Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Pravidla o střetu zájmů


JUDr. Vladimíra Knoblochová
10. 10. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Informační povinnost mají členové statutárních a kontrolních orgánů společnosti.

Foto: Fotolia

 

V tomto článku se budeme zabývat informační povinností členů orgánů obchodních korporací v případech, kdy se při výkonu své funkce dostanou či by se mohli dostat do střetu zájmů se zájmem obchodní korporace.


 
Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“) upravuje zcela nově tzv. pravidla o střetu zájmů, a to v § 54 a násl. ZOK, která se použijí pro všechny obchodní korporace. Tato úprava nahradila zejména úpravu obsaženou v § 196a obchodního zákoníku a jejím cílem je řešit situace, kdy se do konfliktu či možného konfliktu zájmů se zájmy společnosti dostane člen orgánu obchodní korporace či osoby jemu blízké, jím ovlivněné či ovládané.
 
V tomto článku se tedy budeme zabývat informační povinností členů orgánů obchodních korporací v případech, kdy se při výkonu své funkce dostanou či mohli by se dostat do střetu zájmů se zájmem obchodní korporace. V navazujícím článku se pak budeme zabývat uzavíráním smluv mezi členy orgánů obchodní korporace a obchodní korporací (tj. úpravou obsaženou v § 55 a § 56 ZOK).

Střet zájmů se zájmem obchodní korporace

V běžném životě mohou nastat situace, kdy se zájmy člena orgánu obchodní korporace nebo osob jemu blízkých dostanou nebo mohou dostat do střetu se zájmy obchodní korporace. Typickým případem bude situace, kdy člen orgánu obchodní korporace nebo osoba jemu blízká bude mít např. zájem o stejnou zakázku nebo koupi stejné nemovitosti apod.

Příklad 1

Pan Novotný je členem představenstva společnosti Beta, a.s. Společnost Beta, a.s. podniká v oblasti stavebnictví a má zájem se přihlásit do výběrového řízení na realizaci obchodního centra. Bratr pana Novotného je rovněž podnikatelem ve stavebnictví a má zájem o tutéž zakázku.
 
Hrozí zde tedy riziko, že by pan Novotný mohl upřednostnit zájmy svého bratra, informovat bratra o jejich nabídkové ceně apod. U pana Novotného tedy může dojít ke střetu zájmů a vzniká mu povinnost tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit ostatním členům představenstva a dozorčí radě společnosti Beta, a.s.

Příklad 2

Pan Hrdlička je vlastníkem pozemku, který sousedí s pozemkem, který je v současné době na prodej. Pan Hrdlička by rád pozemek odkoupil. Pan Hrdlička je členem představenstva společnosti Alfa, a.s., která má zájem pozemek rovněž odkoupit a vystavět na něm budovu, do které umístí své sídlo.
 
Zájmy pana Hrdličky jsou tedy v rozporu se zájmy společnosti Alfa, a.s. a pan Hrdlička je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit ostatním členům představenstva a dozorčí radě společnosti Alfa, a.s.

Komu se střet zájmů oznamuje?

V případě, že se člen orgánu obchodní korporace dozví, že při výkonu jeho funkce může dojít ke střetu jeho zájmů se zájmem obchodní korporace, je povinen o tom bez zbytečného odkladu informovat:
  • ostatní členy orgánu, jehož je členem (tak např. člen představenstva informuje ostatní členy představenstva, jednatel informuje ostatní jednatele, bez ohledu na to, zda jde o kolektivní orgán či nikoliv), a současně

  • kontrolní orgán, pokud byl zřízen (tj. zejména dozorčí radu) a nebyl-li zřízen, tak nejvyšší orgán (u a.s. a s.r.o. valnou hromadu).

Příklad 3

V akciové společnosti, pokud bude dán střet zájmů u člena představenstva nebo osob jemu blízkých, informuje člen představenstva ostatní členy představenstva a současně dozorčí radu. Pokud bude dán střet zájmů u člena dozorčí rady (či osob jemu blízkých), informuje pouze dozorčí radu. Ve společnosti s ručením omezeným, která nemá zřízenou dozorčí radu, bude jednatel informovat ostatní jednatele a současně valnou hromadu.
 
Člen orgánu může svou informační povinnost splnit i jen tím, že informuje pouze nejvyšší orgán společnosti, ledaže by sám jako jediný společník vykonával jeho působnost. Podle mého názoru musí ale vždy člen orgánu postupovat s péčí řádného hospodáře.
 
To znamená, že pokud by informování pouze valné hromady společnosti mohlo vyvolat prodlení ve vztahu ke společnosti (např. valná hromada bude svolána a sejde se až např. za měsíc, kdy už poskytnutá informace bude bezvýznamná, neboť smlouva byla uzavřena nebo výběrové řízení bylo realizováno), nemůže tuto výjimku použít.

Kdo má informační povinnost

Informační povinnost mají členové orgánů společnosti, tj.:
  • členové statutárních orgánů (u s.r.o. jednatelé, u a.s. členové představenstva),

  • členové kontrolních orgánů (tj. členové dozorčí či správní rady, u družstva členové kontrolní komise).
 
V praxi je sporné, zda se informační povinnost vztahuje i na společníky společnosti, protože v § 70 ZOK je výslovně uvedeno, že § 54 ZOK se na nejvyšší orgán kapitálové společnosti, tedy valnou hromadu, použije. V původní předloze zákona mělo být v § 70 výslovně použití § 54 až § 56 ZOK pro nejvyšší orgán vyloučeno. Při projednávání předlohy byl nicméně vznesen dotaz, jak se vyloží § 54 až § 56 ZOK, v nichž se výslovně nejvyšší orgán zmiňuje (tedy je třeba mu případný střet zájmů notifikovat), pokud současně § 70 ZOK vyloučí aplikaci těchto ustanovení na nejvyšší orgán.
 
To bylo důvodem, proč se v § 70 ZOK objevil i odkaz na § 54 až § 56, nikoliv záměr zavést informační povinnost společníků či členů o hrozícím střetu zájmů. Z gramatického výkladu ale někteří autoři dovozují, že se citované ustanovení na společníky či členy použije a je nutné tedy s tímto výkladem počítat.

Osoby blízké

Jak již bylo uvedeno výše, informační povinnost členům orgánů vzniká i v případě, že by mohl nastat střet zájmů osob jim blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných se zájmy obchodní korporace, ve které jsou členem orgánu. Pojem osoby blízké je definován v § 22 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“).

Společnost s jediným společníkem, který je současně jediným členem statutárního nebo kontrolního orgánu

U společností, kde je jediný společník současně jediným členem statutárního orgánu a nebyl zřízen kontrolní orgán, se pravidla o střetu zájmů podle našeho názoru neuplatní. To platí i v případě, kdy by např. jediný akcionář společnosti byl současně jediným členem dozorčí rady – pak mu notifikační povinnost nevzniká.

Příklad 4

Pan Novotný je jediným členem dozorčí rady společnosti Beta, a.s., ve které je současně jediným společníkem. Společnost Beta, a.s. podniká v oblasti stavebnictví a má zájem se přihlásit do výběrového řízení na realizaci obchodního centra. Bratr pana Novotného je rovněž podnikatelem ve stavebnictví a má zájem o tutéž zakázku. Pan Novotný není povinen tento možný střet zájmů nikomu notifikovat, neboť by oznamoval tuto skutečnost sám sobě.
 
Je třeba rovněž upozornit, že samotné oznámení možného konfliktu zájmů nestačí. Zájmová kolize bude odstraněna až v okamžiku, kdy příslušný orgán měl možnost se sejít a věc projednat.
 
V případě, že člen orgánu poruší oznamovací povinnost a dojde k uzavření smlouvy či učinění jiného právního jednání, u kterého je dána zájmová kolize, máme za to, že takové právní jednání bude relativně neplatné, tj. společnost bude oprávněna domáhat se neplatnosti právního jednání v souladu s § 437 NOZ.

Možnost pozastavit výkon funkce

Kontrolní nebo nejvyšší orgán má právo na vymezenou dobu pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmu, výkon jeho funkce. To platí podle našeho názoru i v případě, že člen orgánu střet zájmu neoznámí, ale ukáže se, že je v zájmové kolizi.
 
Zákon neupravuje, jaké má pozastavení výkonu funkce důsledky, proto doporučujeme si pro tyto případy upravit práva a povinnosti stran ve smlouvě o výkonu funkce. Zejména zda bude po dobu pozastavení výkonu funkce vznikat právo na odměnu, jaká budou práva a povinnosti stran po dobu pozastavení výkonu funkce apod.
 
Mám za to, že okamžikem pozastavení výkonu funkce nebude člen orgánu oprávněn ani povinen vykonávat práva a povinnosti člena orgánu a nebude-li sjednáno jinak, nemělo by mu vznikat ani právo na odměnu.
 
Přestože je některými autory zastáván názor, že se informační povinnost vztahuje i na společníky společnosti, nelze to podle našeho názoru vykládat tak, že by valná hromada mohla např. pozastavit výkon hlasovacích práv daného společníka na valné hromadě.

Notifikace nezbavuje povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře

I v případě, že člen orgánu obchodní korporace splní oznamovací povinnost a příslušný orgán mu výkon funkce nepozastaví, nezbavuje jej to povinnosti jednat v situaci, ve které dochází ke střetu zájmů, s péčí řádného hospodáře, tj. v nejlepším zájmu obchodní korporace.
 
Pokud by tedy upřednostnil svůj zájem před zájmem společnosti, poruší tím povinnost péče řádného hospodáře a vznikne mu povinnost vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal (k tomu viz zejména § 53 ZOK).

Příklad 5

Vyjdeme z příkladu, kdy pan Hrdlička má zájem odkoupit stejný pozemek jako společnost, v níž je členem představenstva. Pokud tuto skutečnost pan Hrdlička oznámil, představenstvo i valná hromada věc vzala na vědomí, ale jinak na to nereagovala, neznamená to, že pan Hrdlička může pozemek pro sebe koupit. Tím by porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, neboť by upřednostnil zájmy své před zájmy společnosti. To může učinit až v případě, že společnost nebude mít za stanovených podmínek o koupi zájem.
 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
BHIT CZ s.r.o.
Profesionální vývoj nadstavbových řešení pro ES POHODA na míru.
www.bhit.cz

Develox s.r.o.
Tvoříme webové stránky, e-shopy, aplikace. Děláme kvalitní SEO.
www.develox.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,74 Kč
-0,145 Kč
23,24 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru