Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Den nástupu do práce


JUDr. Mojmír Vonka
29. 6. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Den nástupu do práce se může lišit od data uzavření pracovní smlouvy.

Foto: 123RF

 

Nezbytnou součástí pracovní smlouvy je také stanovení dne nástupu do práce. Musí se shodovat se dnem uzavření pracovní smlouvy? A co když den nástupu připadne na státní svátek či den pracovního klidu?


 
Jak už jsme si uvedli v předchozích dvou článcích, podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je druh práce a místo výkonu práce (viz články Druh práce a Místo výkonu práce na Portálu POHODA). Nyní se seznámíme s třetí (poslední) podstatnou náležitostí pracovní smlouvy, a to dnem nástupu do práce. Den nástupu do práce je mimo jiné důležitý tím, že v tento den vzniká pracovní poměr (ve smyslu ustanovení § 36 zákoníku práce, dále jen „ZP“).

Den nástupu do práce může být v pracovní smlouvě dohodnut přesným datem, může být ale vázán i na konkrétní objektivně zjistitelné skutečnosti, o nichž účastníci při uzavírání pracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, kdy přesně nastanou. Avšak které nepřipouští pochybnosti o tom, že jimi byl den nástupu do práce nezaměnitelně označen, a které umožňují jednoznačný závěr, kterým dnem pracovní poměr vznikne.

Vymezení dne nástupu do práce, pokud není určeno přesným datem (dnem), musí být tedy natolik určité, aby nevzbuzovalo pochybnosti, kterým dnem pracovní poměr vznikne.

Tj. musí jít vždy o skutečnost, která s určitostí nastane (např. den, kdy nastoupí těhotná zaměstnankyně Martina Nováková, vykonávající práce mzdové účetní, na mateřskou dovolenou). Tím se také takto sjednaný den nástupu do práci liší mimo jiné od uzavření pracovní smlouvy s odkládací podmínkou (odkládací podmínka nemusí být nikdy splněna, a pracovní poměr tak nemusí nikdy vzniknout).

Ode dne nástupu do práce vzniká zaměstnavateli povinnost přidělovat zaměstnanci práci a zaměstnanci vzniká povinnost práci pro zaměstnavatele vykonávat. Den nástupu do práce však nemusí být nutně dnem, v němž má zaměstnanec podle rozvrhu směn stanovenou svoji první směnu. Může to být například i den, na který připadá den pracovního klidu a svátek (ustanovení § 91 odst. 1 ZP), které předcházejí prvnímu pracovnímu dni zaměstnance.

Jinými slovy, byť pracovní poměr podle ustanovení § 36 ZP vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce (popř. dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance), nemusí se tento den shodovat s dnem, v němž má zaměstnanec fakticky zahájit výkon práce podle zaměstnavatelem stanoveného harmonogramu směn (tj. nastoupit první pracovní směnu).

Může se tedy jednat o kterýkoliv den, který dni zahájení výkonu práce předchází; sjednaným dnem nástupu do práce tak může být např. svátek nebo den, který by jinak byl dnem nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu (či jiný den, na který zaměstnanci nepřipadá rozvržená směna).

Den nástupu do práce sjednaný v pracovní smlouvě (tedy den vzniku pracovního poměru) se může navíc časově (a zpravidla to tak i bývá) velmi výrazně lišit od data uzavření pracovní smlouvy.

Například pracovní smlouva může být uzavřena s fyzickou osobou, která má v úmyslu opustit dosavadní zaměstnání, byť doposud vykonává práci u jiného zaměstnavatele, a den nástupu do práce u nového zaměstnavatele může být určen buď pevným datem v závislosti na skončení jeho dosavadního pracovněprávního vztahu, nebo například i dnem následujícím po uplynutí výpovědní doby, je-li rozvazován pracovní poměr výpovědí.

Pracovní smlouva však musí být uzavřena nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tj. nikdy ne zpětně.

Příklad

Pracovní poměr vznikne i tehdy, jestliže ve faktickém nástupu do práce brání zaměstnanci překážka v práci.

Pokud tak třeba zaměstnankyně uzavře pracovní smlouvu s dnem nástupu do práce dne 1. 4. 2020, avšak z důvodu rizikového těhotenství je od 25. 3. 2020 uznána dočasně práce neschopnou a tato sociální událost trvá až do nástupu na mateřskou dovolenou dne 10. 6. 2020, pak, přestože zaměstnankyně z důvodu překážky v práci dne 1. 4. 2020 nenastoupila do práce, vznikl jí tímto dnem pracovní poměr.

Do práce pak nastoupí – fakticky – až po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené, tj. v případě rodičovské dovolené klidně až při dosažení tří let věku dítěte.


Na tomto místě lze ještě poznamenat, že podle ustanovení § 34 odst. 3 ZP, nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (ustanovení § 350a ZP) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.


Související články:
Druh práce
Místo výkonu práce
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

„Dohodáři“ a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus

6. 8. 2020 | V pátek 7. 8. 2020 nabyde účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu, lidé pracující tzv. na dohodu mohou žádat o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. 3. do 8. 6. Za stejné období budou moci o bonus ve výši 500 Kč denně zpětně požádat i OSVČ a společníci malých s. r. o. souběžně pracující na pojištěnou dohodu.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Jarmila Svobodová
Vedení účetnictví a daňové evidence
jarmilasvobodova.wbs.cz

KOMINICTVÍ KORS, s.r.o.
Frézování a vložkování komínů, čištění a revize komínů
www.kors.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,040 Kč
22,19 Kč
-0,009 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 12.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru