě jde o obecnou odpovědnost za škodu, kdy odpovídáte za porušení pracovní povinnosti, pokud jste jej zavinila, a to až do výše 4,5 násobku průměrného výdělku. Ve Vašem případě, jak sama píšete, jste chybně vyplnila objednávku a tím jste zaměstnavateli způsobila škodu, tj. 345,- Kč jste opravdu zaměstnavateli povinna uhradit.
Zaměstnavatel Vás samozřejmě nemůže nutit k tomu, abyste mimo pracovní dobu ve Vašem volném čase nesla peníze klientovi. Klientovi za škodu odpovídá zaměstnavatel a Vy zase odpovídáte zaměstnavateli – mezi Vámi a klientem žádná povinnost k náhradě škody nevzniká.
Po zaměstnavateli bohužel nemůžete požadovat, aby Vám uznal nějaké procento chybovosti při vytváření objednávek.
S pozdravem,
Vladimíra Knoblochová
Hlášení závadného obsahu

Vladimíra Loulová
12. 10. 2013 13:24:26
Dobrý den,

pracuji na dispečinku jedné taxislužby a přibližně před 2 měsíci jsem chybně vytvořila jednu z objednávek. Zapsala jsem špatně cílovou adresu a řidič zákazníka odvezl na jinou adresu než mi klient hlásil (zaměstnavatel hovory nahrává a klient si stěžoval). Zaměstnavatel po mě nyní chce, abych uhradila škodu způsobenou klientovi 345,-Kč. Chce po mě také, abych osobně došla za klientem (jistý hotel) a osobně a ve svém volném čase donesla obálku s penězi na recepci.
Můj dotaz je tudíž následující: může po mně zaměstnavatel vyžadovat úhradu oněch 345,- ač nemám podepsanou hmotnou zodpovědnost a ani v pracovní smlouvě se nic o úhradě škody za chybně vytvořené objednávky nepíše. Dále, může po mně zaměstnavatel vyžadovat, abych peníze osobně nesla klientovi mimo svou pracovní dobu? A poslední dotaz, mohla bych po zaměstnavateli požadovat, aby mi uznal nějaké procento chybovosti vzhledem k tomu, že za měsíc uzavřu a vytvořím cca 3000 - 3500 objednávek?

Předem velice děkuji za odpověď a jsem s pozdravem,
Vladimíra Loulová
Hlášení závadného obsahu

jindra
23. 9. 2013 4:18:04
Dobrý den
S mým zaměstnavatelem jsem nepodepsal žádnou dohodu o hmotné odpovědnosti a přesto mi z platu strhává peníze.Pracuji v pekárně a
Hlášení závadného obsahu

JUDr. Knoblochová
3. 9. 2013 18:41:37
Dobrý den,
zaměstnavatel Vás nemůže nutit podepsat smlouvu zpětně k datu vzniku pracovního poměru, tj. určitě doporučuji nic takového nepodepisovat. Jinak ale může požadovat uzavření dohody o odpovědnosti, pokud k výkonu Vaší práce je nezbytné, aby Vám byly svěřeny určité hodnoty k vyúčtování (např. zboží na prodejně). V opačném případě by Vám mohl dát výpověď pro nesplňování předpokladů nebo požadavků pro výkon práce. Při uzavření dohody o odpovědnosti doporučuji provést inventarizaci. V případě, že obchod ani zboží není řádně zabezpečeno, můžete posléze (v zásadě obratem) od uzavřené dohody odstoupit, neboť Vám zaměstnavatel nezajistil potřebné podmínky k zajištění ochrany zboží proti jejich ztrátě. Po odstoupení od dohody Vám již výpověď z tohoto důvodu dát nemůže. Jinak se samozřejmě odpovědnosti zprostíte, prokážete-li, že schodek vznikl bez Vašeho zavinění, zejména tím, že Vám bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Vhodné je ihned po uzavření dohody na nedostatečnost zabezpečení prodejny a zboží zaměstnavatele písemně upozornit.
Závěrem jen upozorňuji, že zaměstnavatel je vždy v pozici silnějšího, a pokud by se vztahy vyhrotily, tak si nepochybně najde jiný způsob, jak pracovněprávní vztah s „problémovými“ zaměstnanci ukončit, tj. radím opatrnost v jednání se zaměstnavatelem.
Hlášení závadného obsahu

anežka
3. 9. 2013 15:04:48
Dobrý den, pracuji v obchode s odevy, které není zajištěno žádným čipem ani nemáme žádné pípaky z odchody z prodejny. Nástup do práce mame od 15.1.2013 a dnes jsme dostaly interní záznam o hmotné odpovednosti ale s datem 15.1.2013. Rekli jsme si ze tuto hmotnou odpovednost nepodepisem a hlavne ne kdyz je září. Muze toto zamestnavatel udelat? A hrozí nám něco za to že to nepodepíšeme? Děkuji mockrát za odpověď
Hlášení závadného obsahu

JUDr. Knoblochová
1. 9. 2013 17:31:58
Dobrý den,
v případech, které popisujete, se jedná pouze o obecnou odpovědnost za škodu. Budu-li odpovídat na Vaše dotazy postupně:
- pokud byste se opozdila z nedbalosti s blokací, pak pokud zaměstnavateli v důsledku toho vznikne škoda (např. dodavatelé budou čerpat služby, které následně neuhradí a ani je např. neuhradí pojišťovna), pak ano, odpovídáte za vzniklou škodu, a to do výše čtyřapůlnásobku Vašeho průměrného měsíčního výdělku. Podmínkou je, že dodavatelé opravdu poskytnuté služby neuhradí. Pokud byste blokaci neprovedla úmyslně, pak se omezení odpovědnosti neuplatní, a budete odpovídat za škodu v plné výši. Pokud byste naopak neprovedení blokace nezavinila (např. z důvodu, že jste byla nemocná), pak za škodu neodpovídáte.
- pokud jste uzavřela smlouvu s osobou, která následně neuhradila fakturu, nemůže z tohoto důvodu po Vás zaměstnavatel požadovat vzniklou škodu. To by mohl v případě, že by Vaší povinností bylo prověřovat např. skutečnosti, zda na danou osobu není vedena exekuce nebo není zahájeno insolvenční řízení. V případě, že byste tuto povinnost měla a porušila ji, pak bude platit totéž, co jsem uvedla u výše uvedeného případu – tj. vznikne-li skutečně škoda, odpovídáte za ni do výše čtyřapůlnásobku průměrného výdělku (při úmyslném jednání v plné výši).
- překlep ve jméně osoby, se kterou uzavíráte smlouvu, neplatnost nezpůsobí, je-li dostatečně označena (např. má správně uvedeno IČO/datum narození, sídlo/bydliště). Pokud byste vyplnila označení subjektu natolik chybně, že by již toto nebylo určité a z toho důvodu by byla smlouva neplatná, a v důsledku toho zaměstnavateli vznikla škoda (např. by se nedomohl vydání bezdůvodného obohacení po odběrateli), pak si lze představit, že byste za vzniklou škodu mohla odpovídat za stejných podmínek, jak jsem uvedla výše. V tomto případě byste ale neodpovídala sama, nepochybně by byl spoluodpovědný i manažer, který smlouvu uzavíral, a který si měl ověřit, zda je smlouva správně vyplněna.
Totéž platí, máte-li nějakou nadřízenou osobu, která za Vaši práci odpovídá a má ji kontrolovat a např. kontrolu neprovedla. Pak bude spolu s Vámi za vzniklou škodu odpovídat, a to poměrně, podle míry svého zavinění.
Hlášení závadného obsahu

Kateřina Nová
31. 8. 2013 22:56:42
Dobrý den,
pracuji ve zprostředkovatelské společnosti na pozici asistentky obchodního oddělení.
Nebudu mluvit konkrétně, kvůli zachování mlčenlivosti. Moje dotazy se týkají výše mojí hmotné zodpovědnosti, kterou jsme písemně sepsali. Začnu trochu ze široka pro lepší pochopení problematiky mého dotazu.

Služby, které zprostředkováváme vykonávají naši dodavatelé,cenu za uskutečnění služby, kterou zprostředkováváme, dodavatelům ihned proplácíme. (ještě před tím, než ji máme my zaplacenou od odběratelů. Odběratelům za zprostředkovávané jízdy fakturujeme jednou měsíčně.


Mojí prací je v případech, kdy firmy nezaplatí fakturu za zprostředkované služby zablokovat 14 dnů po splatnosti, možnost bezhotovostní platby.

Pokud se stane, že bych se o několik dní opozdila s blokací (např. 20 dní po splatnosti), může po mě zaměstnavatel, chtít náhradu za vyplacené peníze dodavatelům za dny, kdy již dle interní směrnice nemělo být klientské firmě povoleno služby na fakturu využívat ?
Druhý dotaz se týká toho, že v práci připravuji smlouvy pro firmy, které chtějí využívat námi zprostředkované služby na fakturu. Stal se případ, že hned první měsíc, nebyla zaplacena faktura. Může zaměstnavatel chtít uhradit to, co využili, protože nás obviní z nedbalosti podepisovat smlouvu s takovou firmou, která se ukázala jako "podvodná"?

Jen pro informaci nemáme určen žádný konkrétní postup, jak si prověřovat solidnost společností, které necháme smlouvu uzavřít.

A třetí dotaz, jak se posuzuje míra mojí hmotné odpovědnosti, za způsobení neplatnosti smlouvy s firmou, která nám dluží za služby např. špatným vyplněním jména jednajícího,(překlep ve jméně), pokud vůbec může smlouva pozbýt platnosti, kvůli takové maličkosti, jako vynechání písmena ve jméně. Ale hypoteticky, kdyby ano, může po mě zaměstnavatel chtít uhradit jejich pohledávky, přestože smlouvu podepisoval náš manažer, který dle mého názoru tedy také nese zodpovědnost za to co podepisuje?

Předem děkuji za Vaše odpovědi
Hlášení závadného obsahu

JUDr. Knoblochová
31. 7. 2013 17:29:18
Dobrý den, odpověď zní ne - hmotná odpovědnost se na zboží převzaté od zákazníka z důvodu reklamace nevztahuje. Škodu po zaměstnanci můžete požadovat z titulu obecné odpovědnosti za škodu (viz § 250 ZPr), nepochybně porušil svou povinnost při plnění pracovních úkolů, je nutné mu prokázat zavinění. Zaměstnanec za škodu odpovídá do výše čtyřapůlnásobku svého měsíčního průměrného výdělku. Hezký den, Vladimíra Knoblochová
Hlášení závadného obsahu

Vladimir Bojan
26. 7. 2013 21:07:50
Krasny den,

chci se zeptat zda do teto skupiny: "hotovost, ceniny, zboží nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem oběhu či obratu" muze patrit take reklamovane zbozi prijate od zakaznika. Konkretne zda muzu pozadovat nahradu skody po zamestnanci ktery prijal reklamaci od zakaznika a tim ze ji neodeslal do servisu, jsme nestihli 30ti denni lhutu. Tedy nyni ma zakaznik narok na vraceni penez.

dekuji velice za Vas cas

B.
Hlášení závadného obsahu

jana kasanova
17. 7. 2013 14:11:55
Velice Vám děkuji za odpověď - přeji krásné léto. Kasanová
Hlášení závadného obsahu

JUDr. Knoblochová
17. 7. 2013 14:03:34
Dobrý den, obávám se, že dohodu o hmotné odpovědnosti k prostředkům na bankovnímu účtu sjednat nelze. Podle mého názoru nejde pojmově o hodnoty svěřené zaměstnavatelem k vyúčtování. Je třeba také vzít v úvahu, že prostředky na účtu nejsou ve vlastnictví zaměstnavatele, ale peněžního ústavu, a zaměstnavatel má pouze pohledávku za bankou na vyplacení (viz např. rozhodnutí NS ČR 33 Odo 912/2006). Tj. můj názor je takový, že v tomto případě se budou aplikovat obecná ustanovení o odpovědnosti za škodu a dohodu o hmotné odpovědnosti sjednat nelze. S pozdravem, Vladimíra Knoblochová
Hlášení závadného obsahu

jana kasanova
17. 7. 2013 11:42:07
Dobrý den, měla bych dotaz - můžeme sjednat dohodu o odpovědnosti s finanční účetní, která provádí bankovní operace na našem běžném účtu právě na tyto bankovní operace - tzn. bezhotovostní platební styk? V zákoníku práce jsou vyjmenovány: hotovost, ceniny, zboží nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem oběhu či obratu - lze za tyto "jiné hodnoty" považovat právě bezhotovostní operace? Děkuji J.K.
Hlášení závadného obsahu

JUDr. Knoblochová
16. 7. 2013 13:31:48
Dobrý den,
na Vaši otázku není možné odpovědět konkrétně, neboť případná odpovědnost Vaší vedoucí za škodu bude záviset na řadě okolností. Je pravda, že zaměstnanci jsou povinni zakročit proti hrozící škodě, pokud by tím mohlo být zabráněno bezprostřednímu vzniku škody zaměstnavateli. Pokud tedy existovala možnost učinit nějaké bezprostřední kroky k tomu, aby škodě bylo zabráněno (či byla alespoň omezena), byli zaměstnanci tyto kroky povinni učinit. Povinnost zakročit zaměstnanec nemá jednak tehdy, kdy mu v tom brání důležitá okolnost (např. mu chybí odborné znalosti a dovednosti k obsluze stroje, který je nezbytný k odvrácení hrozící škody), anebo tehdy, pokud zaměstnanec není v konkrétním případě fyzicky schopen zakročit. Dále potom nemusí zaměstnanec zakročit, pokud by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké.
Pokud zaměstnanec tuto zakročovací povinnost poruší, pak po něm může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody (tedy nenese celou škodu, jen se na ní bude podílet). To platí pouze v případě, že škoda nemůže být uhrazena jinak (např. ji ve Vašem případě neuhradí pojišťovna). Rozsah náhrady škody musí být přiměřený okolnostem případu – netroufnu si to nicméně odhadnout, záleží také na tom, jak moc by případná činnost zaměstnance škodě zabránila a v jakém rozsahu.
Důkazní břemeno v tomto případě nese zaměstnavatel – to znamená, že zaměstnavatel by v případě soudního sporu musel prokázat, že vedoucí porušila zakročovací povinnost, a v příčinné souvislosti vznikla škoda. Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel a je povinen ji se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. V případě, že zaměstnanec nebude souhlasit s výší škody či odpovědností za škodu, bude se muset zaměstnavatel domáhat náhrady škody u soudu, kde bude muset prokázat výše uvedené. Soud navíc může výši škody přiměřeně snížit, a to z důvodů zvláštního zřetele hodných.
Shrnu-li to, pokud vedoucí věděla, že existuje bezprostřední riziko zaplavení skladu a měla možnost zakročit (např. umístit zboží do vyššího patra apod.) a neučinila to, aniž by jí v tom bránily závažné důvody, a v důsledku toho např. zaměstnavateli vznikla škoda ve výši 100.000,- Kč, kterou jí neuhradila pojišťovna, bude vedoucí povinna se na této škodě podílet, a to v přiměřeném rozsahu. Domnívám se, že soud by přihlédnul k tomu, že šlo o krizovou situaci a ne každý je schopen reagovat správně, a přiznal případnou náhradu škodu spíše při spodní hranici vzniklé škody. Současně by dle mého názoru přihlédnul k tomu, zda zaměstnavatel nezanedbal pojištění majetku proti živelným pohromám.
S pozdravem, Vladimíra Knoblochová
Hlášení závadného obsahu

phoemecci
12. 7. 2013 18:47:38
chtěl sem se pozeptat, stala se taková nemilá událost a to jsou povodně zatopilo to sklady a ted chtějí uhradit po vedoucí že nepodnikla nějaké kroky, jak se bránit a jestli mají na to právo..?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
REMA UH - HRAČKY/PAPÍR
Prodej HRAČEK, SPORTOVÍHO a PAPÍRENSKÉHO zboží, FOTOALB, BATOHŮ a jiné
www.remauh.cz

bpcom
Mzdy - účetnictví - IT správa kanceláře
www.bpcom.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,74 Kč
-0,145 Kč
23,24 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru