Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak správně uzavřít obchodní smlouvu – 4. díl (aneb kdo může smlouvu uzavřít)


JUDr. Vladimíra Knoblochová
5. 2. 2010
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Ač se odpověď na otázku, kdo může smlouvu uzavřít, zdá být poměrně jednoduchá, v praxi jde o věc, ve které se velmi chybuje. U soudů se pak často objevují spory, kdy strany vzájemně namítají, že smlouvu (či jiný úkon) za podnikatele učinila či podepsala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a namítají neplatnost takového úkonu. V tomto díle si tedy stručně probereme, kdo jménem či v zastoupení podnikatele může smlouvu uzavřít.


 

V praxi je třeba rozlišovat tzv. jednání osobní (jednání jménem podnikatele) a jednání v zastoupení (jednání za podnikatele).

Osobní jednání

U fyzické osoby – podnikatele problém nevzniká, osobním jednáním je jednání právě této fyzické osoby - podnikatele.

U právnické osoby (a budeme se zabývat pouze obchodními společnostmi) je situace složitější, neboť právnická osoba jako taková je osobou uměle vytvořenou bez vlastní vůle či schopnosti jednat. Za osobní jednání společnosti se tedy považuje jednání statutárního orgánu společnosti. Statutární orgán společnosti přitom nejedná svým jménem, ale jménem společnosti.

Na to je třeba si dát pozor, protože to je snad nejčastější chyba, kterou statutární orgány dělají, když úkony podepisují vlastním jménem (na místo, aby k firmě společnosti připojily svůj podpis), uvádějí, že jednají v zastoupení společnosti apod.). Jde o chybu, která sice není stíhána žádnou sankcí a nemá žádné zásadní důsledky, ale je z ní patrné, že statutární orgány nepochopily institut jednání jménem společnosti.

Jak tedy smlouvu správně podepsat?

BETA a.s.
Kamil Ryba, předseda představenstva (podpis)

A jak je to špatně?

Kamil Ryba, předseda představenstva (podpis)

V praxi si společnosti leckdy nastavují způsob jednání jménem společnosti tak, že všechny nebo některé úkony musí učinit více osob (např. alespoň dva členové představenstva společně, dva jednatelé apod.). Nejde o omezení jednatelského oprávnění, ale o určení způsobu, jakým statutární orgán jménem společnosti jedná. O takovém způsobu nastavení jednání se hovoří jako o principu čtyř a více očí a jeho hlavním významem je snížit riziko nepoctivých úkonů ze strany statutárních orgánů.

Pokud tedy např. společenská smlouva společnosti stanoví, že jménem společnosti jednají vždy dva jednatelé společně, pak pokud smlouvu podepíše jménem společnosti pouze jeden jednatel, je taková smlouva absolutně neplatná!

Statutární orgány občas ve snaze obejít takto nastavený způsob jednání, využívají dvě situace:

1.  Udělují si generální plné moci s tím, že právní úkon (např. smlouvu) pak podepíše jen jedna osoba, ale formálně za dvě či více osob. Když se takový případ dostal k Nejvyššímu soudu ČR, vyjádřil se k němu následovně:

„Za situace, kdy stanovy společnosti určují, že jménem společnosti musí jednat společně nejméně dva členové představenstva a zakládají tedy pro každý úkon, který představenstvo činí jménem společnosti, povinnost vzájemné kontroly (a odpovědnosti) nejméně dvou členů představenstva, nelze takovou kontrolu a odpovědnost vyloučit tím, že dva členové představenstva udělí generální plnou moc jen jednomu z nich. Takový postup by byl v rozporu s právní úpravou jednání statutárních orgánů společnosti v zákoně a stanovách společnosti. A to tím spíše, je-li jednou z osob, jednajících při udělení „plné moci“ jménem představenstva, sám „zmocněný“ člen představenstva.“

Smlouva, která by byla podepsaná na základě udělené generální plné moci pouze jedním ze (členů) statutárních orgánů, by tedy byla absolutné neplatná.

V praxi ale stále panuje pochybnost o tom, zda je možné udělit plnou moc speciální. Příkladem může být třeba situace, kdy je dojednán podpis smlouvy o dílo a v době, kdy má být smlouva podepsána, plánuje jeden z jednatelů společnosti dlouhodobý pobyt v zahraničí. Udělí tedy druhému jednateli plnou moc k podpisu smlouvy i za něj.

Touto otázkou se soudy dosud výslovně nezabývaly a v právní teorii na ni není jednoznačný názor. Osobně ale doporučuji tímto způsobem nepostupovat, vyhnete se tím případným problémům, zda je takto učiněný úkon platný či nikoliv.

2.  Smlouvy statutární orgány podepisují nikoliv jako statutární orgány, ale jako zaměstnanci společnosti, tedy např. jako finanční či jiní ředitelé společnosti.

Nejvyšší soud ČR přitom ještě donedávna zastával názor, že společnost zavazuje i samostatný právní úkon takové osoby, neboť z § 15 obchodního zákoníku, na který je třeba nahlížet jako na ustanovení kogentní, oprávnění jednat samostatně za společnost vyplývá. Nejvyšší soud ČR dokonce vycházel z koncepce, že při konfliktu mezi jednáním statutárního orgánu a zastoupením podle § 15 obchodního zákoníku je třeba upřednostnit právě zákonné zastoupení.

A teď pozor! Velký senát Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 15. října 2008, sp. zn. 31 Odo 11/2006, zásadním způsobem změnil náhled na uvedenou problematiku a dospěl k závěru, že osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, nemůže být současně zákonným zástupcem této osoby.

Co to znamená? V zásadě to, že pokud člen představenstva ve společnosti zastává zároveň pozici generálního ředitele (a nebudu se v této části zabývat otázkou, zda je takovýto souběh funkcí vůbec přípustný), nemůže smlouvu podepsat jako generální ředitel, ale vždy jako statutární orgán. Pokud by tedy společnost stanovila, že jménem společnosti jednají vždy dva členové představenstva společně, pak pokud je jeden z členů představenstva generálním ředitelem a smlouvu podepíše sám jako generální ředitel, je taková smlouva absolutně neplatná!

V závěru je ještě třeba upozornit na to, že za společnost nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy společnosti. Není tedy možné, aby jménem společnosti jednal jednatel v případě, kdy se zájmy společnosti a zájmy jednatele dostávají do vzájemného rozporu (u smluv to budou např. případy, kdy bude jednatel se společností uzavírat smlouvu na jedné straně jménem společnosti a na druhé jako fyzická osoba. Zde bude třeba důkladně zvážit, zda zájmy jednatele nejsou v daném případě v rozporu se zájmy společnosti, jinak by takto uzavřená smlouva byla neplatná).

Jednání v zastoupení

Pokud jde o případy jednání v zastoupení společnosti, rozlišuje se tzv. zákonné zmocnění jednat za společnost a smluvní zastoupení. Výhodou jednání v zastoupení je, že podnikatel může pověřit k jednání místo sebe osobu, která má patřičné znalosti a zkušenosti v dané oblasti, zvláště v případech, kdy jde o řešení problematiky, která je odborná a podnikatel sám tyto znalosti nemá.

Zákonné zmocnění

Zákonným zmocněním se označují takové situace, kdy oprávnění jednat za společnost určitým osobám svěřuje přímo zákon, aniž by bylo třeba k takovému jednání udělovat plnou moc. Půjde zejména o následující případy:

  • oprávnění vedoucího organizační složky jednat za společnost ve věcech týkajících se organizační složky,
  • jednání osob pověřených určitou činností podle § 15 obchodního zákoníku,
  • jednání jiných osob v provozovně podnikatele podle § 16 obchodního zákoníku.

Pokud některá z uvedených osob jedná za podnikatele, pak pokud jsou splněny zákonem vyžadované podmínky pro takové jednání, pak jednání dané osoby podnikatele zavazuje.

Ukážeme si to na příkladu uvedeném pod druhou odrážkou, tedy jednání osob pověřených určitou činností podle § 15 obchodního zákoníku:

Pan Novák je zaměstnán u společnosti podnikající ve stavebnictví na pozici stavbyvedoucího a při výkonu této činnosti (při provádění díla na základě uzavřené smlouvy o dílo) uzavřel za společnost smlouvu o provedení zemních a výkopových prací. Ač pan Novák není statutárním orgánem společnosti, ani neměl k uzavření smlouvy plnou moc, je podle § 15 obchodního zákoníku k takovému jednání zmocněn a smlouvou je společnost vázána (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. listopadu 2004 sp. zn. 32 Odo 274/2004.

Smluvní zastoupení


Smluvní zastoupení podnikatele vzniká na základě udělení plné moci. Obchodní zákoník neobsahuje speciální úpravu zastoupení na základě plné moci, proto je třeba vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku. Zásadně platí (až na výjimky stanovené např. pro občanské soudní řízení), že zmocněncem společnosti s ručením omezeným může být jak fyzická, tak i právnická osoba.

V případě soudního řízení je možné se nechat zastoupit (opět až na určité výjimky) pouze osobou fyzickou. Specifické zastoupení na základě plné moci představuje v obchodním právu prokura. Plnou mocí se v tomto díle podrobněji zabývat nebudeme, neboť v praxi udělení plné moci zpravidla nečiní zásadní problémy.

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
TAVOČER s.r.o.
Kompletní stěhovací služby a prodej a půjčování obalových materiálů.
www.stehovani-tavocer.cz

Wanmos s.r.o.
Účetní, poradenská a vzdělávací firma
www.wanmos.com

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,82 Kč
0,030 Kč
23,18 Kč
0,092 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru