Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Smluvní pokuta jako zajištění splnění povinností


JUDr. Vladimíra Knoblochová
28. 8. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Smluvní pokutu si strany mohou sjednat pouze pro případ porušení smluvené povinnosti.

Foto: Fotolia

 

Smluvní pokutu si strany mohou sjednat pouze pro případ porušení smluvené povinnosti. Odstoupení od smlouvy je výkonem práva, nikoliv porušením povinnosti, a pro tento případ tedy není možné smluvní pokutu sjednat.


 
Smluvní pokuta se v praxi používá jako jeden z nejčastějších zajišťovacích institutů, resp. podle nové terminologie se řadí mezi instituty, kterými se dluh tzv. utvrzuje. A to tím, že dlužník je pod hrozbou vzniku další povinnosti (povinnosti k sankčnímu plnění) více motivován, aby splnil povinnost, která je smluvní pokutou utvrzována.
 
Ujednání o smluvní pokutě má akcesorickou povahu, je tedy závislé na hlavním závazku a až na výjimky zaniká splněním utvrzované povinnosti. To znamená, že pokud si např. prodávající sjedná smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou kupní ceny a kupující kupní cenu řádně zaplatí, zaniká tím i ujednání o smluvní pokutě.

Smluvní pokutu si strany mohou sjednat pouze pro případ porušení smluvené povinnosti. V praxi často bývala sjednána smluvní pokuta i pro případ výkonu práva (např. pro případ odstoupení od smlouvy). Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že odstoupení od smlouvy (nebo např. výpověď smlouvy) je výkonem práva, nikoliv porušením povinnosti, a není tedy možné pro tento případ sjednat smluvní pokutu.
 
Smluvní pokuta musí být vždy sjednána za porušení smluvené povinnosti.

Příklad

Chybné ujednání o smluvní pokutě:
V případě, že dlužník odstoupí od této smlouvy, zavazuje se zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč.
 
Správné ujednání o smluvní pokutě:
V případě prodlení dlužníka s úhradou dluhu se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,01 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Současně je věřitel oprávněn od této smlouvy odstoupit.

Podle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku (dále jen „NOZ“) by nově nemělo být takové ujednání stran, kdy si strany sjednají „smluvní pokutu“ pro případ jiné skutečnosti, než je porušení povinnosti, nebo pro případ, kdy je smluvní pokutou utvrzována povinnost, jejíž splnění není v moci dlužníka, neplatné.
 
Nepůjde sice z povahy věci o smluvní pokutu, ale mělo by se toto ujednání posoudit podle okolností jako ujednání o odstupném, případně jako ujednání nepojmenované. Takový přístup by samozřejmě mnohem lépe vyhovoval smluvní volnosti stran. Je ale otázkou, jak bude takové ujednání v budoucnu vykládáno ze strany soudů.

Určitost ujednání o smluvní pokutě

Při sjednávání smluvní pokuty je nutné dbát, aby byla dostatečně určitě sjednána povinnost, za jejíž porušení se smluvní pokuta sjednává a byla dostatečně určitě sjednána i její výše nebo způsob jejího určení.
 
V ujednání o smluvní pokutě by tedy mělo být vymezeno, že se sjednává např. za prodlení s úhradou ceny díla/kupní ceny či jiného peněžitého plnění, za prodlení s dodáním zboží či zhotovením díla, za porušení povinnosti mlčenlivosti apod.
 
Neurčité pak bude např. ujednání „pro případ porušení povinnosti ze smluvního vztahu“, „pro případ hrubého porušení povinností ze smlouvy“ apod.
 
V některých případech zákon zakazuje smluvní pokutu ujednat, např. je zakázáno sjednat smluvní pokutu za porušení povinnosti nájemce z nájmu bytu a domu.
 
Pokud jde o výši smluvní pokuty, ta se zpravidla sjednává:
  • pevnou částkou (např. 500 Kč za porušení povinnosti nebo za každý den prodlení s úhradou dluhu),
  • nebo určitým procentem (např. 0,01 % z dlužné částky za každý den prodlení).
Zpravidla se smluvní pokuta sjednává v penězích, ale není vyloučeno ujednání o jiném než peněžitém plnění spočívajícím např. v činnostech či dodávce určitého zboží (např. za každý den prodlení s dodávkou pšenice se prodávající zavazuje navýšit dodávku pšenice o 1 kg).
 
Smluvní pokutou je tedy možné utvrdit jak povinnost peněžité povahy (v případě prodlení s úhradou peněžitého dluhu), tak i povinnost nepeněžité povahy (např. pro případ porušení povinnosti dodat zboží či zhotovit dílo ve sjednané lhůtě).

Samostatný majetkový nárok

Smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, na kterou by vznikal nárok přímo ze zákona, a musí být mezi dlužníkem a věřitelem sjednána. V případě porušení peněžité povinnosti má v takovém případě (je-li smluvní pokuta ujednána) věřitel nárok nejen na smluvní pokutu, ale i na úroky z prodlení.
 
V případě zastavení hlavního dluhu se bude zástavní právo vztahovat na smluvní pokutu pouze v případě, že to bylo stranami ujednáno, neboť zástavní právo zajišťuje pouze dluh a jeho příslušenství.

Forma smluvní pokuty

Významnou změnou je, že NOZ již nevyžaduje pro sjednání smluvní pokuty písemnou formu a je možné ji tedy sjednat i ústně. V případě ústního sjednání smluvní pokuty bude samozřejmě problematické to následně v případě soudního sporu prokázat, proto lze písemnou formu vždy doporučit.

Paušalizovaná náhrada škody

Smluvní pokuta v praxi zpravidla plní funkci paušalizované náhrady škody, jejímž účelem je pokrýt věřiteli škodu, která mu vznikne či může vzniknout v důsledku porušení povinnosti ze strany dlužníka (bez ohledu na to, zda taková škoda skutečně vznikne a v jaké výši).
 
Pokud si strany neujednají jinak, pak vedle smluvní pokuty nemá věřitel právo domáhat se na dlužníkovi ještě i náhrady způsobené škody. Smluvní strany se od tohoto ujednání mohou odchýlit a v praxi je to i velmi časté. V takovém případě si musí výslovně ujednat, že ujednáním o smluvní pokutě není dotčeno právo věřitele na náhradu vzniklé škody v plné výši, případně na náhradu škody vzniklé nad rámec smluvní pokuty.

Zavinění

Odpovědnost za porušení povinnosti je nově stanovena výlučně na absolutním objektivním principu, tedy věřitel na ni má nárok bez ohledu na zavinění dlužníka. Smluvní strany si ale mohou ujednat i odpovědnost za zavinění nebo různé případy liberace, kdy nebudou povinny smluvní pokutu platit (např. v případech okolností vylučujících odpovědnost).

Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta

NOZ převzal úpravu obsaženou v obchodním zákoníku, který umožňoval soudu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka tzv. moderovat neboli snížit. Tím by mělo být současně zabráněno tomu, aby ujednání o smluvní pokutě bylo neplatné pro rozpor s dobrými mravy, kdy soud namísto toho bude mít právo vždy rozhodovat o snížení smluvní pokuty. Ujednání o moderaci smluvní pokuty je kogentní a strany jej tedy nemohou vyloučit.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
účetnictví-mzdy-daně
Komplexní outsourcing účetnictví,mezd a zpracování daňových přiznání
www.ucetniberoun.cz

Ivona Bergerová
účetní služby Praha
www.ucto-bergerova.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru