Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Věřitel a insolvenční řízení


Ing. Martina Truhlářová
30. 4. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Současný vývoj ekonomické situace s sebou přináší stále častější nutnost zaobírat se řízením pohledávek.

Foto: Fotolia.eu

 

Jak má věřitel podat insolvenční návrh nebo přihlásit pohledávku do již probíhajícího insolvenčního řízení? A jak je to v tomto případě s odpisy a opravnými položkami k pohledávkám? To vše se dozvíte v tomto článku.


 
Současný vývoj ekonomické situace s sebou přináší stále častější nutnost zaobírat se řízením pohledávek. Jedním z krajních řešení ze strany věřitele je podání insolvenčního návrhu, případně přihlášení pohledávky do již probíhajícího insolvenčního řízení.
 
Také znění příslušných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s vazbou na zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách, jakož to i zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (viz článek Možnost vrácení DPH u pohledávek v insolvenci), tlačí v současné době na daňové subjekty, aby aktivně přistupovali k vymáhání svých pohledávek.

Odpis a opravné položky k pohledávkám

Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. y) stanovuje přesně podmínky, za kterých lze uplatnit hodnotu pohledávky – jednorázový odpis – do daňově účinných nákladů.
 
Odečíst si tedy potom můžeme:
  • jmenovitou hodnotu pohledávky, nebo
  • pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením.
     
Podmínky, které musí nastat z věřitelovy strany:
  • o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl od daně osvobozen,
  • nastala jedna z následujících situací ve vztahu k zákonu o rezervách:
    • lze k pohledávce tvořit opravnou položku, nebo
    • od splatnosti uplynulo méně jak 6 měsíců, nebo
    • jmenovitá hodnota při vzniku pohledávky je vyšší než 200 tisíc korun a nebylo vůči ní zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení.
 
Ze strany dlužníka pak musí jít o jednu z následujících situací:
  • soud u dlužníka zrušil konkurs pro nedostatek majetku, poplatník – věřitel má současně přihlášenu pohledávku u insolvenčního soudu a tato pohledávka měla být vypořádána z majetkové podstaty (tj. v praxi insolvenční správce pohledávku nepopřel), nebo
  • dlužník je v úpadku nebo mu hrozí úpadek, pak lze uplatnit odpis na základě výsledků insolvenčního řízení.
 
Zákon tedy u věřitelů, jejichž dlužník je v úpadku, nebo u něj byl zamítnut konkurs, umožňuje daňově se příznivě vyrovnat i s těmi pohledávkami, u kterých není možnost tvorby daňově uznatelné opravné položky z důvodu krátké lhůty po jejich splatnosti, nebo u dražších pohledávek z důvodu jejich neuplatnění v některém z řízení.
 
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, tvořené dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, pro zjištění základu daně z příjmů, jsou blíže specifikované v § 8 tohoto zákona.
 
Ustanovení definuje následující podmínky pro jejich daňovou uznatelnost:
  • pohledávky musí být nepromlčené,
  • o pohledávkách bylo při jejich vzniku účtováno do výnosů a takto vzniklý příjem nebyl osvobozen nebo vyloučen ze základu daně z příjmů,
  • nejedná se o pohledávky z titulu cenných papírů, úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztrát společnosti, smluvních pokut, úroků z prodlení, penále, poplatků z prodlení a jiných sankcí,
  • pohledávky musí být nabyty úplatně,
  • nesmí se jednat o soubor pohledávek,
  • pohledávky musí být přihlášeny u insolvenčního soudu do konce lhůty stanovené soudem (v případě oddlužení do konce lhůty podle insolvenčního zákona),
  • v případě reorganizace stačí, když dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků dle příslušných ustanovení insolvenčního zákona.
 
Opravné položky se vytváří při splnění výše uvedených podmínek až do výše rozvahové hodnoty pohledávek, a to v období, za které se podává daňové přiznání, a v němž byly přihlášeny.
 
Dle v současné době schválených novel dojde od 1. 1. 2015 ke změnám ve výše uvedených ustanoveních. Dle důvodové zprávy k novele zákona o rezervách a zákona o daních z příjmů je snaha v zákonech zakotvit zjednodušení tvorby opravných položek, které spočívá ve změně ze současných šesti pásem výše opravných položek na dvě pásma (50% u pohledávek po splatnosti nad 18 měsíců a 100% u pohledávek po splatnosti nad 36 měsíců).
 
Zároveň je snahou snížit administrativní zatížení podnikatelů, a proto ze zákona vypadává podmínka soudního řízení a zůstává pouze u pohledávek nabytých postoupením.
 
Změny ze zákona o rezervách jsou pak promítnuty i do zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. y), kde se logicky mění podmínky pro uplatnění odpisu u kratší doby po splatnosti z 6 měsíců na 18 a vypadává následující část věty, neboť již přímo ze zákona o rezervách se půjde vypořádat daňově s nesouzenými pohledávkami nad 200 tisíc korun.
 
Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že zájmem věřitele je, aby u svých dlužníků sledoval, zda u nich nebylo zahájeno insolvenční řízení, a včas a řádně podával přihlášky pohledávek.

Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení

Při přihlašování věřitelových pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka budeme postupovat dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Na webové stránce Insolvenčního rejstříku je možné stáhnout vzor přihlášky i s pokyny pro její vyplnění, včetně předvyplněných vzorů. Přihláška se vždy musí podat na formuláři.
 
Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu a možnost podání je od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, včetně vymáhaných exekucí, i pohledávky nesplatné nebo vázané na podmínku.
 
Z hlediska další práce s pohledávkami je důležité, že přihláška má stejný účinek na běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva jako žaloba, nebo jiné uplatnění práva u soudu.
 
Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Kromě obecných náležitostí podání musí přihláška obsahovat:
  • důvod vzniku, čímž se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá (např. popsání obchodního vztahu, který vznikl na základě smlouvy, zdůvodnění fakturace – o co se jednalo);
  • výši přihlašované pohledávky (vždy vyčíslujeme v penězích, pohledávka v cizí měně se přepočítává podle kursu České národní banky v den zahájení insolvenčního řízení, stala-li se splatná dříve, pak podle kursu v den její splatnosti, nepeněžité a neurčité pohledávky se vyčíslují dle odhadu jejich hodnoty), součástí výše pohledávky je i příslušenství pohledávky do dne předcházejícího dni prohlášení úpadku (úroky z prodlení, smluvní úroky atd.);
  • jde-li o pohledávku zajištěnou, uvedení, že věřitel uplatňuje právo na uspokojení ze zajištění, označí druh zajištění a dobu jeho vzniku;
  • jde-li o pohledávku vykonatelnou, uvede se i skutečnost, o kterou se vykonatelnost opírá (např. platební rozkaz či jiný exekuční titul).
 
K přihlášce přikládáme jako přílohy veškeré listiny, kterých se přihláška dovolává. Většinou půjde minimálně o smlouvu s dlužníkem, dlužné faktury či jiné listiny dokazující existenci pohledávky.
 
Je potřeba ještě upozornit na ustanovení § 178 až § 182 insolvenčního zákona, která se zaobírají situací, kdy je následně při přezkoumání pohledávky insolvenčním správcem zjištěno, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky.
 
K takovéto přihlášce se následně nepřihlíží a navíc je věřiteli uloženo částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, zaplatit ve prospěch majetkové podstaty. Osoby, které pohledávku podepsaly, pak ručí za splnění této povinnosti (zmocněnci ne).
 
Vyvinit se lze z této sankce tím, že v průběhu řízení věřitel nevykonává práva spojená s touto pohledávkou (např. nehlasuje na schůzi věřitelů atd.).
 
Než tedy podáme přihlášku pohledávky, je dobré na toto ustanovení pamatovat.

Co se děje s přihláškou pohledávky v průběhu insolvenčního řízení

Veškerá insolvenční řízení lze sledovat na webových stránkách Insolvenčního rejstříku. Zde stačí vyplnit jméno našeho dlužníka a uvidíme všechna jeho insolvenční řízení.
 
Klikneme-li na odkaz „Detail“, otevře se nám okno s veškerými informacemi ohledně příslušného insolvenčního řízení. Poklepáním na záložku „Oddíl P – Přihlášky“ se nám zobrazí veškeré přihlášené pohledávky. A máme-li přihlášenu pohledávku, můžeme si zde zkontrolovat, že byla zaevidována. V oddílech A a B lze pak sledovat průběh insolvenčního řízení včetně veškerých rozhodnutí soudu.
 
Pokud má přihláška vady nebo je neúplná, bude věřitel insolvenčním správcem vyzván ve lhůtě k jejímu doplnění a uvede, jak je potřeba opravu provést.
 
Úkolem insolvenčního správce je přezkoumat podané přihlášky zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka. Může je pak popřít co do pravosti, výše a pořadí. Proti popření pohledávky se věřitel může bránit žalobou na určení u insolvenčního soudu.
 
Je-li přihláška bezproblémová, a je uznána insolvenčním správcem, je sepsána do upraveného seznamu přihlášených pohledávek, a v závislosti na způsobu řešení úpadku je pak uspokojována.

Podání insolvenčního návrhu věřitelem

Celý proces insolvenčního řízení je poměrně složitý a lze tedy doporučit pomoc odborníků. A to zejména v případě, že by věřitel uvažoval sám o podání insolvenčního návrhu na dlužníka. Zmiňme zde alespoň základní zásady, kdy lze uvažovat o podání insolvenčního návrhu.
 
Jsme-li věřitelem s pohledávkou za dlužníkem, o kterém se domníváme, že je v úpadku, můžeme podat návrh na zahájení insolvenčního řízení.
 
Dlužník je v úpadku, jestliže má:
  • více věřitelů (v našem návrhu tedy nebude stačit, že dluží nám, bude potřeba zmínit a lépe zdokladovat existenci dalších věřitelů),
  • peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti,
  • a tyto závazky není schopen plnit (buď zastavil platby podstatné části svých závazků, nebo je neplní po dobu delší než 3 měsíce, nebo není možné uspokojení některé ze splatných pohledávek výkonem rozhodnutí nebo exekucí).
 
V návrhu budeme muset soudu doložit nejen vlastní pohledávku, ale také uvést argumenty a nejlépe doložit důkazy, pro které se domníváme, že náš dlužník je v úpadku.
 
Insolvenční soud pak nám, jako insolvenčnímu navrhovateli, může uložit zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50 000 Kč. Náhradu za takto složenou zálohu lze uplatnit v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou (zjednodušeně řečeno, budou-li v majetkové podstatě dlužníka k tomu prostředky, bude tato záloha věřiteli vrácena).
 
Na závěr bych chtěla podotknout, že v současné době vidím těžiště práce s pohledávkami, co se týká využitelnosti daňových odpisů a opravných položek při snížení základů daně za dlužníky v insolvenčním řízení, zejména v pravidelném ověřování statusu dlužníků a následně rychlé reakci na jejich započatá insolvenční řízení.
 
V této souvislosti je jistě velmi užitečné, že ekonomický systém POHODA umožňuje automatické zjištění stavu insolvenčních řízení u každého odběratele.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

lena
1. 6. 2014 13:06:50
Dobrý den,jsme v insolvenci,máme,s přítelem v péči 5 dětí (jeho 3) on do insolvence není započítáván,platím 2500,-kč měsíčně z platu mi zbyde stejná suma + id,zajímalo by mě,zda-li se dají částky snížit a jak je možné,že při dluhu 85000 zaplatím 65000 insovlenčnímu ???? Děkuji za odpověĎ
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
EPOKA, s.r.o.
Účetní a daňová kancelář - zprac.účetnictví, daň.evicence a mezd.
www.epoka.estranky.cz

Bassau CZ
Prodej vonných esencí pro sauny, parní lázně, servis bazénů, vířivek
www.bassau.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,020 Kč
23,27 Kč
0,013 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru