Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nový občanský zákoník – lhůty a doby


JUDr. Vladimíra Knoblochová
18. 9. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

Foto: Fotolia.eu

 

Abychom mohli řádně plnit své povinnosti či uplatňovat práva, je důležité znát pravidla, jak se počítají lhůty a doby. V soukromém právu se rozlišují dva druhy lhůt – hmotněprávní a procesní. Počítání obou druhů lhůt se přitom řídí rozdílnými pravidly.


 
Abychom mohli řádně plnit své povinnosti či uplatňovat práva, je důležité znát pravidla, jak se počítají lhůty a doby. V soukromém právu se rozlišují dva druhy lhůt, a to lhůty hmotněprávní a lhůty procesní.
 
Počítání obou druhů lhůt se přitom řídí rozdílnými pravidly. Lhůta hmotněprávní je zásadně lhůtou k uplatnění práva a lhůta procesní lhůtou k učinění určitého úkonu v řízení.
 
Základní právní úprava pro počítání hmotněprávních lhůt bude od účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) obsažena v § 601 až § 608. Naproti tomu základní úprava pro počítání lhůt procesních je upravena v § 57 občanského soudního řádu. V tomto příspěvku se budeme zabývat pouze lhůtami hmotněprávními.

Rozdíl lhůty a doby

Předně je třeba zdůraznit, že NOZ poměrně důsledně (až na výjimky) rozlišuje lhůty a doby. Dosud se tyto pojmy používaly poměrně libovolně.
 
Lhůtou se rozumí časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu. Nově je např. striktně používán pojem promlčecí lhůta.
 
Dobou se naopak rozumí časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto právního následku zvláště projevit vůli. Typickým příkladem je výpovědní doba či záruční doba.
 
Praktický důsledek má rozlišení lhůty a doby v případě počítání času. Pokud totiž připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Pro dobu ale to samé neplatí. To znamená, že pokud připadne poslední den doby na sobotu, neděli nebo svátek, zůstává tento den posledním dnem sjednané doby.

Příklad 1

Pan Novák dal výpověď z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní dobou. Výpovědní doba uplyne dne 31. 8. 2014, což je neděle. Pan Novák je povinen byt vyklidit nejpozději v neděli 31. 8. 2014, neboť nedochází k prodloužení výpovědní doby na pondělí.

Příklad 2

Pan Novák má vůči panu Novotnému pohledávku ve výši 10.000,- Kč. Promlčecí lhůta v délce tří let uplyne dne 31. 8. 2014, což je neděle. Posledním dnem, kdy může pan Novák podat žalobu u soudu, je ale pondělí 1. 9. 2014, protože u lhůt platí, že pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli či svátek, pak je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zavedená praxe stran

U hmotněprávních lhůt dále rozlišujeme, zda se jedná o lhůtu, kdy právní účinky začínají nebo kdy právní účinky končí.
 
V případě lhůty, kdy právní účinky začínají (například dochází k určitému dni k nabytí určitého práva), pak k tomuto nabytí dochází již počátkem stanoveného dne.
 
Typickým případem nabytí práva je vydržení. Vlastníkem vydržené věci se její držitel (při splnění zákonem stanovených podmínek) stane již v 00.00 hodin dne, ve kterém uběhne vydržecí doba. Pokud naopak právo zaniká v určitý den, pak vznik právních následků nastává až se skončením posledního dne lhůty.
 
V případě, že se má právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den nebo do určitého dne, vyžaduje zákon, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu, ledaže něco jiného plyne ze zvyklostí, ze zavedené praxe stran, popřípadě ze zvláštních okolností případu. Na konkrétních okolnostech případu pak bude záležet, jaká denní doba je pro vykonání práva či splnění povinnosti obvyklá.
 
Vyjdeme-li z příkladu, kdy dal pan Novák výpověď z nájmu bytu, pak by měl byt předat panu Novotnému nejpozději poslední den výpovědní doby, a to nikoliv do půlnoci, ale v běžnou denní dobu (např. do sedmé či osmé večerní hodiny). Mezi stranami ale může existovat jiná zavedená praxe.

Příklad 3

Pan Novák si od pana Novotného zapůjčil částku ve výši nejprve 20 000 Kč a poté 50 000 Kč. V obou případech se sešli ve 23.00 hodin u pana Novotného v bytě, neboť pan Novák pracuje denně do 22.00 hodin. Dohodli se na splatnosti zápůjček do 31. 8. 2014 s tím, že pan Novák vrátí zápůjčku v místě bydliště pana Novotného.
 
V tomto případě je mezi stranami zavedenou praxí, že se scházejí v pozdních večerních hodinách.

Pravidla pro počítání času

Pravidla pro počítání času v NOZ:
  • Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
Příklad:
Pokud je doba splatnosti zápůjčky sjednána v délce 15 dnů ode dne jejího poskytnutí, pak počne doba splatnosti běžet dnem následujícím po poskytnutí zápůjčky.
 
  • Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.
Příklad:
Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou jednoho roku, a to ode dne 1. 1. 2014. Nájemní vztah zanikne dne 1. 1. 2015. Pokud by byl sjednán v přestupný rok dne 29. 2., pak zanikne následující rok dne 28. 2.
 
  • Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den.
  • Je-li lhůta nebo doba určena na jeden nebo více měsíců a část měsíce, počítá se část měsíce naposled.
  • Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Tady je nutné upozornit, že se toto ustanovení týká pouze lhůty, nikoliv doby.
Tj. např. pokud výpovědní doba z nájmu bytu připadne na sobotu, tak nájem skončí v sobotu, nikoliv v pondělí. Pokud ale promlčecí lhůta připadne na sobotu, tak skončí až v pondělí.
 
  • Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí (tj. pokud je lhůta stanovena na dvě hodiny, a začne běžet v 10.15, skončí ve 12.15 hodin daného dne).
 
Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá vliv na běh doby nebo lhůty.


Související články:
Nový občanský zákoník aneb co nás vlastně čeká?
Jazyk nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník – přechodná ustanovení
Nový občanský zákoník – forma právních jednání
Nový občanský zákoník – obchodní listiny


Chcete mít zákony v aktuálním znění pohromadě a na jednom místě? Zkuste WINLEX - právní systém obsahující většinu platné české legislativy od roku 1945 ze všech oblastí práva. Obsahuje již i nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, který nahradí stávající obchodní zákoník.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
Bambusové nejen tričko
Prodej zboží z bambusového vlákna a outdoorového oblečení.
www.bambusovetricko.cz

EXTKONT s.r.o.
Účetní společnost - účetnictví, mzdy, daně
www.extkont.cz

Daňový kalendář

25. 7. 2019 Souhrnné hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
-0,040 Kč
22,76 Kč
-0,055 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru