Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Stanoviska KANCL – pomoc právní praxi (2. část)


Ing. Martin Děrgel
4. 12. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

V tomto díle se seznámíme s druhou polovinou výkladových stanovisek KANCLu (Komise pro aplikaci nové civilní legislativy), které vyjasňují některé sporné záležitosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.


 
V minulém příspěvku jsme se seznámili s prvními 15 výkladovými stanovisky („VS“), které vyjasňují některé sporné záležitosti nového občanského zákoníku („NOZ“) a zákona o obchodních korporacích („ZOK“). Nyní se podíváme na zbývajících 16 výkladových stanovisek, jejichž tvůrcem je Komise pro aplikaci nové civilní legislativy („KANCL“), která je poradním orgánem ministra spravedlnosti. Jejími členy jsou zejména zástupci justiční sféry, profesních komor, akademické obce a ministerstva.

U každého výkladového stanoviska si uvedeme název a závěrečné stanovisko a u těch pro praxi významnějších témat doplníme též zdůvodnění.  

VS č. 16 ze dne 16. 1. 2014 – k problematice bytového spoluvlastnictví v NOZ (u „starých“ jednotek)

Od 1. 1. 2014 bude vlastník jednotky vzniklé před účinností NOZ (a vymezené dle již zrušeného zákona o vlastnictví bytů – „ZVB“) převádět stále tuto (starou) jednotku, jak je zapsána v katastru nemovitostí. K tomu, aby se vznik vlastnického práva ke všem jednotkám v domě řídil ZVB, nebylo třeba, aby došlo k převodu jednotky z vlastníka budovy na další osobu do 31. 12. 2013, ale stačilo, když bylo nejpozději s účinky k 31. 12. 2013 vkladem vloženo do katastru nemovitostí prohlášení vlastníka budovy.
 
Jestliže došlo k zápisu prohlášení vlastníka domu vkladem do katastru nemovitostí s účinky nejpozději k 31. 12. 2013, pak má po 1. 1. 2014 nájemce bytu – jednotky dle ZVB, pouze předkupní právo k této jednotce při prvním převodu dle § 1187 odst. 1 NOZ. Žádné jiné zákonné předkupní právo nájemce nemá.

VS č. 17 ze dne 27. 1. 2014 – k právní povaze stroje nebo jiného upevněného zařízení dle § 508 NOZ

Ustanovení § 508 NOZ neupravuje kritéria součásti věci, pouze umožňuje oddělení vlastnictví věcí, které jsou dle § 505 NOZ součástí nemovité věci. V případě, kdy byl stroj za právního stavu účinného do 31. 12. 2013 samostatnou věcí, NOZ na tom nic nemění. Pokud se však jedná o stroj pevně upevněný k nemovité věci, který nebyl ani do 31. 12. 2013 právně samostatnou věcí, jedná se o součást nemovité věci; pouze na tyto případy se může vztahovat výhrada vlastnictví dle § 508 NOZ.
 
Odůvodnění VS č. 17 (výběr):
Obecně je vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, součástí věci (§ 506 odst. 1 NOZ), což platí i pro stroj spojený se stavbou „pevným základem“. Podle § 508 odst. 1 NOZ ale není „zapuštěný“ stroj nebo jiné upevněné zařízení součástí nemovité věci zapsané do veřejného seznamu právě tehdy, byla-li se souhlasem jejího vlastníka zapsána do téhož seznamu výhrada, že stroj jeho vlastnictvím není.
 
Obecnou definici součásti věci obsahuje ustanovení § 505 NOZ, které stanoví, že „součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.“
 
Stroji ve smyslu § 508 odst. 1 NOZ mohou být zmíněná „zapuštěná“ zařízení, za předpokladu, že jsou v daném konkrétním případě s nemovitou věcí konstrukčně spojeny takovým způsobem, který naplní kritéria obsažená v § 505 NOZ, např. osobní výtahy, pohony klimatizace, kotle či transformátory (tedy půjde o předměty, které k nemovité věci – jako věci hlavní – podle její povahy fyzicky a funkčně náleží). Nepůjde tedy o každý „upevněný“ stroj, ale jen takový, jehož odejmutím (znehodnocením) se způsobí na hodnotě nemovitosti taková újma, že tato nemovitost již nebude schopna sloužit svému původnímu účelu buď z velké části, anebo vůbec.
 
Ohledně „výrobních“ strojů se předpokládá, že bude převládat situace, kdy výrobní stroj bude k nemovité věci připevněn způsobem zabezpečujícím jen jeho stabilitu, váhové a statické poměry apod., a zároveň půjde o předmět, jenž nebude (dle povahy nemovité věci) k nemovitosti především funkčně náležet.
 
Nelze však vyloučit situaci, že „zapuštěným“ strojem bude i výrobní linka, to však za podmínky, že bude s nemovitou věcí spojena v takové míře, kdy nemovitá věc bude představovat spíše pouhý její „obal“.
 
Je navíc nutné upozornit i na to, že katastrální úřad nebude jako podmínku zápisu poznámky zkoumat, zda stroj skutečně je součástí nemovité věci. Výhrada podle ustanovení § 508 odst. 1 NOZ je tak způsobilá řešit i ty hraniční případy, kdy není na první pohled zřejmé, zda stroj je či není součástí nemovité věci.
 
Ustanovení § 508 systematicky i svým smyslem a účelem pouze navazuje na ustanovení § 505. Na stroje, které nejsou součástí nemovité věci, se proto § 508 nepoužije.

VS č. 18 ze dne 14. 2. 2014 – k problematice nového (dalšího) rozhodnutí o svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Šestiměsíční doba stanovená v ustanovení § 971 odst. 2 NOZ se vztahuje na rozhodnutí vydaná soudem od 1. ledna 2014; tím není dotčena aplikace ustanovení § 973 NOZ. Soud může, je-li to v důležitém zájmu dítěte, rozhodnout o svěření dítěte vyžadujícího okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 NOZ i do téhož zařízení opětně.

VS č. 19 ze dne 3. 3. 2014 – k problematice předkupního práva u bytových jednotek v NOZ

Předkupní právo dle ustanovení § 3056 odst. 1 NOZ se nevztahuje k bytovým jednotkám.

VS č. 20 ze dne 3. 3. 2014 – k problematice ochraně lidského těla po smrti člověka v NOZ

Vyjádření souhlasu s pitvou dle § 115 NOZ je relevantní pouze k pitvě anatomické (tedy pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům) a pitvám, které nejsou uvedeny v taxativním výčtu „povinných“ pitev stanovených v § 88 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách; v ostatních případech bude pitva prováděna povinně (§ 88 odst. 2 a 3 dtto a § 115 trestního řádu).

VS č. 21 ze dne 3. 3. 2014 – k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem

Při vypovězení nájmu bytu nebo domu sjednaného na dobu určitou nájemcem z důvodu uvedeného v ustanovení § 2287 NOZ se analogicky uplatní tříměsíční výpovědní doba stanovená v § 2231 odst. 1 NOZ pro nájem nemovité věci sjednaný na dobu neurčitou.

VS č. 22 ze dne 9. 4. 2014 – k pojmu podnikatel dle § 420 NOZ

Nový občanský zákoník nečiní rozdíl mezi oprávněným a neoprávněným podnikatelem. Podnikatel podnikající bez podnikatelského oprávnění, je-li zákonem vyžadováno, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele podle § 420 odst. 1 NOZ.
 
Odůvodnění VS č. 22 (výběr):
Podnikání je v § 420 odst. 1 NOZ definováno jako samostatná výdělečná činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Osoba, která takovou činnost vykonává, je považována se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podnikání není vázáno na dovolenost, tj. na to, že ten, kdo podniká, má k podnikání příslušné podnikatelské oprávnění, je-li vyžadováno. Je-li však některá činnost zákonem zcela zakázána (např. obchodování s lidmi, prodej drog apod.), pak taková činnost nemůže být podnikáním ve smyslu § 420 NOZ.
 
Pro posouzení, zda konkrétní činnost je podnikáním či nikoli, tak rozhoduje fakticita výkonu takové činnosti, nikoli zda pro konkrétní případ byla povolena. Podmínka obecné dovolenosti však musí být vždy splněna, aby se mohlo jednat o podnikání. Pro úplnost je třeba zmínit i § 5 odst. 1 NOZ, z kterého plyne, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou prohlásí za podnikatele, má v právním styku obecně nebo jen v konkrétním vztahu postavení podnikatele, i kdyby jím jinak nebyl.

VS č. 23 ze dne 9. 4. 2014 – k převodu vlastnického práva se vznikem služebnosti pro převodce

Při převodu vlastnického práva k věci se současným zřízením služebnosti k této věci jde o jediné právní jednání, které je, za předpokladu, že strany neujednaly úplatu za převod tohoto vlastnického práva, bezúplatné.

VS č. 24 ze dne 9. 4. 2014 – k nabytí vlastnictví obchodního závodu při jeho koupi nebo vkladu

V případě koupě obchodního závodu kupující nabývá vlastnické právo k nemovitostem, které tvoří obchodní závod, k okamžiku, kdy nabyl vlastnické právo k obchodnímu závodu jako celku. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí náležejících ke kupovanému obchodnímu závodu má deklaratorní povahu.
 
V případě vkladu obchodního závodu do obchodní korporace při jejím založení nabývá obchodní korporace vlastnické právo k obchodnímu závodu jako celku okamžikem vzniku, v jiných případech okamžikem zveřejnění údaje o uložení smlouvy o vkladu do sbírky listin. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí náležejících ke vkládanému obchodnímu závodu má deklaratorní povahu.

VS č. 25 ze dne 9. 4. 2014 – k rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů

Pro všechny obchodní korporace platí pro výplatu prostředků z jiných vlastních zdrojů (ostatní kapitálové fondy) podmínka zakotvená v § 40 odst. 1 ZOK, a sice že si takovou výplatou nesmí přivodit úpadek podle insolvenčního zákona.
 
Pouze pro akciovou společnost je pro výplatu prostředků z jiných vlastních zdrojů stanovena v § 350 odst. 1 ZOK další podmínka, a sice že se v důsledku takového rozdělení jiných vlastních zdrojů nesmí snížit vlastní kapitál pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona o obchodních korporacích nebo stanov rozdělit mezi akcionáře.
 
Na rozdělení prostředků z jiných vlastních zdrojů nedopadá ustanovení § 350 odst. 2 ZOK.
 
Do distrubuovatelného zisku podle § 161 odst. 4 a § 350 odst. 2 se započítává veškerý zisk za předchozí období, tj. nejen nerozdělený zisk, ale i zisk účtovaný v ostatních fondech ze zisku nebo jako jiný hospodářský výsledek minulých let.
 
Odůvodnění VS č. 25 (výběr):
Pro všechny obchodní korporace platí pro výplatu prostředků z jiných vlastních zdrojů (ostatní kapitálové fondy) podmínka § 40 odst. 1 ZOK, že si tímto nesmí přivodit úpadek podle insolvenčního zákona.
 
Pouze pro akciovou společnost je pro výplatu prostředků z jiných vlastních zdrojů stanovena další podmínka v § 350 odst. 1 ZOK, a sice že se v důsledku takového rozdělení jiných vlastních zdrojů nesmí snížit vlastní kapitál pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle ZOK nebo stanov rozdělit mezi akcionáře. Toto omezení nelze analogií vztáhnout na společnost s ručením omezeným a družstvo.
 
Na rozdělení prostředků z jiných vlastních zdrojů nedopadá § 350 odst. 2 ZOK – omezující částku k rozdělení výší zisku sníženou o ztráty a o příděly do povinných fondů – ten se týká jen případu rozdělení zisku mezi akcionáře. Aplikace § 350 odst. 2 ZOK na rozdělení jiných vlastních zdrojů mezi akcionáře by totiž vedla k absurdnímu závěru, že žádné jiné vlastní zdroje než ze zisku nelze rozdělit, a tedy k popření § 350 odst. 1 ZOK, který rozdělení jiných vlastních zdrojů než ze zisku připouští. Slovům „částka k rozdělení“ je tak nutno rozumět ve významu zúženém pouze na rozdělování zisku mezi akcionáře, nikoli i na rozdělování jiných vlastních zdrojů.

VS č. 26 ze dne 9. 4. 2014 – k příplatku akcionáře do vlastního kapitálu mimo základní kapitál

Příplatek akcionáře do vlastního kapitálu akciové společnosti mimo základní kapitál není ZOK upraven; obdobně nebyl upraven ani obchodním zákoníkem. Na povaze příplatku se změnou právní úpravy nic nemění a nadále je jeho poskytnutí možné a dovolené.

VS č. 27 ze dne 9. 4. 2014 – k mezitímní účetní závěrce sestavené za účelem výplaty zálohy na zisku

Vyplacení zálohy na výplatu podílu na zisku podle § 40 odst. 2 ZOK je podmíněno tím, že obchodní korporace sestaví mezitímní účetní závěrku. Výplata zálohy na zisku je samostatným zákonným důvodem pro sestavení mezitímní účetní závěrky, jak jej předpokládá § 19 odst. 3 zákona o účetnictví.

VS č. 28 ze dne 25. 6. 2014 – k formě plné moci k právnímu jednání u poměrů s mezinárodním prvkem

Bude-li chtít právnická či fyzická osoba ze zahraničí v České republice provést určité právní jednání se zpřísněnou formou prostřednictvím zmocněnce, postačí taková forma plné moci, jež bude vyhovovat některému z právních řádů platných v místě, kde má zmocnitel či zmocněnec sídlo nebo obvyklý pobyt, anebo právnímu řádu platnému v místě, v němž byla plná moc vystavena, případně právnímu řádu, kterým se řídí, či má řídit, právní poměr založený právním jednáním zmocněnce. Aby se minimalizovalo riziko uplatnění výhrady veřejného pořádku, doporučuje se, aby byl podpis zmocnitele úředně ověřen.

VS č. 29 ze dne 25. 6. 2014 – k náhradě škody způsobené v souvislosti s odborným poradenstvím

Škoda způsobená advokátem nebo daňovým poradcem neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou je škodou způsobenou v souvislosti s výkonem těchto profesí a povinnost k její náhradě se řídí přednostně podle pravidel zakotvených v zákoně o advokacii či zákoně o daňovém poradenství. Obecná úprava týkající se škody způsobené informací nebo radou podle § 2950 NOZ se neuplatní.

VS č. 30 ze dne 25. 6. 2014 – k vypořádání zálohy na výplatu podílu na zisku dle § 40 ZOK

Záloha na výplatu podílu na zisku se vypořádává vůči společníkovi nebo členovi, který je vlastníkem podílu, na který byla záloha vyplacena, ke dni splatnosti podílu na zisku. U akciové společnosti se záloha vypořádá vůči osobě, která byla akcionářem v rozhodný den pro uplatnění práva na výplatu podílu na zisku.
 
Nevyplácí-li se zisk za účetní období, na nějž byla záloha na podíl na zisku poskytnuta, je třeba provést vypořádání s tím, kdo je vlastníkem podílu ke dni, v němž bylo příslušným orgánem obchodní korporace rozhodnuto, že zisk se na podíly na zisku nerozdělí, resp. nevyplatí, jinak v poslední den účetního období následujícího po účetním období, na nějž byla záloha na podíl na zisku poskytnuta.

VS č. 31 ze dne 25. 6. 2014 – k akciovým společnostem se základním kapitálem ve výši 1.000.000 Kč

Na akciové společnosti vzniklé před 31. 12. 2000, jejichž základní kapitál nedosahuje k 1. 1. 2014 výše 2.000.000 Kč, se i po 31. 12. 2013 vztahuje čl. VIII bod 18 zákona č. 370/2000 Sb., a proto nejsou povinny zvýšit základní kapitál na 2.000.000 Kč ve lhůtě stanovené v § 777 odst. 2 ZOK.
 
 
Související článek:
Stanoviska KANCL – pomoc právní praxi (1. část)
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
Galerie Caffe
Nekuřácká kavárna s velkou letní zahrádkou na náměstí Svobody v Brně.
www.galeriecaffe.cz

ALTOMA spol. s r.o.
Garážová vrata HÖRMANN. Montáž vratové techniky a závor.
www.altoma.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,75 Kč
0,055 Kč
23,05 Kč
0,115 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru