Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Smlouva pro jednatele – co v ní sjednat?


JUDr. Mojmír Vonka, Ph.D.
13. 10. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací bývá zpravidla uzavírána tzv. smlouva o výkonu funkce.

Foto: 123RF

 

Společnost s ručením omezeným za účelem obchodního vedení a dalších činností uzavírá s jednateli obvykle smlouvu o výkonu funkce. Jaká právní úprava se na dané vztahy aplikuje a co je zpravidla obsahem smlouvy o výkonu funkce?


 
Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Společnost s ručením omezením je obchodní korporací, kterou řadíme (vedle akciové společnosti) mezi kapitálové obchodní společnosti.

Vztah mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací se řídí ustanoveními občanského zákoníku (dále jen „OZ“) o příkazu (§ 2430 až § 2444 OZ). Uzavřou-li však člen orgánu a obchodní korporace smlouvu o výkonu funkce (což by mělo být pravidlem), řídí se jejich vztah touto smlouvou o výkonu funkce a podpůrně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 až § 2444 OZ).

Mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací tak bývá zpravidla uzavírána tzv. smlouva o výkonu funkce. Ta je upravena v § 59 a násl. zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).

V této souvislosti vyvstala také otázka, zda lze smlouvu o výkonu funkce podřídit režimu zákoníku práce, resp. zda ji lze uzavřít jako pracovněprávní smlouvu zakládající pracovní poměr. Výkon člena funkce statutárního orgánu obchodní korporace však (dle převládajícího názoru) nelze považovat za závislou práci ve smyslu § 2 zákoníku práce. Z tohoto důvodu ji nelze vykonávat v pracovním poměru (není způsobilým druhem práce) a smlouva o výkonu funkce, byť by její režim byl podřízen zákoníku práce, nezaloží pracovní poměr.

Na druhou stranu nelze ale vyloučit, aby si smluvní strany dohodly, že se jejich vztah bude v rozsahu, v němž není upraven kogentní úpravou zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku, ani ustanoveními smlouvy o výkonu funkce, podpůrně řídil úpravou zákoníku práce. Takové ujednání může např. členu statutárního orgánu založit nárok na dovolenou na zotavenou či náhradu odměny v době pracovní neschopnosti.

Jinými slovy tak obchodní vedení společnosti či jiné činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu (jednatele) nelze vykonávat v pracovním poměru. Případná pracovní smlouva uzavřená vedle smlouvy o výkonu funkce mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací, v níž by jako druh práce byly sjednány činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu, by byla neplatným právním jednáním pro rozpor se zákonem.

Tím ovšem není řečeno, že by člen statutárního orgánu nemohl mít se „svou“ obchodní korporací uzavřenou platnou pracovní smlouvu. Jak plyne z judikatury, nic nebrání tomu, aby fyzické osoby vykonávající funkci člena statutárního orgánu uskutečňovaly jiné činnosti pro tuto obchodní společnost na základě pracovněprávních vztahů, není-li náplní pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) výkon člena statutárního orgánu.

Smlouva o výkonu funkce a její náležitosti

Jak bylo již naznačeno, mezi členem statutárního orgánu (např. jednatelem) a obchodní korporací (např. společností s ručením omezením) bývá zpravidla uzavírána tzv. smlouva o výkonu funkce. V praxi k tomu pravidelně dochází, avšak není to povinností. Pokud k uzavření smlouvy o výkonu funkce nedojde, řídí se vztah mezi jednatelem a společností s ručením omezeným ustanovením občanského zákoníku o příkazu.

Podstatou smlouvy o výkonu funkce je upravit práva a povinnosti společnosti a člena (statutárního) orgánu v jejich vzájemném vztahu. Účastníky tohoto smluvního vztahu založeného smlouvou o výkonu funkce jsou tak vždy obchodní korporace (společnost s ručením omezeným) a člen statutárního orgánu (jednatel).

K podstatným náležitostem smlouvy o výkonu funkce patří dostatečné určení smluvních stran vymezení předmětu smlouvy.

Pro dostatečné označení stran smlouvy je nutné dodržet zákonné požadavky. U společnosti s ručením omezeným je to uvedení firmy, identifikačního čísla, sídla a osoby jednající za společnost s ručením omezeným (ve smyslu údajů dle obchodního rejstříku). U člena statutárního orgánu (jednatele) je to uvedení jména a příjmení, datum narození a bydliště.

Předmětem smlouvy budou pak zejména vzájemná práva a povinnosti jednatele při výkonu člena statutárního orgánu společnosti. Jednatel bude zejména povinen vykonávat funkci statutárního orgánu řádně, v souladu se smlouvou a za sjednanou odměnu, byla-li ve smlouvě o výkonu funkce dohodnuta. Není-li odměňování jednatele sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný.

Odměňování, je-li dohodnuto, má pak podle § 60 ZOK obsahovat tyto údaje o odměňování:
  • vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi voleného orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
  • určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
  • určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena voleného orgánu, pokud mohou být přiznány, a
  • údaje o výhodách nebo odměnách člena voleného orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem voleného orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.
Kromě odměny může být jednateli přiznána, bude-li tak ujednáno, také náhrada všech prokazatelných a nutných hotových výdajů vzniknuvších v souvislosti s výkonem funkce jednatele (např. stravné, nocležné, parkovné atp.).

Dále se zpravidla sjednávají ustanovení zavazující jednatele k ochraně obchodního tajemství společnosti a k mlčenlivosti, rozsah zástupčího oprávnění jednatele, vymezení odpovědnosti člena statutárního orgánu za výkon funkce (odpovědnost vůči orgánu, který jej jmenoval), vymezení odpovědnosti za škodu, která jeho jednáním společnosti může vzniknout, nebo ustanovení o zániku funkce.

Jak bylo naznačeno již v úvodu, výjimkou není zpravidla ani ujednání zajišťující jednateli nárok na dovolenou na zotavenou nebo náhradu odměny v době pracovní neschopnosti. Pro obchodní společnost se dále jeví jako velice praktické založit též smlouvou o výkonu funkce povinnost jednatele ke sjednání pojištění ke škodám vzniklým v souvislosti s výkonem člena statutárního orgánu.

Do výčtu práv a povinností společnosti s ručením omezeným bude spadat zejména povinnost umožnit členovi statutárního orgánu řádný výkon funkce a dále povinnost hradit mu odměnu, byla-li sjednána.

Forma smlouvy o výkonu funkce a její schválení

Smlouva o výkonu funkce ve společnosti s ručením omezeným, pokud je uzavírána, musí být uzavřena písemně a musí ji schválit valná hromada. Porušení tohoto zákonného příkazu (tj. nedodržení písemné formy či neschválení valnou hromadou) má za následek bezplatnost výkonu funkce podle § 59 odst. 3 ZOK. Absence souhlasu valné hromady současně vede k relativní neplatnosti smlouvy (§ 48 ZOK).

Jakkoli ale zákon o obchodních korporacích hovoří o schválení smlouvy, není nutné, aby valná hromada schvalovala již uzavřenou smlouvu; účelu požadavku na schválení bude učiněno zadost i schválením návrhu (či jen prostého znění) smlouvy, a to za předpokladu, že následně bude akceptován (smlouva bude uzavřena) ve schválené podobě. V praxi také některé obchodní korporace schvalují vzorová znění smluv, které následně uzavírají se členy svých orgánů.

Nerozhodne-li valná hromada jinak, je schválená smlouva o výkonu funkce účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce (podle toho, který z těchto dnů nastal později).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Program Antivirus A i B je možné čerpat do konce února 2022

1. 12. 2021 | Příspěvek z programu Antivirus A, který poskytuje zaměstnavatelům náhradu mzdových nákladů za zaměstnance, kteří mají nařízenou karanténu či izolaci, ve výši 80 % (max. 39 000 Kč měsíčně na 1 zaměstnance), je nově možné čerpat až do 28. 2. 2022. Obnovil se také program Antivirus B, jenž poskytuje náhradu mzdových nákladů firmám, které z důvodů současné situace nemohou fungovat naplno. Výše příspěvku činí 60 % vyplacené náhrady mzdy včetně pojistného (max. 29 000 Kč měsíčně na 1 zaměstnance). Čerpat ho je možné od 1. 11. 2021 do 28. 2. 2022. Celý program Antivirus vláda prodloužila do 30. 6. 2022.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Vedení účetnictví
Kompletní služby pro firmu
www.winners.cz

Richard Papert
Kompletní vedení účetnictví amzdové agendy

Daňový kalendář

15. 12. 2021 Daň silniční (záloha za říjen a listopad 2021)
15. 12. 2021 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 12. 2021 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 12. 2021 Přiznání DPH (za listopad 2021)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,45 Kč
-0,080 Kč
22,49 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 01.12.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru