Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Novela daňového řádu – 1. díl


Ing. Radek Bílý
18. 3. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Ten, kdo má zřízenou datovou schránku, má také automaticky zřízenou daňovou informační schránku.

Foto: 123RF

chystase
 

V současné době se chystá rozsáhlá novela daňového řádu a v našem seriálu si podrobněji rozebereme, co nového má přinést. V prvním díle se zaměříme na portál Moje daně. Je to opravdu tak pokrokový projekt, nebo se s ním pojí i nejasnosti?


 
V tomto článku, který bude mít pokračování, bych se rád zmínil o některých změnách, které jsou navrhovány v rámci aktuální novely zákona daňový řád (dále jen „DŘ“). Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu, neboť je navrhováno celkem 147 bodů změn a 13 přechodných ustanovení.

Některé z těchto změn jsou významné a s výrazným dopadem na práva a povinnosti daňových poplatníků. Většina těchto změn je zatím velmi málo mediálně prezentována a byla by velká škoda, aby zapadly v záplavě vděčných témat, jako je například změna sazeb DPH u piva a stravovacích služeb.

Ministerstvo financí ČR (dále jen „MF“) celou novelu nazývá jako „proklientský balíček“ a uvádí, že novela přináší rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní. Svědčí o tom tiskové zprávy z 21. 5. 2019, 26. 8. 2019, 22. 10. 2019 a 22. 1. 2020. V následujícím textu si ukážeme, že ne vše se úplně povedlo a je proklientské. Spíše naopak.

Legislativně se novela daňového řádu nachází v procesu schvalování Senátem Parlamentu ČR. Pro ty z vás, kteří by se chtěli s novelou podrobně seznámit, uvádím odkaz na senátní tisk č. 209. Účinnost novely nastane první den druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. Předpoklad účinnosti je asi kolem poloviny roku 2020.

Přejděme k jednotlivým významným bodům novely.

„Moje daně“

Jak jsem již zmiňoval v úvodu, jedná se o změnu, která je hojně prezentována MF jako hlavní priorita novely. Jistě, většina z nás vítá a podporuje další rozšiřování elektronizace správy daní. Avšak jak uvedla Komora daňových poradců ČR v rámci připomínkového řízení: „Toto rozšíření ale nesmí být paralelní ke stávajícímu systému elektronické komunikace podnikajících subjektů nebo jejich zástupců, či dokonce tento systém nahradit.“

Projekt „Moje daně“, jak MF samo jako předkladatel při prezentaci novely uvádí, „je nelegislativní projekt zajišťovaný ze strany GFŘ předpokládající využití elektronického portálu MOJE DANĚ. Dílčím výstupem je návrh legislativních změn“. To znamená, že aktuální novela připravuje zatím obecný legislativní rámec projektu „Moje daně“.

Vzhledem ke snaze MF více zatraktivnit elektronickou komunikaci daňových subjektů se správci daní, připravilo v rámci novely daňového řadu motivačních úprav, o kterých se zmíním v dalších bodech. Jedná se například o změny ve lhůtách pro podání daňových přiznání k daním z příjmů nebo úpravy v oblasti sankcí.

Projekt „Moje daně“ je v podstatě daňová informační schránka druhé generace. Již nyní má každý daňový subjekt možnost získávat některé informace shromažďované správcem daně ve spisu a na osobním daňovém účtu každého daňového poplatníka.

Jak to funguje nyní?

Daňové subjekty, které mají automaticky ze zákona zřízenou datovou schránku, mají také automaticky zřízenou daňovou informační schránku (dále jen „DIS“). Pak stačí, aby tento typ daňového subjektu nebo jeho zástupce požádal o nahlížení do DIS. Ostatní daňové subjekty, které nemají zřízenou datovou schránku ze zákona, musí nejprve požádat o zřízení DIS.

V současné chvíli je v DIS přehled o stavu a pohybu na osobním daňovém účtu podle jednotlivých daní a přehled o některých písemnostech ze spisu správce daně. Musím z vlastní zkušenosti bohužel konstatovat, že údaje na osobních účtech daňových subjektů nejsou vždy aktuální a spolehlivé. V současné chvíli se DIS používají pouze jednosměrně. To znamená, že daňový subjekt se může seznámit s údaji zveřejněnými v DIS.

Jak by to mělo fungovat?

Do budoucna by měla být komunikace obousměrná, a to tím způsobem, že kromě nahlížení do údajů zveřejněných v DIS bude moci daňový subjekt přes DIS činit také určitá podání (daňová přiznání). MF ve svém původním návrhu šlo však až tak daleko, že byla navržena změna doručování, a to novým § 42a, který se měl týkat doručování do DIS.

Zde by platila fikce doručení, avšak s jiným způsobem počítání lhůty doručení. V rámci připomínkového řízení, také díky Komoře daňových poradců ČR (viz citace v úvodu), bylo nakonec toto ustanovení vypuštěno.

Pokud by vypuštěno nebylo, měli bychom zde další „informační kanál“, kterým by mohli správci daně doručovat písemnosti daňovým subjektům se všemi důsledky z toho plynoucími a s jiným počítáním lhůty doručení. V podstatě by se tak mohly obcházet dnes zavedené datové schránky a určitě by to vedlo k chaosu a negativním dopadům na daňové subjekty.

Jaká jsou úskalí a problematické otázky ohledně nových ustanovení týkajících se DIS?

Proč v rámci nové úpravy nejsou zveřejněny v DIS veškeré písemnosti a informace ze spisu správce daně? Stále platí dle § 69 odst. 2, že „daňový subjekt může prostřednictvím daňové informační schránky a) získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace v daňové informační schránce soustředěny“.

V důvodové zprávě je dokonce uvedeno, že daňový subjekt bude mít: možnost prostřednictvím dálkového přístupu (internetu) získávat vybrané informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu daňového subjektu“.

Novela zatím nastavila právní rámec pro rozvoj DIS. Jakmile bude DIS rozšířena o další funkcionality, zveřejní správce daně (viz navrhovaný § 69 odst. 3 DŘ):

„(3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
  1. skutečnost, že je technicky vybaven pro
    1. zřízení daňové informační schránky,
    2. přidělení přístupových údajů do daňové informační schránky,
  2. rozsah a členění informací soustřeďovaných v daňové informační schránce a četnost jejich aktualizace,
  3. podmínky a postup pro 
    1. získávání informací prostřednictvím daňové informační schránky,
    2. možnost činit podání prostřednictvím daňové informační schránky,
    3. přidělení, používání a zneplatnění přístupových údajů,
    4. určení osob pověřených přístupem do daňové informační schránky a rozsahu tohoto pověření,
  4. rozsah, v jakém může daňový subjekt využívat daňovou informační schránku jako třetí osoba,
  5. požadovanou úroveň záruky prostředků pro elektronickou identifikaci,
  6. označení správců daně, pro které je daňová informační schránka společná.“
Z uvedeného vyplývá, že se vše teprve chystá. První rozšířené funkcionality očekává MF koncem roku 2020.

Problémová se jeví také skutečnost, kdo a jak bude mít přístup do DIS. Myšleno tím kromě osoby, které byla DIS zřízena. Typicky se jedná o zástupce daňového subjektu jako např. daňový poradce. V současné chvíli daňový subjekt zmocňuje k přístupu do DIS zástupce prostřednictvím plné moci.

Přestože novela stávající plné moci neřeší, předpoklad je, že budou všechny zrušeny (ostatně je to záměr, neboť u plných mocí do DIS vládne u správců daně chaos). Nově bude možné, aby daňový subjekt pověřil k přístupu do DIS kromě zástupce také jiné osoby – např. účetní.

To ale nebude možné plnou mocí, avšak pouze úkonem z DIS. Pominu-li skutečnost, že právně není jasné, jaké postavení bude mít třeba zmiňovaný účetní, pak tato možnost může přinést velké problémy z hlediska lhůt například při podání daňového přiznání. Zde si opět dovolím ocitovat důvodovou zprávu:

„Výše uvedené je možné ilustrovat na příkladu. Daňový subjekt fyzická osoba zmocní prostřednictvím plné moci uplatněné u příslušného správce daně daňového poradce k tomu, aby za ni mohl činit úkony při správě daní (viz § 27 a násl. daňového řádu). Dotyčný je tedy zmocněncem tohoto daňového subjektu, což mu bez dalšího nedává právo přístupu do daňové informační schránky daňového subjektu.

Daňový subjekt zároveň daňovému poradci dá v souladu s navrženým § 69a odst. 5 daňového řádu prostřednictvím daňové informační schránky pověření k přístupu do daňové informační schránky v rozsahu, který mu umožňuje činit prostřednictvím této schránky podání. Daňový poradce bude chtít podat za daňový subjekt daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v prodloužené lhůtě v souladu s § 136 odst. 2 daňového řádu.

Rozhodne-li se k tomu využít daňovou informační schránku daňového subjektu, musí aktivně zvolit možnost, že podání činí jako zmocněnec. Pokud by tak neučinil, na podání by se hledělo jako na podání učiněné daňovým subjektem, a nebyla by tak splněna podmínka pro prodloužení lhůty podle § 136 odst. 2 daňového řádu.

Jiným příkladem bude situace, kdy daňový subjekt dá prostřednictvím daňové informační schránky pověření k přístupu do této schránky (včetně možnosti činit prostřednictvím této schránky podání) svému účetnímu, se kterým nemá sjednánu dohodu o zastupování při správě daní, tj. dotyčný není formálně zmocněn k jednání za daňový subjekt.

Daný účetní vypracuje daňové přiznání a odešle jej prostřednictvím daňové informační schránky. Vzhledem k tomu, že nemá postavení zmocněnce, nezaškrtne při odeslání podání možnost, že toto podání činí jako zmocněnec. Nicméně i kdyby tak učinil, byl by výsledek stejný. Na podání by se hledělo jako na podání učiněné daňovým subjektem, neboť nebyly naplněny obě podmínky vylučující právní fikci obsaženou v odstavci 5.“


Vidíme, že pokud bude chtít daňový poradce podat za daňový subjekt přiznání k dani z příjmů z DIS v prodloužené lhůtě, musí být splněny následující podmínky:
  • podána plná moc k zastupování daňového subjektu ve věci zpracování a předložení daňového přiznání,
  • poradce musí mít od daňového subjektu zřízen přístup do DIS,
  • při podání přiznání nesmí poradce opomenout v DIS označit, že podání podává jako zmocněnec. Pokud toto neučiní, přiznání bude považováno za podané daňovým subjektem v neprodloužené lhůtě, tj. pozdě i se všemi sankcemi s tím souvisejícími.
Přístup do DIS není umožněn prostřednictvím zaručeného elektronického podpisu.

Není jasné, jak správce daně bude stanovovat podmínky pro použití DIS v případě, kdy daňový subjekt mající přístup do DIS bude vystupovat v daňovém řízení jako třetí osoba – např. svědek v jiném řízení apod.

Uvedl jsem pouze některé výrazně problémové otázky ohledně nově zaváděných DIS tak, jak se jeví nyní v rámci projednávání novely. Až praxe ukáže, jak se to celé vyvine. Na to si ale budeme muset počkat minimálně do konce roku 2020.

V příštím díle se podíváme na další důležité změny v navrhované novele daňového řádu.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Splatnost zálohy na daň z příjmů

2. 6. 2020 | Záloha na daň z příjmů splatná 15. 6. 2020 se nemusí platit v daném termínu. Nedochází však k prominutí samotné daně, ta bude případně uhrazena až s podáním přiznání. Více informací na webu společnosti pro daňové poradenství KODAP.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
účetnictví - daně - mzdy
online účetnictví, účetnictví obchodních organizací i neziskovek, daně
www.klo.cz

Účetnictví Dana Nývltová
Vedení účetnictví, daňová evidence, mzdy, DPH, daňová přiznání
www.ucetnictvidn.cz

Daňový kalendář

15. 6. 2020 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2020 Daň z příjmů (pololetní záloha)
22. 6. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 6. 2020 Přiznání DPH (za květen 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,62 Kč
-0,040 Kč
23,66 Kč
-0,155 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 04.06.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru