Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jednočlenná s. r. o. zastoupená jediným společníkem


Mgr. Tomáš Prchal
23. 7. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Odměňování jednatele je možné vyřešit smlouvou o výkonu funkce dle zákona o obchodních korporacích, případně na základě příkazní smlouvy dle občanského zákoníku.

Foto: Fotolia

 

Existuje mnoho společností, které mají pouze jednoho společníka. V tomto článku si představíme způsob, jak může jediný společník uzavírat smlouvy mezi sebou jako fyzickou osobou a společností, která je zastoupená tímto jediným společníkem.


 
O kapitálové společnosti (tedy společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti), které mají jediného společníka, není nouze. Můžou to být jak společnosti, které mají jediného člena, tak společnosti, kde jsou všechny její podíly v držení jediné osoby.
 
Pokud se společnost stane společností s jediným společníkem právě z důvodu, že její podílové jednotky jsou v držení jediné osoby, musí být tato skutečnost spolu s totožností jediného společníka vyznačena v rejstříku vedeném u společnosti a přístupném veřejnosti (typicky v obchodním rejstříku).
 
Například se může jednat o společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je reklamní činnost a kde společník zároveň působí jako grafik. Společník tedy vykonává pro s. r. o. činnost nejen jako její jednatel, kdy je pověřen k vedení společnosti, ale zároveň také vykonává vedlejší činnost, při které se podílí na podnikání společnosti. Za tuto činnost by měl být také odměňován, např. na základě pracovněprávního vztahu.
 
V tomto článku si v krátké a jednoduché formě představíme způsob právního jednání (nejčastěji při uzavírání smluv) jediného společníka právě mezi ním jako fyzickou osobou a jednočlennou společností zastoupenou tímto jediným společníkem.

Odměňování jednatele

Odměňování jednatele je možné vyřešit smlouvou o výkonu funkce dle zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“), případně na základě příkazní smlouvy dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“). V opačném případě je výkon jednatele bezúplatný.
 
V otázce odměňování vedlejší činnosti se nabízí její řešení v rovině pracovněprávní, např. pracovní smlouvou nebo dohodou o pracovní činnosti. Řešit však obchodní vedení (resp. odměnu jednatele), tedy funkci statutárního orgánu, formou pracovněprávního vztahu nedoporučuji. K této otázce se již několikrát vyjádřil i Nejvyšší soud České republiky, který dospěl k závěru, že výkon statutární činnosti jednatele ve společnosti s ručením omezeným je v pracovněprávním vztahu nepřípustný a pro rozpor se zákonem neplatný.

Příklad 1

Pan Libor je jediným společníkem ve společnosti Grafika, s.r.o. a zároveň i jejím jednatelem. Chtěl by si sjednat pracovní smlouvu na pozici ředitele. To bohužel není možné, neboť se jedná o „obchodní vedení“ společnosti a takto sjednaná smlouva by byla považována za neplatnou.
 
Kdyby si chtěl pan Libor sjednat pracovní smlouvu či dohodu o pracovní činnosti např. na pozici grafika, copywritera či produkčního, tak by to nebyl problém, protože by se nejednalo o obchodní vedení společnosti, ale o vedlejší činnost.
 
Smlouva o výkonu funkce není smlouvou pracovněprávní, ale smlouvou příkazní. Tedy nikoli typem smlouvy podle zákoníku práce, ale smlouvou dle zákona o obchodních korporacích, případně dle občanského zákoníku.
 
Dále zákon o obchodních korporacích také chrání obchodní korporace před nevýhodným jednáním ustanoveními upravujícími střet zájmů (§ 54 a násl. ZOK), případně i ustanoveními, které se věnují úpravě smlouvy o výkonu funkce limitující platby jednatelům (§ 61 odst. 1 ZOK), jež se i částečně dotýkají dříve tolik diskutované otázky ohledně souběhů funkcí.

Povinnost informovat valnou hromadu

Pro náš případ však budou klíčová ustanovení § 55 a § 56 ZOK, která upravují střet zájmů z jednání s danou společností a která řeší vztahy mezi jednatelem (v našem případě např. v pozici grafika) a společností, v níž je i tato osoba jednatelem na straně druhé. V takovémto případě má jednatel povinnost informovat valnou hromadu, v opačném případě by se jednalo o nedodržení informační povinnosti, jež by v důsledku mohlo vést k neplatnému jednání dle ustanovení § 437 NOZ, kdy zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
 
Budeme-li však vycházet z premise, že jediný společník vykonává také pravomoc valné hromady společnosti, rozhodnutí přijatá jediným společníkem a smlouvy mezi ním a společností, za niž jedná, musí být uvedeny v zápisu nebo pořízeny písemně. Působnost valné hromady tak tedy jediný společník vykonává s tím, že je povinen rozhodnutí činit v písemné formě, resp. ve formě veřejné listiny, je-li to vyžadováno pro běžné rozhodnutí valné hromady.
 
V takovémto případě jde však o střet zájmů podle zmíněného ustanovení § 437 NOZ, který lze ale prolomit dodržením pravidel dle zákona o obchodních korporacích, tedy především splněním informační povinnosti obecně a především v souladu s ustanovením § 13 ZOK, které staví takovýto druh smlouvy (tedy smlouvu mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem) do přísnějšího režimu – dodržením písemné formy s úředně ověřeným podpisem.
 
Toto ustanovení představuje přísnější režim co do formy, a proto nelze v těchto případech smlouvu uzavřít jinak než písemně. Toto ustanovení vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, přičemž důvodem je zachycení důkazu existence smlouvy v čase.
 
Tento zákonný požadavek se však neuplatní na smlouvy uzavřené za obvyklého obchodního styku a obvyklých podmínek. Kritériem takového posouzení bude zpravidla cena, podmínky splatnosti, délka záruky apod. Pokud by smlouva prošla tímto testem, nemusely by být podpisy jednajících osob úředně ověřeny. Na rozdíl od obdobné úpravy v obchodním zákoníku se již nyní povinnost znaleckého posouzení pro smlouvy určitého druhu nevyžaduje.

Příklad 2

Pan Libor je jediným společníkem ve společnosti Grafika, s.r.o. a zároveň i jejím jednatelem. Neuzavřel smlouvu o výkonu funkce a funkci jednatele tak tedy vykonává bezúplatně. Společnost s ručením omezeným se zabývá reklamní a grafickou činností. Jelikož je pan Libor šikovný grafik, nepotřebuje další zaměstnance, a tyto práce vykonává ve společnosti sám.
 
Grafické práce pro společnost vykonává na základě dohody o pracovní činnosti, kterou jako zaměstnanec uzavřel se společností Grafika, s.r.o. Dohodu o pracovní činnosti podepíše pan Libor jako zaměstnanec na jedné straně a zároveň jako jednatel na straně druhé. Aby byla dodržena přísnější forma takovéto dohody, je třeba na této dohodě podpisy úředně ověřit.

Závěrečné doporučení

Závěrem tak lze uvést, že pro uzavírání smluv mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem tak není třeba ověření orgánem pověřeným legalizací ani forma notářského zápisu. Lze však doporučit, aby všechny smlouvy mezi jednočlennou společností a jejím jediným společníkem byly uzavírány v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Odpadne tak možná nejistota ohledně právního jednání z důvodu nedodržení formy.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Luděk Valenta
5. 2. 2019 10:47:54
Dobrý den, mám sro, kde jsem jediným společníkem i jednatelem. Mám v plánu být "svým" zaměstnancem. Mohu pracovat na DPP a si vyplácet jen 10000 Kč měsíčně?nebo musím mít zaručenou mzdu dle pracovní náplně? Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Petr
18. 3. 2018 22:02:18
Dobrý den, zakládám sro, kde budu jediným společníkem i jednatelem. Mám v plánu být "svým" zaměstnancem. Je možno použít postup, kdy jako jednatel nejdříve pověřím nějakou osobu(třeba manželku) která následně semnou za společnost sepíše zaměstnaneckou smlouvu? a druhý dotaz:mohu si v tomto případě stanovit minimální mzdu, nebo musím mít zaručenou mzdu dle pracovní náplně? Případně prosím o radu, jak ty problémy ošetřit, aby byli právně v pořádku? Předem moc děkuji.
Hlášení závadného obsahu

lenka
23. 3. 2017 13:20:13
Dobrý den, pokud potřebuji zápis z valné hromady s.r.o., kdy společnost má jednoho jednatele, nahrazuje tento zápis Rozhodnutí jediného jednatele s.r.o. nebo je nutné vytvořit speciální zápis?
Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Pavla
8. 3. 2017 18:02:30
zakládáme s.r.o., které bude mít pouze jednoho společníka i jednatele. Je výhodnější se jako jednatel zaměstnat ve společnosti nebo být živnostníkem (kterým už je)?
předem děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Tomáš Prchal
13. 1. 2017 8:47:13
ondřej stolařík: Ve většině případů tomu tak bude, statutární orgán (jednatele) musí mít každá s.r.o. A pokud nikdo jiný jednatelem není, tak jím musíte být Vy. Podívejte se pro jistotu do Obchodního rejstříku.
Hlášení závadného obsahu

ondřej stolařík
12. 1. 2017 17:42:06
dobrý den.
Když jsem jediným společníkem nečinné s.r.o., jsem nezbytně i jednatelem?
Hlášení závadného obsahu

Blecha
19. 10. 2016 14:27:23
Jak se zajistit proti te nejhorší situaci, kdyby se s jediným majitelem, jednatelem s.r.o. něco stalo? Úmrtí, ztráta svéprávnosti apod. Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Jarda
21. 9. 2016 20:51:30
To Tomáš Prchal: Děkuji Vám za odpověď. Pomohla mi.
Hlášení závadného obsahu

Tomáš Prchal
21. 9. 2016 12:04:28
Jednat za společnost může buď jednatel, nebo osoba na základě příslušného zmocnění jednatelem (třeba i osoba pracující na základě DPČ). To znamená, že kdo je v rejstříku zapsán jako jednatel (nebo ten, koho jednatel k tomu zmocní), ten může za společnost podepisovat smlouvy.
Hlášení závadného obsahu

Jarda
20. 9. 2016 21:49:49
Když budu společník, budu mít sám se sebou podepsanou DPČ s ověřeným podpisem a nebudu mít žádnou smlouvu na jednatele, smím následně jednat za společnost (bezúplatně) a podepisovat smlouvy?
Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
LANCOMAT s.r.o.
Vše pro strukturované kabeláže, optické sítě a rozvaděče
www.lancomat.cz

ALTOMA spol. s r.o.
Garážová vrata HÖRMANN. Montáž vratové techniky a závor.
www.altoma.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,79 Kč
0,015 Kč
23,09 Kč
-0,007 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru