Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Příplatek do vlastního kapitálu


JUDr. Vladimíra Knoblochová
14. 12. 2012
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V praxi se poměrně často používá poskytnutí příplatku do vlastního kapitálu společnosti mimo základní kapitál.

Foto: Fotolia.eu

 

V praxi obchodních společností vzniká často potřeba zajistit financování vlastních zdrojů společnosti ze strany společníků. Právní úprava příplatku se liší podle toho, zda jde o společnost s ručením omezeným nebo o akciovou společnost.


 
V praxi obchodních společností vzniká často potřeba zajistit financování vlastních zdrojů společnosti ze strany společníků. Leckdy je z různých důvodů důležité, aby šlo opravdu o vlastní zdroje společnosti, nikoliv cizí zdroje ve formě půjčky či úvěru.
 
V takovém případě je vhodné, a v praxi poměrně používané, poskytnutí příplatku do vlastního kapitálu společnosti, ale mimo základní kapitál, a to zejména v akciové společnosti (neboť v akciové společnosti se nevyžaduje o rozhodnutí pořídit notářský zápis).
 
Právní úprava příplatku se liší podle toho, zda jde o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.
 

Příplatek ve společnosti s ručením omezeným

 
Ve společnosti s ručením omezeným upravuje příplatkovou povinnost ustanovení § 121 obchodního zákoníku. Toto ustanovení rozlišuje dvě formy příplatku – povinný a dobrovolný.

Povinný příplatek

 
Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál, a to peněžitým plněním (nepeněžitý příplatek je v s.r.o. nepřípustný) nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.
 
V praxi často jde o případy, kdy se společnost dostane do finanční problematické situace a je třeba, aby společníci poskytli společnosti určité dodatečné finanční prostředky, aniž by zvýšili její zadluženost.
 
Valná hromada o uložení příplatkové povinnosti může rozhodnout pouze v případě, že jí takové oprávnění dává společenská smlouva. V případě, že by to společenská smlouva neumožňovala, bylo by nutné před rozhodnutím o uložení příplatkové povinnosti společenskou smlouvu změnit, k čemuž by ale byl nezbytný souhlas všech společníků, neboť se tím zasahuje do práv všech společníků.
 
O samotném uložení příplatkové povinnosti rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů.
 
Pokud by výše příplatku dosáhla hodnoty poloviny základního kapitálu, nelze již další (povinný) příplatek uložit.
 

Příklad

 
Společnost s ručením omezeným má tři společníky, a to pana Horáka, pana Nováka a pana Mrkvičku. Pan Horák a pan Novák mají obchodní podíl o velikosti 25 %, jimž každému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 50.000 Kč, a pan Mrkvička má obchodní podíl o velikosti 50 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 100.000 Kč. Základní kapitál této společnosti tedy činí 200.000 Kč.
 
Valná hromada společnosti rozhodla v roce 2011 o povinném příplatku ve výši 80.000 Kč celkem, kdy pan Horák a pan Novák byli povinni poskytnout příplatek ve výši 20.000 Kč a pan Mrkvička ve výši 40.000 Kč. V roce 2012 se společnost dostala do obtížné finanční situace, a tak valná hromada znovu rozhodla o příplatku. Povinně může valná hromada uložit společníkům příplatek pouze do celkové výše 20.000 Kč. Společníci ale mohou poskytnout příplatek nad tuto výši dobrovolně.
 

Dobrovolný příplatek

 
Dobrovolně může společník poskytnout příplatek i v případě, když tak nestanoví společenská smlouva, a to i nad hodnotu poloviny výše základního kapitálu. K tomu, aby společník příplatek mohl poskytnout, je třeba souhlasu valné hromady.
 
Příplatek nemá vliv na výši vkladu společníka, ani na výši základního kapitálu společnosti.
 

Forma rozhodnutí

 
O rozhodnutí valné hromady o uložení příplatkové povinnosti musí být pořízen notářský zápis (viz § 141 odst. 1 obchodního zákoníku). V praxi se často diskutovalo o tom, zda musí být notářský zápis pořízen i o rozhodnutí, kterým valná hromada uděluje souhlas s poskytnutím dobrovolného příplatku, protože v tomto případě již pořízení notářského zápisu postrádá svou logiku. A to zejména v případech, kdy má společnost jediného společníka, který chce své společnosti poskytnout peněžní prostředky a je nucen platit nemalé peníze za pořízení notářského zápisu.
 
Bohužel, ustanovení § 141 odst. 1 obchodního zákoníku odkazuje na celý § 121 obchodního zákoníku, tedy i na rozhodnutí o udělení souhlasu s poskytnutím dobrovolného příplatku. Ač to pravděpodobně nebylo záměrem zákonodárce, mám za to, že za stávající právní úpravy je nutné i v těchto případech pořídit notářský zápis.
 

Vrácení příplatku

 
Pokud společnost později zjistí, že poskytnuté příplatky již dále nepotřebuje, může je společníkům vrátit, avšak pouze v rozsahu, v jakém převyšuje ztráty společnosti. Mám za to, že o vrácení příplatku rozhoduje valná hromada. Zda je třeba notářský zápis, je opět sporné, protože je otázkou, zda jde o rozhodnutí dle § 121 obchodního zákoníku. Z důvodu právní jistoty pořízení notářského zápisu doporučuji.
 

Příplatek v akciové společnosti

 
U akciové společnosti obchodní zákoník příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál neupravuje. V právní teorii se dlouhodobě vedly diskuze o tom, zda je vůbec příplatek v akciové společnosti přípustný, a pokud ano, pak za jakých podmínek. V dnešní době se již převažující právní názory ustálily na tom, že příplatek v akciové společnosti je přípustný, a to dle zásady, že každý může činit, co není zákonem zakázáno. V praxi se příplatek v akciové společnosti velmi často využívá.
 

Do čí působnosti patří rozhodnutí o schválení příplatku?

 
V případě, že stanovy neobsahují úpravu jinou, pak rozhodnutí o schválení poskytnutí příplatku ze strany akcionáře náleží do působnosti představenstva v rámci tzv. zbytkové působnosti.
 
Jak již ale bylo uvedeno, akcionáři si mohou toto rozhodnutí ve stanovách vyhradit do své působnosti, tj. do působnosti valné hromady. V takovém případě musí valná hromada schválit poskytnutí příplatku ze strany akcionáře, forma notářského zápisu se nevyžaduje.
 
Pokud schvaluje představenstvo společnosti, pak rozhoduje prostou většinou členů a rozhodnutí musí být obsaženo v zápisu ze zasedání představenstva.
 
Rozhodnutím o schválení poskytnutí příplatku představenstvem společnosti či valnou hromadou ještě není založen závazek akcionáře poskytnout společnosti příplatek; je rozhodnuto pouze o tom, že společnost může od akcionáře příplatek přijmout.
 
Příplatkovou povinnost lze založit pouze dobrovolně, a to smlouvou. Obchodní zákoník smlouvu o příplatku neobsahuje, což znamená, že půjde o smlouvu nepojmenovanou podle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku.
 
Pokud se však akcionář právně zaváže příplatek poskytnout (a akciové společnosti tudíž vzniká právně závazná pohledávka), je možné příplatek zaúčtovat již k okamžiku účinnosti dané smlouvy.

To je velmi významné; zákon o kolektivním investování např. vyžaduje, aby vlastní kapitál investičního fondu měl vlastní kapitál alespoň 50 milionů korun. Vlastního kapitálu v této výši ale bude dosaženo již v okamžiku, kdy se akcionář zaváže příplatek poskytnout, není nutné v danou chvíli, aby byl příplatek i splacen.

Společnost nemůže akcionáři příplatek vrátit


Charakteristickým znakem příplatku je, že součástí obsahu tohoto vztahu není povinnost společnosti plnění akcionáři vrátit (nepůjde tedy o tvorbu cizího zdroje, jako by tomu bylo v případě, kdy by akcionář poskytnul společnosti např. půjčku). Společnost nemůže akcionáři příplatek vrátit a akcionář nemůže vrácení příplatku požadovat.
 
Právě uvedené ale neznamená, že společnost nemůže po dobu trvání společnosti vyplatit akcionářům plnění z vlastních zdrojů, na jejichž vytvoření se podíleli. To je možné kdykoliv za trvání společnosti, je ale třeba dodržet zákonem stanovené podmínky pro rozdělení vlastních zdrojů stanovené zejména v § 178 obchodního zákoníku.
 
Vlastní zdroje se v takovém případě dělí mezi akcionáře. Zákon sice nestanoví, v jakém poměru se má plnění rozdělit, nicméně mám za to, že z principu rovného zacházení s akcionáři vyplývá nutnost dělit vlastní zdroje mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. To by tedy mohlo v praxi znamenat, že by se část „vráceného“ příplatku mohla dostat i k akcionáři, který žádný příplatek do vlastního kapitálu neposkytnul.
 
Rozhodnutí o rozdělení ostatních kapitálových fondů vytvořených příplatky akcionářů mezi akcionáře patří dle mého názoru do působnosti valné hromady, nicméně jde o významně jednodušší proces než v případě snížení základního kapitálu společnosti.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
6. 4. 2016 12:25:52
Dobrý den, článek byl napsaný v roce 2012, kdy ještě platil "starý obchodní zákoník" (zákon č. 513/1991 Sb.) i "starý občanský zákoník" (zákon č. 40/1964 Sb.). Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., "nový obchodní zákoník") i "nový občanský zákoník" (zákon č. 89/2012 Sb.) jsou účinné až od 1. 1. 2014.

V době, kdy byl článek zveřejněn, byl tedy aktuální a informace správné.
Hlášení závadného obsahu

Petr Šinagl
6. 4. 2016 10:06:27
!!! POZOR !!!

Tento článek obsahuje neaktuální a tím ZAVÁDĚJÍCÍ informace.
Právní úprava v §§ 162-166 NOZ je již zásadně jiná, než článek uvádí.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Bubniak - DKIB s.r.o
Daňově poradenská a účetní kancelář - "Překvapivě dobré řešení!"
www.bubniak.cz

HOTHOT Exclusive s.r.o.
Dodavatel luxusních designových radiátorů na míru Vašemu bydlení.
www.radiators.shop

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,79 Kč
0,015 Kč
23,09 Kč
-0,007 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru