Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Výše bezdůvodného obohacení v případě neplatné smlouvy


JUDr. Vladimíra Knoblochová
7. 10. 2011
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Není výjimečné, že strany opomenou nějakou z podstatných náležitostí smlouvy o dílo, a smlouva je z tohoto důvodu neplatná. Zhotovitel nicméně dílo zhotoví, v daném případě provede opravu či úpravu určité věci a vznikne mu tak vůči objednateli nárok na úhradu nikoliv sjednané ceny, ale na úhradu tzv. bezdůvodného obohacení. 


 

To bude platit i v případě, kdy si strany cenu díla vůbec nesjednají (a právě z tohoto důvodu je smlouva o dílo neplatná). Otázkou ale je, jak se výše bezdůvodného obohacení vypočte?

Nejvyšší soud ČR zaujal v poměrně nedávné době názor, že rozsah bezdůvodného obohacení není v případě opravy (úpravy) věci vymezen náklady, které vynaložil ten, kdo opravu věci provedl, nýbrž částkou, kterou nabyl bezdůvodně obohacený a která se rovná rozdílu mezi hodnotou věci před a po provedení opravy (úpravy) věci.Tento způsob stanovení výše bezdůvodného obohacení může v praxi přinést poměrně značnou nespravedlnost, a to pro obě strany, tedy jak pro zhotovitele, tak i pro objednatele. Uveďme si příklady.

Příklad 1

Objednatel si nechal zabudovat do svého rodinného domu zabezpečovací zařízení. S objednatelem se dohodl na odměně za provedení díla ve výši 150 000 Kč. Smlouva nebyla platně uzavřena (ať již z jakéhokoliv důvodu) a objednatel odmítl cenu díla zaplatit.

Soud nechal zpracovat znalecký posudek, který posuzoval hodnotu nemovitosti před a po zabudování zabezpečovacího zařízení. Podle posudku je hodnota nemovitosti vyšší o 300 000 Kč. Objednatel tak byl povinen zhotoviteli zaplatit 300 000 Kč, ač se původně dohodli na ceně poloviční (a cena poloviční je i cenou obvyklou za vybudování zabezpečovacího zařízení)
.

Příklad 2

Zhotovitel si nechal ve svém rodinném domě na stěnách namalovat portréty svých dětí, předků, manželky. Malíř strávil pracemi na portrétech několik měsíců. Následně si strany uvědomily, že se nedohodly na ceně a tak se dostaly do sporu o výši ceny. Protože bez sjednání ceny nebo způsobu určení je smlouva o dílo neplatná, vzniklo malíři právo na vydání bezdůvodného obohacení.

Pokud by ale znalec posuzoval jeho výši tak, že by poměřoval hodnotu věci před a po výmalbě, mohl by dospět k závěru, že hodnota nemovitosti se nejenže nezvýšila, ale třeba i snížila – kdo by chtěl mít na stěně vymalované cizí osoby. Malíři potom nenáleží žádná odměna za jeho práci? Nebo jenom ve směšné výši, ač strávil prací na výmalbě několik měsíců?

Názor Nejvyššího soudu navíc není jednotný, v řadě rozsudků dospěl k názoru jinému.

Např. v rozsudku ze dne 23. 8. 2000, sp. zn. 29 Odo 697/99, Nejvyšší soud zaujal právní názor, že majetkovým vyjádřením prospěchu (bezdůvodného obohacení) není peněžitá částka, která odpovídá částce vynaložené na zhotovení díla, ale peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu zákazníka - objednatele díla.

Při posouzení výše této peněžité náhrady je třeba vycházet z nejnižších nákladů, které by zákazník v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění. Zároveň soud musí přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu zákazníka - objednatele díla.

Také ve svém rozsudku ze dne 7. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 200/2000, Nejvyšší soud konstatoval, že při posuzování výše peněžité náhrady podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku nelze mechanicky vycházet z předpokládané ceny poskytnutého plnění, neboť tato cena obvykle neodpovídá výši peněžní náhrady za získané obohacení a při jejím určení je třeba v daném případě vycházet především z nákladů, které by bylo třeba vynaložit na získání stejného plnění, přihlédnout k event. nedostatkům plnění apod.

Závěr

Způsob stanovení výše bezdůvodného obohacení se tedy liší a Nejvyšší soud ČR sám není jednotný v tom, jak by měla být výše bezdůvodného obohacení stanovena. Nepochybně by měl rozhodnout Velký senát Nejvyššího soudu ČR, který judikaturu sjednotí. Než se tak stane, lze jen doporučit dbát důsledně na to, aby si strany vždy výši ceny díla sjednaly a aby nezapomínaly na podstatné náležitosti smlouvy, jejichž nedostatek ve smlouvě způsobí její neplatnost.

1 Viz rozsudek Nejvyššího soudu z 10. 6. 2008, sp. zn. 32 Odo 1754/2006 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
HK Audit s.r.o.
Účetní, daňově poradenská a auditorská společnost.
www.hkaudit.cz

ÚČETNICTVÍ V POHODĚ
Už Vás to prostě nebaví? Jdou Vám na nervy starosti s papírováním?
accounting.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,75 Kč
0,055 Kč
23,05 Kč
0,115 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru