Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Právní stránky založení startupu


Mgr. Lukáš Mokrý
7. 4. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Základním kamenem podnikatelského startupu by měla být volba právní formy podnikání a vztahů mezi společníky.

Foto: Shutterstock

 

Startup většinou chápeme jako počáteční fázi podnikání zaměřenou na vývoj určitého produktu či služby. Často s cílem konečného prodeje firmy nebo její části investorům. Není tedy radno podcenit právní stránky startupu již od samého počátku.


 
Startup většinou chápeme jako počáteční fázi podnikání (většinou dvou či více osob) zaměřenou na vývoj určitého produktu či služby (většinou s významným inovativním technologickým aspektem samotného produktu či jeho distribučního kanálu). Často s cílem konečného prodeje firmy nebo její části investorům. Již z těchto charakteristik plyne, že není radno podcenit právní stránky startupu již od samého počátku.
 
Velká část lidí, kteří mají určitou inovativní myšlenku, kterou se rozhodnou uvést v podnikatelský (nebo i neziskový) život, se zaměřuje právě na rozvoj této myšlenky, jejího předmětu (produktu či služby), přičemž právní rámec takového uvádění v život často neřeší, nebo jej nechávají na pozdější fázi svého plánu „až skutečně o něco půjde“. A to přesto, že právě již na samotném počátku vznikají hodnoty, které se později již jen rozvíjejí a získávají na tržní ceně, ale právě již od počátku k nim vznikají právní vztahy.
 
Navíc, na rozvoji startupu se většinou podílí více lidí, každý s jiným úkolem, ale i jiným přínosem pro věc, jiným postavením v hierarchii. Vždy však zakladatelé očekávají, že projekt přinese konečný úspěch, ať už v podobě dlouhodobě ziskového podnikání, na kterém se budou podílet, nebo lukrativního exitu.

Volba právní formy podnikání a vztahů mezi společníky

Základním kamenem podnikatelského startupu (úmyslně dále opomíjím různé neziskové projekty) by měla být volba právní formy podnikání a vztahů mezi společníky. Byť se setkáte s názory, že startup lze zahájit i podnikáním fyzických osob živnostenským způsobem, tento způsob nepovažujeme za vhodný, pokud je naplněna kterákoli z následujících podmínek:
  • startup zakládá více než jedna osoba,
  • je předpoklad pozdějšího vstupu dalších společníků, zejména investorů,
  • je předpoklad působení startupu i v zahraničí,
  • cílem je exit (byť částečný).
Zejména pokud předpokládáte, že se na podnikání mají podílet investoři, kteří přispívají pouze kapitálem, nikoli svou osobní činností, vedení startupu ve formě podnikání fyzické osoby tento záměr prakticky vylučuje.
 
Jako jediná vhodná varianta se pak nabízí založení kapitálové společnosti, tedy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Byť v některých případech lze využít i jiné formy společností (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost) nebo družstvo, či jiné právnické osoby (např. ústav), tyto možnosti jsou jen hypotetické. Záměrně také neuvádím možnost založení společnosti mimo ČR, což může být vhodné zejména pro některé projekty s mezinárodním přesahem.
 
Ve společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti lze vhodně nastavit vztahy mezi společníky, ať už ve společenské smlouvě (stanovách), nebo vedlejšími smlouvami mezi společníky. Tyto formy společností jsou pak srozumitelné také pro investory (zejména ty zahraniční) a lze u nich vhodně nastavit různé varianty podílnictví (se zvýrazněním nebo upozaděním některých práv, např. hlasovacích práv, práva na zisk apod.).
 
Založení akciové společnosti vyžaduje poměrně vysoké zakladatelské náklady a složení základního kapitálu minimálně 2 000 000 Kč, proto bude využíváno spíše u kapitálově náročných startupů.
 
Naopak založení společnosti s ručením omezeným dnes již není tak finančně náročné, přičemž u s. r. o. lze podle současného práva nastavit instituty podobné a. s. (např. kmenové listy podobné listinným akciím, různé druhy podílů) – dále se tedy budeme věnovat startupům ve formě s. r. o.

Startupy ve formě společnosti s ručením omezeným

Startup ve formě obchodní společnosti má tu výhodu, že veškeré vklady (ať už jde o počáteční nebo pozdější peněžní či majetkové vklady na základní kapitál společnosti či mimo něj) nebo vnosy (např. ve formě vyvíjeného softwaru, webových stránek či jiných autorských děl či know-how anebo pořízených doménových jmen, obchodních značek nebo i ochranných známek či jiných předmětů duševního vlastnictví) se stávají majetkem přímo společnosti, nikoli jednotlivých společníků.
 
Právě to vytváří celkovou pozdější hodnotu startupu a zajišťuje možnost jednoduchého převodu celku (nebo podílu na něm) na investora.
 
Samotné založení s. r. o. není složité a nákladné. Jednoduché s. r. o. založíte u notáře během chvilky, a pokud si sami zajistíte vyřízení živnostenského listu, otevření bankovního konta a souhlas vlastníka budovy, v níž bude sídlo společnosti, nemusíte platit další poplatky poradcům.
 
U startupů však doporučuji již na počátku nastavit pravidla společenské smlouvy společnosti nad zákonem požadované obsahové minimum, což však vyžaduje asistenci advokáta zkušeného v oblasti zakládání startupů.
 
Společenská smlouva by tak měla upravovat přinejmenším:
  • jaký má který společník podíl na společnosti – ten vyjadřuje mimo jiné jeho podíl na hlasovacích právech a podíl na zisku – ale i tato jednotlivá práva lze upravit odlišně, např. lze vymezit prioritní podíly, které mají vyšší podíl na zisku, ale nemají hlasovací právo apod.,
  • lze stanovit, že společník má i více podílů (např. jeden podíl základní, jeden prioritní) – toto je vhodné, pokud se později počítá s převodem části podílů investorovi; lze také podíly rozvrhnout na kmenové listy (zde je ale vyloučeno omezení převoditelnosti – viz další bod),
  • podmínky převoditelnosti podílu na jinou osobu – ze zákona lze převést podíl na jiného společníka i bez souhlasu ostatních, ale na jinou osobu než společníka jen se souhlasem valné hromady – tyto podmínky lze ve společenské smlouvě změnit, přičemž bývá žádoucí, aby převod podílu byl podmíněn souhlasem valné hromady vždy – zamezí se tak nekontrolovaným převodům podílů na nežádoucí osoby (konkurenci, vyděrače apod.),
  • nikoli nepodstatná je otázka, zda v případě úmrtí společníka přechází podíl na dědice, nebo zda do dědictví náleží jen vypořádací podíl,
  • pravidla pro zastupování společnosti jednateli, nejen způsob zastupování navenek (zapisovaný do obchodního rejstříku), ale také případná vnitřní omezení a zákaz konkurence, případně i rozšíření zákazu konkurence také na společníky.
Po notářském sepisu společenské smlouvy je nutné vyřídit formality k zápisu společnosti do obchodního rejstříku:
  • složení vkladů společníků určenému správci vkladů, který k tomuto účelu zpravidla otevře účet u banky a o složení vkladů vystaví potvrzení,
  • zajištění živnostenského listu (otázka jedné návštěvy živnostenského úřadu),
  • zajištění potvrzení vlastníka nemovitosti, v níž bude umístěno sídlo (je tedy nutné si již na počátku určit, kde bude oficiální sídlo umístěno – pokud si startup nebude hned na počátku najímat kanceláře, lze sídlo umístit např. i v bytě společníka či jednatele, nebo si lze pronajmout tzv. virtuální sídlo, kde je profesionálně zajišťován příjem pošty a vzkazů),
  • podpisy jednatelů na čestném prohlášení a souhlasu se zápisem do rejstříku.
Samotný návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává na formuláři elektronicky vyplněném na stránkách Ministerstva spravedlnosti, který je však nutno vytisknout, podepsat všemi jednateli (s ověřeným podpisem) a podat společně s přílohami na obchodní rejstřík (poplatek 6 000 Kč – neplatí se, pokud jde o založení základního s. r. o.).

Samostatná dohoda společníků

Podrobnější pravidla vztahů mezi společníky společnosti pak je vhodné uzavřít v samostatné dohodě společníků (tzv. shareholders agreement), která na rozdíl od společenské smlouvy není uveřejňována ve Sbírce listin a není tedy veřejně dostupná.
 
Samostatná dohoda společníků není povinnou smlouvou mezi společníky, ale právě v prostředí startupů bývá velmi často uzavírána. Lze v ní pružněji nastavit některé povinnosti společníků a rovněž je zajistit příslušnými sankcemi (např. smluvními pokutami).
 
V samostatné dohodě společníků se tak zpravidla ujednávají:
  • podmínky osobní činnosti společníků pro společnost (např. povinnost „odpracovat“ určitý počet hodin v měsíci),
  • podmínky pro výplaty zisku nebo jeho další použití ve společnosti (např. závazek, že společníci každý rok na valné hromadě schválí výplatu určitého procenta zisku),
  • podmínky pro jiná společná hlasování na valné hromadě,
  • podmínky pro povinný prodej nebo odkup podílu mezi společníky (opce) nebo třetím osobám (investorům),
  • další podmínky zákazu konkurence a povinnosti mlčenlivosti společníků vůči společnosti (základní odkaz však musí být ve společenské smlouvě).
Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku zahajuje startup svou činnost po právní stránce. Poté nastává období uzavírání smluv se zaměstnanci, s externími spolupracovníky a dodavateli, zajišťování vlastního duševního vlastnictví k budování brandu (ochranné známky, domény). O těchto právních krocích podrobně pojednáme v jiném článku.


Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Martina
24. 10. 2018 0:59:57
Dobrý den, už delší dobu přemýšlím nad založením firmy, ale pořád se toho nějak bojím a oddaluju to. Váš článek se mi moc líbí a dal mi odpovědi na spoustu otázek. Už jsem zase nakloněná, že do toho půjdu. Máte někdo zkušenosti? Budu ráda za každou odpověď
Hlášení závadného obsahu

Iva
21. 8. 2018 16:45:01
Děkuji za pěkný článek, to mě ujišťuje v tom, že je lepší nechat založení firmy na odbornících, aby bylo vše jak má být.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Daňová kanc. AVCONSULTING
Komplexní daňové a účetní poradenství, účtování v POHODĚ
www.avconsulting.cz

ÚČTO Svobodová, s.r.o.
Vedení účetnictví
www.uctosvobodova.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
0,015 Kč
23,07 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru